Subtrópy a zmeny klímy

[seabee]

Všechny moje připomínky, ironie a odkazy směřují k tomu, že nám opravdu teče do bot, ale řeší se to blbě. Viz např. německá energetická bilance, kde prudce narostl podíl zemního plynu, jehož těžba je snad 45% původcem humanoidních emisí metanu. Jedno minus - ekologické. Znamená to ale i nárůst podílu okamžitých, záložních zdrojů, když je Dunkelflaute (Goethův národ se nezapře). To ale znamená, že jedny špičkové zdroje vykrývají výpadek jiných špičkových zdrojů. Zjednodušeně, každá investice vám vyrábí jenom napůl, půl kapacity. Jaká je potom návratnost investic? Může si to Evropa v porovnání s USA nebo Čínou dovolit? Druhé mínus - ekonomické. A třetí mínus - to které zelení vůbec nechtějí slyšet - jestliže musím postavit dojnásobek potřebných zdrojů, vy produkoval jsem při jejich stavbě/výrobě dvojnásobek emisí a zničil dvojnásobek ŽP při těžbě potřebných surovin.

[Vlastimil Čech]

Tož jak je to s těmi větry na obrázcích nevím, nechápu. Ale řekněte mi někdo, proč je v Africe ta hrozná suchá poušť Sahara, a v Jižní Americe na zhruba stejné zeměpisné šířce mokrá a bažinatá Amazonie.

[jean]

No, prave preto.

[Zemakt]

Maroko je pod vodou
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .seznam.cz

[pjaro77]

Maroko je pod vodou
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .seznam.cz

Voda skončila okrem mora aj v endorheických (bezodtkových) panvách. Na sahare je veľkých paniev niekoľko, boli tam pred 6000 rokmi obrovské jazerá a mokrade.
Ak sa také dažde budú opakovať, práve v tých panvách sa bude obnovovať vodný život a flora.

[pjaro77]

Tož jak je to s těmi větry na obrázcích nevím, nechápu. Ale řekněte mi někdo, proč je v Africe ta hrozná suchá poušť Sahara, a v Jižní Americe na zhruba stejné zeměpisné šířce mokrá a bažinatá Amazonie.

Sahara je v subtropickom pásme v oblati tlakových výšok. Amazonia okolo rovníka v oblasti tlakových níží.

Ako to funguje - ide o všeobecnú cirkuláciu atmosféry na povrchu zemegule aj iných planét. Okolo gule sa vytvára systém vzdušných toroidov - buniek.
Na miestach kde vzduch stúpa sa vytvára tlaková níž, to sa deje na rovníku.
Vzduch smeruje na rovníku hore, ochladzuje sa a vyzráža vlhkosť. Potom sa vzduch vo výške stočí a rozdelí na juh a sever, vzduch už suchý prejde tisíce kilometrov v troposfére a dopadá dolu k zemi práve v okolo 30tej rovnobežky. Tie vzdušné toroidy čo vytvára v subtropoch sa volajú Hadleyho bunky.
V miernom pásme je tiež miesto, kde vzduch stúpa, prší tam ale menej ako na rovníku. Vystúpený vzduch sa delí sa na sever aj juh - Ferrelova bunka a Polárna bunka.
V priebehu roka, keďže je zemská os naklonená sa menia polohy tých buniek severne a južne a vlnia sa. Zmeny ovplyvňuje aj poloha kontinentov.
Najviac sucho je práve v oblastiach 25tej-40tej rovnobežky, pretože je tam teplo a vzduch väčšinu roka obsahuje málo vlhkosti. V polárnej oblasti je vzduch často suchý ale veľmi málo sa vyparuje takže čo spadne tam vydrží.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[pjaro77]

Na jupiteri napríklad sú dve hadleyho bunky, niekoľko ferrelových buniek a polárna bunka. Preto je na jupiteri toľko pásov.
Podobne by malo byť na saturne ale kvôli oparu vo vrchnej atmosfére pásy nie je vidieť.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[Vlastimil Čech]

Díky, pane Pjaro! Zase jsem chytřejší. Opravdu díky.

[pjaro77]

Čad je krajina sčasti v savane, saheli a na severe púštna..
Čo je na ňom zaujímavé ? Je tam obrovská endorrheická (bezodtoková) panva , kde sa nachádza veľké čadské jazero. Pred 50 rokmi malo hlbku 7 metrov a rozlohu 23 tisíc kilometrov.
Toto jazero od polovice 70tych rokov začalo vysychať, takže sa objem vody znížil na zlomok a hlbku 1,5 metra. Veľké jazero spred 50 rokov bolo len zvyšok obrieho jazera Megačad veľkosti kaspického mora s hlbkou 180 metrov.

Posledné 3 roky juh krajiny dostáva čoraz viac dažďov a vznikajú záplavy. Jazero sa bude pomaly doplňovať z rieky Chari a ďalších.
Žiaľ to vidím tak, že mestá a dediny v záplavovej zone budú musieť obyvatelia časom opustiť.

https://humanglemedia.com/the-2022-rain ... ad-report/

https://newsbox.cz/zpravy/rozsahle-zapl ... i-0rgo90yq
Čad zažívá nejvydatnější období dešťů za 30 let, v Nigérii jde o desetileté maximum. Čadská metropole Ndjamena je na mnoha místech dostupná jen na člunech. Podle agentury Reuters jde o důsledky klimatických změn.

[Zemakt]

Nebývale silné deště během letošního září v saharské oblasti, zejména jižní části Maroka a Alžírska, připomněly éru zelené Sahary. Nová mezinárodní studie publikovaná v časopise Climate of the Past odhaluje, jak dramaticky dokáže změna vegetace ovlivnit globální klimatický systém. Vysychání a zelenání Sahary je přitom cyklus, který proběhl během poslední osmi milionů let více než 200krát.
https://www.nationalgeographic.cz/speci ... i-americe/

[pjaro77]

Doplním fakt , že sa na tom podieľa milankovičov cyklus. V maxime dostáva daná pologuľa v lete myslím o 8 percent viac energie zo slnka. Jav sa volá zvýšená insolancia. Následkom toho sa viac ohrejú kontinenty aj moria, zvýši sa morský výpar + zrážky (veľký vodný cyklus) a zmenia sa veterné prúdy.
Zvýšená teplota morí môže byť spôsobená aj inými príčinami napríklad dodaním metánu a CO2. I to stačí na veľké zmeny v zrážkach, zmenách v pozíciách anticyklon a cyklon a posunom tropickej zony nízkeho tlaku ICTZ.

[pjaro77]

Západ arabského polostrova (Makkah Al Mukarrama a okolie) minulý rok. Zelená pokrývka sa vďaka silným dažďom zväčšila o 600 percent.
https://www.arabnews.com/node/2436871/saudi-arabia

Analýzy údajov z diaľkového prieskumu odhalili, že celková vegetačná pokrývka v auguste predstavovala 3 529,4 kilometrov štvorcových, čo predstavuje 2,3 percenta z celkovej rozlohy regiónu. Tá sa v dôsledku zrážok postupne zväčšovala a do konca roka dosiahla 26 256 kilometrov štvorcových.
Do decembra bolo až 17,1 percenta kraja pokrytých vegetáciou. Sústredil sa v horských oblastiach a vysočinách rovnobežných s pobrežím Červeného mora, s nadmorskou výškou od 500 do 2 600 metrov, v guvernorátoch Makkah, Taif, Al-Laith, Al-Jammoum, Al-Kamil a Khalis.

phpBB [video]

[pjaro77]

https://www.nationalgeographic.cz/speci ... i-americe/
„Snížení odrazivosti povrchu a emisí prachu spolu se zesíleným koloběhem vody v důsledku zvýšeného pokryvu vegetace byly klíčovými faktory pro udržení zesíleného monzunového režimu,“ vysvětlují autoři studie.
Zatímco písek odráží 30 % slunečního záření zpět do vesmíru, tehdejší vegetace odrážela pouze 15 %. To znamenalo, že povrch pohlcoval více tepla, což mělo dalekosáhlé důsledky pro cirkulaci vzduchu nad celou severní polokoulí. A především to vedlo k 30% nárůstu srážek v rámci posíleného monzunového systému.
Změny v cirkulaci atmosféry ovlivňovaly klima na celé severní hemisféře. Výzkumníci pomocí klimatických modelů zjistili posun celých vzdušných proudění. „Sahara měla celoroční dopad na hlavní cirkulační prvky severní polokoule, zejména během letního období, kdy se rozvíjel africký monzun,“ uvádí studie.
Patrný byl vliv na Walkerovu cirkulaci – rozsáhlý systém vzdušného proudění podél rovníku. Tento „přírodní ventilátor“ planety se posunul západním směrem a vytvořil nové propojení mezi Indickým oceánem a severním Atlantikem, což mělo dramatický dopad na distribuci tepla a vlhkosti v atmosféře.
Významný byl i dopad na takzvanou severoatlantickou oscilaci (NAO), především v zimním období. Změny v cirkulaci vedly k převaze její negativní fáze, což mělo přímý dopad na zimní teploty v Evropě a na východním pobřeží Severní Ameriky.
A tak zatímco Skandinávie zažívala celkově teplejší období oproti dnešku, ve Středomoří bylo chladněji a více pršelo. Západní Evropa procházela zajímavým kontrastem – zimy byly studenější, ale léta teplejší.
Ve střední Evropě panovaly podmínky, které se také lišily od současnosti. Modely naznačují celkové oteplení, ale archeologické nálezy ukazují složitější obraz. Oblast zažívala výraznější sezónní výkyvy a změny v rozložení srážek.
Východní Evropa a přilehlé části Asie tak vykazovaly komplexní vzorec změn. Celkově se dá říci, že zatímco zimy byly teplejší, léta se ochladila. Území také zaznamenalo zvýšené roční srážky, což mělo významný vliv na tehdejší ekosystémy a první zemědělské komunity.
Na druhé straně Atlantiku se vliv zelené Sahary projevoval neméně. Východní pobřeží Severní Ameriky procházelo sušším obdobím, zatímco západ kontinentu zažíval více srážek. Změnily se i pozice bouřkových drah, což mělo významný vliv na rozložení srážek napříč kontinentem.
Simulace ukázaly, že období zelené Sahary přispívalo k celkovému oteplení severní polokoule. Tento efekt byl zvláště výrazný v Arktidě, kde docházelo k významnému tání mořského ledu. „Změny v oběžné dráze vedly ke zvýšenému slunečnímu záření během letního období a následným změnám v sezónnosti klimatu,“ vysvětlují vědci.
Zajímavým objevem bylo propojení mezi vegetací v Sahaře a mořskými proudy v severním Atlantiku. Změněná cirkulace atmosféry ovlivňovala pohyb oceánských vod, což zpětně působilo na klima přilehlých kontinentů. Tento komplexní systém zpětných vazeb ukazuje, jak citlivě jsou propojeny jednotlivé složky zemského klimatu.

Zatímco některé aspekty tehdejšího klimatu se podařilo pomocí modelů dobře rekonstruovat, jiné zůstávají záhadou. Například zatímco modely předpovídají výrazné oteplení ve středních zeměpisných šířkách, archeologické nálezy a jiné důkazy naznačují v některých oblastech spíše ochlazení.
Studie také odkrývá limity současných klimatických modelů. I když dokážou zachytit hlavní rysy globální cirkulace, stále mají problémy s přesnou předpovědí regionálních změn. To ukazuje na potřebu dalšího výzkumu a zdokonalování našich nástrojů pro pochopení klimatické minulosti Země.

[Vlastimil Čech]

Ohromné! Skvělá práce, pane Pjaro. Ano to je odpověď na moji otázku. Díky.

[pjaro77]

Ja som len prepísal ten článok čo tu dával Zemakt minulý rok.

[pjaro77]

Tak sa nám vráti v polovici septembra leto. Z juhu sa sem presúva tlaková výš.
https://www.imeteo.sk/spravy/ruti-sa-ku ... nezvycajne
https://www.novinky.cz/clanek/pocasi-ev ... c-40539124
Ve velké části Evropy lze očekávat alespoň několik dní výrazně nadprůměrné teploty. Vrátí se slunečné a letní počasí, na některých místech překročí teploty tropických 30 °C.
První vlna horkého počasí zasáhne Pyrenejský poloostrov. Právě zde budou vedra nejintenzivnější. Předpokládané teploty ve Španělsku budou v nadcházejících dnech vyšší než jakékoli hodnoty zaznamenané v referenčním období v letech 1991 až 2020 pro stejné dny.

[Zemakt]

Babí léto? Jen o pár stupňů výše.

[pjaro77]

Teploty nad 30 sú tropické dni. Aj stredozemné more a severný atlantik je len o pár stupňov teplejšie ako pred 30 rokmi. Čo stačí na to, aby boli v zime v nízkych polohách daždivé zrážky miesto snehových.

[Zemakt]

Jj, myšleno u nás. Ale ty teploty moří jsou vyšší už každoročně, řekl bych.

[Vlastimil Čech]

Nechce se mi věřit, že za to může evropská a severoamerická lidská společnost. Jedno "upšouknutí" sopky... Navíc tu kdysi byly tropy. To si Adam s Evou, nebo opice(dle Darwina) opékaly tolik párků a klobás? Na to jsou lidi slaboučtí. Máme na to podobný vliv jako V.Č. na "stav vody na českých tocích", nebo "teplotu, tlak a rosný bod výstup Poprad".