Raritní a zajímavé fotografie, filmy, články - letectví

[Raiden]

Vypadá to zajímavě, docela bych si chtěl vyzkoušet jak to fungovalo v praxi

[Alfik]

Fungovalo to dobře. V Anglii dokonce postavili parabolickou zeď s umístěními pro mikrofony, takže se dalo podle toho který mik. to snímal určit směr ze kterého zvuk přicházel.
Tady to samozřejmě dělal posluchavatel (podle vz. pozorovatel ) kroucením hlavy.
Radar to učinil zbytečným, měl delší dosah i přesnost.

[Zemakt]

Kde to?

[Martin.K]

No to bude D1, ten jedinej vybudovanej usek letištní dálnice za komančů. U Měřína. Zkoušeli tam i nadzvuky Migy a Sučka.

[Raiden]

Jj, to by mělo být

[Raiden]

Fungovalo to dobře. V Anglii dokonce postavili parabolickou zeď s umístěními pro mikrofony, takže se dalo podle toho který mik. to snímal určit směr ze kterého zvuk přicházel.
Tady to samozřejmě dělal posluchavatel (podle vz. pozorovatel ) kroucením hlavy.
Radar to učinil zbytečným, měl delší dosah i přesnost.

Zajimave Já bych si to rád vyzkoušel osobně

[Zemakt]

A co ti brání, stát tě to bude jen 76,00 Kč. Využití univerzální:
https://hendi.com/cz/trychtyr-hendi-o12 ... WQQAvD_BwE

[Raiden]

Dobrý

[Zemakt]

No to bude D1, ten jedinej vybudovanej usek letištní dálnice za komančů. U Měřína. Zkoušeli tam i nadzvuky Migy a Sučka.

Vedle

[Raiden]

Hezký záběr

[stronger.p]

Dnes pumpa Robin Oil, D10 Čtyři Kameny, ale tenkrát tu byl motorest a silnice měla označení R10

[Zemakt]

Nácvik přistání, před přistáním na D1 u Brna. Éro pak dotáhli po ose na výstaviště.

[Zemakt]

Přitvrdíme.

[stronger.p]

, Podle systému vzpěr to může být jen Knoller, koukni na ten náš v NTM, , ty mi dáváš zahulit

Profesor - inženýr Richard Knoller vytvořil pro KuK Fliegerarsenal několik návrhů letadel, ale primárně se zabýval realizací licenčních německých letadel a jejich následným zdokonalováním.
Několik Knollerových původních návrhů se však dostalo do fáze prototypu a dokonce se dostalo do sériové výroby. Mezi prototypy byl i slibný jednomístný stíhač s označením Typ 70.01 . Mimochodem, to byl Richard Knollerův poslední vojenský návrh. Problém s profesorovými návrhy spočíval v tom, že snadno prosazoval své vlastní teorie, které většina zkušených praktiků nepřijala.

Mezi nimi byl flexibilní profil křídla, který se s rostoucí rychlostí letu narovnával a transformoval se z klenutého profilu na téměř symetrický. To znamenalo, že odpor vzduchu se snižoval se snižující se výškou profilu. Zatímco v testech v aerodynamickém tunelu s modely vše fungovalo velmi dobře, v praxi toto řešení představovalo četné technologické, statické a provozní výzvy. Knoller také tvrdohlavě odmítal použití křidélek pro ovládání letadla a trval na změně sklonu nosných ploch.

Obě myšlenky uplatnil Richard Knoller při konstrukci dvouplošníku stíhačky 70.01, který vyvíjel v průběhu roku 1917 a jehož model testoval ve Vídni ve vlastním aerodynamickém tunelu. Letadlo mělo celodřevěný trup příhradové konstrukce s překližkovým potahem a hliníkovými plechy pokrývajícími motor a horní část trupu před a mírně za pilotním kokpitem.

Dvounosníková křídla s odtokovou hranou vyztuženou lany (přičemž horní potah křídla v blízkosti odtokové hrany byl jednostranný) měla proměnný profil odklonu; bočního ovládání letounu bylo dosaženo deformací (vyklenutím) horního křídla pomocí složitého systému tuhých táhel a vzpěr. Variabilita profilu horního křídla a bočního ovládání byly dosaženy složitým systémem tuhých táhel a vzpěr („měkké“ nosné plochy nebyly vybaveny drátěnými výztuhami), vyrobenými, stejně jako podvozek, z profilovaných ocelových trubek.

Kýl a kormidla měly konstrukci z trubek a plátěný potah; stabilizátor měl dřevěnou konstrukci.

Příď prototypu 70.01 poháněl řadový šestiválcový vodou chlazený motor Hiero Type H IV (Series 34) o objemu 16,6 litru, vyrobený vídeňskou společností Österreichische Industriewerke Warchalowski, Eissler & Co. AG. Při 1 400 otáčkách za minutu dosahoval motor výkonu 230 koní (169 kW); krátkodobě při 1 500 otáčkách za minutu dokázal dosáhnout výkonu 240 koní (177 kW). Motor prototypu 70.01 poháněl dvoulistou dřevěnou vrtuli vyrobenou firmou Jaray. Vodní chladič byl umístěn ve střední části horního křídla.

První prototyp byl dokončen v Aspernu a 23. listopadu 1917 provedl zkušební pilot Karl Kriger svůj první let. Letadlo zřejmě ve Flars nedostalo vysokou prioritu a zůstalo tam až do 20. června 1918, kdy ho pilot poškodil během neopatrného pojížděcího manévru.

Poté, co testy odhalily řadu nedostatků – zejména pružný profil křídla, nedostatečnou tuhost jednopodpěrné skříně dvojplošníku a někdy nepředvídatelnou odezvu bočního řídicího systému – byl prototyp 70.01 předán vídeňské firmě Fruba ke komplexní rekonstrukci. Tam byl postaven druhý, „definitivní“ prototyp, 70.02. Přestavěný 70.01 dorazil do Aspernu koncem srpna 1918 a od původní konstrukce se lišil novými, tuhými profilovanými nosnými plochami, křidélky umístěnými na horním křídle a upraveným systémem uchycení. Motor byl také vybaven novou čtyřlistou vrtulí Jaray se šikmým uspořádáním listů.

Testování prototypů pokračovalo, ale mezi piloty se nesetkalo s nadšením, protože si stěžovali na obtížné a únavné pilotování a neobvyklé chování v nestandardních letových podmínkách. V září 1918 se k testům připojil druhý prototyp, 70.02. Jeho konstrukce se po úpravách shodovala s 70.01. Během testů letadlo létalo bez výzbroje, ale i ve fázi návrhu byla počítaná instalace dvou synchronizovaných 8mm kulometů Schwarzlose M.16.

Testování postupovalo pomalu a plánovalo se, že v případě úspěchu vyrobí společnost Fruba deset letadel tohoto typu pod vojenským označením Knoller DI. V této době však nastal nevyhnutelný kolaps Dunajské monarchie a uprostřed rostoucího chaosu nebyly ozbrojené síly schopny dokončit testování těchto zajímavých a relativně rychlých letadel. V říjnu 1918 vojenská správa oba letouny formálně přijala, ale jednalo se pouze o administrativní akt související s finanční kompenzací nákladů projektu.

zdroj: https://www.airwar.ru/enc/fww1/knoller7001.html

[Zemakt]

No, lepší odpověď si snad člověk nemůže ani přát . Co se týče Knollera v NTM, tak jako kluk jsem ho hrozně obdivoval. Jaké to bylo pak zklamání, když jsem zjistil, co to bylo vlastně za zázrak .

[Alfik]

Fungovalo to dobře. V Anglii dokonce postavili parabolickou zeď s umístěními pro mikrofony, takže se dalo podle toho který mik. to snímal určit směr ze kterého zvuk přicházel.
Tady to samozřejmě dělal posluchavatel (podle vz. pozorovatel ) kroucením hlavy.
Radar to učinil zbytečným, měl delší dosah i přesnost.

Zajimave Já bych si to rád vyzkoušel osobně

Jestlis myslel v té Anglii, tak snad by to šlo, i když netuším jestli tam pouštějí turisty. Je to u letiště Romney March, viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/RAF_Denge, ale snad jo. Akorát se tam pochopitelně asi nesmí dronovat

[Raiden]

Zajímavý, dík

[Zemakt]

?

[stronger.p]

Pokud za tou jednoduchostí není žádný chyták, tak je to zcela jistě Hannover CL.III, lozenge na křídlech, trupu, podle sacích rour motor Mercedes D.III, jen ty britské kokardy tam nějak nesedí...

[Zemakt]

Tak nemusí to být vždy hlavolam, že. Já mám tyhle CL docela rád i ty od Halberstadtu. Takovej Brisfit, ale německý.