Našel jsem moc zvláštní účes rakouských vojáků v roce 1851. Autorem oněch kvašů na papíře je Franz Brudermann (1803-1858) a jsou uloženy v Muzeu výtvarných umění v Budapešti. Zdá se že celá zadní část hlavy a temeno (vše za ušima) je vyholené a zbytek kolem tváře docela dlouhý. Ofina navíc zvláštně rozdělená. Normálně to vypadá dost divně, ale s naraženou čepicí to má styl. Nejdřív jsem si myslel že je to nějaká uherská móda, ale je tak ostříhaný i kyrysník, tak to asi bylo rozšířené v celé rakouské armádě.
https://www.mfab.hu/artworks/?artwork_a ... mann-franz
Rakouský vojenský účes (1851)
Rakouský vojenský účes (1851)

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
- Martin Hessler
- poručík

- Příspěvky: 725
- Registrován: 12/5/2009, 16:49
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Rakouský vojenský účes (1851)
Působí to opravdu zvláštně a přemýšlím, jaký to mělo smysl.
Nějaké punkové výstřelky a podivnosti v účesech se tehdy asi moc nenosily, zejména v armádě.
Jediné co mne napadá je, že na tom měla dobře sedět čepice/přílba, aniž by se pod ní voják přehříval a potil jako ta příslovečná opice...
Podobně jako si nechávali ryze účelově stříhat vlasy středověcí rytíři.
Místo tehdy u šlechty obvyklých dlouhých pěstěných vlasů nosili jakési krátké mikádo s rovnou ofinou, které nebránilo nasazení helmy a nepřekáželo pod ní.
Nějaké punkové výstřelky a podivnosti v účesech se tehdy asi moc nenosily, zejména v armádě.
Jediné co mne napadá je, že na tom měla dobře sedět čepice/přílba, aniž by se pod ní voják přehříval a potil jako ta příslovečná opice...
Podobně jako si nechávali ryze účelově stříhat vlasy středověcí rytíři.
Místo tehdy u šlechty obvyklých dlouhých pěstěných vlasů nosili jakési krátké mikádo s rovnou ofinou, které nebránilo nasazení helmy a nepřekáželo pod ní.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Re: Rakouský vojenský účes (1851)
Připadá mi to podobné "antimuletě" (taky známo jako "antijágr"), tedy účesu který s oblibou nosili zvl. mladí lampasáci za časů kdy jsem byl záklaďákem.
Vepředu a nahoře "hároš" a vzadu a kolem uší "ČSA výlep"
Pod čepicí se to háro schovalo a nadřízení byli spokojení že je vzadu vylepáno a vyholeno až nad uši
Vepředu a nahoře "hároš" a vzadu a kolem uší "ČSA výlep"
Pod čepicí se to háro schovalo a nadřízení byli spokojení že je vzadu vylepáno a vyholeno až nad uši
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Re: Rakouský vojenský účes (1851)
Archeologie války 1866:
V Budapešti se objevily detailní kresby vojáků rakouské armády z roku 1851. Szépművészeti Múzeum v Budapešti (Museum of Fine Arts, Muzeum krásných umění) disponuje čtrnácti kresbami vojáků rakouské armády jejichž autorem je Franz Brudermann (1803–1858). Dle životních dat pořídil kresby v jeho 48 letech (zemřel v 55 letech) a zřejmě tak učinil na různých místech v různých etapách tehdejší vojenské služby. Vojáci na jeho kresbách odpočívají, postávají, leží či sedí a po svém tráví svůj čas v armádě. Nezvyklé detaily na kresbách zachycují například popsané chlebníky nápisy, zničené uniformy, obuv nebo i nedodržování kázně v podobě spínání kabátů. Většinu vojáků navíc doprovází shodný sestřih knírů i vlasů, kdy jsou krom vlasů nad čelem ostatní vlasy výrazně zkráceny, což ulehčovalo nošení vojenských čepic, klobouků a přileb.
Archeologie války 1866
V Budapešti se objevily detailní kresby vojáků rakouské armády z roku 1851. Szépművészeti Múzeum v Budapešti (Museum of Fine Arts, Muzeum krásných umění) disponuje čtrnácti kresbami vojáků rakouské armády jejichž autorem je Franz Brudermann (1803–1858). Dle životních dat pořídil kresby v jeho 48 letech (zemřel v 55 letech) a zřejmě tak učinil na různých místech v různých etapách tehdejší vojenské služby. Vojáci na jeho kresbách odpočívají, postávají, leží či sedí a po svém tráví svůj čas v armádě. Nezvyklé detaily na kresbách zachycují například popsané chlebníky nápisy, zničené uniformy, obuv nebo i nedodržování kázně v podobě spínání kabátů. Většinu vojáků navíc doprovází shodný sestřih knírů i vlasů, kdy jsou krom vlasů nad čelem ostatní vlasy výrazně zkráceny, což ulehčovalo nošení vojenských čepic, klobouků a přileb.
Archeologie války 1866

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček

