Německý hypersonický letoun HYTEV
Brémská společnost Polaris Raumflugzeuge obdržel od BAAINBw zakázku na výstavbou dvoustupňového, horizontálně startujícího a plně znovupoužitelného hypersonického experimentálního výzkumného letounu HYTEV (Hypersonic Test and Experimentation Vehicle). Již o pět let dříve byla firma pověřena zakázkou na vyhodnocení aplikací a potenciálu kosmického letounu pro zpravodajské mise v rámci programu RDRS (Rapid Deployable Reconnaissance System). Tehdy společnost pracovala na konceptu kosmického letounu Aurora poháněného raketovým motorem typu aerospike, jehož tryska nemá klasický "zvon", ale kuželovitý nebo hřebenový středový hrot. V roce 2025 získala společnost další kontrakt od BAAINBw, konkrétně na výzkum "opakovaně použitelného dvoustupňového hypersonického výzkumného vozidla". Projekt očividně postupuje podle plánu, protože firma obdržela novou zakázku na "výrobu a provoz dvoustupňového, horizontálně startujícího, plně opakovaně použitelného hypersonického výzkumného plavidla". "Koncept HYTEV (Hypersonic Test and Experimentation Vehicle) byl vyvinut během přípravných prací prováděných v letech 2024 a 2025. Tento systém, jehož velikost a vzletová hmotnost jsou srovnatelné se stíhacím letounem, bude v provozu do konce roku 2027," uvedla samotná společnost. Hlavní úkoly jsou výzkumné a experimentální – ověřit životaschopnost tohoto konstrukčního přístupu. Pokud ale vše půjde podle plánu, systém HYTEV zvládne vynášet náklady na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO).
HYTEV je dvoustupňová, bezpilotní a plně opakovaně použitelná hypersonická letecká platforma. První stupeň – prakticky nosné letadlo – bude startovat z konvenční přistávací dráhy s využitím dvou proudových motorů. Pro dosažení potřebné výšky a rychlosti následně zapne svůj motor (nebo motory) typu aerospike. Po zrychlení na Mach 5 a dosažení horních vrstev atmosféry bude aktivován druhý stupeň vybavený klasickým kapalinovým raketovým motorem s tryskou ve tvaru zvonu, optimalizovanou pro provoz ve vzduchoprázdnu (přesněji řečeno ve velmi řídkých vrstvách atmosféry). Hlavním úkolem druhého stupně jsou experimentální lety a vědecký výzkum, případně může dopravit na oběžnou dráhu užitečné zatížení o hmotnosti až 1 000 kilogramů, podmínkou je však použití jednorázového druhého stupně, který následně shoří v atmosféře. Obě části (nosný i kosmický letoun) mohou přistát zpět na letišti, odkud jako celek odstartovaly. To slibuje výrazné snížení nákladů na vynášení satelitů na LEO. HYTEV tak spadá do stejné kategorie jako americký Quarterhorse od společnosti Hermeus, jehož cílem je létat rychlostí Mach 5 a v květnu 2025 absolvoval první let. Tyto letouny také mohou sloužit jako extrémně rychlé průzkumné nosiče schopné krátkodobého průletu nad silně bráněným územím. Vysoká rychlost, let ve velkých výškách a krátké časové okno přeletu výrazně snižují šanci na zachycení nebo sestřelení. Takový systém může doplnit nebo částečně nahradit satelitní průzkum, zejména v situacích, kdy je potřeba okamžitá reakce, detailní snímkování nebo průzkum oblastí mimo plánované satelitní dráhy. Může také simulovat funkci hypersonických kluzáků, které kombinují výhody balistických raket (dolet, rychlost) a střel s plochou dráhou letu (nízká letová hladina). HYTEV tak může položit cestu pro vývoj nové generace německých zbraní velmi dlouhého dosahu.
Zdroj:
https://www.armadninoviny.cz/hypersonic ... swehr.html
https://vpk.name/en/1097733_breakthroug ... evice.html
https://de.linkedin.com/company/polaris ... actor-name
https://en.defence-ua.com/industries/ge ... 17302.html
