Sporná kvalita čínských zbraní
Čína se pomalu stává zbrojním gigantem se stále větším vlivem na globálním trhu. Proniká na Blízký východ, pomalu vytlačuje Rusko v Africe a získává stále větší podíl na asijském trhu. Stále větší množství exportovaných zbraní ovšem s sebou přináší i četná negativa. Podle Calibre Defence (CD) mají čínské zbraně rozsáhlé technické poruchy. Jedná se o hlavní platformy na souši, moři i ve vzduchu včetně tanků VT4, stíhaček JF-17 a fregat F-22P. CD dále píše o nedostatečné čínské podpoře infrastruktury kupujících. Zákazníci často hlásí nedostatek základních náhradních dílů a nedostatečnou poprodejní údržbu, což vede k uzemnění nebo předčasnému vyřazení drahé vojenské techniky. A v neposlední řadě se jedná přímo o provozní rizika, která jsou spojena s nedávným konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Po uzavření příměří se objevila poměrně rozsáhlá kritika thajských operátorů vůči VT-4. Podle popisu osádek patří mezi největší problémy čínského tanku výkon hlavního kanónu při střelbě. Osádky uvádějí, že hlavně nevydrží intenzivní ostrou střelbu (minimálně jedna dokonce praskla). Elektronické systémy a motor byly také označeny jako náchylné k poruchám při nasazení v terénu. Další kritika směřuje na ochranu tanku a pohyblivost. Operátoři označili boční pancéřování za nedostatečné ve srovnání s očekáváními moderního MBT, rychlost otáčení věže byla osádkami hodnocena jako pomalejší. Thajci oceňují systém řízení palby a systém hunter-killer, ale celkově podle nich u VT-4 převažují negativa.
Nutno podotknout, že historie potíží s čínským vybavením je daleko starší a rozsáhlejší. Podle Defence Blog je jedním z nejranějších příkladů thajská zkušenost s čínskými tanky Type 69-II (obdoba T-62) dodanými koncem 80.let. Tanky se ukázaly jako nespolehlivé, náhradní díly bylo obtížné sehnat a flotila byla vyřazena do roku 2004, zatímco starší tanky M48 dodané USA zůstaly i nadále v provozu bez větších potíží. Do roku 2010 byly všechny Type 69-II použity jako umělé útesy na moři.
Ještě zásadnější je zkušenost Myanmaru s bojovými letouny JF-17. Ty byly na konci roku 2022 kompletně uzemněny kvůli strukturálním trhlinám v draku a poruchám radaru. Defence Blog dále uvádí dlouhodobé problémy s pákistánskými fregatami F-22P čínské výroby ohledně systémů řízení palby, radarů a pohonu. Také je zmiňován laserový C-UAS Silent Hunter, který měl v Saúdské Arábii sestřelit několik dronů, ale písek a prach zhoršovaly optický výkon, snižovaly účinnost v pouštních podmínkách a prodlužovaly dobu zapojení. C-UAS z Číny ovšem nedávno testovali také Rusové (prý s úspěchem). Přesto není možné zbraně z Číny podceňovat, export navzdory všemu roste a Peking je nepochybně schopen většinu problémů řešit.
Zdroj:
https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 74011.html
https://www.calibredefence.co.uk/chinas ... bled-tale/
https://defence-blog.com/chinese-defens ... -failures/
