Sporná kvalita čínských zbraní

[Rase]

Sporná kvalita čínských zbraní

Čína se pomalu stává zbrojním gigantem se stále větším vlivem na globálním trhu. Proniká na Blízký východ, pomalu vytlačuje Rusko v Africe a získává stále větší podíl na asijském trhu. Stále větší množství exportovaných zbraní ovšem s sebou přináší i četná negativa. Podle Calibre Defence (CD) mají čínské zbraně rozsáhlé technické poruchy. Jedná se o hlavní platformy na souši, moři i ve vzduchu včetně tanků VT4, stíhaček JF-17 a fregat F-22P. CD dále píše o nedostatečné čínské podpoře infrastruktury kupujících. Zákazníci často hlásí nedostatek základních náhradních dílů a nedostatečnou poprodejní údržbu, což vede k uzemnění nebo předčasnému vyřazení drahé vojenské techniky. A v neposlední řadě se jedná přímo o provozní rizika, která jsou spojena s nedávným konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Po uzavření příměří se objevila poměrně rozsáhlá kritika thajských operátorů vůči VT-4. Podle popisu osádek patří mezi největší problémy čínského tanku výkon hlavního kanónu při střelbě. Osádky uvádějí, že hlavně nevydrží intenzivní ostrou střelbu (minimálně jedna dokonce praskla). Elektronické systémy a motor byly také označeny jako náchylné k poruchám při nasazení v terénu. Další kritika směřuje na ochranu tanku a pohyblivost. Operátoři označili boční pancéřování za nedostatečné ve srovnání s očekáváními moderního MBT, rychlost otáčení věže byla osádkami hodnocena jako pomalejší. Thajci oceňují systém řízení palby a systém hunter-killer, ale celkově podle nich u VT-4 převažují negativa.
Nutno podotknout, že historie potíží s čínským vybavením je daleko starší a rozsáhlejší. Podle Defence Blog je jedním z nejranějších příkladů thajská zkušenost s čínskými tanky Type 69-II (obdoba T-62) dodanými koncem 80.let. Tanky se ukázaly jako nespolehlivé, náhradní díly bylo obtížné sehnat a flotila byla vyřazena do roku 2004, zatímco starší tanky M48 dodané USA zůstaly i nadále v provozu bez větších potíží. Do roku 2010 byly všechny Type 69-II použity jako umělé útesy na moři.
Ještě zásadnější je zkušenost Myanmaru s bojovými letouny JF-17. Ty byly na konci roku 2022 kompletně uzemněny kvůli strukturálním trhlinám v draku a poruchám radaru. Defence Blog dále uvádí dlouhodobé problémy s pákistánskými fregatami F-22P čínské výroby ohledně systémů řízení palby, radarů a pohonu. Také je zmiňován laserový C-UAS Silent Hunter, který měl v Saúdské Arábii sestřelit několik dronů, ale písek a prach zhoršovaly optický výkon, snižovaly účinnost v pouštních podmínkách a prodlužovaly dobu zapojení. C-UAS z Číny ovšem nedávno testovali také Rusové (prý s úspěchem). Přesto není možné zbraně z Číny podceňovat, export navzdory všemu roste a Peking je nepochybně schopen většinu problémů řešit.

Zdroj:
https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 74011.html
https://www.calibredefence.co.uk/chinas ... bled-tale/
https://defence-blog.com/chinese-defens ... -failures/

[Dzin]

Ono to není zase nic překvapivého, Čína přes veškerý pokrok má problém s jakostí. Ona si neudělala ekonomický boom výrobou nejkvalitnějšího zboží, udělala to tím, že vyrábí levně a to znamená s poklesem kvality. Člověk dostane kvalitu odpovídající tomu, co za to zaplatí. Totéž je i u zbraní. Sice někdo tvrdí, že to stačí, ale když se podívám na Rusko a jeho agresi proti Ukrajině, tak evidentně to nestačí a kvalita je ve válce stále velmi důležitá.

[Rase]

Čína hodně (maximálně) využila loňský konflikt mezi Indií a Pákistánem, kde lehký stíhač J-10C pomocí střely PL-15 sestřelil indické Rafale. V rámci vyšetřování se nakonec ukázalo, že čínská stíhačka byla jen efektorem (nosičem) a celou situaci řídil pákistánský letoun včasné výstrahy AEW&C. Čínští piloti (v Číně) si následně kreslili na své letouny sestřel a podobně. V reálu se zdá, že spíš Pákistán dostat takticky na zadek. Ani jedna ze stran ale neměla zájem konflikt dál rozmazávat. Pokud jde o čínské PVO, tak to si utrhlo nemalou ostudu nedávno ve Venezuele, která měla nemodernější čínské systémy (snad i s čínskými operátory). Opět byl výsledek tak nějak zahrán do outu. Celé je to ale pochopitelné, kdy je reálná bojová hodnota druhotná a jede se primárně na prodeje - proto ani neřeší pozáruční servis a náhradní díly.

[Raiden]

To jsem si zrovna vzpomněl na příběh exportu čínských fregat do Thajska na počátku 90. let:

https://www.valka.cz/14742-Thajske-freg ... e-in-China

V polovině 90. let se však začaly objevovat potíže s typickou čínskou „kvalitou“, či spíše nekvalitou první čtveřice fregat. Při inspekcích důstojníků thajské floty v loděnicích Hudong v Šanghaji byla zjištěna celá řada zásadních nedostatků a od té doby se neustále množily výhrady k používanýmkonstrukčním standardům a normám a velmi nízké kvalitě dílenského zpracování. Kromě mizerné kvality svárů lze zmínit třeba velmi nízkou úroveň bezpečnostních standardů plavidel, na kterých byly nataženy elektrické kabely bez odpovídající izolace, nebo byly použity vodotěsné dveře, které nešly zavřít! Dále byla kritizována absence systémů pro detekci poškození a jejich potlačení (tzv. damage control). Zjištěno bylo také, že fregaty Type 053 v řadách čínské flotily trpí stejnými problémy, a proto vyžadují údržbu nezvykle náročnou na čas. Z těchto důvodů Thajsko v září 1990 zrušilo kontrakt na stavbu obou fregat F25T.

[jean]

Mám skúsenosti s čínskymi linkami pre automotive a nejakými čínskymi jednoúčelovými strojmi. Oni dokážu v danej cene neuveriteľnú strojárinu, napr. tam, kde my dáme dural, oni sú schopní dať nerez. A všetko v parádnej kvalite obrábania. Problém nie je výroba komponentov, ale problém je kvalita celku. Jednoducho to nejak splácajú dokopy a viac ich nezaujíma. A to sa bavíme o posledných rokoch, nie o niečom z roku 0. A to sa zatiaľ nezmenilo. Potom nastupujeme my "drahé nenažrané eu firmy", aby sme to ako celok nejak rozchodili a opravili software. Firmy, čo skúsili čínske veľké veci, si to už opakovane nekupujú, lebo tá nízka cena je vo výsledku dosť drahá. Napr. nulový servisný support...

[Xawi3r]

No nevím, ale v šedesátých letech se takto smáli japonským výrobkům... V osumdesátých už se nikdo nesmál... V devadesátých letech se všichni smáli těm jihokorejským a o dvacet let později už se nikdo nesmál... Já o kvalitu čínských do desetil let opravdu "strach nemám". Technologicky už jsou dávno před Evropou a kvalitativně budou velice brzy...

[Zemakt]

Asi tak. Od jara do podzimu, pokud to jde, tak jezdím do práce na motorce a tak před pěti roky bych si neuměl představit, že bych si koupil "čínu". Dnes úplně v klidu.

[jean]

Japonci nastupili hned vo vyssej kvalite a to si udrzali dodnes. Mantry o cinskych motorkach citam denne. A pritom si staci precitat novinarske testy a - cuduj sa svete, vzdy je vysledok rovnaky. Komponenty fajn, ale ako celok to ma vzdy nejake ale a software vzdy nedorobeny. Hm, co mi to pripomina? Jaj, moj prispevok o vyrobnych linkach...
A asi by som nezmyselne neporovnaval jednoduchy vyrobok, akym je motorka, s bojovym lietadlom

PS: Ktorym japonskym vyrobkom sa smiali v 60.? Motorky vtedy uz valcovali europu a elektronika takisto. Akurat v autach zaostavali, lebo to tam v podstate nemalo ziadnu tradiciu a zacinali prevazne koncom 50. rokov.

[Zemakt]

Tak si přečti testy třeba na CF 450MTnebo QJ 660SRT. Před pár roky by těch ale bylo bambilion. Nyní už ne. Zkrátka předsudky už nejsou na místě, a to mám BMW.

Co se týče letadel, tak nejde o porovnání, ale trend. A ten je s ohledem na moto/auto jasně daný.

[jean]

Ked uvidim nieco z Ciny dotiahnute do konca v mojej branzi, potom uverim, ze vyrobia fakt dobru zbran. A to si myslim, ze na to technologicky maju (uz davno). Cinani vsak maju problem personalny, je to prelezene korupciou a tou divnou cinskou povahou. Kym sa toto nezmeni, tak narocnejsie technologicke projekty nikdy nebudu mat na spickovej urovni. Zatial stale funguju ako zla kopirka cudzich napadov.

PS: testy oboch motoriek som cital a tych ale je tam viac ako dost....

Napr. pri autach byvaju veduci pracovnici stale ludia z europskych automobiliek. Ti to dokazu ustrazit. A aj tak tie auta stoja vo vysledku zaprd. Lestene pozlatka.

[Rase]

Čínský zabiják letadlových lodí dramaticky selhal

V aktuálním konfliktu s USA a Izraelem Írán použil čínské protilodní střely CM-302 a systémy protivzdušné obrany řady HQ, ale ty buď cíle nezasáhly, nebo byly americkými silami rychle zlikvidovány. Začněme s dřívějším vývojem. Od února USA nasadily na Blízký východ velké síly, včetně dvou úderných svazů letadlových lodí poblíž Íránu. Válka byla na pokraji vypuknutí. Aby Írán těmto letadlovým lodím čelil, naléhavě zakoupil čínské takzvané "zabijáky letadlových lodí", protilodní střely CM-302. Jedná se o exportní verzí čínské střely YJ-12. Je nadzvuková, má dolet asi 290 km a dokáže zasáhnout velké lodě. Peking ji dlouhodobě propaguje jako jednu z nejsilnějších protilodních střel na světě. V reálném boji však přinesla šokující výsledek: žádný zásah! Vyšetřování ukázalo, že mnoho raket CM-302 selhalo během letu a havarovalo, zatímco zbytek americké síly snadno zachytily. V kombinaci s americkými bojovými systémy Aegis, interceptory SM-6 a elektronickým bojem (EW) byly střely snadno neutralizovány. Existují dokonce zprávy o tom, že čínský technický personál již utrpěl ztráty. Úplné selhání těchto "zabijáků letadlových lodí" nejenže poškodilo důvěru Íránu, ale také vyvolalo globální skepticismus vůči čínským zbraním. Zvěsti dokonce naznačují, že Si Ťin-pching zuřil, kritizoval vojenské inženýry za to, že prosazují nekvalitní vybavení, jen aby si zajistili financování, a zahájil vnitřní zásahy.

Tento katastrofální výkon odhaluje hlubší problém: Čínský vojenský průmysl se dlouhodobě zaměřuje na papírový výkon spíše než na efektivitu na bojišti. Zbraně totiž nejsou jako spotřební zboží. Sportovní vůz dosahující rychlosti 500 km/h dokazuje výkon. Ale pro rakety samotná rychlost nic neznamená, protože pokud je nepřítel zachytí nebo zablokuje, je zbraň k ničemu. Zbraň musí prokázat, že dokáže překonat protiopatření a zasáhnout skutečné cíle v bojových podmínkách. Čínský přístup k vývoji zbraní se podobá tomu u spotřebního zboží, honí se spíše za papírovými hodnotami než za efektivitou v reálném světě. Vezměte si CM-302: na papíře vypadá působivě – dolet 290 km, užitečné zatížení 500 kg. Teoreticky by několik střel mohlo zničit letadlovou loď. Ale to jen za předpokladu, že nepřítel není připraven. V reálném boji má protivník k dispozici vrstvené systémy protiraketové obrany, elektronického boje (EW) a systémy včasného varování. Čínské zbraně, navržené bez dostatečného zohlednění skutečných bojových aspektů, se za těchto podmínek hroutí jako "domečky z karet". To také odráží strukturální slabinu: čínská armáda nebojovala skutečnou válku od čínsko-vietnamské války. Téměř 50 let bez boje znamená nedostatek skutečných bojových zkušeností, což ztěžuje navrhování zbraní pro skutečné válečné scénáře. V důsledku toho čínské zbraně upřednostňují teoretický výkon před prokázanou účinností. Na globálním trhu se zbraněmi jsou nejspolehlivější zbraně ty, které byly testovány v reálném boji. Bez tohoto ověření mohou být i působivé hodnoty bezvýznamné. Írán se tuto tvrdou lekci naučil nákupem čínských zbraní.

https://twitter.com/ken_lovetw/status/2 ... 0925420958

[Koba]

Nějak chybí informace o použití lodních systémů CIWS Phalanx. V minulosti se o nich psalo, že dokážou zlikvidovat i francouzský Exocet, který je sice podzvukový, ale řekl bych, že menší.
Možná, že americké obsluhy "ztrácí nervy" dřív a likvidují hrozbu ve větší vzdálenosti zmíněnými sofistikovanými - a dražšími prostředky. Jinak záběry - a zvuk - těch pozemních verzí CIWS, používaných k obraně amerických vyslanectví je síla!

[Zemakt]

Tak zrovna tohle je systém který používáš ze zoufalství, když vše projde. Sem se nikdo nechce dostat.

[skelet]

a taky je třeba připomenout, že US Navy v devadesátkách koupila desítky střel Ch-31, které přestavěla na cvičné terče MA-31. Takže taktiku proti těmto střelám měli teoreticky zmáknutou.
A tak jak píše Zemakt. Phalanx je poslední linie obrany, nikoliv první.