Německý protiradarový dron DAR

[Rase]

Německý protiradarový dron DAR

Stejně jako ruský úderný dron Geran-2, má legendární íránský Šahed původ ve starém německém protiradarovém dronu DAR (Die Drohne Antiradar), který se později proměnil v úspěšný izraelský IAI Harpy. Historie dronu DAR je docela zajímavá a stojí za to se do tématu ponořit blíže. V polovině 80. let zahájily Německo a USA společný projekt zaměřený na vytvoření specializovaného jednorázového bezpilotního prostředku, který by byl schopen zaměřovat sovětské radary, stát se návnadou odvracející nepřátelskou PVO od skutečných zbraní nebo zcela vymazat protiletadlové systémy. To vše bez nutnosti dalších zásahů operátora po startu. Vítězem soutěže o zakázku vyšel německý výrobce letadel Dornier (existoval v letech 1922–2002), jejich produkt byl znám jako "Die Drohne Antiradar", do výrobního procesu byly implementovány i některé technologie vyvinuté společností Texas Instruments. Podle veřejně dostupných údajů byl DAR létající sebevražedný dron s hmotností 110 kg, maximální rychlostí 250 km/h, délkou letu až 3 hodiny, potenciální dolet by se tedy měl pohybovat kolem 600 km. Motor dodaly Fichtel a Sachs, které nyní vyrábí výhradně motory pro automobily. Dron měl startovat ze speciálního náklaďáku na podvozku MAN 22.240DE, který mohl nést až šest těchto prostředků, ačkoli prototypy byly původně vypuštěny z Iveca 260AH. V podstatě tak šlo o stejný koncept jako později použili Íránci při jejich dronu Šahed-136. DAR měl vstoupit do služby u německého Bundeswehru v 90. letech, ale Studená válka skončila a protivník pro DAR přestal existovat. Poté se stopy tohoto projektu ztrácí v čase. Několik těchto dronů je vystaveno ve vojenském muzeu Dornieru. Existuje tvrzení, že všechny dva prototypy nosných raket byly v roce 2009 prodány neznámému zákazníkovi. Jak velká část projektu DAR se později proměnila v IAI Harpy nebo v Šahed-136/131 není úplně jasné. Faktem ale zůstává, že tento americko-německý projekt se stal počátkem moderních antiradarových dronů.

Zdroj:
https://www.panzerbaer.de/helper/bw_dro ... adar-a.htm
https://en.defence-ua.com/news/first_sh ... -8560.html
https://www.suasnews.com/2025/07/die-dr ... hed-drone/
https://sundries.ua/en/shahed-136-proto ... 80s-photo/

životní cyklus íránského Šahedu začíná a končí u Němců

[Rase]

[Lord]

Dobrá historie, no a nakonec i amíci používají tuto koncepci v moderním pojetí.

Existují významné podobnosti v designu, koncepci a technologiích, které naznačují vliv nebo nepřímou inspiraci u všech zemí.

Tato evoluce ukazuje, jak vojenské technologie migrují dekády let přes hranice, často bez oficiálního potvrzení.

Koncept vychází z potřeby levně potlačovat protivzdušnou obranu (SEAD – Suppression of Enemy Air Defenses) v době, kdy sovětské SAM systémy (jako S-75, S-125) ohrožovaly letadla.

Rozšíření a diverzifikace: Loitering munice se vyvíjí z antiradarové role k širšímu spektru úkolů v současné době.

[pjaro77]

Nemci by mohli obnoviť výrobu vlastného dizajnu. Či sa im nechce ?

[Lord]

Jj, ono už to bude všechno stejně dost překopané a přesnější. Ale třeba zkopírovali i ty německé motory, ne přímo ten co byl tam, ale jiný.

Motor v Shahedu-136 se jmenuje MADO MD-550 (íránská výroba).

Je to reverse-engineered (tedy zpětně zkopírovaný a upravený) německý motor Limbach L550E (nebo L-550).

[Rase]

Americký nízkonákladový úderný dron LUCAS

Doplním, že Spojené státy teď používají (proti Íránu) nízkonákladové kamikadze drony LUCAS (Low-cost Uncrewed Combat Attack System) z programu Task Force Scorpion Strike. Bezpilotní stoje Lucas jsou levné, jeden stojí přibližně 35 000 dolarů (850 000 Kč), a americká armáda jich má dostatek. Počátky LUCAS sahají k reakci americké armády na rozšíření levných úderných dronů v asymetrických konfliktech. Íránský Šahed-136, úspěšně nasazený ruskými silami proti Ukrajině, prokázal účinnost nízkonákladových jednosměrných dronů při překonávání protivzdušné obrany díky početní převaze. Tato munice, v hodnotě přibližně 20 000–50 000 dolarů za kus, byla použita proti infrastruktuře, vojenským prostředkům a civilní oblasti, což přimělo západní armády hledat nákladově efektivní protiopatření. Zájem USA o reverzní inženýrství Šahedu se zvýšil po ukořistění poškozených exemplářů během operací proti Íránem podporovaným milicím v Iráku a Sýrii kolem let 2021–2023. Analýza ukázala, že drony Šahed obsahovaly významné západní komponenty, včetně amerických GPS modulů a mikročipů, což usnadnilo jejich rozebírání a přizpůsobení. V roce 2024, na základě pokynů iniciativy Pentagonu Replicator – programu na nasazení tisíců spotřebních autonomních systémů do srpna 2025 – americké ministerstvo obrany (DoD) urychlilo vývoj domácích ekvivalentů. Hlavním dodavatelem byla firma SpektreWorks se sídlem v Arizoně specializující se na bezpilotní systémy, která vedla vývojové práce. SpektreWorks, založená v roce 2018, dříve vyvinula FLM-136, cílový dron inspirovaný Šahedem pro výcvik a simulaci hrozeb. LUCAS se vyvinul z této platformy, přičemž první prototypy byly představeny na briefingu Pentagonu v červenci 2025. Námořní pěchota převzala financování a považovala LUCAS za nedílnou součást modernizace Force Design 2030, která upřednostňuje distribuované námořní operace s vrstvenými UAS. Americká armáda přispěla prostřednictvím svého programu Long-Range Precision Fires (LRPF), kdy integrovala LUCAS do manévrovacích kombinovaných zbraní pro průnik do prostředí proti přístupu a oblasti (A2/AD). Ke konci roku 2025 LUCAS přešel z prototypu na sériovou výrobu, přičemž smlouvy byly uděleny alespoň třem dodavatelům na počáteční série po 500 kusech. První bojové nasazení LUCAS americkými silami proti Íránu proběhlo v únoru 2026 v rámci operace EPIC FURY.

https://en.wikipedia.org/wiki/Low-cost_ ... ack_System