No, vzhledem k tomu, že se pancíř Abramse A2 na čele věže udává okolo 1100mm (kumulativního) RHA a co já vím tak 9M119 probíjí okolo 800mm RHA, pár takových velitelů by se určitě našlo. Pak je jen otázka, nakolik (ne)bojeschopné by ty Abramsy byly.
Ale to už jsme se dostali pěkně daleko od tématu, nezdá se vám?
Sovětsko-Čínský konflikt – Damaňskij 1969
Nechcem tu riešiť tému T-80/90 verz. ostatný svet, tak len také rýchle šup šup . Je pravda, že čelný pancier neprerazí, ale Ti garantujem, že by si ako veliteľ neposlal svojich mužov , hoci aj v Leo 2A6, na miesta kde sa vyskytuje tank s takou presnosťou a priebojnosťou na takú vzdialenosť. Najprv by si to miesto "oslobodzoval" z odstupu / letectvom, delostrelectvom /.No, vzhledem k tomu, že se pancíř Abramse A2 na čele věže udává okolo 1100mm (kumulativního) RHA a co já vím tak 9M119 probíjí okolo 800mm RHA, pár takových velitelů by se určitě našlo. Pak je jen otázka, nakolik (ne)bojeschopné by ty Abramsy byly.
malý príklad, samozrejme ideálny stav: ak by T-90 vystrelila na Tvoj Abrams jeden Refleks zo vzdialenosti cca 5Km a Ty by si ju identifikoval, tak musíš prejsť , smerom k nej, v priemere 3 Km, aby si ju bol schopný ohroziť. Pri priemernej rýchlosti v teréne cca 40Km/h, má T-90 cca 4,5 min., buď na ukrytie sa , alebo, čo je pravdepodobnejšie, vystrielanie všetkých Refleksov.
Zmienka o plameňometnej variante T-62 značenú TO-62 spomínajú hlavne domáce zdroje, zo zahraničných som to našiel zatiaľ len v Jane´s Tanky 2000. Uvádza sa, že údajný plameňomet bol spriahnutý s kanónom. Ruské zdroje o tomto nič nehovoria.Alchymista píše: Pokiaľ viem, posledný z ruských/sovietskych tankov, ktorý mal vstavaný plameňomet, je OT-55 (nevylučujem verziu T-62, ale nikde som nenašiel zmienku). Nabíjal sa prakticky klasický napalm.
Podrobnosti o T-62 a konflikte o Damanskiy nájdete aj v mojom novom príspevku o T-62, viac-menej o tom hovorí aj Pege v hlavnom článku tejto témy.
Ako som sa dočítal, bolo to pravdepodobne prvé bojové nasadenie T-62 a spája sa s ním taký malí príbeh. Viac v tom príspevku (v závere - bojové nasadenie).
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=35586#35586
Tak jsem to našel. Na tomhle webu http://legion.wplus.net/img.shtml?img=/ ... tes3-1.jpg
Vyráběl to OKB Kirovskij zavod. Jmeno je TES-3, váha 90tun a výkon elektrárny 1500kW. Což si myslím že je dostatečný výkon na pohánění laseru. Je to na modifikovaném podvozku T-10. Byl prodloužen o několik pojezdových kol a pásy byly širší aby to mělo lepší průchodnost terénem. I když 90tun?!
Vývojové práce byly zahájeny v roce 1960.
Vyráběl to OKB Kirovskij zavod. Jmeno je TES-3, váha 90tun a výkon elektrárny 1500kW. Což si myslím že je dostatečný výkon na pohánění laseru. Je to na modifikovaném podvozku T-10. Byl prodloužen o několik pojezdových kol a pásy byly širší aby to mělo lepší průchodnost terénem. I když 90tun?!
Vývojové práce byly zahájeny v roce 1960.
To co zde uvádíš se jmenovalo TES-3 - АСММ(атомных станций малой мощности) ТЭС-3 .
Šlo o experimentální jaderný reaktor, který se skládal z 4 oddělených bloků na pásových transportérech, s výslednou složenou vahou 232 tun.
Reaktor, resp. Rozměry aktivní zóny byly průměr 0,68 m a výška 0,6m a na jednu zavážku paliva mohl pracovat 210 dnů. Výkony ovšem nebyly nijak oslňující – 1100kW energetický výkon a tepelný 11.000kW. Testováno v letech 1961 -1965 v Tomsku-7.
Na něj navázal projekt ABRUS - АСММ(атомных станций малой мощности) АРБУС.
Šlo opět o experimentální jaderný reaktor, který se skládal z 19 oddělených bloků, každý do váhy 20 tun a výslednou složenou vahou 360 tun.
Reaktor, resp. Rozměry aktivní zóny byly průměr 1m a výška 1,2m a na jednu zavážku paliva mohl pracovat 280 dnů. Výkony opět nebyly nijak oslňující – 750kW energetický výkon a tepelný 5000kW. Testováno v letech 1963 -1978.
Existovalo ještě menší zařízení označené Gamma – АСММ Гамма o výkonu 6kW a rozměrech aktivní zóny 0,5x0,5m. Dále zařízení ELENA - АСММ Елена o výkonu 100kW a váze 150tun.
Na obrázky jsem také nenarazil.
Vzhled k tomu, že se jednalo o experimentální jednotky s relativně dlouhou dobou přípravy a umístěné tisíce km od míst konfliktů, je VYSOCE NEPRAVDĚPODOBNÉ, že by je Sověti byly schopni nasadit v horizontu 2-3dnů i rozmezí 10 dnů, v nichž se odehrály zmíněné konflikty.
Šlo o experimentální jaderný reaktor, který se skládal z 4 oddělených bloků na pásových transportérech, s výslednou složenou vahou 232 tun.
Reaktor, resp. Rozměry aktivní zóny byly průměr 0,68 m a výška 0,6m a na jednu zavážku paliva mohl pracovat 210 dnů. Výkony ovšem nebyly nijak oslňující – 1100kW energetický výkon a tepelný 11.000kW. Testováno v letech 1961 -1965 v Tomsku-7.
Na něj navázal projekt ABRUS - АСММ(атомных станций малой мощности) АРБУС.
Šlo opět o experimentální jaderný reaktor, který se skládal z 19 oddělených bloků, každý do váhy 20 tun a výslednou složenou vahou 360 tun.
Reaktor, resp. Rozměry aktivní zóny byly průměr 1m a výška 1,2m a na jednu zavážku paliva mohl pracovat 280 dnů. Výkony opět nebyly nijak oslňující – 750kW energetický výkon a tepelný 5000kW. Testováno v letech 1963 -1978.
Existovalo ještě menší zařízení označené Gamma – АСММ Гамма o výkonu 6kW a rozměrech aktivní zóny 0,5x0,5m. Dále zařízení ELENA - АСММ Елена o výkonu 100kW a váze 150tun.
Na obrázky jsem také nenarazil.
Vzhled k tomu, že se jednalo o experimentální jednotky s relativně dlouhou dobou přípravy a umístěné tisíce km od míst konfliktů, je VYSOCE NEPRAVDĚPODOBNÉ, že by je Sověti byly schopni nasadit v horizontu 2-3dnů i rozmezí 10 dnů, v nichž se odehrály zmíněné konflikty.
Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Díky za odpověď. Zase jsem si rozšířil obzor, ale k čemu to měli v NDR?
To měl být jako záložní zdroj pro VS? Našel jsem to na
http://www.militaertechnik-der-nva.de/G ... lerie.html
Samozřejmě to nemusí tutovka ale vypadá to dost pravděpodobně.
To měl být jako záložní zdroj pro VS? Našel jsem to na
http://www.militaertechnik-der-nva.de/G ... lerie.html
Samozřejmě to nemusí tutovka ale vypadá to dost pravděpodobně.
Nahodou jsem se ted dostal k tematu Sovetsko-Cinskeho kofliktu v roce 1969 na Palbe.Je tady nekolik zminek o laserovych a ultrazvukovych zbranich.Spousta mytu z te doby je hodne na vode.Chtel bych doplnit jednu snad trochu zajimavou vec.Muj otec,byvaly vojak z povolani,byl prave roku 1969 v SSSR na cviceni nekde v Kazachstanu.Vypravel mi,ze se jednou pri vycviku na polygonu u hranic dostali do prestrelky s cinany.Jeho ruskeho nabijece kulometu davka skoro rozpulila.Rusove zareagovali rychle,ceske cvicici vojaky stahli a vyresili problem sami.Pozdeji otec rok v Rusku studoval na vojenske skole.Kdyz se dostali k tomu tematu,tak jim prednasejici dustojnik pomerne jednoduse popsal princip infrazvukove zbrane,kterou pri hranicnich incidentech pouzili.Melo to byt umisteno na gaziku,nejaka koule s vakuem nebo inertnim plynem.Zarizeni pusobilo dojmem,ze neni experimentalni,ale v beznem provozu.Nikdy jsem na zadne jine konkretni informace o zvlastnich zbranich pouzitych v tomto konfliktu nenarazil.Ten rusky dustojnik mi ale prijde jako docela duveryhodny zdroj,minimalne ve srovnani se spoustou informaci vylozene na vode.Budu rad,kdyz se k tomu tematu dozvim vic.
No taky přidám něco nepodložených info. Děda byl plukovníkem u armády a díky třem červeným diplomům dělal ve vojenském Výzkumáku, tuším v Praze ( Pracoval i v Žilině a nevím kde byl ten výzkumák). No a tam se prý v době tohoto konfliktu hodně šuškalo o tom, že byly použité experimentální zbraně, resp. konkrétně laser a sověti to prý celkem tajily a nechtěli poskytnout absolutně žádné info.
Jinak pardon za nepodložené info, vím, že tady se s takovými informacemi moc nepracuje ; )
Jinak pardon za nepodložené info, vím, že tady se s takovými informacemi moc nepracuje ; )
Re: Sovětsko-Čínský konflikt – Damaňskij 1969
Střípky z minulosti:
V noci na 2. března 1969 asi 300 čínských vojáků obsadilo pohraniční ostrov Damanskij a vybudovalo na vyšším, západním břehu dobře zamaskované střelecké pozice. Sami byli v bílých maskovacích pláštích, také zbraně měli obalené bílou látkou. Zásobníky byly natřeny parafinem, aby nebyly slyšet. Na levém břehu řeky byly z čínské strany soustředěny zálohy v počtu asi 200 až 300 mužů, připraveny sklady a oddíly dělostřelecké podpory. Ihned po svém příchodu na ostrov vojáci natáhli telefonní linku. Pak zalehli, pili svou vodku a čekali. Byl mráz patnáct pod nulou, špatná viditelnost a padal sníh. Proto na sovětské straně nic nezpozorovali a stopy sníh zanesl. Tehdy neměli pohraničníci dalekohledy pro noční vidění a první jejich pozorovací stanoviště bylo od ostrova vzdáleno zhruba 800 metrů. Kolem deváté hodiny ráno prošla ostrovem tříčlenná hlídka, ale nic nezpozorovala. Vždyť i Číňané byli zasypáni sněhem a dokonale splývali s terénem. Ráno zahájili Číňané bez jakéhokoli varování zblízka palbu na skupinu sovětských pohraničníků, kteří k nim směřovali (jak se to stávalo nejednou), aby tlumočili protest a žádali jejich odchod ze sovětského území. Současně byla ze zálohy na ostrově Damanskij a z čínského břehu zahájena palba ze samopalů, kulometů, minometů a děl na jinou skupinu sovětských pohraničníků. Pohraničníci zaujali palebné postavení a pálili ze samopalů na útočící Číňany, kteří však stále postupovali.
Zanedlouho dorazila záloha v čele s Vitalijem Bubeninem, vyslaná ze sousedního útvaru. Nadporučík byl velitelem strážní jednotky Kulebjakina sopka, vzdálené asi 18 kilometrů na sever od Damanského. Ráno dostal telefonem zprávu, co se děje na ostrově, a okamžitě přikázal dvaceti mužům, aby sedli do obrněného transportéru a vyjeli na pomoc bojujícím. Na ostrov přijeli v 11:30 a s transportérem zajeli do jednoho zamrzlého ramene řeky. Seskočili z vozidla a v rozvinuté řadě se blížili k místům, odkud zněla střelba. Téměř okamžitě narazili na Číňany. Nadporučík byl raněn, ale velení oddílu nepředal. Na místě zanechal skupinu pohraničníků pod velením desátníka Kanygina, se čtyřmi vojáky nasedl do transportéru a objel ostrov, aby se dostal Číňanům do týlu. Bubenin se postavil k těžkému kulometu, jeho podřízení stříleli z průhledů v bocích transportéru. Číňané se dostali do nevýhodné situace. Zostrova je ostřelovali příslušníci oddílů Babanského a Kanygina, z týlu manévrující transportér. Ale i ten se ocitl ve svízelném postavení – zaměřili se na něj čínští dělostřelci z břehu a poškodili jeho zaměřovač a hydraulický systém, který neudržel potřebný tlak v pneumatikách. Sám velitel byl znovu zasažen a otřesen. Ale přece jen stačil objet ostrov a skrýt se v ramenu řeky. Telefonem se spojil s velením, aby ohlásil situaci a přesedl na Strelnikovův transportér. S ním znovu zajel na ostrov a projížděl čínskými pozicemi. Zničil jejich velitelské stanoviště. To bylo vyvrcholení boje – Číňané začali z ostrova odcházet a odváželi s sebou své mrtvé a raněné druhy. V důsledku tohoto útoku, organizovaného čínskou správou, bylo zabito 31 sovětských pohraničníků, 14 jich zraněno. Čínské ztráty nejsou dosud známy, ani generální štáb čínské armády, ani jiná oficiální místa k incidentu nezveřejnily žádné konkrétnější údaje. Sovětské odhady čínských ztrát se pohybují mezi 100 až 150 mužů a velitelů.
https://twitter.com/mocnypetr62670/stat ... 8194034059
V noci na 2. března 1969 asi 300 čínských vojáků obsadilo pohraniční ostrov Damanskij a vybudovalo na vyšším, západním břehu dobře zamaskované střelecké pozice. Sami byli v bílých maskovacích pláštích, také zbraně měli obalené bílou látkou. Zásobníky byly natřeny parafinem, aby nebyly slyšet. Na levém břehu řeky byly z čínské strany soustředěny zálohy v počtu asi 200 až 300 mužů, připraveny sklady a oddíly dělostřelecké podpory. Ihned po svém příchodu na ostrov vojáci natáhli telefonní linku. Pak zalehli, pili svou vodku a čekali. Byl mráz patnáct pod nulou, špatná viditelnost a padal sníh. Proto na sovětské straně nic nezpozorovali a stopy sníh zanesl. Tehdy neměli pohraničníci dalekohledy pro noční vidění a první jejich pozorovací stanoviště bylo od ostrova vzdáleno zhruba 800 metrů. Kolem deváté hodiny ráno prošla ostrovem tříčlenná hlídka, ale nic nezpozorovala. Vždyť i Číňané byli zasypáni sněhem a dokonale splývali s terénem. Ráno zahájili Číňané bez jakéhokoli varování zblízka palbu na skupinu sovětských pohraničníků, kteří k nim směřovali (jak se to stávalo nejednou), aby tlumočili protest a žádali jejich odchod ze sovětského území. Současně byla ze zálohy na ostrově Damanskij a z čínského břehu zahájena palba ze samopalů, kulometů, minometů a děl na jinou skupinu sovětských pohraničníků. Pohraničníci zaujali palebné postavení a pálili ze samopalů na útočící Číňany, kteří však stále postupovali.
Zanedlouho dorazila záloha v čele s Vitalijem Bubeninem, vyslaná ze sousedního útvaru. Nadporučík byl velitelem strážní jednotky Kulebjakina sopka, vzdálené asi 18 kilometrů na sever od Damanského. Ráno dostal telefonem zprávu, co se děje na ostrově, a okamžitě přikázal dvaceti mužům, aby sedli do obrněného transportéru a vyjeli na pomoc bojujícím. Na ostrov přijeli v 11:30 a s transportérem zajeli do jednoho zamrzlého ramene řeky. Seskočili z vozidla a v rozvinuté řadě se blížili k místům, odkud zněla střelba. Téměř okamžitě narazili na Číňany. Nadporučík byl raněn, ale velení oddílu nepředal. Na místě zanechal skupinu pohraničníků pod velením desátníka Kanygina, se čtyřmi vojáky nasedl do transportéru a objel ostrov, aby se dostal Číňanům do týlu. Bubenin se postavil k těžkému kulometu, jeho podřízení stříleli z průhledů v bocích transportéru. Číňané se dostali do nevýhodné situace. Zostrova je ostřelovali příslušníci oddílů Babanského a Kanygina, z týlu manévrující transportér. Ale i ten se ocitl ve svízelném postavení – zaměřili se na něj čínští dělostřelci z břehu a poškodili jeho zaměřovač a hydraulický systém, který neudržel potřebný tlak v pneumatikách. Sám velitel byl znovu zasažen a otřesen. Ale přece jen stačil objet ostrov a skrýt se v ramenu řeky. Telefonem se spojil s velením, aby ohlásil situaci a přesedl na Strelnikovův transportér. S ním znovu zajel na ostrov a projížděl čínskými pozicemi. Zničil jejich velitelské stanoviště. To bylo vyvrcholení boje – Číňané začali z ostrova odcházet a odváželi s sebou své mrtvé a raněné druhy. V důsledku tohoto útoku, organizovaného čínskou správou, bylo zabito 31 sovětských pohraničníků, 14 jich zraněno. Čínské ztráty nejsou dosud známy, ani generální štáb čínské armády, ani jiná oficiální místa k incidentu nezveřejnily žádné konkrétnější údaje. Sovětské odhady čínských ztrát se pohybují mezi 100 až 150 mužů a velitelů.
https://twitter.com/mocnypetr62670/stat ... 8194034059
"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: Sovětsko-Čínský konflikt – Damaňskij 1969
tenkrát se se taky vykládalo ,že tam SSSR , použil laserovy děla
Re: Sovětsko-Čínský konflikt – Damaňskij 1969
Západní zpravodajské služby (hlavně CIA) – v 70. letech dostaly několik nepotvrzených zpráv a drbů, že SSSR použil „lasery“ proti Číňanům během hraničního konfliktu 1969.
CIA to v roce 1974 zpracovala do interního memoranda (dnes odtajněno), ale nikdy to nepotvrdila jako fakt. Bylo to bráno spíš jako neověřená zvěst.
CIA to v roce 1974 zpracovala do interního memoranda (dnes odtajněno), ale nikdy to nepotvrdila jako fakt. Bylo to bráno spíš jako neověřená zvěst.
Re: Sovětsko-Čínský konflikt – Damaňskij 1969
Ta báchorka o vypaření celých čínských armád spadá taky pod tento konflikt nebo to bylo jindy? Tady se mělo jednat o nějaké mikrovlnky nebo tak něco.
Re: Sovětsko-Čínský konflikt – Damaňskij 1969
Skutečnost byla přízemnější,ale mnohem zajímavější ve smyslu různých náhod a okolností. Koupil jsem si nedávno za pár drobných v antikvariátu.
https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... 1969-35136
Syručka mám rád a čekal jsem větší vhled do politiky, zákulisí a hlavně těch konfliktů tam bylo na sovětsko-čínské hranici mnohem víc - knížečka je ovšem v tomto skromná. Na internetu si dnes detaily dohledáte o tomto konkrétním střetnutí podrobněji včetně mapek.
Za tou báchorkou o laserech, mikrovlnách stály nové raketomety BM-21 Grad + zápalné rakety a obsluha tehdy úplně dobře nemířila... nakonec to byla jedna z těch náhod. Efekt na živou sílu byl ovšem devastující.
Je zajímavé, že žlutí soudruzi si stále libují v těch bitkách bez střelných zbraní viz indicko čínské spory. Sověti tam pak tehdy údajně poslali nějaké trénované experty na bojové umění a Číňani dostali na budku...
https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... 1969-35136
Syručka mám rád a čekal jsem větší vhled do politiky, zákulisí a hlavně těch konfliktů tam bylo na sovětsko-čínské hranici mnohem víc - knížečka je ovšem v tomto skromná. Na internetu si dnes detaily dohledáte o tomto konkrétním střetnutí podrobněji včetně mapek.
Za tou báchorkou o laserech, mikrovlnách stály nové raketomety BM-21 Grad + zápalné rakety a obsluha tehdy úplně dobře nemířila... nakonec to byla jedna z těch náhod. Efekt na živou sílu byl ovšem devastující.
Je zajímavé, že žlutí soudruzi si stále libují v těch bitkách bez střelných zbraní viz indicko čínské spory. Sověti tam pak tehdy údajně poslali nějaké trénované experty na bojové umění a Číňani dostali na budku...
Re: Sovětsko-Čínský konflikt – Damaňskij 1969
Když si projdete celé tohle vlákno, tak zde kdysi o tom kluci diskutovali.
Pravděpodobnější ale je, že Sověti použili termobarické zbraně, grady, nebo speciální tanky.
Ta "koule s vakuem nebo inertním plynem" na GAZíku zní jako akustický rezonátor nebo speciální vysílač.
Sověti byli v teorii akustiky velmi silní.
Principem nebyla jen membrána, ale často právě rezonanční komora (ta koule nebo válec, Helmholtzův rezonátor) naplněná plynem, ve které se generovaly silné akustické vlny.
Je velmi pravděpodobné, že pokud takové zařízení existovalo, pohraniční incidenty na Ussuri byly ideálním místem pro jeho bojové testování v reálných podmínkách, aniž by to oficiálně přiznali.
Fotografie takového vozidla by pravděpodobně podléhaly nejvyššímu stupni utajení.
To, že o tom důstojník mluvil, bylo až poté na škole, co technologie zastarala nebo byla přehodnocena jako nepraktická.
Výkon: Aby to mělo devastující účinek, potřebovali by obrovské zdroje energie a obrovské rezonátory, které se nevešly na malé auto typu GAZ.
https://www.cna.org/reports/2010/d0022974.a2.pdf
Termobarické zbraně (vakuové bomby, které vytvářejí tlakovou vlnu a vysávají kyslík) nebyly v 1969 ještě rozvinuté v té formě, jak je známe dnes (Sověti je vyvinuli později v 70. letech).
Ale Grady byly použity a mohly způsobit podobné efekty (masivní exploze a oheň).
CIA v 1969 hlásila, že Sověti údajně použili laserové zbraně proti čínským vojákům (ne akustické, ale podobně exotické – mohlo by to souviset s tvou teorií o "vysílači").
To bylo součástí experimentálních programů jako Terra-3, ale není to potvrzeno v poli, či nějaká testovací verze, a v souvislosti s konfliktem to mohla být dezinformace. Podobně jako jsou různé zprávy z nedávných válek.
Obecně: Sověti experimentovali s akustickými zbraněmi (např. infrazvukové systémy pro dezorientaci), ale to bylo později (70.-80. léta).
Žádné bojové nasazení v 1969. Tohle vyplivl chat AI.
Pravděpodobnější ale je, že Sověti použili termobarické zbraně, grady, nebo speciální tanky.
Ta "koule s vakuem nebo inertním plynem" na GAZíku zní jako akustický rezonátor nebo speciální vysílač.
Sověti byli v teorii akustiky velmi silní.
Principem nebyla jen membrána, ale často právě rezonanční komora (ta koule nebo válec, Helmholtzův rezonátor) naplněná plynem, ve které se generovaly silné akustické vlny.
Je velmi pravděpodobné, že pokud takové zařízení existovalo, pohraniční incidenty na Ussuri byly ideálním místem pro jeho bojové testování v reálných podmínkách, aniž by to oficiálně přiznali.
Fotografie takového vozidla by pravděpodobně podléhaly nejvyššímu stupni utajení.
To, že o tom důstojník mluvil, bylo až poté na škole, co technologie zastarala nebo byla přehodnocena jako nepraktická.
Výkon: Aby to mělo devastující účinek, potřebovali by obrovské zdroje energie a obrovské rezonátory, které se nevešly na malé auto typu GAZ.
Výsledek: Konflikt skončil v září 1969 dohodou o příměří. Žádná strana nevítězila, ale konflikt paradoxně napomohl normalizovat vztahy USA-Čína (Nixonova návštěva v 1972). Nyní mají USA z Číny obavy, ale tehdy byla proti SSSR dobrá.Sověti provedli odvetu s většími silami – použili tanky T-62 (tehdy tajné), obrněné transportéry (APC), dělostřelectvo (okolo 10 000 ran) a letectvo (36 letů). Hlavně nasadili raketomety BM-21 "Grad".
Sověti zvažovali jaderný útok na čínské jaderné zařízení, ale USA zasáhly diplomaticky (Nixon varoval Moskvu).
https://www.cna.org/reports/2010/d0022974.a2.pdf
Termobarické zbraně (vakuové bomby, které vytvářejí tlakovou vlnu a vysávají kyslík) nebyly v 1969 ještě rozvinuté v té formě, jak je známe dnes (Sověti je vyvinuli později v 70. letech).
Ale Grady byly použity a mohly způsobit podobné efekty (masivní exploze a oheň).
CIA v 1969 hlásila, že Sověti údajně použili laserové zbraně proti čínským vojákům (ne akustické, ale podobně exotické – mohlo by to souviset s tvou teorií o "vysílači").
To bylo součástí experimentálních programů jako Terra-3, ale není to potvrzeno v poli, či nějaká testovací verze, a v souvislosti s konfliktem to mohla být dezinformace. Podobně jako jsou různé zprávy z nedávných válek.
Obecně: Sověti experimentovali s akustickými zbraněmi (např. infrazvukové systémy pro dezorientaci), ale to bylo později (70.-80. léta).
Žádné bojové nasazení v 1969. Tohle vyplivl chat AI.
Re: Sovětsko-Čínský konflikt – Damaňskij 1969
Fakta vs. spekulace:
Terra-3 jako takový v roce 1969 ještě neexistoval v bojové formě – vývoj začal až v 1966 a první lasery byly instalovány až koncem 70. let.
V 1969 byly jen teoretické studie a rané prototypy (např. ruby lasery s nízkou energií asi 1 MJ v laboratoři, ale ne v poli).
Spekulace pravděpodobně vycházejí z pozdějších dezinformací nebo mylného spojování s pozdějšími programy (Terra-3, Omega).
Některé zdroje (např. články z 2025) to zmiňují jako "legendu" nebo neověřenou CIA zprávu.
Ale historici to považují za nepravděpodobné – technologie tehdy nebyla připravená na mobilní nebo bojové nasazení proti pěchotě.
REPORTS OF USE OF LASER WEAPONS BY THE SOVIETS AGAINST THE CHINESE
Datum: 29. října 1974
CIA reference: CIA-RDP80M01048A000800160004-5
Dostupný online: Přímo na CIA Reading Room (odtajněno přes FOIA/CREST systém)
https://www.cia.gov/readingroom/docs/CI ... 0004-5.pdf
Terra-3 jako takový v roce 1969 ještě neexistoval v bojové formě – vývoj začal až v 1966 a první lasery byly instalovány až koncem 70. let.
V 1969 byly jen teoretické studie a rané prototypy (např. ruby lasery s nízkou energií asi 1 MJ v laboratoři, ale ne v poli).
Spekulace pravděpodobně vycházejí z pozdějších dezinformací nebo mylného spojování s pozdějšími programy (Terra-3, Omega).
Některé zdroje (např. články z 2025) to zmiňují jako "legendu" nebo neověřenou CIA zprávu.
Ale historici to považují za nepravděpodobné – technologie tehdy nebyla připravená na mobilní nebo bojové nasazení proti pěchotě.
REPORTS OF USE OF LASER WEAPONS BY THE SOVIETS AGAINST THE CHINESE
Datum: 29. října 1974
CIA reference: CIA-RDP80M01048A000800160004-5
Dostupný online: Přímo na CIA Reading Room (odtajněno přes FOIA/CREST systém)
https://www.cia.gov/readingroom/docs/CI ... 0004-5.pdf