Myslím, že kvantovou fyziku nacisté úplně nezavrhli, ale Hitler neměl rád teorii relativity od žida Alberta Einsteina, ta byla hlavním terčem.
Teorie relativity byla pro nacisty ideální fackovací panák z několika důvodů. Einstein byl tváří moderní vědy a zároveň Žid, pacifista a světoobčan.
Kvantová mechanika prostě fungovala. Zatímco relativitu mohli v hospodě u piva označit za židovský výmysl.
Situace u kvantové fyziky byla o něco složitější. Jestli to je ve filmu, tak je to zkratka. Kdyby tam bylo místo kvantová fyzika - teorie relativity, tak potom by to bylo správně
pjaro77 píše:
No jo, vo filme Oppenhaimer spomínal Oppie, že Hitler nazval kvantovú fyziku židovská veda. Kvantovej fyzike sa venovalo množstvo europskych vedcov so židovskými koreňmi. A že nenávisť k židom pomôže američanom nemcov predbehnúť, pretože Hitler bude blokovať všetko čo len zaváňa židovstvom.
Mezi židy, kteří utekli z Evropy patřila tzv. „maďarská mafie“, která studovala v Berlíně (Szilard, Teller, Neumann). Nalezla zde přesně to, co doma v Budapešti neměla – největší mozky planety TÉ DOBY.
Leo Szilárd tady studoval pod Schrödingerem, a pak pracoval jako asistent Maxe von Laueho. Po požáru Reichstagu nastoupil na rychlík do Vídně. Koncem března odcestoval do Anglie.
Edward Teller studoval v Lipsku fyziku od roku 1928, kde byl jeho profesorem Werner Heisenberg. Právě tady nasál německou preciznost a teorii, kterou pak využil při stavbě bomb.
V Maďarsku tehdy vládl polofašistický režim admirála Horthyho, který zavedl kvóty na židovské studenty (Numerus Clausus).
Když v lednu 1933 nastoupil Hitler, tak Szilárd na nic nečekal. Měl už sbalené kufry.
Vtipné je, že když se tihle "Marťané" potkali v USA, začali okamžitě lobbovat za bombu.
Max Planck (otec kvantové fyziky a stará škola) se pokoušel Hitlera varovat.
Řekl mu něco ve smyslu:
„Můj Vůdče, když vyženete všechny židovské vědce, zničíte německou vědu a za chvíli nebudeme mít žádný technologický náskok.“
V Německu zbyl Heisenberg a pár dalších.
"Árijští" Němci, jako Werner Heisenberg byl otcem kvantové fyziky
Planck objevil, že energie není vysílána spojitě ale ve kvantech. Slovo „kvantum“ použil v podstatě jen proto, že mu nic jiného nezbylo. Dost dlouho si myslel, že se mýlí, a najde pro jev jiné vysvětlení.
Heisenberg a Schrödinger vymysleli, jak s kvanty počítat. Heisenberg popsal přeskoky mezi stavy, tím definitivně potvrdil, že kvanta jsou nová norma.
Z hlediska teorie to bylo potvrzené. Jasně v USA bylo pak plno vědců, kteří na tom dělali prakticky.
ALE JAK UVÁDÍM DÁLE, NĚMCI S TÍM MUSELI U ZBRANÍ POČÍTAT.
No třeba Enrico Fermi byl ITAL - to byl hlavně praktik. Podílel se na vývoji prvního jaderného reaktoru Chicago Pile-1.
Atomová zbraň je jiná kapitola - tam nebyl zájem Německa investovat příliš mnoho prostředků, a hlavně vědci neměli ještě některé věci plně teoreticky pod kontrolou, a nechtěli jít třeba někdy i nákladnou cestou pokus x omyl. O tom už na Palbě bylo podrobně popsáno mnohé jo.
Německý „Uranprojekt“ vypadal spíš jako parta rozhádaných akademiků, co se snaží postavit formuli v garáži.
Walther Bothe (uznávaný experimentátor) udělal chybu při měření difuzní délky neutronů v grafitu.
Důsledek: Němci grafit odepsali a upnuli se na těžkou vodu.
Realita: Grafit byl levný a dostupný. Těžkou vodu museli vozit z jediné fabriky v okupovaném Norsku.
V Třetí říši spolu všichni soupeřili. Existovalo několik skupin (Heisenbergova pod ministerstvem školství, Diebnerova pod armádou, a dokonce i skupina pod poštou – ano, ministr pošt chtěl mít vlastní atomovku).
Němci byli "mistři světa" v teorii, ale totálně pohořeli v inženýrství. Plácali se v malých experimentech (jako byl ten Heisenbergův v Haigerlochu).
Když se Heisenberga ptali na začátku války, kolik uranu by bylo potřeba na bombu, střelil od boku číslo v tunách. Neuvědomil si, že v bombě probíhá řetězová reakce tak rychle, že geometrie a odrazy neutronů hrají úplně jinou roli.
Farm Hall
Heisenberg nejdřív nevěřil, že Američané dokázali VYROBIT BOMBU.
Během pár dní v internaci ale sedl k papíru a z hlavy odvodil správný výpočet kritického množství, který byl skoro identický s tím americkým.
Dokázal TO spočítat, když chtěl.
Protože Heisenberg vyučoval teorii relativity a kvantovou mechaniku, byl v nacistickém tisku (zejména v novinách SS Das Schwarze Korps) označován za "bílého Žida". Nakonec byl Heisenberg ochráněn (díky intervenci Himmlera), protože nacisté pochopili, že bez moderní fyziky nemohou vyvíjet nové zbraně.
Teorie relativity vs. Kvantová mechanika
Dnes víme, že nelze všechny jevy vysvětlit jen nějakou abstraktní teorií relativity, ale že mnohem praktičtější je kvantová fyzika, a tu Němci učili.
Obě teorie jsou ve skutečnosti pilíři moderní fyziky a každá vládne jinému měřítku.
Nejsou to konkurenti, ale spíše dva kousky stejné skládačky, které se nám zatím nedaří úplně spojit do jednoho celku.
Dnes se fyzici snaží o sjednocení těchto dvou teorií v rámci kvantové gravitace (např. teorie strun).
Historický kontext je zde poněkud tragický. Německo bylo ve 20. letech centrem obou těchto teorií.
Deutsche Physik
Režim se pokusil prosadit tzv. „Německou fyziku“ (
Deutsche Physik).
Ta odmítala teorii relativity jako „židovskou vědu“, protože byla příliš abstraktní a matematická. Ironií je, že tento ideologický zásah německou vědu oslabil, protože mnoho špičkových mozků (včetně Einsteina) muselo emigrovat.
Byl to především nástroj k boji o místa na univerzitách, odstraňování židovských a liberálních kolegů a ideologická legitimace resentimentu starší generace experimentátorů vůči mladým teoretikům.
Deutsche Physik prosazovala návrat k tzv. „klasické fyzice“ a k přírodě.
Ale byl to spíše propagandistický nástroj, než by se tím "árijští vědci" řídili.
Hnutí vedli především Philipp Lenard (Nobelova cena 1905) a Johannes Stark (Nobelova cena 1919).
Odmítali přílišnou teoretizaci a „
žonglování s rovnicemi bez reálného fyzikálního obsahu“
Kvantová fyzika je „praktičtější“ pro technologie
Werner Heisenberg (tvůrce maticové mechaniky a principu neurčitosti), Max von Laue, Carl Friedrich von Weizsäcker a další pokračovali v práci na kvantové teorii.
Dokonce i v učebnicích upravených v duchu Deutsche Physik (např. Grimsehl/Tomaschek) se Lorentzova transformace a stará kvantová teorie objevovaly.
Když nacistický režim začal v polovině 30. let a zejména za války potřebovat reálné výsledky (radar, jaderný program, rakety), moderní fyzika se stala nezbytná a Deutsche Physik rychle ztratila vliv.
