DARPA pro české podmínky je novinářsky nadnesené slovo - jak rozsahem činností, tak rozpočtem.
Zpravidla se takto v Česku nesprávně označují dvě odlišné iniciativy, které však mají k mohutnému rozpočtu a gigantickému záběru americké Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA) hodně daleko...
Národní centrum kompetence obranného výzkumu / PRODEF: Program spravovaný Ministerstvem obrany a Technologickou agenturou ČR (TA ČR), který spíše než na vizionářské a přelomové technologie (disruptive tech) cílí na podporu běžného aplikovaného výzkumu a spolufinancování projektů Evropského obranného fondu (EDF).
Odbor obranných inovací (Oddělení výzkumu, vývoje a fondů MO): Tyto instituce fungují především jako zprostředkovatelé a koordinátoři, kteří mají za úkol propojit české inovátory a startupy s evropskými inovačními programy (jako je např. unijní nástroj AGILE).
Zatímco americká DARPA disponuje ročním rozpočtem v řádech miliard dolarů (často přes $3 až $4 miliardy) a vyvíjí technologie od ARPANETu (předchůdce internetu) po hypersonické zbraně.
Český obranný výzkum operuje v rámci mnohonásobně nižších alokací určených spíše pro specifické dílčí granty a komerční adaptace technologií.
Technologický náskok: Hlavní devizou jejich dronů je úplná autonomie bez nutnosti lidského operátora a schopnost létat v rojích bez signálu GPS.
K navigaci a vzájemné lokalizaci v rojích využívají unikátní bio-inspirované algoritmy (ponaučení z chování ptačích hejn) a vlastní senzory (např. systém UVDAR). https://mrs.fel.cvut.cz/research/swarm-robotics
Kdyby to náhodou někoho více zajímalo
Autonomní letecké rojení v prostředí s vysokou hustotou překážek a nedostatkem GNSS - Tedy v lese - to má vojenské využití určitě.
Nebo...
Agenti UAV nemají žádný globální lokalizační systém a používají pouze palubní senzory k odhadu relativní polohy ostatních agentů v jejich lokální referenční soustavě. Nesdílejí žádné informace a používají biologicky inspirovaný regulační zákon, aby se vyhnuli kolizím s okolními překážkami a jinými agenty při pohybu v davu.
Ty popisy jsou tedy dost na hlavu... to je vědecký žargon jako prase.
Masivní nasazení ruských systémů elektronického boje (EW), které kompletně ruší nebo falšují (spoofují) satelitní signál, donutilo inženýry vyvinout drony, které se orientují jinak, a vo tom to je!
pjaro77 píše: ↑21/6/2026, 18:42
Neuvedomuješ si čo za kecy píšeš po 4roch rokoch vojny a po úžasnom predstavení v Iráne ? Na tomahawkoch nie je nič špeciálne, čo by protivník nedokázal taktiež prekonať alebo ich zničiť. Lacné ULL strely budú fungovať rovnako, dokiaľ na to protivník nenájde protizbraň. Ten koncept je rovnaký pre drahé aj lacné strely.
Lacná aj drahá strela môže mať presne tie isté softwarové a bojové schopnosti, trebars aj zameriavanie na laserový lúč.
Neustále vylepšovať musíš aj tomahawky, storm shadow, taurusy. Dnes už to nefunguje tak, že ich na 15 rokov strčíš do skladu a v prípade konfliktu len vytiahneš.
Majiteľ Andurilu to napísal presne - tradičné zbrojárske firmy si vytvorili okolo seba auru super-duper net analoga zbraní.
A americkom letectve však sú aj rozumní ľudia a tak si objednali tisíce lacných dronov LUCAS.
Konečně se někam dostáváme, ve válce! Tam přesně ten koncept bude fungovat, rychle vyrobit, to, že míra selhání bude nad 10% nikoho nezajímá. Vyrábím toho hodně, rychle a levně a stejně rychle to spotřebuji.
Jenže my ve válce nejsme, takže si těžko můžeme dovolit nakoupit množství ŘS,. které budou nejen brzy zastaralé (zastará vše), ale vzhledem ke kvalitě výroby i po pár letech třeba ze 30% nefunkční. A pokud to vyrobíš pořádně, tak to nebude levné a ani rychlé.
Z čehož plyne co? To, že ten tvůj koncept je vhodný pro země, které jsou ve válce, nebo se do ní chystají.
A přesně tak vypadá i trh, žádná země typu CZ nic takového nemá a ani ve větším množství neplánuje. Vše co se vyrábí nebo je ve vývoji je primárně určeno buď na UA nebo jen na testy.
Což je i ostatně ten tvůj Lucas, spotřební věc určená primárně do války s Íránem a tam také spotřebovaná.
Jediné co v tomto segmentu dává smysl je podporovat vývoj a pak mít dedikované výrobní kapacity, které to v případě potřeby dokážou rychle vyrábět. Ne to kupovat na sklad, aby si to za pár let buď musel vyhodit nebo dráze repasovat.
Což se ti u těch sofistikovaných střel, měl jsem možnost vidět výrobu Taurusu (kvalita výroby, komponent byla stejná jako pro letecký či kosmický průmysl, bezprašné prostředí atd. vysoce kvalifovaní pracovníci finální montáže...) nestane. Ty prostě budou fyzicky fungovat i po mnoha letech.
Zbytek nestojí za komentář. A tu agresivitu si nech na doma.
A my sa nepripravujeme na vojnu v blízkej budúcnosti ? Ja to vidím tak, že na východe istý psychopat hrá vabank a kľudne pošle celú krajinu do vojnového pekla.
ad vzhledem ke kvalitě výroby i po pár letech třeba ze 30% nefunkční - čo tam môže byť po pár rokoch nefukčné , vytečie bateria alebo sa zadrie ložisko prúdového motora ?
Dedikované výrobní kapacity - nemyslel som mať tisíce dronov s dosahom 1000km na sklade ale tie výrobné kapacity musia mať v prípade vojny k dispozícii otestovaný výrobok. Nedá sa čakať na jeho dokončenie 300 dní až vypukne hodina H.
Kaliňák tiež hovorí o potrebe diaľkových dronov/striel. Tomahawky asi nemal na mysli.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Systém Trident od CSG využívá turecké interceptory, zbytek je český. Sestává z CCU ReCUBE (prezentované teď i na Eurosatory), radary jsou produkty Retie, ReSAURION. Trident může být dále rozšířený o C-UAS vrstvu, která se opírá o radary ReGUARD, interceptory a zbraňové stanice s programovatelnou municí. Tento systém je ten se kterým měli nedávný exportní úspěch v JV Asii za 2,5 miliardy dollarů.
„Išlo o čisto armádnu delegáciu zloženú predovšetkým z delostrelcov a zo zástupcov ich obranného priemyslu,“ potvrdil minister obrany Robert Kaliňák (Smer).
Vietnamci sa podľa ministra zaujímali o viacero produktov, ktoré vyrábajú štátne či pološtátne zbrojovky: húfnicu s označením Eva, čo je ľahšia verzia známejšej Zuzany, mínomet s označením SAM 120, ďalej rýchlopalný kanón GTS 30 a o výrobu munície.
Export českého obranného průmyslu láme rekordy, dosáhl 115,4 miliardy korun
Údaje z výroční zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu zároveň ukazují, že v roce 2025 bylo vydáno 1 895 licencí k vývozu vojenského materiálu do 98 zemí. Jejich souhrnná hodnota se přiblížila 138 miliardám Kč, zatímco skutečně realizované vývozy směřovaly do 96 států.
Za výrazným růstem podle Hospodářské komory stojí především proměna bezpečnostní situace a vyšší poptávka ze zahraničí. Další rozšiřování výroby však naráží na omezené kapacity některých částí průmyslu, zejména chemického sektoru a produkce munice. Pro pokračující rozvoj odvětví proto bude důležitý vlastní technologický vývoj, sofistikovanější technologie a produkty s vyšší přidanou hodnotou. „Rekordní export ukazuje, že české firmy dokážou uspět v nejnáročnější mezinárodní konkurenci,“ uvedl Lubomír Kovařík, viceprezident HK ČR a předseda Sekce obranného průmyslu.
Prostor pro další růst vidí Hospodářská komora mimo jiné v produkci munice, radarových a senzorových technologiích, bezpilotních prostředcích a systémech ochrany proti nim. Perspektivními oblastmi jsou podle ní také umělá inteligence, autonomní systémy, kybernetická bezpečnost a pokročilá elektronika včetně softwaru.
Úspěch českého start-upu v NATO. Porazil tisíce konkurentů, jeho unikátní výrobek používají Ukrajinci a testují Američané i Němci
tart-up InfraHex z Úval u Prahy se jako první česká firma dostal do nejužšího programu akcelerátoru NATO Diana nazvaného Mission Track. Postoupil mezi patnáct firem z více než 3600 projektů, které budou v dalších měsících mít možnost využívat testovací centra aliance, dostanou příležitost ucházet se s podporou aliance o zakázky v členských zemích a na to vše dostanou 300 tisíc eur.
InfraHex, který vyvinul speciální tkaninu, která dokáže vojáky i techniku „zneviditelnit“ před různými způsoby detekce včetně infračervených paprsků, je v patnáctičlenné skupině jediným zástupcem ze střední Evropy.
Speciální tkanina firmy Infra-Hex prošla testy na cvičení NATO v Estonsku letos v červnu, kde se ukázalo, že se třeba hodí k transportu raněných ve vaku. Autor ▪ NATO/InfraHex
Európa od ruskej agresie zháňa muníciu ostošesť. Ceny vyleteli do neba, výrobcovia nestíhajú pokrývať dopyt a štáty nalievajú miliardy do nových fabrík. V tomto sektore sa dnes darí všetkým, no jednej slovenskej zbrojovke podstatne menej než iným. Otázka je, prečo je to tak a ako s tým súvisia čudné obchodné praktiky jej vedenia.
ZVS Holding je spoločnosť, ktorú vlastnia štát a súkromný investor na polovicu. Štát drží podiel cez vlastnú DMD Group, súkromným spolumajiteľom je MSM Group z portfólia Michala Strnada. Samo osebe na tom nie je nič problematické. Spojenie štátneho kapitálu so súkromným know-how je v obrannom priemysle veľmi rozumný model. Nejednu zanedbanú štátnu zbrojovku premenilo na prosperujúci podnik.
Problém nastáva v okamihu, keď štát zanedbá svoje práva a povinnosti ako spolumajiteľ. A presne to sa podľa dostupných údajov deje v ZVS na úkor hospodárskych výsledkov.
Zaostávanie uprostred rozmachu
Na prvý pohľad sú jej čísla za rok 2025 pôsobivé. ZVS vykázala zisk ako všetci výrobcovia munície vo svete. Konkrétne v prípade ZVS to bolo 36,6 milióna eur. No keď zaostríte, zjaví sa vám menej lichotivý obraz. Jedna tretina zisku pochádza nie z výroby munície, ale z obchodovania s materiálom a tovarom, a to najmä s inými firmami v skupine pána Strnada.
Po očistení od týchto transakcií vychádza zisk z výroby granátov na približne 25,7 milióna eur. To predstavuje nízku maržu 7,61 percenta. Na porovnanie: súkromná VOP Nováky dosiahla pri porovnateľnom pohľade maržu 26,16 percenta. Český výrobca munície STV dokonca vyše 30 percent. ZVS zaostala aj za svojimi západnými konkurentmi, ktorí majú oveľa väčšie mzdové náklady a daň z príjmu. Marža čistého zisku ZVS je polovičná oproti oficiálnej marži firiem KNDS Ammo France (12 percent) či KNDS Ammo Italy (15,4 percenta, neočistené od obchodovania s tovarom). V tomto vysoko ziskovom sektore je pološtátna ZVS jednoducho korytnačkou.
Markantný rozdiel oproti konkurencii sa už nedá zakryť vágnym poukazovaním na vyplatené dividendy a tvrdeniami, že všetko je OK, veď predsa ZVS zarába (k tým viac nižšie). Pološtátna zbrojovka je výrazne menej profitabilná než jej konkurencia a očividne jej uchádzajú desiatky miliónov v zisku. Otázne je, ako a prečo.
Čo sa deje s produkciou
ZVS významnú časť svojej produkcie delostreleckých granátov, zhruba 40 %, nepredáva priamo konečným zákazníkom. Predáva ju de facto svojmu spolumajiteľovi – spoločnosti zo skupiny MSM – ako polotovar. Tá k výrobku doplní niektoré komponenty a následne ho predá ďalej – za oveľa viac.
Podľa údajov, ktoré sa nám podarilo získať, ZVS predáva nedokončené granáty rádovo za 1 500 až 1 800 eur, no na trh sa po kompletizácii dostanú za približne 3 000 eur. Rozdiel v cene nie je čistý zisk pre MSM, lebo táto firma ešte musí zaplatiť za komponenty, ktoré doplní ku granátom. Ale ak sú nami získané údaje správne, aj po odrátaní nákladov MSM predstavuje ušlý zisk ZVS nie účtovnícku drobnosť, ale milióny, potenciálne desiatky miliónov. Keby mala ZVS marže na úrovni VOP, štát by dostal z firmy o 40 – 50 miliónov eur viac. Za dva roky takýchto príjmov by štát mal dosť na výmenu všetkých útočných pušiek a pištolí v ozbrojených silách či jednu ďalšiu stíhačku F-16.
Neexistuje žiaden zjavný dôvod, aby ZVS predávala veľkú časť produkcie iba ako polotovar. Iným zákazníkom predáva kompletné granáty, čiže všetky potrebné komponenty zjavne dokáže vyrobiť či zohnať. Nesedí ani argument manažmentu, že súkromník má marketingové zručnosti, ktoré ZVS nemá – samotná ZVS predsa úspešne predáva iným. Navyše granáty idú už niekoľko rokov na dračku.
Čo robí štátom nominovaný manažment?
Namieste je teda otázka, prečo by zástupcovia štátu v tejto pološtátnej firme súhlasili s obchodnými praktikami, ktoré ich zamestnávateľa zjavne pripravujú o zisk. Štát má 50 % akcií a nominuje polovicu členov predstavenstva; v princípe má všetky páky na to, aby si svoje záujmy ochránil.
A tu sa dostávame k druhému závažnému zisteniu nášho výskumu. Štát svoje akcionárske práva vedome nevykonáva. Manažment firmy ponechal na súkromníka a do rozhodnutí, komu a za koľko predávať, nezasahuje.
Keď sme sa pýtali zástupcov štátu aj súkromnej časti firmy, ako je to možné, bolo nám povedané, že je to tak napísané v akcionárskej zmluve a stanovách. To nie je pravda. Stanovy sú verejne dostupné na internete a o poverení MSM manažmentom firmy ZVS sa v nich nepíše. Akcionársku zmluvu si Progresívne Slovensko zohnalo samo z prostredia firmy a tiež sa v nej neuvádza nič o poverení jedného spoluvlastníka vedením firmy (zmluva rieši primárne nominácie do predstavenstva a dozornej rady).
Obrana neobrániteľného
Všetko naznačuje, že zástupcovia štátu nevýhodné obchodovanie ZVS tolerujú nie preto, že musia, ale pretože chcú. Dobrovoľne si nechávajú pretiecť milióny pomedzi prsty.
V reakcii na naše odhalenia sa ozvala samotná zbrojovka ZVS, ako aj minister obrany Robert Kaliňák. Neponúkli nič, čo by naše podozrenia vyvrátilo, naopak.
Zbrojovka ZVS odmietla naše výzvy na zverejnenie ceny, za ktorú predáva nedokončené granáty spolumajiteľovi. Odkázala len toľko, že „transakcie medzi ZVS a ostatnými spoločnosťami sa riadia… obchodnými dohodami výhodnými pre ZVS“, čo neznie uveriteľne vzhľadom na dokázateľne nižšie marže firmy ZVS v porovnaní s konkurenciou, pričom práve transakcie medzi ZVS a MSM sa javia ako zdroj tohto úniku zisku.
Zbrojovka sa vyhla odpovedi na otázku, prečo ju manažuje iba jej súkromná časť. Týmto mlčaním jej predstavitelia de facto popreli svoje vlastné vyjadrenia (v rozhovore s autorom), že tak konajú na základe stanov a akcionárskej zmluvy – tvrdenia, ktoré vyvrátil samotný text oboch dokumentov. (Kuriózne je, že ZVS v reakcii na nás takisto poprela, že by predala vlastné stroje v r. 2025, pričom tento fakt uvádza priamo vo verejne dostupnej účtovnej závierke za minulý rok!)
V reakcii ministra Kaliňáka niet veľmi čo analyzovať. Keď prestal s vulgarizmami, v podstate povedal len toľko, že PS nemôže mať pravdu, lebo veď ZVS je zisková a vyplatila dividendu. To je síce pravda, ale je to úplne irelevantné – nikdy sme nepovedali, že firma nezarába. Tvrdíme, že zarába výrazne menej než jej konkurencia. A že únik ziskov sa nejaví ako náhoda, ale ako riadená stratégia.
A keď už sme pri ministrom citovanej dividende, ktorú ZVS vyplatila akcionárom (15 miliónov eur v roku 2025): R. Kaliňák vo svojom vulgárnom videu akosi zabudol spomenúť, že ku koncu roku 2025 dlhovali firmy zo skupiny spolumajiteľa, p. Strnada, 28 miliónov eur ZVS v nezaplatených faktúrach po splatnosti. Čiže takmer dvojnásobok výšky dividendy. Predpokladáme, že faktúry už boli alebo časom budú vyplatené, no považujeme za neprijateľné, že súkromný majiteľ funguje de facto na dlh, ktorý mu financuje pološtátna zbrojovka – a to v čase, keď čelila takým veľkým finančným problémom, že musela rozpredať vlastné stroje a spätne si ich prenajať.
Takto sa to nerobí, do psej matere
Pri svojich podnikoch musí byť štát dobrým hospodárom a zodpovedným akcionárom. Ak všetci konkurenti dokážu zarobiť na munícii dvojnásobok až štvornásobok, kým podnik s 50-percentnou účasťou štátu dosahuje podstatne nižšiu maržu, minister obrany nemôže iba krčiť plecami.
Štát ako 50-percentný vlastník musí vedieť, za aké ceny ZVS predáva svoje výrobky, komu ich predáva, koľko zisku zostáva v samotnej ZVS a prečo časť produkcie odchádza k súkromnému spolumajiteľovi namiesto priameho predaja. A ak je takýto model pre ZVS ekonomicky výhodný, štát by to mal vedieť transparentne preukázať.
Ak to nevie urobiť a straty sú reálne, potom máme vážny problém. Nie preto, že slovenskú zbrojovku spoluvlastní súkromník; PS víta spoločné podniky štátu a súkromníkov. Predstavitelia štátu v nich však majú zákonnú povinnosť hájiť jeho záujmy. A to sa v prípade ZVS evidentne nedeje.
Keď štát vlastní polovicu zbrojovky, ale zisk má niekto iný
Štát svoje akcionárske práva vedome nevykonáva. Manažment firmy ponechal na súkromníka a do rozhodnutí, komu a za koľko predávať, nezasahuje.
NagyAttila is not a real name.
Pure Slovak ultra nationalist.
Napríkla v prípade ČEZu na konanie vedenia štát roky bodal. Vedenie si robilo čo chcelo bez dozoru štátneho akcionára.
Právnici sa roky hádali, či je ČEZ súkromná firma alebo verejná intitúcia a nakoľko https://www.ceska-justice.cz/2016/03/ns ... instituci/
Posledný rok či dva sa vedú diskusie, či ho zoštátniť.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
pjaro77 píše: ↑8/9/2026, 18:16
Napríkla v prípade ČEZu na konanie vedenia štát roky bodal. Vedenie si robilo čo chcelo bez dozoru štátneho akcionára.
Právnici sa roky hádali, či je ČEZ súkromná firma alebo verejná intitúcia a nakoľko https://www.ceska-justice.cz/2016/03/ns ... instituci/
Posledný rok či dva sa vedú diskusie, či ho zoštátniť.
To si ten článek hodně špatně vykládáš. Stát jako největší akcionář řádně vykonával svá akcionářská práva podle obchodního zákoníku. Jinak by ho ostatní akcionáři hnali k soudu. Článek pojednává úplně o něčem jiném.
Ani nie, pretože to hlavné - investíciu do domácej energetiky moce nerobili. Resp. nepripravili sa včas na koniec ery uhlia v česku. Je to chyba štátu, že nedonútil tento monopol rýchlejšie investovať do napríklad jadrových zdrojov.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
A protože nám po odstavení uhelek hrozí nedostatek el. energie, podporuje vláda výstavbu Gigafaktory a Datového centra a její koaliční složka podporuje zrušení tendru na dostavbu Temelína a návrat Rosatomu. A do toho Trump, kvůli kterému se zastavil projekt modulárního reaktoru se Sokolovskou uhelnou.
