Sinwár čekal válku na všech frontách. Nasralláh ale nakonec couvl
Jednou z trvalých záhad 7. října zůstává otázka, proč se vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh nakonec nepřipojil k útoku. Když jednotky Nuchba Hamásu vtrhly na jih Izraele, mnohem silnější elitní jednotky Radwan Hizballáhu byly připraveny k podobnému úderu na severu. Rozkaz z Bejrútu ale nikdy nepřišel.
Nově zveřejněné interní dokumenty Hamásu, které analyzovali výzkumníci z Institutu Meira Amita pro výzkum terorismu a zpravodajství, ukazují, že mezi Hamásem, Hizballáhem a Íránem před útokem probíhala dlouhodobá koordinace. Hamás podle nich počítal s tím, že se Hizballáh do budoucí války zapojí. Hizballáh však nakonec couvl, zřejmě i kvůli obavám z izraelské odvety a ceny, kterou by otevření severní fronty znamenalo pro jeho velení v Bejrútu.
Přípravy sahaly nejméně do roku 2019, kdy Hamás začal vážně urychlovat plán na „poražení divize Gaza“, tedy izraelských sil odpovědných za obranu hranice s Pásmem Gazy. Tehdejší šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja v dopise Nasralláhovi psal, že Palestinci věří, že je Hizballáh v tažení proti Izraeli „nezklame“. Podobný vzkaz směřoval i k íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu.
První skutečnou zkouškou této osy byla válka z května 2021, v Izraeli známá jako operace Strážce hradeb. Během bojů vznikla v Bejrútu společná zpravodajská operační místnost Hamásu, Hizballáhu a íránských Islámských revolučních gard. Hizballáh měl přes tento kanál Hamásu dodávat informace o rozmístění izraelských sil, letecké zpravodajské aktivitě a pohybech bojových letounů.
Právě tehdy podle dokumentů Hizballáh sehrál roli i při zmaření izraelské operace proti takzvanému „Metru“, rozsáhlé síti tunelů Hamásu v Gaze. Izraelský plán stál na klamu: vytvořit dojem bezprostřední pozemní invaze, nalákat bojovníky Hamásu do tunelů a poté na ně udeřit v podzemí. Hizballáh měl Hamás zhruba dvě hodiny předem varovat, že nejde o skutečný vpád, ale o lest. Vysoce postavený izraelský bezpečnostní činitel později Armádnímu rádiu potvrdil, že Hizballáh se na rozbití této operace významně podílel. Dokumenty zároveň uvádějí, že Hizballáh Hamásu pomohl předejít i cílené likvidaci Ahmada Ghandúra, velitele severní brigády Hamásu v Gaze.
Přes tuto podporu byl Hamás z míry zapojení Hizballáhu zklamaný. Hizballáh sice toleroval raketovou palbu palestinských frakcí z Libanonu na Izrael, vysoký představitel Hamásu v zahraničí si však v interní výměně stěžoval, že podpora zůstává omezená. Chtěl širší zapojení, které by vázalo izraelské síly na severu.
Klíčové jednání přišlo v květnu 2022 v Bejrútu. Představitelé Hamásu se tehdy setkali s Nasralláhem a Saídem Ízádím, někdejším velitelem palestinského sboru íránských Revolučních gard, který podle izraelských zdrojů pomáhal útok ze 7. října připravovat. Hamás tvrdil, že nastal čas rozšířit konflikt s Izraelem v kampaň na více frontách. Poukazoval na vlnu teroristických útoků na Západním břehu a v izraelských městech, na křehkost tehdejší izraelské vlády i na regionální normalizaci vztahů arabských států s Izraelem, kterou chtěl zmařit.
Nasralláh však plán nepřijal bez výhrad. Delegaci Hamásu řekl, že koncept je v zásadě správný, ale jakákoli válka musí mít jasně vymezené cíle. Má Izrael donutit k úplnému stažení? Nebo má dosáhnout omezenějšího cíle, například zabránit Židům ve vstupu do areálu mešity Al-Aksá? Takový cíl by podle něj válku vůbec nevyžadoval. Nasralláh tím po Hamásu žádal jasnou strategii, nikoli jen velkolepý scénář.
Hamás poté informoval Jahjá Sinwára, že jasné válečné cíle zatím definovány nejsou a že Nasralláh zůstává zdrženlivý. Sinwár odpověděl plánem, který se později stal základem 7. října. Nejambicióznější varianta, interně označovaná jako „Druhý příslib“ a později přejmenovaná na „Zeď Jericho“, počítala s překvapivou válkou na více frontách a se zhroucením Izraele. Sinwár ji původně spojoval s židovským svátkem, nejvhodněji s Pesachem, což naznačuje, že nejprve uvažoval o jaru 2023, nikoli o 7. říjnu. Ve všech variantách přikládal klíčový význam také jordánské hranici a infiltraci sil ze Sýrie a Jordánska.
Nasralláh reagoval příznivě. Označil scénář za realistický a řekl, že jej předloží Chameneímu ke konečnému schválení. Hamás tak získal dojem, že Hizballáh účast v budoucí válce v zásadě přislíbil. Uvnitř Hizballáhu však dál přetrvávala zdrženlivost a obavy z izraelské odvety, která by mohla Hizballáh vystavit ničivému úderu.
V červnu 2023 Sinwár před politbyrem Hamásu v Gaze prohlásil, že se podařilo Hizballáh i Írán vyvést z psychologického traumatu po druhé libanonské válce z roku 2006 a že jsou připraveny na budoucí tažení po boku Hamásu. V srpnu 2023 už před radou šúrá Hamásu vystupoval ještě sebejistěji: pokud vypukne velká strategická kampaň, řekl, proti Izraeli se otevře více front.
Ne všichni v Hamásu jeho jistotu sdíleli. Interní dokument vojenské rozvědky z té doby zmiňoval přetrvávající „psychologickou bariéru“ na straně Hizballáhu i pochybnosti uvnitř samotného Hamásu o tom, jak spolehlivá by tato podpora ve skutečnosti byla.
Sinwára to zjevně nezastavilo. V 6:29 ráno 7. října, poté co Hamás Izrael zcela překvapil, poslal Nasralláhovi dopis. Omlouval se v něm za to, že jej předem nevaroval, a vyzýval ho, aby se okamžitě zapojil do bojů. Žádal soustředěnou raketovou palbu a rozsáhlou pozemní ofenzivu. Odpovědí bylo ticho.
Pomoc z Libanonu přišla až druhý den a pouze ve formě raketových útoků. Kdyby se Hizballáh ihned ráno připojil k boji tak, jak Sinwár očekával, 7. říjen by byl nesrovnatelně horší. Galileu nakonec před podobným osudem zachránilo Nasralláhovo váhání a strach Hizballáhu z ceny, kterou by za otevření severní fronty zaplatil.
https://www.jpost.com/middle-east/article-901448
