Gaius Iulius Caesar
Sedmá, osmá, devátá a desátá legie patřili mezi nejstarší jednotky císařské římské armády. Byli s Juliem Caesarem, když vtrhl do Galie r.58 př. nl a římský generál se zmiňuje, že se desátá legie setkala s germánským vůdcem Ariovistem (Caesar uvádí, že v tuto jednotku vždy naprosto věřil). Vojáci z desáté legie jsou uvedeni rovněž v boji proti Nervianům v r.57.Dále při invazi do Británie v létě r.55 (kde nosič standarty Desáté sehrál hrdinnou roli),při obležení Gergovia v r.52. Vojáci se museli účastnit mnoha dalších bojů. Je možné, že desátá legie již byla zvána Equestris ( smíšená), protože Caesar popisuje, že část legionářů používal jako vojáky jezdectva. V občanské válce proti Caesarovu triumvirovi Pompeyovi Magnovi, desátá v Hispanii bojovala v bitvě u Ilerdy (léto r.49). Na jaře roku r.48, vojáci této jednotky sloužili v Dyrrhachiu. Je jisté, že se účastnila v bitvě u Farsálu (9. srpna r.48). Přestože vojáci byli posláni zpět do Itálie a částečně pensionováni, podíleli se na Caesarově africké kampani v r.46. Konečně, desátá legie byla přítomna u Munda v Andalusii (17. březen r.45). Na své cestě zpět, veteráni nakonec získali pozemky v Narbo Martius v jižní Galii.
Dne 15. března r.44, byl Caesar zavražděn a vypukla nová občanská válka. V prvním kole, Caesarův nástupce Octavian požadoval podíl na vedení Caesarovy strany, ve druhém kole Octavian, Markus Antonius a Lepidus (druhý triumvirát) napadl Caesarovi vrahy, Bruta a Cassia. Za tímto účelem byla desátá legie Equestris ( budoucí Gemina)obnovena Lepidem (v zimě r.44/43).V r.již obnovená desátá legie bojovala za triumviry v bitvě u Filippi, kde byli soupeři Caesarovy strany poraženi. Po vítězství triumvirů byli veteráni pensionováni a vypořádáni v Cremoně v severní Itálii.
Znak Legio Equestris
Desátá byla nyní převelena na východ a zúčastnilo se války Marka Antonia proti Parthské říši a jeho invaze do Arménie (r.36-34). V těchto letech se vztahy mezi Octavianem a Markem Antoniem velmi zhoršili a to vyústilo v Antoniovu osudovou Actiumskou kampaň (r.31), Octavian, zde porazil svého kolegu triumvira. Desátá legie byl mezi vojáky, kteří se vzdali na novému jedinému vládci říše.Nápis z Méridy (Španělsko) uvádí, že vojáky z X. Legio Gemina Octavian usadil v Patrasu. Nicméně, desátá odpadla a byla potrestána: ztratila své prestižní jméno „Equestris“. Veteráni z jiných legií byli přidáni k jednotce, a ta byla od nynějška nazývána X. Legio Gemina ( 'dvojitá legie'). Octavian, který je nyní znám jako Císař Augustus, poslal desátou do Petavonia v Hispanii Tarraconensis (dnešní Rosinos de Vidriales).
Legie,se zúčastnila v Augustově kampani proti Cantabrianům, která trvala od r.25-13 př. nl a byla určena pro rozšíření hranice říše. Bylo to velké válečné tažení,zúčastnili se ho: Germanica I, II Augusta, IIII Macedonica, Alaudae V, VI Victrix, VIII Hispana, XX Valeria Victrix, legie a další, snad i VIII Augusta.( plných osm legií, je zhruba 44000 mužů) Vojáci z této jednotky a VI Victrix byli mezi prvními osadníky v Méridě, Cordobě a Zaragoze.Po dobu téměř jednoho století pobývala v Hispánii Tarraconensis. Desátá legie Gemina, byla převelena do Carnunta v Panonii, trochu východně od dnešní Vídně. Přesný rok příchodu není známa, ale je to zřejmě r.63, protože v tomto roce, XV Apollinaris opouští Carnuntum a odchází na východ bojovat s Corbulem do války proti Parthům.
Během krátkého panování císaře Galby (r.68-69),byla desátá převelena zpět do Hispánie.Nedávno vytvořená legie, VII Galbiana, měla být nová posádka v Carnuntu.
Nicméně pobyt desáté v Hispanii měl krátké trvání. V r.70, nový císař Vespasian poslal svého příbuzného Quinta Petillia Cerialise do Porýní potlačit vzpurné Bataviany. Ihned po svém příchodu do provincie Germania Inferior, se vojáci z desáté legie musel hájit proti útoku na Arenacum (dnešní Rindern u Kleve), kde měli své zimní ležení. Byli úspěšní.
Poté, co museli obnovit pořádek, byli převeleni posádkou na Hunerberg,což je vrchol kopce východně od Noviomaga (dnešní Nijmegen). Zde hlídají kmen Batavianů. Vojáci z desáté, zvyklí na italské slunce, museli nenávidět chladné a vlhké země Dolního Rýna, které zůstali jejich domovem pro celou generaci.
Castrum na Hunerbergu (která byla vykopáno) není pouze archeologické naleziště spojované s X. Legio Gemina. V blízkém okolí Nijmegenu se vrch nazývá De Holdeurn a bylo zde umístěno velké výrobní centrum dlaždic a keramiky. Byla zde také svatyně věnovaná Nejvyššímu bohu Jupiterovi, a Vestě, a dále místní bohyni zvané Hludana. Výroba dlaždic a keramiky zde pokračovala i poté, co legie místo opustila. Podobná výrobní centra se nachází na neznámých místech v celém Porýní. Vojáci desáté byli rovněž zaměstnáni v kamenolomu v údolí Mosely, který byl daleko mimo provincii Germania Inferior. Některé nápisy dokládají, že vojáci byli aktivní ve Voorburgu, Neuss, Gellepu a nedalekém Xanten, ale důkazy jejich pobytu v těchto místech jsou skromné.Až v r.89 guvernér Germanie Superior, Lucius Antonius Saturninus, povstal proti císaři. Domitianus sebral vojsko Germania Inferior (I Minervia, VI Victrix, X Gemina, XXII Primigenia) spěchal na jih k Mohuči a porazil rebely. Každé legie byl udělen titul Pia Fidelis Domitiana ( 'věrná a loajální k Domitianovi'). V poslední část tohoto zdvořilostního titulu byla vypuštěna v době, kdy byl tento císař zavražděn r.96. Na trůn usedl starý senátor Nerva, který jmenoval guvernéra Germania Inferior, Trajana, jako svého nástupce.Trajan byl v Kolíně nad Rýnem, když se k němu dostala zpráva o smrti Nerva (r.98)a okamžitě se vrátil do Říma. Potom jak se zdá, nařídil obnovu příhraniční oblasti dolního Porýní. Vojáci Desáté přestavěli několik opevnění (např. Dormagen a Leiden-Roomburg) na obranu podél Rýna. Všechny tyto aktivity jsou dendrochronologicky datovány do prvního roku panování Trajana (stromy byly pokáceny v r.99/100). Je pravděpodobné, že přejmenování Xanten a Nijmegenu-napříště Ulpia Colonia Traiana a Ulpia Noviomagus-a stavba nového chrámu v Elst, (věnovaná vojenskému bohu Herculovi Magusanovi), se vztahují k tomuto projektu. Teď, když byl v pohraničním pásmu klid, Římané mohli převelet vojenské jednotky. Roku 103, byla desátá legie jako první přesunuta do Aquinca (dnešní Budapešť) v Pannonii, existuje však možnost, že byla převelena také do Vindobony (Vídeň) ve válce (v r. 114? ). V obou městech, X.Legio Gemina musela hájit Dunajskou hranici. Obě města patřila k provincii Pannonia. Tyto přesuny musely mít něco do činění s Trajanovou druhou Dáckou válkou (r.105-106), ale stále neexistuje důkaz o jejím aktivním zapojení, ačkoliv jeden nápis naznačuje, že desátá byla součástí uskupení s Minervia I a VI Victrix od Bonn po Neuss.
Během vlády Hadriána,byl jeden oddíl vyslán do Judska do boje proti Šimonu Ben Kosibovi, jehož vzpoura trvala od r.132 do r.136. Podobné oddíly byly vyslány do Mauretanie během panování Antonina Pia (r.138-161) a na východ, aby se zapojili do Parthské válka Lucia Vera (r.162). Během vlády Marcka Aurelia, desátý legie bojovala proti Kvádům. (Tento císař zemřel v legionářském městě Vindobona, v r.180).
Za občanské války po zavraždění císaře Publia Helvia Pertinaxe v r. 193, legie, stranila guvernérovi Pannonie Superior, Luciovi Septimiovi Severovi. Zdá se, že oddíl legie byl poslán na východ aby se podílel se na jeho válkách proti jeho rivalovi Pescenniovi Nigerovi a Parthům, ale nápis, který má dokazovat účast V. legie (od Ankary) může odkazovat na jinou Parthskou válku. Během Severovi vlády, několik vojáků z desáté legie bylo převeleno ke službě v imperiální stráži v Římě. Ve třetím století, desátá legie obdržela několik přídomků, které naznačují, její loajalitu k císaři Caracallovi nebo Heliogabalovi (r.211-r.217 a r.218-r.222; „Antoniniana“), Gordianus III (r.238-r.244; „Gordiana“), Decius (r.249-r.251; „Deciana“), Florianus (r.276; „Floriana“), a Carinus (r.283-r.285; „Cariniana“). Z tohoto výčtu císařů, Caracalla, Decius, a Carinus vedli války v Germánii. O Gordianovi III. je známo, že válčil proti Sasanianské dynastii v Persii, a mohl použit jeden oddíl X. Legio Gemina. Proč Florian, který vládl pouhých 88 dní a nikdy neválčil v Malé Asii, by uděloval zdvořilostní titul jednotce, která byla rozmístěna na břehu Dunaje, není známo. V r.235-r.238, X-Gemina se jako součást jednotek možná zúčastnila válek císaře Maximina v Dacii a jižní Germanii. Nicméně, důkaz pro toto tvrzení zcela chybí a možná to není náhoda, že nevíme o tom že by dostala čestný přídomek „Maximiniana“. Během konfliktu mezi císařem Gallienem (r.260-268) a jeho rivalem Postumem,legie rozhodně podpořila prvního uvedeného, za což byla odměněna přídomkem Pia Fidelis VI VI ( 'šestkrát věrný a loajální' ). To je důkaz pro tvrzení, že před tím byla odměněna tituly Pia Fidelis II II, až Pia Fidelis V V v roce 164 Domitianem a Gallienem, ale nemáme ponětí, kdy se tak stalo.
Znak X. Legio Gemina
Desátý legie Gemina, byla ve Vídni ještě na počátku pátého století. Podobně jako téměř všechny císařský legií, emblém této legie byl býk.
