Ruské průzkumné letadlo
nasazeno 1917 - 1918
WW1
VÝVOJ
Ruská říše, jakožto hlavní spojenec Velké Británie a Francie proti Centrálním mocnostem (Německo, Rakousko-Uhersko a Turecko), potřebovala na svých dálavách provádět hloubkový průzkum, který by včas odhalil pohyb a úmysly nepřítele. Jelikož se carské Rusko nemohlo spoléhat na dodávky zbraní a letadel ze západu, zadalo v roce 1916 požadavek na stavbu nového průzkumného stroje, který by nahradil zastarávající a pomalé stroje Anatra D Anade.
Jelikož firma Anatra z Oděsy (před válkou 2.500 zaměstnanců) měla již zkušenosti se stavbou předchozího modelu, zhostila se úkolu znovu. Vycházela přitom ze svého stroje Anatra D Anade, kde ale nechala nahradit jeho slabý 100 k motor novou pohonnou jednotkou a provedla i další konstrukční změny. V Oděse tak sestrojili dvousedadlový průzkumný dvouplošník s licenčním rotačním motorem Salmson o výkonu 150 k (112 kW). Podle názvu továrny a motoru vzniklo i jméno nového stroje Anasal (Anatra Salmson). První vzlet prototypu se uskutečnil 7.srpna 1916 (podle starého ruského kalendáře se tak stalo 25.července). Zkoušky nového stroje se vlekly dlouho a tak sériová výroba byla zahájena až v létě revolučního roku 1917 (objednávka byla vystavena na 300 letounů). Tou dobou ale již byl svržen car a u kormidla státu byla prozatímní vláda a vše se pomalu chýlilo k bolševické revoluci v říjnu 1917. Pravděpodobně i z těchto důvodů bylo do listopadu 1917 postaveno pouze 60-70 strojů, které se ještě navíc od sebe dost často lišily.
Kromě průzkumné a pozorovací služby se od těchto typů strojů očekávalo, že se budou schopny ubránit leteckému útoku, případně podpořit pozemní jednotky. Z toho důvodu měl Anatra DS Anasal jeden příďový synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7mm a zadní pozorovatel obsluhoval otočný kulomet Lewis stejné ráže.
Poté co v prosinci 1917 uzavřela Leninova vláda příměří s Centrálními mocnostmi, otevřela se Německu a Rakousku-Uhersku cesta do nitra Ruska. Do doby než bolševici v Brestu-Litevském přistoupili v březnu 1918 na mír, byla německými a rakousko-uherskými jednotkami obsazena další velká část hroutící se ruské říše. Rakousko-Uherská vojska v březnu 1918 obsadila i továrnu Anatra v Oděse a donutila vedení závodu k výrobě dalších strojů, ale již pro svou potřebu. Rakousko-Uhersko si objednalo 200 těchto letounů pro výcvik a průzkum. V Rakousko-Uherském letectvu měl stroj označení Anatra C.I. Anatra tak vyráběla pro svého někdejšího nepřítele tento model až do září 1918. Pod rakousko-uherským dohledem tak bylo vyrobeno a dodáno do podunajského mocnářství celkem 114 strojů (10.července.1918 – 42 ks, v srpnu 51 ks), přičemž po rozpadu Rakousko-Uherska v říjnu 1918 jich 23 zůstalo na území nově vzniklého Československa. Další stroje obdrželo Maďarsko (8 ks) a Polsko (5 ks).
ruská kamuflážDALŠÍ VARIANTY
Anatra Anasal DSS – oproti původní verzi DS bylo sestrojeno několik málo letounů se silnějším motorem Salmson o výkonu 160 k. Určitých změn doznala i konstrukce trupu a křídel, která byla nyní o 85 cm delší (křídla o 90 cm). Vzhledem k tomu, že byla použita užší křídla se celková plocha zmenšila z 37m2 na 35m2. Nová verze také byla o pár kilogramů lehčí (6 kg při prázdné hmotnosti a o 4 kg při plné). Díky silnějšímu motoru byla maximální rychlost 153 km/h a dostup 4.400 m. Na druhou stranu se zhoršila stoupavost a vytrvalost v letu (stoupavost 6,3 min do 1.000 m oproti verzi DS, která stoupala do stejné výšky za 5,5 min). Vytrvalost v letu pak klesla na 3 hodiny. Výzbroj zůstala zachována.
Anatra Anadis – stíhací verze odvozena od Anatry Anasal
BOJOVÉ NASAZENÍ
V listopadu 1917 bylo u ruských jednotek k dispozici mezi 60-70 letouny, které se podílely na průzkumné činnosti a se kterými se obsluha zatím spíše učila létat. Od říjnové revoluce pak válečné akce na východní frontě proti Německu a Rakousko-Uhersku výrazně upadaly a tak stroje stály většinou na zemi, než by se zúčastňovaly válečných operací. V březnu 1918 se pak firmy zmocnila rakousko-uherské vojska a výroba tak šla jinam, než k ruským jednotkám, mezi kterými navíc propukla bratrovražedná občanská válka. V rakousko-uherském letectvu se ruský stroj netěšil dobré pověsti a byl považován za nebezpečný stroj, kterému se údajně často za letu vzněcoval motor. Proto nebyl běžně používán v bojových útvarech, ale převážně k výcviku.
rakouská kamuflážSlužba v Československu
Jak už bylo uvedeno, po rozpadu mocnářství v říjnu 1918 zůstalo na území nově vzniklého Československa 23 letounů Anatra DS Anasal, které byly uskladněny v Plané u Plzně. Jelikož byla nově vzniklá republika v permanentním ohrožení, bylo všech 23 strojů i přes jejich nelichotivou pověst zařazeno k bojovým útvarům. Vzhledem k problémům se vzněcováním motoru u nich došlo k rekonstrukci palivové soustavy a v létě 1920 byly přiděleny jako školní stroje Vojenskému leteckému učilišti v Chebu. V této funkci vydržely až do roku 1924. Dva stroje byly odprodány Západočeskému aeroklubu v Plzni. Ve druhé polovině 20.let 20.století se materiální situace Československé republiky změnila natolik, že nespolehlivé stroje byly vyřazeny a nahrazeny modernějšími konstrukcemi.
Barevné provedení - letouny měly standartně nátěr původní šedozelenou barvou na všech plochách. Na křídlech, trupu a SOP kokardy, později na standartních místech praporové znaky. To však již dosluhovalo posledních pár strojů. Stroje odprodané aeroklubům dostaly na trup doplněný alfanumerický kód.
O obavách technického stavu vypovídá i řeč senátora Jokla na 43.schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze ve čtvrtek 21.října 1926.
„Lidé se tedy posazují do letadel, o kterých se s 50% můžeme domnívati, že již nejsou k potřebě, že dlužno očekávati neštěstí, a tu mám za to, že není přeháněním tvrzení, že se zde provádí zřejmá hra s lidskými životy. Ve skutečnosti používá naše vojenská správa starých, dávno vyřazených, životu nebezpečných letadel jakožto letadel školních. Obzvláště nebezpečný je typ Anatra.… Kolik letadel typu Anatra se u nás ještě používá? Žádáme s veškerým důrazem vyřazení těchto nebezpečných letadel“.
Jeden z Československých strojů se dochoval do dnešních dnů a je vystaven v leteckém muzeu v Praze-Kbely.
československá kamufláž
Anatra DS v civilním označení plzeňského aeroklubuTTD – Anatra DS Anasal
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 2
* Rozpětí: 11,4 m
* Délka: 8,2 m
* Výška: 3,2 m
* Nosná plocha: 37,0 m2
* Hmotnost prázdného letounu: 814 kg
* Vzletová hmotnost: 1.164 kg
* Maximální rychlost: 144 km/h
* Výzbroj: 1x synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
1x otočný kulomet Lewis ráže 7,7 mm pro pozorovatele
* Dostup: 4.300 m
* Stoupavost: 3 m/s (1.000 m / 5,5 min)
* Vytrvalost: 3,5 hod
* Motor / Výkon: 1x Salmson / 112 kW (150 k)
* Vyrobeno kusů: 184 ks
* Uživatelé: Rusko, Rakousko-Uhersko, Československo, Polsko, Maďarsko
Zdroje:
Vojenská letadla 1 – Václav Němeček – 1989
www.theaerodrome.com
www.wwiaviation.com
www.wikipedia.org
www.ctrl-c.liu.se
www.airwar.ru
www.ntm.cz
Poděkování Martanovi za kontrolu pravopisu
