Dobývání vody v československé armádě ve dvacátých letech

Moderátor: Zemakt

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Dobývání vody v československé armádě ve dvacátých letech

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek
DOBÝVÁNÍ VODY V ČESKOSLOVNESKÉ ARMÁDĚ VE DVACÁTÝCH LETECH
Trochu velmi zajímavých technický vymožeností našich předchůdců.
ÚVOD
Zásobování vodou v polní službě vojsk a hlavně v době vedení válečného konfliktu je důležitý prvek zabezpečení vojáků. Bez vody se prostě bojovat nedá a její nedostatek výrazně oslabuje fyzikou ale i morální způsobilost vojáků k plnění bojových úkolů.

V době, kdy se naše armáda po rozpadu mnohonárodnostní rakousko – uherské armády ustavila na bázi jak zbytků rakouských vojska na našem území, tak i na bázi legií z Ruska, Itálie a Francie, to bylo pole málo orané ale ne neřešitelné. Díky čtyřletým válečným zkušenostem z mnoha bojišť a způsobů vedení války v různých terénních podmínkách se zdálo, že je na čem stavět. Ale nebylo tomu tak. Jelikož válku vyhrála obrana opřená o mohutné soustavy polních opevnění, které nabyly charakteru opevnění stálých, kde pro pohyblivou válku nebyl prostor, se na zkušenosti z Ruska kde jedině občas bojová činnost našich vojáků měla charakter právě pohybu poměrně rychle zapomnělo.

Na počátku a koneckonců po celou dobu 20. let se studovalo a cvičilo získávání pitné vody jako v době poziční války ve Francii a výhradně ze zkušeností francouzské armády. Nebudu zde řešit vojáka a jeho feldflašku. Nebudu zkoumat zda byly nějaké prostředky pro přepravu a výdej vody pro polní jednotky - asi byly ale nemám zdroje. Zaměřím se na to , co pro zásobování vodou mělo pro bojující armádu vykonávat ženijní vojsko v jakékoliv podobě.

Zásobování vodou se podle tehdy platného vidění možností mohlo realizovat pomocí tří zdrojů:
1. podzemními prameny
2. vodou vrchní – kam byly řazeny řeky, rybníky a jezera
3. vodou dešťovou. A já senní na jednotlivé možnosti zdrojů pitné vody podívám trochu blíže.

Kapitola první: Zásobování vodou z podzemních pramenů.

Ta část dešťové vody která neskončí ve vodotečích se vsákne do země a prosakuje tak hluboko kam až jí dovolí nepropustné podloží. Při uložení v zemi nabírá do sebe pomocí rozpouštění různé minerály a stává se tak vodou podzemní. Tato podzemní voda se pak po nepropustné vrstvě pohybuje a ukládá se do nejnižších možných míst. Zde zůstává uložena v přírodních rezervoárech odkud de se získává kopáním studní nebo vrtáním artézských vrtů. Pokud se pohybem po nepropustné vrstvě dostane k povrchu, objeví se studánka nebo pramen.

Možnost první: Kopání studní.

Obrázek číslo 1. ukazuje, jak má vypadat taková vzorová polní vojenská studna.
Obrázek
Je tvořena šachtou – pozice „A“ a vodní nádrží- pozice „B“ a zde vahadlovým čerpadlem pozice „C“.
Stěny šachty jsou zpevněny obložením či správněji pažením, které se skládá z rámů a pažin. Rámy jsou čtvercové, a bylo stanoveno normově že jejich světlost má být 160 cm na 160 cm vnitřního průřezu. Byly sestrojeny z trámů o průřezu 15 na 20 cm a v rozích byly spojeny jednoduchým plátováním. Jak je to koneckonců vidět na obrázku číslo 2., pozice „b“.
Obrázek
Povrchový rám ale má přesah,tak jak ukazuje obrázek číslo 2., pozice „a“. Tato ramena zvaná křídla – pozice „k“, slouží k opěře horního rámu o povrch země a slouží také k jeho upevnění k tomuto povrchu. Jednotlivé rámy jsou sestupně umisťovány od sebe 1 metr daleko a aby se navzájem neposunuly – hlavně aby nevyloučil samovolný pokles jsou spojeny latěmi „l“ o průřezu 4 na 5 cm.

Pažiny jsou prkna 15 až 20 cm široká a silná 4 cm. Jejich délka je 125 cm a jsou zaháněna – tedy lidsky zatlučeny do zeminy na vzdálenost dvou rámů tak, aby konec pažiny přesahoval o 10 cm spodní hranu níže položeného rámu. Hrana kterou se pažiny zahánějí do země je přiostřena a břit je široký maximálně 0,5 cm.
Rohové pažiny jsou širší a to až 37 cm a u prvního rámu mají výřez „klm“ tak jak ukazuje obrázek číslo 3.
Obrázek
To byla malá věda- tedy z dnešního pohledu ale pro tehdejší lidi to bylo jednoduché a lehce pochopitelné. Na základě toho, co jsem o věci dohledal se to pokusím ozřejmit i vám.
Nejprve se položily pažiny tak, aby se v budoucí šachtě mohl snadno složit. A to tak, že se na zem položí dvě strany dvou za sebou následujících rámů na vzdálenost 100 cm. Na nich se srazí k sobě pažiny a jejich pořadí ukazuje čára „i-j“ Tento situační krok ukazuje obrázek číslo 4.
Obrázek
Potom se na upravenou, tedy zarovnanou zeminu položí první rám tak, aby byl ve vodorovné poloze a na každém křídle se připevní třemi kolíky. Další postup je potřeba vizuálně přiblížit a následuje obrázek číslo 5.
Obrázek
Vnětích rámu se vyhloubí jáma asi 120 až 125 cm hluboká a její stěny se seříznou ta, aby nahoře byla na každé straně o tloušťku pažin tedy o 4 cm větší než šířka rámu a dole tak, aby byla širší o 8 cm tedy dvounásobnou tloušťku pažin. Jáma tak získá tvar komolého jehlanu. Dolní podstava má rozměr 216 na 216 cm a horní pak 108 na 208 cm.
Dole se vloží druhý rám a připevní k tomu prvnímu- povrchovému latěmi – pozice „l“, tak aby byl 100 cm od povrchového. Proti bočnímu pohybu se rám uklínuje klíny – pozice“k“. Následuje zatažení pažin mezi tyto dva rámy a to napřed okrajové a potom středové. Klíny se postupně vytahují ale i po jejich vytažení u dolního rámu zůstává volný prostor 4 cm pro horní okraj pažin dalšího sestupného stupně. Aby se pažiny před usazením dalšího věnce nepohnuly, mezi stěnu jámy a pažiny prvního věnce se vloží opět klíny.

A tento postup se opakuje a opakuje a opakuje. Do hloubky 3 metry se hlína vyhazuje lopatkou. Potom nastupují vědra nebo pytle na provazech a tehdejší postupy používají i nějaké evakuační zařízení zvané hřídel. Ale to nevím co má znamenat.
Když se narazí na vodu, pracuje se bez přerušení a to tak, že se pracuje jako v nesoudržné zemině. To si popíšeme dále. Voda se neustále odstraňuje vybíráním nebo odčerpáváním a pokračuje se tak dlouho, až se narazí na pramen.Tam se usadí poslední rám a zasadí vodojem tedy nádržka označená pozicí „B“ na úplně prvním obrázku.

Hloubení šachty v nesoudržné zemině je odlišné jen tím, že se mezi pažiny a rám vkládá ještě odstavnice, pozice „o“ , která usnadní zahánění dalších pažin.Odstavnice je prkno 200 cm dlouhé , 15 cm široké a 2,5 cm silné. O šířku této odstavce je potom šachta širší. Použití odstavnice ukazuje obrázek 6.
Obrázek
Šachta se vyhloubí jen do hloubky asi 60 cm.a v ní se složí pomocný rám pozice „r´“, na jehož vnějších stranách jsou přibity latě „l´“. S prvním rámem se opět spojí latěmi „l“, ve vzdálenosti 50 cm. S pažením se začne současně ze dvou rohů protilehlých a pokračuje se k rohům mezilehlým. Toto vše ukazuje obrázek číslo 7.
Obrázek
Když je šachta takto zapažena, vyhloubí se jáma na hloubku 120 cm, sestaví se a osadí druhý rán, pažení se zažene tak, aby přesahovalo o 10 cm jeho spodní hranu. Mezi pažení a rám se vloží odstavnice a zaklínuje se klínem.

Možnost druhá: Nouzové studně.

Tyto studně se zakládají tehdy, když je hladina spodní vody nejvíce 2 metry pod povrchem půdy. Voda v nich nebývá podle tehdejšího hodnocení tak kvalitní jako ve výše popsaných studních ale je lepší než nic. Možnosti jak to udělat ukazuje obrázek číslo 8.
Obrázek
Vykope se jáma jejíž dno leží asi 20 cm nad hladinou spodní vody. Aby byl do ní lepší přístup na jedné straně jámy by měly být vybudované schody. Této jámě se vykopají jiné 2 metry hluboké jámy o kolmých stěnách a od sebe vzdálené 2,5 metru. Pro pěší prapor se podle tehdejších norem kopaly jámy dvě.
Do těchto jam se zapustily buď dřevěné sudy, jak to ukazuje pozice „a“ nebo dřevěné nádrže jak ukazuje pozice „b“. Tyto dřevěné prvky měly jen pláště - dna nikoliv.
Nádrže se zhotovily ze tří rámů a straně 1 metr, a rámy byly od sebe opět 1 metr. Pláště nádrží tvořila prkna dlouhá 2 metry. Sudy či nádrže se do jam zapustily tak, aby jejich horní okraj vyčníval 10 cm nad dno jámy. Filtrování prosakující spodní vody se děje pomocí 7 až 21 cm vysoké vrstvy štěrku, hrubého a jemného písku.

Kapitola druhá: Zásobování vodou z povrchových zdrojů - vrchní vodou.

Voda říční a voda potoční a přehradních nádrží je vždy považována za nečistou. Před použitím je potřeba ji vždy vyčistit, jak praví tehdejší postuláty. Voda z jezer byla v té době považována za čistou. A voda z rybníků byla považována za natolik znečistěnou organickými látkami, že se o jejím používání neuvažovalo vůbec.
Voda z vodotečí se před použitím musela přefiltrovat.. K tomu sloužily takzvané filtrovací sudy, které nebyl problém zhotovit i nouzových podmínkách z místních zdrojů. Ovšem podobu originálního vojenského materiálu ukazuje obrázek číslo 9.
Obrázek
Co na něm vidíme?
- objemný, tedy velký sud pozice „S“jehož horní dno bylo z něj vyňato
- stojan tvořený dvěmi velkými břevny – trámy o průřezu alespoň 20 na 20 cm
- v potřebné výšce se do sudu zapustí pípy – pozice „P“
- v horní části se vyvrtají vzduchové otvory , pozice „O“, tak, aby jimi mihl odcházet vzduch vytlačovaný stoupající hladinou vody
- vlastní filtr – pozice „F“ což byla buď dížovitá nádoba potřebného průměru nebo polovina sudu, v jejichž dnech byly vyvrtány díry pro odtok přefiltrované vody. Tento filtr se uložil na sud a vyplnil se filtrační hmotou.

Filtrační hmota byla jednoduchá, ale překvapivě účinná.

- na dno se dala 5 cm silná vrstva slámy tak, aby se stébla několikrát křižovala v úhlu 90 stupňů. Tato vrstva byla nutná proto, aby se písek který je nad ní nepropadával do spodního sudu.
- na tuto vrstvu se nasypala až 20 cm vysoká vrstva písku promíchaná s jemně nadrceným dřevěným uhlím. Ta byla hlavní filtrační vrstvou a zajistila poměrně kvalitní vyčištění filtrované vody
- na tuto sypkou vrstvu se rozložila další vrstva slámy. Tato vrstva zachytila nejhrubší nečistoty, ale hlavně zajistila, že nalévaná voda nevířila pískovou vrstvu a tím byla zajištěna rovnoměrná tedy stejně silná vrstva písku na celém průřezu filtru.

Do filtru nalévaná nebo čerpaná voda protéká filtrační vrstvou, která zachycuje všechny nečistoty a čistá voda odkapává děrami do sudu který se před upotřebením vypaří. Sud se jednou za tři dny čistí a filtrační masa se mění podle potřeby.

Jiná metoda je potom taková obvyklejší. V blízkosti řeky se v písčitém nebo hlinitém břehu vykopají průsakové studně. Voda z řečiště prosakuje stěnami těchto studní a částečně vyčištěná se v nich hromadí. Tento způsob jsem znal i z naší ČSLA. A vy tento obrázek už znáte také.
Obrázek
Některé věci se prostě nemění.

Kapitola či kapitolka třetí: Zásobování vodou z nebe - dešťovou vodou.

Dešťová voda je dobrý zdroj tam, kde je jiných málo a nebo je velmi znečištěná. Je relativně čistá a nebývá zamořena bakteriemi tak jak voda z vodotečí nebo rybníků.

Zachycuje se ze střech, odkud se svádí upravenými okapovými rourami do filtrovacích sudů. Jiný způsob je takový, že se svádí z velkých ploch relativně čisté zeminy do dopředu připravených cisteren.Tento způsob je starý jako opevňování vůbec a známe ho už z hradišť a hradů. Tyto jímací a sváděcí plochy je možno pokrýt nepromokavou fólií tedy spíše plátnem.
Problém je, že nelze zajistit zachycení většího množství vody a také nelze tuto vodu udržet dlouho nezávadnou. Proto tento způsob byl využíván poměrně málo a jen v oblastech kde jiná voda byla obtížně dostupná.
ZÁVĚR:
Tímto jsem toto malé, ale určitě zajímavé téma vyčerpal. Je vidět, že představy o získávání pitné vody byly v naší armádě více než jasné a metodologie byla vypracována na velmi dobré úrovni. Za sebe osobně musím uvést, že to co zde je vyobrazeno je vysoce odborná tesařská a bednářská práce. Nezbývá než nad lidmi, kteří by něco takového dokázali, uznale pokývat hlavou.

A je jasné že ve dvacátých letech musela být naše představa o válce asi statické povahy. Neumím si představit, že by něco takového bylo možno budovat v pohyblivé válce. I když v přestávkách v boji, při vyvedení vojsk z první linie ke zformování, reorganizaci a doplnění, by na to čas byl vlastně v každé válce.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Barrymore
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 407
Registrován: 11/4/2006, 17:33

Příspěvek od Barrymore »

Super článek. Zase jsem o něco vzdělanější. Nepodařilo se Ti náhodou vypátrat i časové normy na vybudování těchto zařízení?
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Bohužel ne. Řeknu to takto - budování takového zařízení asi nejde nanormovat. Takové zařízení se nedá stavět pod tlakem nepřítele. Těší mě že se ti to líbí, ale žádné normy jsem k tomu nenašel.

Jsem zvědavý, co na to řeknou lidé políbení ženijními pracemi. Třeba Mantra. Protože tato nádhera byla práce pro ženisty. Museli to být už tenkrát šikovní chlapíci. :up:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Děkuji za téma o vodě.
Používali tzv. pomalé filtrace, jež při vytvoření filtrační membrány složené z mikrorganismů významně snižovala mikrobielní znečištění vody.
Jak z nově vykopané studně, tak při použití povrchové vody bylo NUTNO provést hygienizaci. Za dob starého Říma se využívalo oligodynamického účinku stříbra.
Jelikož ČSA asi na stříbrné čutory neměla, jak prováděli hygienizaci pitné vody?
A prováděli ji?
Díky Ekolog.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Ekolog - miesili vodu s octom v určitom pomere, najčastejšie v pomere 3/4 vody,1/4 octa alebo malým množstvom ekrazitu - kyselinou pikrovou, dosť často sa používala aj kyselina citrónova, teda pokiaľ bola k dispozícii. Voda sa prevážala v sudkoch.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ekologu- mám obavu, že takto to nebylo. V té době asi moc povědomí o pomalé filtraci – jde o filtraci pomocí biologické blány, která se vytvoří na horní vrstvě filtračního materiálu v tomto případě písku, naši vojáci neměli.

Taková filtrace jakou jsem popsal měla z vody odstanit mechanické nečistoty a biologické elementy jako je sladkovodní plankton a různé řasy. MNohé znich jsou škodlivé a některé i skoro jedovaté.

To platilo i za mojí aktivní služby. Za nás pak existoval Pantocit či Dikacit a těmi jsme z těch někdy skoro splašků vyrobili něco co se dalo vypít a neonemocnět. Co měli za první republiky nevím. Asi nic a jedinými prostředky o kterých vím bylo vápnění nových studní chlorovým vápnem a převařování vody kdykoliv to jen bylo možné.

Kolego, podklady se kterými jsem zde pracoval vytvořil v roce 1921 kapitán Josef Samek, instruktor vojenské instrukční školy pro pěchotu v Milovicích a vydal to vojenský ústav vědecky v praze ve stejném roce.

Prosím tedy o jistou shovívavost - pracoval jsem hlavně s tímto materiálem a dohledal jen to, co bylo do kontextu ženijních činností pro zajištění vojáků pitnou vodou.

Pokud o těchto věcech cokoliv víš, dej to sem - bude to vítaný odborný doplněk.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Pomalá filtrace byla známá poměrně dlouho, již před vznikem naší armády. Před pochopením její podstaty, byla známa empiricky. Používala se již v 19 století. Podrobnosti neuvedu, nikde jsem nedohledal, ale mám starou vodárenskou technologii z 1. republiky a tam je považována za zastaralou metodu.
Nicméně mne překvapilo přidávání kyseliny pikrové či ekrazitu do vody. Jedná se o nitrosloučeniny, jež jsou velice jedovaté.
Ocet, či kyselina citronová mají jisté inhibiční účinky na mikroorganismy, ale o hygienizaci se nedá absolutně mluvit. Spíše o chuťové úpravě.
Pokusím se domluvit se staršími kolegy, zda by někdo něco o vojenském vodárenství vznikající armády něco nevyhrabal.
Jinak jsem zažil na jednom čundru co dokáže napití se ze špatného zdroje. Taková armáda přestává být bojeschopnou jednotkou. A vodou se přenáší i řada chorob pocházejících od hlodavců. Blaťácká horečka. Některé jsou i smrtelné. Weilova žloutenka.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

K ekrazitu - v malom množstve liek, vo veľkom jed. To platí aj o iných látkach. Mal zabíjať mikroorganizmy. Bol poruke v dostatočnom množstve a rýchly, stačilo malé množstvo, tak že sa zdal ideálny namiesto nosenia ťažkých objemných látok ako napr. chlór. Dnes sú už iné látky, takže je už prekonaný. Skúsim ešte nie čo dopátrať a potom by som sem dal kratší doplnok.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

ekolog - to nevylučuje to co jsem napsal.

Vodovodní městská síť v době vzniku naší republiky byla na dobré technické úrovni a k tomu předpokládám, že i úprava vody která jí proudila musela plnit nějaké normy. Jde o to, že tyto metody si obtížně představuji k aplikaci do polní služby u vojsk, či dokonce do války, a o tom ten článek je.

A cokoliv o upravování vody najdeš, bude cenné. Tak hledej. Díky.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

Zdravím Pátrači,

velice zajímavý článek, o těch normách, na které se ptá Barrymore, to by mě taky zajímalo, neustále i dnes slyším slova "v armádě jsou na všechno časové normy."

Veliký přínos pro mě má to schéma s vykopáním průsakových studní. Zajímalo by mě, jakou účinnost má tato metoda, pokud bych jako velitel měl potřebu po, dejme tomu zamoření prostoru OL, nebo RL získat pitnou vodu pro svou jednotku. Na jaké procento je účinná tato metoda?

Vím (a ty určitě taky) a kohokoliv jiného by to taky napadlo, že je jasné že ze zamořeného prostoru fofrem pryč, ale má otázka se týká toho kdyby se to stalo a jednotka potřebovala nutně vodu?

Taky jsem se chtěl zeptat, jak zjistím v polních podmínkách, bez podpory ženistů hladinu spodní vody?

Škoda, že něco podobného se dnes už neučí, mělo by to velký přínos.

Díky za odpověď a drž se :wink:
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Jaké nečekané ale o to příjemnější potěšení , kolega Haness se na nás přišel podívat. :lej: Vivat!!!!!!!!

Rád Tě vidím kolego, co je nového v Tvých aktivitách? A kdy se nám ukážeš ve své nejlepší formě, tedy nějakým článkem o snajprech?

A nyní k Tvému dotazu. Mám poměrně omezené zdroje. Cokoliv je ve vojenských archivech, není pro mě jako civilistu přístupné. Musím mít souhlas buď vojenské školy, nebo MO nebo kohokoliv jiného, abych se k něčemu dostal. Je to strašně složité.

Pokud normy jsou a myslím si, že jsou, nemám k nim přístup. Osobně si myslím že pokud by byly připraveny dřevěné prvky dopředu, tak samotné vykopání studny je závislé spíše na vynaloženém úsilí a zkušenosti stavbařů. Do hloubky 3 nebo 4 metrů by ch to viděl na 10 až 12 člověkohodin. Ale to je pouze jen moje spekulace.

Je mi líto ale více nejsem schopen vydedukovat. A ještě jednou vítej kolego!
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

K normám asi toľko, kým kopáči nenarazili na vodu, boli všetky normy zbytočné. A potom to bolo v podstate jedno. Prírodu neznormuješ.
K priesakovým studniam - záležalo by, ako bola kontaminovaná zemina. Pokiaľ by si musel brať vodu zo zamoreného priestoru, tak jedine cez UV 2000 a jej podobných zariadení. Pokiaľ nutne by si potreboval vodu, doviezli by ti ju chemici.
Spodnú vodu zistíš jedine ak by si mal "proutkaře" - ne proutnika, potom podľa určitých príznakov a kopanim sond.
Dnes to nie je potrebné učiť, s UV a PZV je to zbytočnosť.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tedy jak by bylo řešeno získávání pitné vody v zamořeném terénu ve 20. letcj minulého století nevím. Prameny o tom tiše mlčí. Ale na druhou stranu s výjimkou yperitu, který je relativně vytrvalý si myslím, že vydržnost otravných látek na terénu byla relativně malá a tedy zamoření spodních vod bylo asi minimální.

jmodrak- ve 20. letech minulého století bylo možno vodu buď vytěžit, nebo dovézt. Prostředky jako UV 2000 tehdejší armáda a myslím, že ani jiné armády zclea jistě neměly.

Určení hladiny spodních vod ženisté určovali jedoduchou trubkovou sondou a to velmi úspěšně - jinak by nemohly být budovány podzemní úkryty u 3, 5 ale i 10 merů pod zemí.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Patrač - keďže sa Haness pýtal na RL a OL zamorenie, pochybujem, že mal na mysli iba 20 roky. Skôr dobu neskoršiu až súčasnú.
Trubková sonda je dobrá vec, ale iba v skúsených rukách. Mám pochybnosti, že by ju mohli použiť nevycvičení pešiaci. To skôr by našli nejaký prameň, poprípade mokraď , kde by sa k vode dostali obyčajným kopaním.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Jelikož otravné látky jsou vynálezem právě velké látky, myslím si že se na jejich možné použití myslelo nejvíce po jejím skončení. V další práci budu řešit ukrývání vojáků a mimo jiné jedním z prvků ochrany úkrytů proti OL byly i speciální protiplynové uzávěry.

Těžba či tehdy dávno dobývání vody byl úkol ženistů - obyčejný pěšák byl jen pomocná síla. Proto použití trubkové sondy bylo v dobrých rukách.

Pravda je, že radioaktivní látky nebyly v té době v užívání, proto se omlouvám - směrováno sem, je získání pitné vody v poli bez specializovaných úpraven vody nemožné.

Jinak díky - zdá se, že Tě tato problematika zaujala - v krátké době zde bude něco dalšího a to se Ti bude líbit - jsem o tom přesvědčen.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Dík, budem sa tešiť.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Abych řekl pravdu, tak mě Haness tím dotazem poněkud překvapil - o UV- 2000 pokud je naše součaná armáda má se musel učit a pokud armáda cvičí i hydroženisty tak ji musel i vidět. Ta udělá pitnou vodu z čehokoliv co v našich řekách a rybnících teče a pokud je k dispozii podpovrchový zdrij tak dokonce rychleji a více.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

Nechtěl jsem tě zaskočit, přístroj UV-2000 neznám, je to myslím dost specializovaná věc, takže to budou znát hlavně ženisti.

Ještě jsem se chtěl zeptat opět k té jámě, jak je řešen odběr vody, poté co to proteče tím pískem a tak, tak se to musí ještě dole nějak vybrat, nebo je to řešeno jinak? Jde mi o to jak předejít tomu aby se mi tam po přesetí dole nedostala z boku kontaminovaná voda?

Musím se poučit dokud to jde, tohle jsme necvičili :???: Ikdyž kdo ví jak by každý hledal vodu v nouzových podmínkách, sám si pamatuju jak jsme jako děcka, když jsme hráli fotbal chodili do lesa a rukama nabírali vodu z malého pramene, tak aby jsme nezvířili hladinu... ale to jen tak na okraj OT...
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Haness- právě jsi mě k smrti vyděsil. Vás na vojeské škole neučí ani základní systém zabezpečení pitnou vodou od feld flašky, přes várnice, naplněné polní kuchyně, zásobníky na vodu 800 litrů u rot, cisternové přívěsy a tak dále až po cisternové automobily na vodu a polní výrobu pitné vody pomocí UV 2000?

Mám obavu, že tato armáda je určena k likvidaci.

ÚV-2000 tedy úpravna vody s výkonem minimálně 2000 litrů kvalitní pitné vody za hodinu byla určena k úpravě znečištěné nebo i chemicky či biologicky zamořené povrchové vody. Příslušenství prostředku umožňovalo:
- vodu čerpat,
- cestou speciální filtrace a sycení upravovat
- plnit do přepravních cisteren a nádob.
ÚV-2000 nebyla řešena pro provoz za teplot nižších než -5°C. Zásoby provozních hmot tedy patron sorbentů, aktivního uhlí a minerálů postačovaly na 24 hodin nepřerušovaného provozu.

Úpravna vody byla umístěna na dvouosém automobilním přívěsu.

Základní provizní a technické údaje
Pohotovostní hmotnost: 4 200 kg
Obsluha: dva hydroženisté

Praktické výkony:
- při úpravě znečištěné vody: maximálně 2 000 litrů za hodinu
- při úpravě nezamořené vody: 3 000 až 4 000 litrů za hodinu

Obrázek

Byla nedílnou součástí rot týlového zabezpečení vševojskových pluků, praporů materiálního zabezpečení, a týlových útvarů a jednotek samostaných součástí.

Obsluhu prováděli dva hydroženisté. Pluky civilní obrany je před zrušením ještě měli. Doufám že jsou v armádě dodnes. Jestli ne, máte problém.

Jinak ta jáma působí tak, že voda proskuje a vyplňuje sběrný sud odspodu. Podle kvality vody se buď spotřebovala po převaření ihned nebo se ještě přepustila přes filtr na posledním obrázku. Ale kolego to jsou 20. léta minulého století.
Snad naše AČR není závislá na takovýchto prehistorických věcech? Jestli ano, máte fakt problém.

POkud bych Ti mohl nějak více pomoci neboj se ptej se.

EDIT: A abych tady nemachroval:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=326 ... sc&start=0
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

No to je právě ono, přijde mi, že nás učí spíš něco ve smyslu "vždy se ukáží logisti, či ženisti s nějakou věcičkou, a vodu zabezpečí, tohle řešit nemusíte. Takže asi tak, ale kdyby jsi chtěl vysvětlit fáze hospodářského cyklu, tak to jedeme furt:-/....

ikdyž jsou to dvacátá léta minulého století tak to tak neberu, přijde mi že mnohé staré věci jsou daleko účinnější než ty nové co se hned rozbijí. Myslím si že ačr na to m není závislá, jen se stále žije vduchu dojede ten a ten - který ví co a jak a ten to zajistí.

Ale kté jámě, ještě poslední dotaz, dávaly se i na kraje nějaké výztuhy, tak aby nomhlo dojít k průsaku vody z boku do té filtrační hmoty? Musím si to napsat někam na papírek a nosit to v blůze 95:).
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Odpovědět

Zpět na „ČESKOSLOVENSKO“