Obrněný automobil SdKfz 231-232-233

Německé tanky, obrněná vozidla, tankové divize, těžká výzbroj.

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Obrněný automobil SdKfz 231-232-233

Příspěvek od sa58 »

Obrněný automobil SdKfz 231-232-233

Obrázek
V dnešním pokračování popisu německých obrněných automobilů (OA) se podíváme na typy, co mají o nějaké to kolečko víc než ty v předchozím článku. Bude se tedy jednat o vozidla konfigurace 6x4 a 8x8. A aby se to nepletlo, stejné označení nesl jak model 6-rad, tak model 8-rad...

Již v roce 1929 začala diskuse o vývoji a výrobě těžkých OA, výrobně a finančně méně náročných než doposud zavedené OA. Problémem byla ale hospodářská krize, bylo tudíž nutno hledat nějaké kompromisy. Vozidla již neměla sloužit k převozu pěchotního družstva, nevyžadovala se schopnost plavby a rovněž jízda v terénu neměla patřit k lepším vlastnostem vozu. Vozidlo se mělo pohybovat po komunikaci, jeho hmotnost neměla přesáhnout 7,5 tuny a mělo být vyzbrojeno malorážovým kanónem v otočné věži. V rámci ušetření finančních prostředků se měl OA postavit na podvozcích nákladních automobilů. Jako základ byly vybrány podvozky firem Daimler Benz (G-3), Büssing NAG (G-31) a Magirus (M-206). Jednalo se o třínápravové podvozky s pohonem zadního páru kol (zdvojená kola), přední řiditelná náprava byla osazena jen koly v jednoduchém provedení. Dodavatelem nástavby a věže byla firma Deutchen Werke AG.
Tvar korby překonával zažité zvyklosti OA té doby. Tvořily ji rovné plechy svařené pod různými úhly. Čelní pancéřovaní mělo tloušťku 14,5 mm, podlaha 5 mm a zbytek měl pancíř o síle 8 mm. Pancéřování věže mělo podobné hodnoty, jen 5mm pancíř nebyl použit na podlahu ale na strop. Věž byla umístěna v zadní polovině vozu, do vozu se dalo nastoupit dvoukřídlými dvířky po bocích korby, zadními dvířky na zádi nebo poklopem na střeše věže. Na zadní stěně ale bylo většinou připevněno náhradní kolo.

Osádku vozu tvořili čtyři muži, řidič měl k dispozici dvě stanoviště – přední a zadní. Obě byly plně vybaveny, řidič tedy mohl „couvat“ bez použití zpětných zrcátek... Nad hlavou měl řidič vypouklý poklop, ten se dal pro lepší výhled odklopit. Mohl rovněž použít dva obdélníkové průzory. Zbytek osádky, velitel, střelec a nabíječ měli své stanoviště ve věži, ve které byla soustředěna veškerá výzbroj OA. U prvních vyrobených vozů to byl jen jeden kulomet MG 13 ráže 7,92 mm. To se velmi brzo změnilo, do věže byl namontován rychlopalný kanón KwK 30, což byl upravený protiletadlový kanón FlaK 30 ráže 20 mm. Kulomet MG 13 byl uložen vedle něj, u některých vozidel vpravo, u některých vlevo. Pro kanón se nakládalo 200 střel 20x138B, pro kulomet 1300 nábojů 7,92x57.

Vojsko označovalo tento obrněný automobil jako SdKfz 231, první verze s podvozkem Daimler vyjela už v roce 1929 (jen s kulometem MG 13), v roce 1930 přichází inovovaný podvozek G-3a (p) s plnou výzbrojí. První verze s podvozkem G-3 byly vybaveny šestiválcovým motorem Daimler Benz 09 (3460 ccm) o výkonu 60 HP, výkon byl přenášen převodovkou Daimler Benz s čtyřmi rychlostmi vpřed a jednou vzad. Verze G-3a měla motor s vyšším objemem(3663 ccm), výkon „vzrostl“ na 65 HP, byla použita převodovka Maybach DSG 40 s konfigurací 5/2.

Firma Büssing použila k pohonu svého vozidla čtyřválec Büssing-NAG G (3922 ccm) o výkonu 60 HP, převodovka stejného výrobce měla tři stupně pro jízdu vpřed a jeden pro jízdu vzad. Magirus montoval do svého vozidla šestiválcový motor Magirus S 88 o výkonu 70 HP, přenos zajišťovala předovka ZF v konfiguraci 4/1.

Obrázek SdKfz 231

Na typ SdKfz 231 navazovala velitelská verze SdKfz 232, snadno rozeznatelná podle velké rámové antény. Ta byla vzadu uchycena nosníky ke korbě, vpředu byla uchycena na věži kloubovým napojením. Verze SdKfz 263 představovala radiovůz bez otočné věže, místo ní byla umístěna na korbě pevná nástavba. V ní byl zabudován kulomet MG 13.

Obrázek SdKfz 232

Výroba šestikolových obrněnců skončila v roce 1936, bylo vyrobeno 123 vozidel verzí 231 a 235, verze 263 bylo vyrobeno 28 kusů. Ve výzbroji je později nahradila verze s podvozkem 8x8, poslední stroje verze 263 se na východní frontě objevují ještě v roce 1942. Jejich koncepce však již neodpovídala požadavkům na obrněný automobil té doby.


TD SdKfz 231 verze 6-rad Daimler // Büssing // Magirus
délka – 5,57 m
šířka – 1,82 m
výška – 2,25 m
hmotnost – 5,7 // 5,35 // 6 t
výkon motoru – 65 // 60 // 70 HP
max. rychlost silnice – 65 km/h
dojezd silnice – 250 // 250 // 300 km
osádka – 4

Aby se to moc nepletlo, do výzbroje byl zaveden OA se stejným označením jako výše uvedené typy. Jednalo se ale o úplně jiné vozidla, schopná provozu i těžším terénu. Vývojem nového těžkého OA byla pověřena firma Büssing, ta využila jako základ podvozek Büssing GS, určený pro těžké terénní nákladní vozidla. Prototyp OA vyjel ke zkouškám v roce 1935.
Podvozek měl konfiguraci 8x8 s nezávislým zavěšením všech kol. Tvar vozidla vycházel s tehdejšího trendu německých OA, šlo o svařovaný trup s rovnými deskami spojenými pod různými úhly. Síla pancéřovaní odpovídala ostatním německým OA, čelo korby mělo sílu 10 -14,5 mm, ostatní pancéřování mělo sílu 8 mm. Na hodně vozidel se montovala přídavná čelní pancéřová ochrana o síle 10 mm, připomínající spíše radlici. U posledních vozidel byl čelní pancíř zesílen na 30 mm.
Osádka se skládala ze čtyř mužů. V přední a zadní části seděli řidiči, řízení si mohli předávat podle potřeby. Ve věži měl stanoviště velitel-nabíječ a střelec. Do vozidla vstupovali dvoudílnými dveřmi umístěnými po stranách korby.

Vozidlo poháněl vodou chlazený vidlicový osmiválec do V Büssing L8V o objemu 7913 ccm, později modernizovaný s objemem 8363 ccm. Jeho výkon byl při 3000 otáčkách 150 HP, modernizovaná verze dosahovala výkonu 180 HP. Přenos zajišťovala převodovka Büssing GS, umožňovala jízdu vpřed i vzad třemi rychlostmi. Zásoba PHM byla umístěna ve dvou nádržích, hlavní měla kapacitu 118 litrů, pomocná 32 litrů. Poháněna byla všechna kola, přední a zadní náprava byla řiditelná, zároveň byla propojena první s druhou a třetí ze čtvrtou.

Ve věži byla umístěna veškerá výzbroj, hlavní slovo zde měl 20mm kanón KwK 30, později nahrazený modernějším KwK 38 stejné ráže. Jeho náměr se pohyboval v rozpětí -10° až +26°, odměr byl díky plně otočné věži 360°. Palebný průměr pro kanón činil 180 střel. Vlevo od kanónu byl zabudován kulomet MG 34 ráže 7,92 se zásobou 2100 nábojů 7,92x57, v interiéru byl ještě uložen samopal MP 38 ráže 9 mm.

Vozidlo obdrželo označení SdKfz 231, to však používala již verze s třínápravovým podvozkem. Proto se objevuje za označením ještě údaj 6-rad a 8-rad, označující počet šestikolky a osmikolové provedení.

Obrázek SdKfz 231

Jako u provedení 6-rad došlo i na verzi s radiostanicí, označenou opět SdKfz 232. Od verze 231 se lišila velkou rámovou anténou pro radiostanici Fu 11, anténa zasahovala od čela věže až po konec motorového krytu. Byla uchycena na pěti tyčových nosnících, neomezovala však otáčení věže.

Obrázek SdKfz 232

Verze SdKfz 263 představovala opět radiovůz bez otočné věže, místo ní byla namontována pevná nástavba s kulometem MG 34 v čelní stěně. Samozřejmostí byla opět rozměrná rámová anténa.

Obrázek SdKfz 263

Od roku 1937 do roku 1942 bylo vyrobeno 1235 vozidel všech variant, nejvíce ale varianty 231. Problémem byla velmi vysoká cena vozidla, bylo ve verzi 232 dražší než tank Pz II. Navíc na bojišti vozidlo představovalo poměrně verlý cíl. OA byl nasazen na všech bojištích, v Africe však vedro způsobovalo problémy s chlazením. Nástupcem těchto OA byl nový model SdKfz 234.


TD SdKfz 231 // 232 // 263 verze 8-rad
délka – 5,85 m
šířka – 1,82 m
výška – 2,35 // 2,9 //2,9 m
hmotnost – 8,3 // 8,5 // 8,68 t
výkon motoru – 150/180 HP
max. rychlost silnice – 90 km/h
dojezd silnice – 300 km
osádka – 4


Nasazení obrněných automobilů na počátku války ukázalo potřebu poskytnout OA dělostřeleckou podporu, tažené dělostřelectvo však neodpovídalo nasazení OA. Bylo proto již před válkou rozhodnuto o vývoji a výrobě těžkého OA s dělostřeleckou výzbrojí. Jako základ posloužilo vozidlo SdKfz 231, po sejmutí věže byl ve volném prostoru lafetován krátkohlavňový kanón StuK 37 L/24 ráže 75 mm, používaný u vozidel StuG III. Šlo o upravený tankový kanón KwK 37 L/24, používaný v té době u tanku Pz IV. Palebný průměr pro tento kanón činil 32 střel, jako doplňková zbraň byl v interiéru vozu umístěn kulomet MG 34 ráže 7,92 mm. Pro něj se nakládalo 1500 nábojů. Označení vozu bylo SdKfz 233

Obrázek SdKfz 233

Osádku tvořili tři muži – řidič, velitel-nabíječ a střelec. Velitel a střelec měli své stanoviště u kanónu poměrně nekryté, proto se objevuje i varianta se zvýšenou ochranou bojového prostoru – menší část vozidel měla zvýšené bočnice. Střecha ale byla u obou verzí otevřená.

Výroba začala na rozhraní let 1939/40, ukončena byla zároveň s ukončením produkce modelové řady 231 v roce 1942. Uvádí se asi 120 vyrobených vozidel, nahrazuje jej model SdKfz 234/3

Příště snad něco málo o SdKfz 234.


Použité zdroje:
Pejčoch Ivo – Obrněná technika 1
www.panzernet.net
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Bokorysy 6-rad
Obrázek

Obrázek

Obrázek

Bokorysy 8-rad
Obrázek

Obrázek

Obrázek

ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek
SdKfz 231 6-rad

Obrázek
SdKfz 231 6-rad - zadní místo řidiče

Obrázek
SdKfz 231 6-rad

Obrázek
SdKfz 232 6-rad

Obrázek
SdKfz 232 8-rad

Obrázek
SdKfz 233


Obrázek
SdKfz 263 8-rad
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Podle kresby soudím, že kola nebyla odpružená a dvojice kol se vykyvovali podle terénu se na čepu mezi dvojicí kol.
Když tak mě opravte.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

No verze 8-rad měla podvozek rámové konstrukce a nezávisle zavěšené kola, tak to asi tak bude.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
KurtTaschner
Příspěvky: 1
Registrován: 18/3/2011, 10:57

Příspěvek od KurtTaschner »

Ta fotka zadního místa pro řidiče je perfektní. Nemáš víc takových fotek interiéru?
Satra.tom
Příspěvky: 1
Registrován: 22/3/2011, 18:47
Bydliště: Plzen

Příspěvek od Satra.tom »

Skvělý obrněni vůz , zvláště ty poslední verze.Ovšem stejne jako všechno ostatní vzhledem ke spojenecké a sovětské produkci nedostatečná výroba.
Odpovědět

Zpět na „Německá obrněná technika“