Ruský tank T-95

[Ionor]

Alchymista:
Thus, on average,
a crewman requires at least 1.2m3 of space within a tank. In consequence, a
conventional, four-man tank with an average amount of ammunition and a typical
gun needs to have a minimum internal volume of 7.7m3, excluding its power pack.
In fact, this is almost exactly the internal volume of the Soviet T-54 and T-55
tanks. But other tanks, with more generous internal dimensions, have had as much
as 2m3 of space per crewman. In the case of a conventional four-man tank this
implies an internal volume of 10.9m3, which happens to be that of the US M60A1,
excluding, as before, the volume of the power pack.

Zdroj: Jane's Technology of Tanks

Объём боевого отделения, м3
Т-72Б 5,9
Т-90С 5,9
M60A1RISE 7,3
Чифтен"Мк5 8,8 (Chieftain)
Леопард-2А4 10,1
М1А1 10,4

Zdroj: Боевые машины Уралоагонзавода. Танк Т-72

[Petrz]

Prostor navíc nehraje žádnou roli, pokud se jedná o zásah kumulativním paprskem. Paprsek buď člena osádky trefí nebo ne. Jestli je to v malém tanku nebo velkém je už přece jedno.

Kokapaka: Asi jsme si nerozuměli. Máš pravdu, že pokud paprsek trefí člena osádky, je jedno kolik prostoru kolem něj je. To co jsem měl já (a i asi ostatní) na mysli je, že u většího tanku jsou rozestupy mezi tankisty větší, tudíž je menší pravděpodobnost, že budou v linii střely jež zasáhne a probije pancíř. Jinými slovy plocha Abramsu z předu je 5,1 metru čtver. a (teď jen plácnu)plocha tankistů např. 2,5 metru čtver. takže zaujímají z celkové čelní plochy tanku 50%. U T-90(72,80) je plocha tankistů přibližně stejná, ale z celkové siluety 4 metr. čtver. představuje cca. 62%.
Takže pravděpodobnost že zásah do čela Abramsu zasáhne i osádku je menší. Tak to bylo aspoň mnou myšleno.
Má to ale několik ale. V Abramsu jsou 4 tankisté, takže máš pravdu že je to dost spekulativní. Také čelně sedí střelec a velitel za sebou,což znamená sice menší plochu, ale případný zásah může vyřadit oba členy atd.

To je právě ten problém, že mnoho názorů se zaměřuje na to ze kterého státu je ten či ten tank (takhle vzniká zbytečný flamewar). Tank je kus bojové techniky a osobně mě zajímají jen jeho schopnosti, výhody a nevýhody a ne, že je ruský nebo americký (to snad hraje roli jen v oblasti taktiky, výrobních prostředků apod.). Ostatně s tímhle přístupem by vývoj asi moc daleko nepostoupil, když hlavní kvalitou tanku by byla země původu

Jo beru , je to Tvůj pohled. Já si osobně myslím, že v čemkoli, co člověk dělá se odráží kus jeho osobnosti. Kus jeho umu, povahy, schopností i slabostí. Podle mne nelze 100% oddělit tvůrce od výtvoru. Výtvor částečně odráží tvůrce. To platí podle mne i pro zbraně. Takže pokud řekneš , že ruská koncepce je zastaralá, trochu tím v mých očích zavrhuješ i jejich tvůrce. A tím i ruský lid i slovanské národy, neboť každý národ je něčím charakteristický a to se odráží v jeho produktech. Já chápu , že ty to tak asi nevnímáš a nemyslíš to nijak zle.

Ostatně tě vyvedu rychle z omylu. T-95 v tom samém příspěvku hodnotím dobře, a přitom koncepce je stále ruská (malý a odolný tank a velkou palebnou silou). Jen jsem uváděl současné nedostatky T-90, které má, stejně jako každý jiný tank.

No určitě je dobré se někdy odpoutat od emocí a posuzovat věc nezaujatě. A je pravda , že to dokáže málokdo.Klidně přiznám , že mne to dělá velké problémy. Jinak já souhlasím že T-90 má asi spoustu nedostatků a že pokud by Ruskové chtěli získat převahu v tankové technice, asi by jim nezbylo nic jiného, než tank T-95 zavést. Ale jak řekl Julesak,akutní důvod pro zavádění tak kvalitativně vyspělého stroje není a podle mne oproti Abramsu či Leopardu není T-90 nijaký béčko.

Mimochodem,co mne tak napadlo, při pohledu na Kornet probíjející Abramse. Je skutečně umístění munice do zadní části věže tak bezpečné jak se uvádí. Zásah střelou o dostatečné průbojnosti z čelní sféry (do čela či šikmo do boků věže ) nevyhnutelně povede k probití přepážky mezi osádkou a municí, čímž se podstatně zvětší riziko proniknutí exploze do prostoru osádky. Vím že Abrams, Leopard atd. jsou čelně i bočně pancéřovány velkoryse, ale např. projektil BM46(tuším)"Svinets" probíjí 300mm/60° na 2 km. Takže by do těch 1500-2000 metrů neměly ruské tanky mít až takový problém probít bok věže.

Inak ohľadom ochrany T-90 v meste, na vzdialenosť par metrov je hrubý pancier podstane lepšie riešenie ako male rozmery, to čo popisuješ má hodnotu pri velkých vzdialenostich. T-90 proste na mesto nebola stavaná.

No dobře, ale spojení malé plochy boků se silným pancířem? Narážím na to, že pokud by Rusové chtěli přizpůsobit T-90 pro boj ve městě můžou poměrně jednoduše zesílit pancíř a mají na to podstatně větší hmotnostní rezervu než západní tanky.
Např. přidání kompozitního pancíře na boky věže o síle ekvivalentní 230mm(dohromady tedy 300mm) by vzhledem ke sklonu této partie představovalo v rozmezí +- 65° od podélné osy věže daleko lepší ochranu než 450mm(odhad) pancíř na bocích Merkavy III. Vzhledem k malé ploše mnohem lepší ochranu. Přitom podle orientačního výpočtu by stoupla hmotnost asi o 1800 kg-2000kg.(za předpokladu že hmotnost kompozitního pancíře bude asi 60% hmotnosti oceli o stejné odolnosti vůči Heat munici)

[Petrz]

Ono to vypadá, že je v těch západních tancích spousta místa, ale je dobré si uvědomit, že v tom prostoru jsou tři chlapi, jeden z nich tam třeba za plné jízdy manipuluje s poměrně těžkými náboji r.120 mm a ještě tam zaklouzává závěr kanónu.

Jinak s tebou souhlasím, že ten rozdíl v prostoru věže nebude z tohoto důvodu tak velký, jak by plynulo z prostého posouzení objemů.

[kopapaka]

Asi jsme si nerozuměli. Máš pravdu, že pokud paprsek trefí člena osádky, je jedno kolik prostoru kolem něj je. To co jsem měl já (a i asi ostatní) na mysli je, že u většího tanku jsou rozestupy mezi tankisty větší, tudíž je menší pravděpodobnost, že budou v linii střely jež zasáhne a probije pancíř. Jinými slovy plocha Abramsu z předu je 5,1 metru čtver. a (teď jen plácnu)plocha tankistů např. 2,5 metru čtver. takže zaujímají z celkové čelní plochy tanku 50%. U T-90(72,80) je plocha tankistů přibližně stejná, ale z celkové siluety 4 metr. čtver. představuje cca. 62%.
Takže pravděpodobnost že zásah do čela Abramsu zasáhne i osádku je menší. Tak to bylo aspoň mnou myšleno.
Má to ale několik ale. V Abramsu jsou 4 tankisté, takže máš pravdu že je to dost spekulativní. Také čelně sedí střelec a velitel za sebou,což znamená sice menší plochu, ale případný zásah může vyřadit oba členy atd.

Jo, tak takhle bych s tím mohl souhlasit... Jen možná s malým upozorněním, Ruské tanky s nabíjecím automatem mají částečně oddělené bojové prostory ( kryty závěru a nabíječe ) takže se o něco snižuje možnost současného vyřazení obou členů osádky ve věži. Ale to už sou víceméně drobnosti.

[skelet]

to s tou pravděpobností zásahu tanku a zásahu osádky je trošku.. ošemetné. Co si budem povídat do většího cíle se lépe trefuje, a když mám statisticky větší pravděpodobnost toho, že dostanu ránu, tak mi roste i pravděpodobnost, že mi nepřítel ustřelí něco co mě vyřadí z boje. A aby se to nestalo musím zvolit dvě cesty - buď zmenším rozměry nebo zvětším pancíř. Když zmenším rozměry, zmenším pravděpodobnost zásahu, navíc mi to umožní použít menší hmotnost pancéře, při stejné účinnosti. Pravdou je, že v případě zásahu může být rána více zničující, právě díky tomu jak je na sobě vše namačkané.
Když nezmenším rozměry a zvýším pancíř, tak mám jednak stejně velkou pravděpodobnost zásahu a navíc i obrovskou hmotnost pancíře, která mě bude svazovat v pohyblivosti (únosnost terénu, mostů apod.).
Rus šel tou první cestou. Vyhodil vše co se dalo vyhodit (včetně nabíječe) a zmenšil rozměry na minimum. Čímž vznikla dokonalá silueta pro boj na středoevropském válčišti.
Západ šel druhou cestou, a to i z důvodu, že si byl vědom toho, že není schopen zadržet tankové hordy z VS, a potřeboval, aby alespoň ty tanky zůstaly co nejdéle bojeschopné. Proto vyvinul tanky, které jsou už na samé hranici strategické a taktické mobility (bavím se o středoevropském terénu)
Ať tak či tak, bez vhodné taktiky boje ve městě budou u obou koncepcí z tanků za chvilku jen šroty, což se také stalo jak Rusům, tak Amíkům.

[Ionor]

Petrz: zaradenie T-90M s reaktívnym pancierom Relikt do služby mi príde realnejšie, ono už T-90A má čiastočne zosilnené pancierovanie slabých miest, ale tažko s tebou budem súhlasiť, že 4 dekády starý design ma dobrú hmotnostnú rezervu, jej velmi striedme zvyšovanie od prvej verzie T-72 hovorí práve naopak. Mimoto zvýšením váhy pancieru dajme tomu o 5t by nastala potreba silnejšieho a tažšieho motoru ktorý by zase zvýšil spotrebu paliva, a merný tlak na pôdu by potom bol na úrovni Leoparda 2A6, čize okolo 0.96kg/cm2 namiesto pôvodných 0.87 čo by v Ruskom teréne nebola veľká výhra. T-95 v 50t váhovej kategorii nema trup bohatší o jedno pojazdové koleso bezdôvodne.

[Petrz]

Ionor: Tak je pravda, že by podstatné zvyšování hmotnosti bylo problematické,ale podle mne řešitelné. Zvýšení hmotnosti na 51,5 tun by snížilo měrný výkon motoru z 21,5 na 19,5 koní na tunu, což by pro variantu boje ve městě nebyl zásadní problém(možná se ale mýlím,nicméně Merkava MK.III má 18,5 Hp/tuna,). Zvýšení měrného tlaku na půdu by vyřešili širší pásy,podle výkresu má T-90 58cm široké pásy, pro získání hodnoty 0,87 kg na cm. čtver by je stačilo rozšířit o 6 cm(vím to by ještě více zvýšilo hmotnost je to tedy částečné řešení), tedy celková šířka po pásy by vzrostla na 3490 mm(přiznám se že nevím zdali by to byl zásadní problém pro přepravu). Opět ale pro boj ve městě by ale zvýšení měrného tlaku nebylo až tak problematické. Navíc pancíř by se dal řešit jako přídavný a v případě potřeby by se T-90 dala převést na standardní verzi.
Ale tyto věci už jsou pro mne dost těžko posouditelné,chtělo by to víc informací a ty já nemám. Takže je docela možné že "kecám" a Ty máš pravdu.
Mimochodem těch 300mm na bocích věže by bylo z čelní sféry opravdu solidní ochranou. Tam kde by u západních tanků dopadala střela pod úhlem 30° , tam by u T-90 dopadala pod úhlem cca. 57° což u síly 300mm dává 550mm, "západní tanky" by museli tedy mít sílu boků cca.475mm. Při větších úhlech např. 45° by byl úhel dopadu 72° odpovídající ekv. síla pak 970mm, odpovídající síla při dopadu 45°(při kolmých tvarech věže západních tanků) by byla 685mm. Navíc plocha by byla několikanásobně menší....

Jen možná s malým upozorněním, Ruské tanky s nabíjecím automatem mají částečně oddělené bojové prostory ( kryty závěru a nabíječe ) takže se o něco snižuje možnost současného vyřazení obou členů osádky ve věži. Ale to už sou víceméně drobnosti.

Díky za zajímavý postřeh, myslím, že to není až taková drobnost.

[kopapaka]

ale tažko s tebou budem súhlasiť, že 4 dekády starý design ma dobrú hmotnostnú rezervu, jej velmi striedme zvyšovanie od prvej verzie T-72 hovorí práve naopak.

Ehmm... Jak je stará konstrukce Merkavy, Abramse?
T-72 byl původně " mobilizační ", prostě co nejvyšší účinnost za co nejnižší cenu. Vylepšování nešlo jen cestou zvyšování tloušťky pancíře, ale hlavně zvyšováním kvality a tím i ceny. Proto ta hmotnost neletěla až tak prudce nahoru.

Petrz: Díky
Ještě k tomu ručnímu nabíjení, Angláni používají u tanků ( 120 mm drážkovaný kanón ) dělenou munici a zdůvodňují to tím, že sebelepší nabíječ nedokáže při rychlosti nad cca 25 km/hod. dostatečně rychle a bezpečně nabíjet nedělené 120 mm náboje. Jejich dělené prý jdou dobře nabíjet i při rychlosti kolem 36 km/hod. Ale dá se věřit reklamě

Perspektiva dělá divy, aneb kam zmizel ten prostor?



Aby nenastal důvod k hádce, vím že Abrams je prostornější, jenže většina fotek vnitřku je taky " reklamní " a slušný fotograf prostě přehodí objektiv a hned to vypadá líp.

[Ionor]

kopapaka:
Rozdiel iba 1 dekáda, tretina tvojho života
Na tvoje postrehy ohľadom T-72 ti kľudne odpovie aj Petrz

[Spandau]

Ionor: Tak je pravda, že by podstatné zvyšování hmotnosti bylo problematické,ale podle mne řešitelné. Zvýšení hmotnosti na 51,5 tun by snížilo měrný výkon motoru z 21,5 na 19,5 koní na tunu, což by pro variantu boje ve městě nebyl zásadní problém(možná se ale mýlím,nicméně Merkava MK.III má 18,5 Hp/tuna,). Zvýšení měrného tlaku na půdu by vyřešili širší pásy,podle výkresu má T-90 58cm široké pásy, pro získání hodnoty 0,87 kg na cm. čtver by je stačilo rozšířit o 6 cm(vím to by ještě více zvýšilo hmotnost je to tedy částečné řešení), tedy celková šířka po pásy by vzrostla na 3490 mm(přiznám se že nevím zdali by to byl zásadní problém pro přepravu).

Tank (hlavne jeho pásy) môžeš spraviť len taký široký, aby sa ti vošiel na želežničný plošinový vagón. Inak vznikajú problémy ako pri Tigrovi - úzke prepravné pásy na vagóne, široké bojové pásy treba prehodiť až po vyložení na mieste určenia, na čo veľakrát niet času.
V nejakom threade tu bol taký pekný obrázok s vagónmi a ich rozmermi, maximálnou veľkosťou nákladu a pod. (tuším Skelet to mal na svedomí??)

[skelet]

Na mě taky hodíte všechno!
Dotyčný byl Alchymista http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=68553#68553 a hodil to do tématu těžký tankový podvozek, kde se vlastně celé toto téma diskutovalo. A de facto by bylo záhodno, kdyby to tam zdejší moderátor nebo admin přesunul. Zde je tato diskuze fakt těžkým OT. O T-95 víme akorát to, že existuje někde nějaký prototyp a vývoj byl zastaven.

[Petrz]

T-72 byl původně " mobilizační ", prostě co nejvyšší účinnost za co nejnižší cenu. Vylepšování nešlo jen cestou zvyšování tloušťky pancíře, ale hlavně zvyšováním kvality a tím i ceny. Proto ta hmotnost neletěla až tak prudce nahoru.

To je podle mne správný postřeh. Ionor trochu zapomíná, že Rusové vždy byli velmi opatrní ve zvyšování hmotnosti, mám pocit , že za WWII panoval zákaz vyvíjet tanky výrazně větší hmotnosti než 46 tun. Možná je můj pocit mylný, nicméně tanků na 50 tun ve výrobě Rusové moc nikdy neměli.

Petrz: Díky
Ještě k tomu ručnímu nabíjení, Angláni používají u tanků ( 120 mm drážkovaný kanón ) dělenou munici a zdůvodňují to tím, že sebelepší nabíječ nedokáže při rychlosti nad cca 25 km/hod. dostatečně rychle a bezpečně nabíjet nedělené 120 mm náboje. Jejich dělené prý jdou dobře nabíjet i při rychlosti kolem 36 km/hod. Ale dá se věřit reklamě

Další zajímavá informace. Také mne napadlo, že nabíječ musí mít velké problémy nabíjet např. při rychlé jízdě terénem, kdežto autom.nabíječ bude pracovat stále stejně(rychle). To je podle mne dost velká výhoda.

to s tou pravděpobností zásahu tanku a zásahu osádky je trošku.. ošemetné. Co si budem povídat do většího cíle se lépe trefuje, a když mám statisticky větší pravděpodobnost toho, že dostanu ránu, tak mi roste i pravděpodobnost, že mi nepřítel ustřelí něco co mě vyřadí z boje. A aby se to nestalo musím zvolit dvě cesty - buď zmenším rozměry nebo zvětším pancíř. Když zmenším rozměry, zmenším pravděpodobnost zásahu, navíc mi to umožní použít menší hmotnost pancéře, při stejné účinnosti. Pravdou je, že v případě zásahu může být rána více zničující, právě díky tomu jak je na sobě vše namačkané.
Když nezmenším rozměry a zvýším pancíř, tak mám jednak stejně velkou pravděpodobnost zásahu a navíc i obrovskou hmotnost pancíře, která mě bude svazovat v pohyblivosti (únosnost terénu, mostů apod.).
Rus šel tou první cestou. Vyhodil vše co se dalo vyhodit (včetně nabíječe) a zmenšil rozměry na minimum. Čímž vznikla dokonalá silueta pro boj na středoevropském válčišti.
Západ šel druhou cestou, a to i z důvodu, že si byl vědom toho, že není schopen zadržet tankové hordy z VS, a potřeboval, aby alespoň ty tanky zůstaly co nejdéle bojeschopné. Proto vyvinul tanky, které jsou už na samé hranici strategické a taktické mobility (bavím se o středoevropském terénu)

Tak tak podle mne mají obě cesty svoje výhody a nedostatky a nedá se říci , která z nich je lepší.

Dotyčný byl Alchymista http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=68553#68553 a hodil to do tématu těžký tankový podvozek, kde se vlastně celé toto téma diskutovalo

Přiznám se, že náčrt jsem nějak nepochopil,ten druhý obrázek, které rozměry platí pro náklad?

[skelet]

Jestli jsem to dobře pochopil, tak max. šířka nadrozměru je 4480mm, pro normální náklad pak 3250mm. Obé pro ruské železnice. V EU je pak max. šířka normálního nákladu 3290mm.

[Alchymista]

Přiznám se, že náčrt jsem nějak nepochopil,ten druhý obrázek, které rozměry platí pro náklad?

Po pravde, nerozumiem tomu ani ja - nie som od železnice.
Ak ide o tento obrázok , domnievam sa, že znázorňuje súčasne maximálne rozmery "vagónu s nákladom" a zároveň minimálne rozmery "tunelu"

[Alchymista]

Petrz: Díky
Ještě k tomu ručnímu nabíjení, Angláni používají u tanků ( 120 mm drážkovaný kanón ) dělenou munici a zdůvodňují to tím, že sebelepší nabíječ nedokáže při rychlosti nad cca 25 km/hod. dostatečně rychle a bezpečně nabíjet nedělené 120 mm náboje. Jejich dělené prý jdou dobře nabíjet i při rychlosti kolem 36 km/hod. Ale dá se věřit reklamě

Další zajímavá informace. Také mne napadlo, že nabíječ musí mít velké problémy nabíjet např. při rychlé jízdě terénem, kdežto autom.nabíječ bude pracovat stále stejně(rychle). To je podle mne dost velká výhoda.

Náboj pre TK 120mm M256 má podľa typu hmotnosť 20-25kg a dlžku 780-985mm. Nabíjač zrejme sedí tak, že nábojová schránka je po jeho pravej strane, kanón po ľavej a náboj pri nabíjaní otáča o 180°. Už pri malých pohyboch sedadla je takáto manipulácia fyzicky značne náročná - nabíjač premiestňuje zhruba 1/3-1/4 vlastnej hmotnosti. Pri rozdelení náboja na dve časti s hmotnosťou 12-15kg premiestňuje len 1/6 až 1/5 vlastnej hmotnosti a premiestňovaný objekt má menšiu dĺžku, takže manipulácia bude určite jednoduchšia.

[Ionor]

Petrz: prečo u T-72 derivátov nedôjde k výraznemu nárastu hmotnosti som už vysvetľoval. Zrušenie výroby ťažkých tankov (ktoré boli nad 50t) v 50tich rokoch má čo dočinenia s raketovou mániou istého Nikitu ktorý nanešťastie pre vývojárov tažkých tankov mal v Sovietskom zväze posledné slovo. Netvrdil by som síce, že to bolo úplne zlé rozhodnutie pretože vďaka tomu Rusko potažmo aj Ukrajina dlho držali prím vo vývoji rakiet odpaľovaných s tankových kanónov, ale na úkor ochrany ktorá sa dlhú dobu už zo západnými tažkými MBT nerovná.

Ohľadom tej výhody automatického nabíjača, pre T-90 ktorého rýchlosť pri ktorej môže mieriť presne je vďaka kvalitám stabilizácie a odpruženia hlboko pod Abramsom, je vážne úplne jedno že môže nabíjať konštantnou rýchlosťou pri vysokých rýchlostiach jazdy keď stejne nič netrafí To ma hodnotu u Leclercu alebo K2 s kvalitnou stabilizáciou a odpružením. Nehovoriac o tom že keď máš nabitý HE-FRAG alebo kanistový naboj v T-90 a objaví sa nepriateľský tank máš podstane váčší problém než u Abramsu nielen kôly problematickému vyberaniu z munície u kanónu T-90, ale aj koly tomu, že nabíjanie prázdneho automatu bude trvať podstatne dlhšie ako v prípade posádky Abramsu v prípade vyplitvania munície vo veži.

[Alchymista]

Ohľadom tej výhody automatického nabíjača, pre T-90 ktorého rýchlosť pri ktorej môže mieriť presne je vďaka kvalitám stabilizácie a odpruženia hlboko pod Abramsom je vážne úplne jedno že môže nabíjať konštantnou rýchlosťou pri vysokých rýchlostiach jazdy keď stejne nič netrafí

Môžeš toto tvrdenie doložiť, napríklad z nejakých testov?

[jmodrak]

Tiež nie som železničiar, ale navagónoval som sa dosť. To čo je na obrázkoch sú ložne miery a prejazdové profili, t.j. max. rozmery vozidiel a nákladov. Mám ešte odložené aj pre ČSD. Napr. pre ruské vozne a ich ložné miery boli upravované trate ČSD napr. do Dečína (samozrejme aj ďalej do NDR) a Karlových Varov. Su rôzne pre elektrifikované aj neelektrifikované trate, dvojkoľajky, nakladacie rampy atď. Preto toľko rozmerov. Tieto rozmery su odlišné pre rôzne štáty a rozchody, ba dokonca aj v rámci rozchodov ( napr. pre rozdielne výšky a šírky nakladacích rámp a nástupisk). Napr. u Britských železníc 1435 mm je max. šírka 2743 mm a výška 3962 mm, USA š 3350 mm, v 4900 mm, Rusko a štáty byv. ZSSR a Čína š 4900 mm, v 5180 mm, Europa 1435 mm š 3150 mm, v 4650 mm. Pokiaľ sa prekračovala ložná miera, musel sa spracovávať zvláštny dokument a vagón alebo transport bol posielaný tak, aby presahy nevadili.

[skelet]

Ruské tanky byly stavěny na středoevropské bojiště. Zde byly malé rozměry výhodou a malá vzdálenost přímé palby (ukažte mi místo, kde je přímý výhled na dva kiláky v ČR) toto do velké míry kompenzovalo. A siluetu zase kompenzovala termovize a lepší balistický počítač, což zase eliminovalo množství tanků VS. Sebelepší tank nemůže pálit na více místo najednou.
Důraz na pancéřování u tanků NATO byl dán jejich defenzivními úkoly a nízkou ochotou Západu tolerovat válečné ztráty a především tolerovat vojenskou službu jako takovou.
Tank Leclerc, projekt FCS, Type 10 a částečně i K2 ukazují do velké míry odklon od této supertěžké koncepce.

[Petrz]

Ohľadom tej výhody automatického nabíjača, pre T-90 ktorého rýchlosť pri ktorej môže mieriť presne je vďaka kvalitám stabilizácie a odpruženia hlboko pod Abramsom je vážne úplne jedno že môže nabíjať konštantnou rýchlosťou pri vysokých rýchlostiach jazdy keď stejne nič netrafí

Hluboko pod? Mohu požádat o konkrétnější informace(Netvrdím že to mu tak není, ale rád si věci ověřuji).

Ostatním se omlouvám nestíhám reagovat.