Koncepce budování VMF SSSR/Ruska

[Polarfox]

Asi jak tu píše Skelet a další - tragický dolet, tragická nosnost (tj. většina teoretických konfigurací nepřipadala v úvahu), což vše ještě dále padalo jak kámen v horkém podnebí, žádný radar, relativně slabé rakety, prapodivná spolehlivost, ovladatelnost a opravdové "nadšení" pilotů s tím lítat. I na to, že to byl víceméně průkopnický (v Rusku) letoun a byl nahnán do služby trochu šmahem, to byl prostě křáp. Počítám, že v době vyřazení si řada pilotů výrazně oddychla...bez jakékoli nadsázky.

To je tak, když nedostaneš opravdovou letadlovou loď, jen TAKR a honem honem sháníš a chceš něco, co by z toho mohlo lítat.

[Tomass]

Jediné co tak něják nechápu, kam všechny ty Jaky v té době udali, když jich postavili přes 200 ?

Dodatek:
Jakovi jsem křivdil, RWR měl - SPO-10 - Sirena-3M.

[arten]

Myslím že nie. Neviem síce aké boli náklady, ale že krivka bola strmo rastúca vidíme aj z toho čo v realite postavili.

Modernější lodě, modernější materiály, modernější vybavení (elektronika, pohon) a výzbroj, to vše zároveň znamená větší finanční náklady. Torpédový člun nebo ponorka z 50tých let budou cenově (i v přepočtu) zcela někde jinde než ponorka nebo raketový člun z let 70tých.

Ano ale nič to nemení na tom čo som napísal - že bolo vic peňazí aj ,na kvalitatívne lepšie loďstvo skrátka vidíme z reálnej minulosti.

Už ti prestávam rozumieť. Sám tvrdíš, že hladinové oceánske loďstvo dáva iné možnosti. Samozrejme, že mali vždy plán budovať silné hladinové loďstvo, veď sa stačí pozrieť na Stalinské relikty, len ouha na LL a spol. vtedy akosik nebolo cash a skils. Akonáhle boli, tak sa rozvíjala nadstavba. Nemyslím, že by ponorky stratili na výnimočnosti (viď asymetrické Anteje) ale skrátka mohli napĺňať aj iné priority... To sa stalo v 70tich rokoch.

Jenže tady jde o to, že do 60tých let to nebyla žádná priorita, natož nenaplňovaná. Celá vize typicky strukturovaného oceánského loďstva vzala za své po smrti Stalina (tzn. že lodě vybudované do té doby byly posléze pouze relikty). Na milost byly vzaty pouze ponorky a pobřežní síly obecně. To byla nová doktrína = v té době nikdo (alespoň nahoře ve vedení a dále v armádě, které by to akorát užíralo z "jejího" rozpočtu) smysl v klasickém námořnictvu neviděl.

To je ale tvoja špekulácia. Celou Ruskou históriu sa ako červená niť (ok, možno za Chruščova nie) tiahne snaha silné námorníctvo postaviť. Jediným limitujúcim faktorom boli zdroje.

Bylo by tedy logické se této doktríny i nadále držet. Stavět pouze ponorky a pobřežní síly. Jenže v 60tých letech se očividně něco stalo, protože nastává odklon od tohoto stavu. Opětovně se začínají stavět i silné hladinové síly s oceánskými schopnostmi, což je v rozporu s dosavadní ponorkovou/pobřežní doktrínou. To se nedá odbýt tím, že najednou prostě byly peníze a tak pokračovali s "nadstavbou"...protože oficiální zadání bylo od 50tých let jiné - ponorky/pobřežní síly a žádné silné hladinové loďstvo. To zadání se tedy muselo změnit, musely k tomu vést vnější (Suez, Kuba) i vnitřní (Gorškov a další zastánci) podněty. A v momentě, kdy začneš velice nákladně budovat komplexnější a tradičněji strukturované námořní síly, tak už nemůžeš říci, že něco je priorita, protože celý systém se změnil. Ponorky byly stále velice důležitou položkou (z potřeby/nutnosti/finanční a operační výhodnosti/setrvačnosti/počtů), ale jejich výlučnost mizí. Není to základ/nadstavba, ale součást. Tedy i posun v doktríně.

Ok, hráme sa o slovíčka, či "nadstavba" či "súčasť," je v zásade jedno. Akurát, ako píšem - oficiálne zadanie v 50tich rokoch bolo iné skrátka preto, lebo neboli peniaze a... prioritou boli ponorky.

Kdyby byly ponorky absolutní prioritou, mělo by smysl navýšit jejich počty a intenzivně tuto kategorii modernizovat/rozvíjet, což by stále bylo levnější, než k tomu bastlit drahé LL, křižníky a tunu dalšího. Ty peníze by byly jinde darem z nebes, takže pokud tekly do takovéto "nadstavby" a čistě teoreticky nepotřebnosti, tak za tím muselo něco pevného stát.

Nie. Sám píšeš a ja súhlasím, že silné hladinové loďstvo má úplne inú kvalitu a plní úplne iné úlohy. Teda nestačilo by navýšiť počty ponoriek.

Jediné co se v šedesátých letech stalo, je to, že začali ve velkém vyrábět ponorky. Tvé příspěvky implikují, že v šedesátých ba i sedmdesátých letech se budovalo silné hladinové loďstvo a já to osobně považuju za pěknou blbost. Už se tě tady někdo ptal, kde to hladinové loďstvo je, neodpovědel jsi.

No to ale nie je pravda Tomassi. V 70tich začali a 80tich budovali (tiež neviem, kde nabral Polar tie 60te) silné hladinové sily - kde predtým mali sovieti ekvivalenty Kirovcov, Slav a Saryčov? Priamo vyzbrojené na ničenie lodných zväzov protivníka a podporu výsadku?

[Polarfox]

To je ale tvoja špekulácia. Celou Ruskou históriu sa ako červená niť (ok, možno za Chruščova nie) tiahne snaha silné námorníctvo postaviť. Jediným limitujúcim faktorom boli zdroje.

Ale vždyť to není pravda. Podpora byla kolísavá už v dobách, kdy ještě na vrcholu potravního řetězce seděl car a ne politbyro. Poté se to akorát zhoršilo a sovětské námořnictvo se zmítalo v mnohem větších výkyvech. Ty etapy jsou přibližně následující:

1) 1917 až počátek 30tých let - námořnictvo hraje naprosto vedlejší roli, zcela podřízenou armádě a hlavním imperativem toho osekaného a podfinancovaného torza byly pobřežní síly - tj. zde máš první velice vážné narušení nějaké té červené niti
2) cca polovina 30tých let až počátek 50tých let - námořnictvo získává díky Stalinově podpoře impuls a začíná se budovat silné hladinové loďstvo, které má konkurovat tradičním mocnostem...vše šlo ale pomalu, dále zasáhla válka a nedlouho po válce pak Stalinova smrt, tudíž z těchto megalomanských plánů zbylo takové torzo
3) polovina 50 tých let až polovina 60tých let - nastupuje Chruščov, námořnictvo jde opět k ledu, větší hladinové jednotky jsou převážně v nemilosti, zůstaly jen ponorky (jsou levné, více koncipované na ochranu pobřeží atd.)...celá doktrína se opět přetočila k pobřežním silám - tj. druhé narušení niti
4) polovina 60tých až 80tá léta - nastupuje Gorškov, námořnictvo má více zastání, více pák (Kuba atd.), začínají se postupně budovat kromě mohutných ponorkových sil i mohutné hladinové síly, obě složky setrvale rostou a spolu s nimi i kategorie plavidel
5) rozpad SSSR až doposud - třetí velký výkyv směrem dolů - nejsou prachy, nejsou prachy a nejsou prachy, masově se vyřazuje, celá koncepce zase dostává na prdel a stává se z toho takový prapodivný mišmaš - aneb torzo č. 3....poslední dobou je tu sice tendence se z toho hrabat a opět vybudovat něco vyváženějšího, ale jde to velice pomalu

Takže pokud se historií ruského námořnictva něco vine, tak je to časté střídání dvou extrémů s několika málo klidnějšími obdobími. Nic konzistentního.

Akurát, ako píšem - oficiálne zadanie v 50tich rokoch bolo iné skrátka preto, lebo neboli peniaze a... prioritou boli ponorky.

A ponorky byly prioritou, protože nebyly prachy a nebyla podpora. Prostě stavíš co můžeš a co ti ve vedení laskavě dovolí.

No to ale nie je pravda Tomassi. V 70tich začali a 80tich budovali (tiež neviem, kde nabral Polar tie 60te) silné hladinové sily

Tak 70tá a 80tá léta byla samozřejmě nejvýraznější a vše nabralo obrátky, ale celý tenhle proces už začal v polovině 60tých let.

[arten]

Takže pokud se historií ruského námořnictva něco vine, tak je to časté střídání dvou extrémů s několika málo klidnějšími obdobími. Nic konzistentního.

Lenže čo je alfou a omegou poklesov? Peniaze.
Rusi/Sovieti vždy mali snahu mať veľké loďstvo schopné konkurovať ostatným mocnostiam. Ale keď neboli prachy tak "ušli" do jeune école, resp. sa snažili vyrovnať USA v jadrovom odstrašení = ponorky...

Akurát, ako píšem - oficiálne zadanie v 50tich rokoch bolo iné skrátka preto, lebo neboli peniaze a... prioritou boli ponorky.

A ponorky byly prioritou, protože nebyly prachy a nebyla podpora. Prostě stavíš co můžeš a co ti ve vedení laskavě dovolí.

Iste, veď presne toto hovorím (plus pri ponorky boli prioritou aj ako prvok jadrového odstrašovania)

No to ale nie je pravda Tomassi. V 70tich začali a 80tich budovali (tiež neviem, kde nabral Polar tie 60te) silné hladinové sily

Tak 70tá a 80tá léta byla samozřejmě nejvýraznější a vše nabralo obrátky, ale celý tenhle proces už začal v polovině 60tých let.

[/quote]
V čom konkrétne?
Pretože snaha budovať veľké oceánske loďstvo sa kryje s dosiahnutím jadrovej parity s USA v 70tych rokoch. Vtedy sú zdroje "naviac" a štartujú spomínané veľké oceánske (resp. nie len PPO) projekty...

[rabo]

Takže Type 45, dedikovaný protivzdušný/protiraketový torpédoborec, má PVO na úrovni korvety. Nemám slov, opravdu. Ani nechci vědět, jaké další rozdílné informace jsi o námořnictvech VB/FR/IT "zachytil". Protože těžko se dobereme k jádru problému, když tu řešíme takovéto bludy už v základu.

Si king, moja chyba, úroveň výzbroje PVO je na úrovni moderných fregát. Moja chyba ,nejako som bol v tom, že nejaká super moderná trieda Kráľovského námorníctva má PVO na úrovni korviet, asi to budú fregaty.

Lenže čo je alfou a omegou poklesov? Peniaze.
Rusi/Sovieti vždy mali snahu mať veľké loďstvo schopné konkurovať ostatným mocnostiam. Ale keď neboli prachy tak "ušli" do jeune école, resp. sa snažili vyrovnať USA v jadrovom odstrašení = ponorky...

Peniaze. Áno aj nie. VMF ZSSR bolo číslo dva a to asi na takej úrovni, že by boli schopný celé loďstvo NATO držať mimo svojich hraníc a vďaka ponorkám a veľkým lodiam robiť "nepelchu" vo všetkých oceánoch. Neviem čo by sa svojho času postavilo proti jednému krížniku triedy Kirov, Slava, dvom trom Udaloj, dvoma troma Sovremenij a kryté ponorkami triedy Oskar, Alfa, Siera a Tu-22.

A ponorky byly prioritou, protože nebyly prachy a nebyla podpora. Prostě stavíš co můžeš a co ti ve vedení laskavě dovolí.

Vieš koľko stál vývoj ponoriek VMF a výzbroje pre ne ? Také peniaze , že by to USA nezaplatili. Je mi úplne jasné. že napíšeš niečo "prevratné" , ale nezabudni na to , že najlepšie zdroje sú Ruské a to nie je sranda, ale fakt.

[arten]

Lenže čo je alfou a omegou poklesov? Peniaze.
Rusi/Sovieti vždy mali snahu mať veľké loďstvo schopné konkurovať ostatným mocnostiam. Ale keď neboli prachy tak "ušli" do jeune école, resp. sa snažili vyrovnať USA v jadrovom odstrašení = ponorky...

Peniaze. Áno aj nie. VMF ZSSR bolo číslo dva a to asi na takej úrovni, že by boli schopný celé loďstvo NATO držať mimo svojich hraníc a vďaka ponorkám a veľkým lodiam robiť "nepelchu" vo všetkých oceánoch. Neviem čo by sa svojho času postavilo proti jednému krížniku triedy Kirov, Slava, dvom trom Udaloj, dvoma troma Sovremenij a kryté ponorkami triedy Oskar, Alfa, Siera a Tu-22.

OK Rabo, ale teraz presne popisuješ situáciu "peniaze sú" - a 80te roky. Nie tie predtým...

A ponorky byly prioritou, protože nebyly prachy a nebyla podpora. Prostě stavíš co můžeš a co ti ve vedení laskavě dovolí.

Vieš koľko stál vývoj ponoriek VMF a výzbroje pre ne ? Také peniaze , že by to USA nezaplatili. Je mi úplne jasné. že napíšeš niečo "prevratné" , ale nezabudni na to , že najlepšie zdroje sú Ruské a to nie je sranda, ale fakt.

Zase - celá línia mojích príspevkov je o tom, že okrem asymetrickej "Mladej školy" by nám nemala z hľadáčika zmiznúť priorizácia ponoriek. Čiže hej, dá sa povedať, že ponorky dostávali aj nad asymetrický rámec.
Ale faktom je, že oceánske loďstvo skrátka bolo otázkou ďalších, resp. presmerovaných zdrojov:

Polare, možno v nástupe prevratných sov. ponorkových konštrukcií 60tych rokov - drahé experimenty s plnou automatizáciou, reaktormi na báze tekutých kovov, titanové konštrukcie - môžeme vidieť vyčerpanie tohto smeru a presun zdrojov na oceánske loďstvo. V tom sú 60te roky prelomové. Čiže ani nie tak politické/koncepčné rozhodnutie ako píšeš, ale zhodnotenie technických a finančných možností.
Na oceánske loďstvo prišlo v 70-80 rokoch...

[Polarfox]

Polare, možno v nástupe prevratných sov. ponorkových konštrukcií 60tych rokov - drahé experimenty s plnou automatizáciou, reaktormi na báze tekutých kovov, titanové konštrukcie - môžeme vidieť vyčerpanie tohto smeru a presun zdrojov na oceánske loďstvo. V tom sú 60te roky prelomové. Čiže ani nie tak politické/koncepčné rozhodnutie ako píšeš, ale zhodnotenie technických a finančných možností.Na oceánske loďstvo prišlo v 70-80 rokoch...

Vše je postupný proces a to i přes lepší situaci v 70tých a 80tých letech. A i tak nikdy nedošlo k završení tohoto procesu a zůstalo to zaseknuté někde více jak za polovinou cesty. Zde se asi shodneme předpokládám.

Ale prvopočátky toho, kdy hladinové loďstvo opět začíná vystrkovat růžky, jsou v 60tých letech. Tady jde o rozjezd a první porušení dosavadních tabu v pozvolném procesu, který v 70tých a 80tých letech nabíral obrátky. Vy za tím všichni hned hledáte něco masivního a skokově převratného.

Když to vezmeme od počátku, tak tu máme Stalina a Kuznětsova, kteří měli oba společný cíl - silné hladinové loďstvo. V čem se lišili byly názory na jeho složení. Zatímco Kuznětsov byl celkem realista a chtěl vyvážený celek po vzoru tehdejších západních flot (především USA) včetně LL, tak Stalin byl megaloman...jemu imponovaly těžké jednotky. Krátce po válce z toho tedy vycházel takový kompromis, dalším limitem pak byl stav ekonomiky. V tomto období tedy světlo světa spatřily tuny dieselelektrických ponorek pro bezprostřední defenzivní zajištění a dále kompromisní sestava hladinových jednotek - torpédoborce, křižníky a diskutabilní Stalinovy bitevní křižníky.

Stalin umírá, nastupuje Chruščev, který má ovšem zcela jiný názor na strategickou koncepci ruských ozbrojených sil. Jeho mantrou jsou řízené střely a jádro, předpokládaný konflikt má být jaderný. Hladinové loďstvo vidí v takovémto konfliktu jako prvek, který nemá šanci přežít. Své reformě ve prospěch strategických sil je schopen obětovat nejen námořnictvo (ve smyslu deklasování na pobřežní obrannou sílu v podřízenosti pozemních sil, pouze s jistými údernými kapacitami v podobě ponorek se střelami s plochou dráhou letu/balistickými střelami), ale v zcela v bezpečí před ním nebyla ani armáda s doposud výlučným postavením. Navíc nejsou peníze a ponorky jsou relativně levné (později snad paradoxně někde prohlásil, že by rád i nějaké ty LL, ale prostě na to SSSR nemá). Jenže v čele námořnictva sedí osina v zadku Kuznětsov, který si pořád snaží prosadit svou a nechce klasicky strukturované silné hladinové síly pustit. Takže je posléze odejit.

V momentě, kdy tak má volné ruce, začíná překopání struktury loďstva. Stavba větších hladinových jednotek je zastavena, starší exempláře (staré bitevní lodě a křižníky) jsou promptně vyřazeny. Nově již přes vrata doků neproleze nic většího než ponorka, případně torpédoborec (a ten jen pokud nese nějaké ty řízené střely). V tom mu sekunduje i nově ustanovený Gorškov, který je sice spíše pro silné hladinové síly, ale zatím mu jde na ruku. Takže buduje silné ponorkové síly, silné pobřežní síly (raketové čluny), avšak nějakou tu diverzi už tam začíná pokusně procpávat (raketové torpédoborce a především raketové křižníky) a potichoučku polehoučku tlačí. Další munici mu dodala Kubánská krize, kdy se Chruščov může zvencnout, že nemá žádné oceánské eskorty pro své raketky, ačkoli jejich stavbu zaseknul (a teď se k tomu moc nezná). Hladinové síly mají nyní více otevřené dveře (ať už v protiponorkové nebo protilodní formě) a stávají se opět pevnou součástí plánů a inventáře. Samozřejmě ponorkám zůstala velice důležitá a kritická role, protože do jisté míry suplovaly hladinové loďstvo a zůstalo to tak až do rozpadu SSSR. Ale hladinové síly již nikdy nespadly zpět do podřadné úlohy, která pro ně byla původně naplánována. Obě složky pak rostly současně.

Takže je tam i jasný zvrat politický/koncepční. Hladinové lodě (kromě nějakých těch kocábek přecpaných raketami pro ochranu pobřeží) nejsou nadále vnímány jako nepotřebný relikt. A ponorky nejsou dále vnímány jako samospasná entita. Vývojový potenciál ani jedné skupiny není vyčerpán, ale je dále rozvíjen současně. Stručně řečeno hladinové síly se probily z nemilosti.

Neviem čo by sa svojho času postavilo proti jednému krížniku triedy Kirov, Slava, dvom trom Udaloj, dvoma troma Sovremenij a kryté ponorkami triedy Oskar, Alfa, Siera a Tu-22.

Třeba to co mělo? Tj. LL, raketové křižníky, torpédoborce a jaderné stíhací ponorky? Nebo tam snad mělo vyslat tanker?

Vieš koľko stál vývoj ponoriek VMF a výzbroje pre ne ? Také peniaze , že by to USA nezaplatili. Je mi úplne jasné. že napíšeš niečo "prevratné" , ale nezabudni na to , že najlepšie zdroje sú Ruské a to nie je sranda, ale fakt.

SSSR si nemůže dovolit LL jako USA, tak staví ponorky a jiná plavidla...což má stát vlastně mnohem více, než stojí USA LL a spol. A ruský šutr je patrně ze zlata, zatímco americký z obyč žuly...protože nej zdroje jsou ruské. Jestli to někomu dává smysl, tak mě propleskněte...

Si king, moja chyba, úroveň výzbroje PVO je na úrovni moderných fregát. Moja chyba ,nejako som bol v tom, že nejaká super moderná trieda Kráľovského námorníctva má PVO na úrovni korviet, asi to budú fregaty.

Bez komentáře.

[Hektor]

Zaujímalo by ma aká bola projektovaná životnosť (a do GO) hlavních tried ZSSR Kirov, Slava, Kuznecov, Moskva, Kyjev, Udaloj, Sovremenij a tak dalej.
Ie mi o to že aj by nenastal rozpad a ekonomická situácia bola stabilná (nie rastúca) dokedy by mohli tieto lode slúžiť.

[arten]

Zaujímalo by ma aká bola projektovaná životnosť (a do GO) hlavních tried ZSSR Kirov, Slava, Kuznecov, Moskva, Kyjev, Udaloj, Sovremenij a tak dalej.
Ie mi o to že aj by nenastal rozpad a ekonomická situácia bola stabilná (nie rastúca) dokedy by mohli tieto lode slúžiť.

Cca 30 rokov. Ale po GO, resp. modernizácii kľudne aj 50 (viď. Nachymov napr.)

Polar - OK, už to nechajme tak. Na väčšine sa zhodneme, len máme trochu iný pohľad a kde sa nezhodneme sa nezhodneme :-)

[Polarfox]

Zaujímalo by ma aká bola projektovaná životnosť (a do GO) hlavních tried ZSSR Kirov, Slava, Kuznecov, Moskva, Kyjev, Udaloj, Sovremenij a tak dalej.
Ie mi o to že aj by nenastal rozpad a ekonomická situácia bola stabilná (nie rastúca) dokedy by mohli tieto lode slúžiť.

Pokud to není od počátku zmetek a nebo nepovedená konstrukce, tak dlouhá...tj. jak bylo psáno výše, řadu desetiletí. Pak jde také samozřejmě o to, jaký má potenciál k průběžným modernizacím. Pokud ne moc velký, tak tu bude tendence nahradit takovou loď dříve novější konstrukcí.

Co se týká plánů, tak nevím konkrétně, ale ty jdou většinou záhy do kšá. Něco je sice při plánování stanoveno, ale ty lodě standardně slouží mnohem déle (právě po průběžných/GO a modernizacích).

Sovětská plavidla sice nebyla nikdy vzorem přílišné spolehlivosti a notný čas trávila v docích nebo vedle opravárenské lodi (což bylo ještě markantnější při náročnějším nasazení v zahraničí.......ostatně i dnes si sebou Rusové tahají ve svazu často na zahraniční výlety raději remorkér, kdyby se jim opět něco vysypalo), ale obecně to pro ně platí.

Polar - OK, už to nechajme tak. Na väčšine sa zhodneme, len máme trochu iný pohľad a kde sa nezhodneme sa nezhodneme :-)

Ok

[Polarfox]

Hektor: Dejme tomu, že plánovaná životnost u amerických ponorek třídy Virginia je 33 let a u LL třídy Nimitz 50 let. Nejsou to sice Rusové, ale nějaký obrázek si uděláš.

[arten]

Mám na kolegov s lepším prehľadom jednu otázku.
Najprv - ako k nej došlo - na základe Hektorovej otázky o veku, kde som mu odpísal práve Nachymova. 30 ročná loď ktorá sa ide rozsiahlo modernizovať, podľa čiastkových informácii komletnou zmenou výzbroje a elektroniky s predpokladanou dľžkou ešte cca 20 rokov. Potiaľ všetko má zmysel. Ale - kameňom úrazu je pri Kirovcoch pohon. Čiže skutočná životnosť závisí na tom, čo dokážu urobiť s pohonom (o čom je málo informácii) - následne vyvstala otázka:
Prečo Sovieti navrhli taký komplikovaný pohon?
1. Prečo kombinácia jadrových reaktorov a parných kotlov? (teda takpovediac "supermodernosti" a "praveku"?)
2. (ak si správne pamätám) bežne ide na kotle a len pri potrebe vyššej rýchlosti sa zapínajú reaktory. Prečo nie naopak? Veď toto nemá ekonomickú logiku.

Niekto niečo k téme? Nemáme tu príslušné fórum o Kirovcoch, tak to dávam sem.

[Mirek58]

Kotle na křižnících 1144 jsou -pomocné - s výkonem 115t páry /hod

[kenavf]

Kotle na křižnících 1144 jsou -pomocné - s výkonem 115t páry /hod

Vyzerá že má arten pravdu.
Niektoré zdroje označujú síce tie kotle ako pomocné ale fungujú asi nepretržite a reaktory sa zapájajú len pri potrebe veľkej rýchlosti.
http://www.military.cz/russia/navy/kirov/Kirov.htm

Lodní automatizovaný pohonný systém CONAS (Combined Nuclear And Steam propulsion system) je založen na kombinaci nukleárního zdroje a parní turbíny. Jedná se o dva nukleární reaktory KN-3 se dvěmi turbínama, každá z nich o výkonu 70 000 koní, a dvěmi pomocnými kotli, které při vypnutých reaktorech zajišťují rychlost 17 uzlů a operační dosah 1000 mil. Při požadavku vyšší rychlosti je pára vytvářená nukleární částí znovu ohřáta konvenčními kotli, čímž se dosahuje rychlosti až 31 - 32 uzlů.

[Mirek58]

На советских атомоходах энергетическая установка включает две паровые турбины мощностью до 70000 л. с. каждая. В резервном варианте турбины получают пар от двух автоматизированных паровых котлов, работающих на органическом топливе. Крейсер развивает полную скорость более 30 узлов, под котлами - не менее 14.

http://www.rusarmy.com/vmf/rkr_pr_1144.htm
U sovětských lodí s jaderným pohonem strojovna ( energetická centála) obsahuje dvě parní turbíny á 70 000 ks.
Při nouzové variantě turbínám dodávají páru dva automatizované kotle pracující na bázi organického paliva.

[kenavf]

No,vyzerá že by to mohlo byť takto.
Štandartný pohon -jadrový reaktor-max rýchlosť neuvedená
Potreba vysokej rýchlosti-jadrový reaktor +"naftové" kotle-max rýchlosť 32uzlov
Núdzový režim-z nejakého dôvodu odstavené reaktory a pohon len na "naftové" kotle-max rýchlosť 17uzlov.

Pomocné kotle by mohli dávať možnosť rýchleho zvýšenia výkonu bez nutnosti mať nainštalované podstatne väčšie jadrové reaktory.Reaktory by boli dimenzované len na nejaký "priemerný" výkon.

[Mirek58]

Co o systému CONAS píše en wiki:
https://en.wikipedia.org/wiki/Combined_ ... propulsion

Complementary to the nuclear component there are two conventional boilers, installed as a backup in case of reactor failure

překladač:
Komplementární k jadernou komponentu jsou dvě běžné kotle, instalované jako záloha pro případ selhání reaktoru

[kenavf]

O tej súčastnej práci reaktorov a kotlov pre dosiahnutie maximálnej rýchlosti píšu všetky zdroje(dosahuje sa tým vyšších parametrov pary).Para zohriata v reaktore ide následne do kotlov, kde sa ešte dodatočne zohreje.Z toho vyplíva že kotly nie sú len záložný zdroj, ale pracujú niekedy aj spolu s reaktorom(potreba nadštandartne zvýšiť rýchlosť).Zmätok tam zavádzajú tie rýchlosti pre "kotol","kotol+reaktor" ale pre samotný "reaktor" tam rýchlosť neuvádzajú a to by mohlo vyvolať dojem že práca reaktora samostatne nie je bežná.

[arten]

Súbežná práca kotlov a reaktorov pre dosiahnutie najvyššej rýchlosti - nie je spor.
Otázka je prečo obrátené garde - reaktory sa zapínajú "dodatočne," štandard sú parné kotly. Teraz to zaboha neviem nikde vygoogliť, ale naozaj si pamätám, že postupnosť bola takáto. Ak nájdete (a vyzdrojujete) opačné garde, nehádam sa - a začne to mať logiku.
Ale predsa - prečo preboha parné kotly?? Veď cez plynové turbíny dodajú do systému oveľa vyššiu účinnosť... (nutnosť sprevodovania? je to taký problém?)
Otázka 2- prečo to nepostavili celé na jadre? Aké výhody má takéto riešenie?