Polarfox píše: ↑20/1/2025, 09:36
...odraz krajiny cca 70-150 let zpátky (a to co tady bylo 150 let zpátky je dost podobné tomu, co tu bylo další stovky až tisíce let zpátky).
A víš, že ani ne? Jen zdánlivě, a zase záleží, zda položíš důraz třeba na ty motýly, nebo vlastnosti půdy. Například eroze a s ní související na jedné straně vyplavování půd a živin, na druhé straně tvorba vysokých náplavů v nížinách. Toto začalo ve znatelném měřítku až ve vrcholném středověku a akcelerovalo od cca poloviny 18. století. Znamená to mimochodem, že lužní lesy jsou produktem lidské činnosti, to zejména v několika posledních stovkách let. A také to, že velká část chudých trávníků a obnažených skal je produktem té samé činnosti a té samé doby. A s nimi i jejich společenstva. Čili je zcela na místě se ptát, zda celý humbuk s jejich ochranou za každou cenu (a netvařme se, že ochrana přírody a biologové vždy vědí, co dělají a že to vždy má úspěch) za to stojí, když ty biotopy díky člověku vlastně docela nedávno vznikly a jeho činností zase zaniknou. A jak se rozhodneme, jaké místo chránit, a jaké ne? Pokud jde o druhové bohatství, velmi bohatá jsou například lidská sídla. Dají se v nich navíc najít i velmi vzácné, v podstatě reliktní organismy. Ale chránit je asi nebudeme. Takže druhové bohatství ani výskyt vzácných organismů asi nejsou tím kritériem třídění, co si zasluhuje ochranu. Co teda tím kritériem je? Vesměs osobní sympatie, tradované názory a povědomí, že organismus X a biotop Y se prostě chránit mají... Proto píšu, že tohle všechno je o osobních názorech. Ale to je v pohodě, žádný problém. Jen si nelžeme, a říkejme si celou pravdu. Protože když píšeš, že:
Tudíž jestli to druhové bohatství chceme zachovat, musíme přinejmenším část krajiny vrátit do podoby 70-150 let nazpět a vrátit typy biotopů, které mizí nebo téměř zmizely.
víš, proč tady ty biotopy - nejvíc to konkrétně jsou suchá bezlesí, živinami chudé trávníky, písčiny, vřesoviště atd. byly a proč zmizely? Možná víš, ale přesto to napíšu. Byly tu tak hojné proto, že krajina byla živinami velmi chudá (na čemž se hodně podepisovala i ta zde vychvalovaná pastva). Za zarůstání těch biotopů za posledních cca sedmdesát let mohou kromě absence do té doby neustálé pastvy, kosení a vypalování taky deště obohacené dusíkem. To, že se dnes nedaří udržovat na těch původních místech společenstva živinami chudých biotopů je jednak sysifovská práce (neříkám, že jí proto nemáme dělat, v menším měřítku tomu fandím), za druhé to ale ukazuje, že půda celkově je mnohem úrodnější než před těmi desítkami let byla. Vřes není na vřesovišti proto, že ta půda už prostě není kyselá a chudá. A to je jednoznačně dobře, protože vřesoviště sice je ráj motýlů, ale také moční můra zemědělce. Hustotu obyvatelstva máme dvakrát větší než před dvěma sty lety, a sice si můžeme ledasco dovézt, ale přece bychom měli mít aspoň základní potravinou soběstačnost. Já tu krajinu do totálně sežraného stavu vracet nechci. Byl bych rách, kdyby moje děti měly co jíst.
Přičemž ofrňovat nos nad ochranáři, že si "postavili živnost" na replikaci krajiny, která tu stejně většinou tak jako tak byla a navíc v drtivé většině případů nikoho ani moc nezajímá milión let zpátky (to je spíš jen taková berlička pro veřejnost, kdy se to musí co nejlépe prodat) a především replikuje krajinu, která tu byla pouhé desítky a stovky let nazpět (a bez které toho tady bambilión zaklepe bačkorama), mi přijde takové bezpředmětné a ne úplně fér (ačkoli tě v řadě ohledů chápu v rovině striktního výkladu).
Teď už to sklouzlo jinam, než nač jsem původně reagoval, ale když už jsme u toho: Sám jsem z ochrany přírody vlastně částečně vyšel, dost dlouho jsem se jí na úrovni vědy dotýkal (a vlastně dotýkám pořád), vítám všechny místní ochranářské aktivity a sám se jich občas účastním. Ale to, čím většina těch lidí, hlavně těch mediálně známých, to jednání zdůvodňuje, prostě buď není pravda vůbec, nebo jen z části. V konečném důsledku se ochrana přírody stala nepřítelem v podstatě jakékoli lidské činnosti. Ne proto, že jeví starost o organismy a biotopy, ale proto, že nehledá řešení, ale zakazuje. Biologů, kteří by měli zájem dát své znalosti a schopnosti k dispozici zemědělství nebo lesnictví, je naprosté minimum. Tzv. ekologové moc rádi píšou studie o tom, jak hospodaření škodí motýlům, včelám atd. Ony se totiž píšou dobře a snadno a mají spoustu čtenářů. Ale přijít na to, jak to udělat, aby hospodaření těm motýlům, včelám a pavoukům škodilo méně, urodilo se stejně, a náklady se podstatně nezvýšily, k tomu už jim koule tak nějak chybějí.
Proto ty ochranáře a "ekology" můžu tak odsud posud. Říkají A (zakažme!), ale už neumí B (pomozme) ani C (vzdělávejme lidi tak, aby hospodařili lépe).
Existenci ochrany přírody říkám jednoznačně ano. Ale jednoznačně ne, pokud to má být hlavní a často jediná náplň celých studijních oborů, fakult a vědeckých ústavů.
a který veřejnost ustálila jako "les" (stejně jako když se řekne "včela", tak je míněna včela medonosná a ne i těch 600 dalších druhů).
?