Jedním z hlavních témat Moravian Lance jsou bezpilotní prostředky a ochrana proti nim. Organické i experimentální vzdušné a pozemní systémy nejsou využívány pouze k průzkumu, ale jsou začleňovány do procesu výběru cílů a působení na ně (Targeting) – od vyhledání a sledování cíle přes předání informace a rozhodnutí velitele až po působení prostředku na cíl a následné vyhodnocení výsledku zásahu. Cvičení tak ověřuje celý řetězec od senzoru k účinku.
Do stejné oblasti zapadá experimentování s aplikacemi pro situační povědomí (Situational Awareness), které podporují vytváření společného situačního povědomí a sdílení informací mezi jednotlivými prvky. Důraz je přitom kladen nejen na množství získaných dat, ale především na jejich relevanci a rychlost, s jakou se dostanou k tomu, kdo je potřebuje pro rozhodnutí.
„Dron dnes nevnímáme jen jako prostředek, který nám přinese obraz prostoru před jednotkou. Důležité je, co se s informací stane dál. Musí se dostat ke správnému člověku, být vyhodnocena a co nejrychleji převedena do rozhodnutí nebo konkrétního účinku. Právě tento řetězec při Moravian Lance ověřujeme,“ uvedl velitel 71. mechanizovaného praporu podplukovník David Kremlička.
Jak přežít na transparentním bojišti
Zkušenosti z aktuálních konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě ukazují rostoucí transparentnost bojiště. Jednotky čelí kombinaci bezpilotních prostředků, elektronického průzkumu, termovizních a dalších senzorů, které výrazně zkracují dobu mezi odhalením cíle a možným zásahem. Moravian Lance proto klade velký důraz na ochranu vlastních sil – maskování, klamání protivníka, práci s elektromagnetickou a tepelnou stopou, rychlé změny postavení a schopnost pokračovat v operaci i při omezeném nebo narušeném spojení.
Právě v takovém prostředí nabývá na významu úkolové velení (filosofie Mission Command). Velitel stanoví záměr a podřízené prvky musí být schopny pokračovat v plnění úkolu i tehdy, když nemají nepřetržitý přístup ke všem informacím nebo dojde k výpadku komunikace. Cvičení tak neprověřuje pouze technické prostředky, ale také způsob velení a schopnost jednotek samostatně reagovat na rychle se měnící situaci.
„Současné bojiště je výrazně transparentnější než dříve. Nestačí umět protivníka najít a zasáhnout. Stejně důležité je skrýt vlastní činnost, rychle měnit postavení a být schopni pokračovat v plnění úkolu i ve chvíli, kdy nám protivník naruší spojení nebo omezí přístup k informacím,“ uvedl plukovník gšt. Miroslav Vybíhal.
Umělá inteligence podporuje práci štábu
Nové technologie se při Moravian Lance neověřují pouze v terénu. Jednou z oblastí je také využití umělé inteligence při operačním plánování a během válečných her štábu. Jejím úkolem není nahrazovat rozhodování velitele, ale podporovat práci štábu při zpracování informací, porovnávání variant a hledání možných postupů.
Digitální nástroje mohou pomoci zkrátit čas potřebný pro přípravu rozhodnutí, zároveň ale musí obstát v prostředí, kde není vždy k dispozici plné datové propojení. Moravian Lance proto sleduje nejen jejich přínos, ale také jejich limity a reálnou použitelnost v podmínkách vedení bojové operace.
Technologie musí obstát v reálném tempu
Základem cvičení zůstává bojová operace s aktivně působícím protivníkem. Prostředky a postupy ověřované během roku při samostatných experimentech jsou nyní začleňovány do situace, kdy jednotka současně manévruje, vede boj, přijímá nové úkoly, přesouvá místa velení a zabezpečuje vlastní síly. Právě v tomto prostředí se ukáže, zda technologie přináší skutečnou přidanou hodnotu.
„Smyslem není přizpůsobovat cvičení technologiím. Naopak chceme technologie vložit do standardní bojové operace a zjistit, zda jednotce skutečně pomáhají. Pokud prostředek funguje technicky, ale v reálném tempu boje velitele zatěžuje, zpomaluje rozhodování nebo vytváří novou zranitelnost, je to pro nás stejně důležitý poznatek jako potvrzení, že se osvědčil,“ uvedl velitel 71. mechanizovaného praporu podplukovník David Kremlička.
Právě proto nemusí být výsledkem experimentu jen potvrzení funkčnosti konkrétního řešení. Stejně hodnotné je zjištění, že určitý prostředek nebo postup v praxi nepřináší očekávaný efekt. Takové zkušenosti lze následně promítnout do dalšího výcviku, požadavků na vybavení i rozvoje schopností.
Zdravotnické zabezpečení a logistika drží jednotku v boji
Významnou součástí cvičení je zdravotnické zabezpečení. 71. mechanizovaný prapor pracuje s novou koncepcí zdravotnického zařízení první úrovně (ROLE 1) a s větším zapojením bojových zdravotníků (Combat Medic) přímo u bojových jednotek. Moravian Lance ověřuje, zda takto nastavený léčebně-odsunový řetězec dokáže držet tempo s manévrem praporního úkolového uskupení a reagovat na vývoj situace. Do podpory zdravotnického i logistického zabezpečení se promítá rovněž využití bezpilotních pozemních prostředků, například při přepravě materiálu nebo podpoře odsunu raněných.
Stejně důležitá je logistika. Zásobovací trasy a logistická místa jsou na současném bojišti snadněji zjistitelná a mohou se rychle stát cílem. Cvičení proto ověřuje způsoby, jak omezovat zbytečné přesuny, rozptylovat logistické prvky a udržet jednotku bojeschopnou bez vytváření zranitelných koncentrací techniky a materiálu.
Výzkum přímo mezi vojáky
Výrazným rysem projektu je propojení bojové jednotky s Univerzitou obrany a dalšími odbornými pracovišti. Výzkumníci mohou své závěry ověřovat přímo ve vojenském prostředí, zatímco vojáci dávají okamžitou zpětnou vazbu k technologiím a postupům, které zatím nejsou běžnou součástí výcviku. Díky tomu se zkracuje cesta od experimentu ke koncovému uživateli a rychleji se ukazuje, která řešení mají skutečný operační přínos.
Moravian Lance tak nevytváří samostatnou „technologickou laboratoř“. Experimentování je přímo součástí bojového výcviku a jeho výsledky mají sloužit k dalšímu rozvoji schopností jednotek.
Zkušenosti se musí vrátit do výcviku
Moravian Lance 2026 probíhá ve Vojenském újezdu Libavá od 5. do 16. října. Po jeho skončení bude následovat vyhodnocení jednotlivých experimentů, zpracování získaných zkušeností a jejich předání dalším jednotkám a odborným pracovištím. Smyslem je, aby se ověřené poznatky co nejrychleji promítly zpět do výcviku a rozvoje schopností.
Pro 7. mechanizovanou brigádu má tento způsob přípravy širší význam. Brigáda stojí před rozsáhlou modernizací, která přinese nové platformy, digitální systémy a výrazně vyšší úroveň senzorového i informačního propojení. Moravian Lance už nyní ověřuje principy, které budou pro budoucí fungování těžké brigády zásadní.
„Nejde o to mít na bojišti co nejvíc technologií. Jde o to, aby voják a velitel dokázali dostupné prostředky využít rychleji a účinněji než protivník a aby jednotka pokračovala v plnění úkolu i tehdy, když některá část systému přestane fungovat. Právě to pro mě znamená skutečnou bojovou připravenost,“ uzavřel plukovník gšt. Miroslav Vybíhal.
Moravian Lance 2026 tak prověřuje, zda dokáže mechanizované praporní úkolové uskupení spojit manévr, informace, palebné působení, ochranu a zabezpečení do jednoho odolného systému, který funguje i pod tlakem protivníka. Právě v tom spočívá hlavní význam letošního cvičení.
