Tedy jednalo se o toto:
Onehdá jsem měl možnost podiskutovat s člověkem, který učí (nebo učil) teorii boje dnešní stíhače - což pro mě byla skvělá příležitost srovnání s tím, co znám o těch samých věcech, jen 50 let zpátky.Shrnu tyto zásady moderního letounu:
1. Přehledový a střelecký RL.
2. Rakety.
3. Manévrovatelnost.
4. Klasické kanóny - kdyby.
5. Provoz na záložních letištích a rychlá výměna komponentů.
Malý náhled do historie:
Je zajímavé, že od dob první světové války se na principech nezměnilo vůbec nic. Základní filosofie je stále stejná - sestřelit a nebýt sestřelen. Zabít a nebýt zabit. V dobách druhé světové války se letecký boj stal skutečnou vědou, která byla všeobecně nejúspěšněji aplikována letectvem Spojených států. Korea se od druhé světové války nikterak nelišila. V podstatě došlo jen k extrémnější aplikaci poznatků z dob druhé světové války: přileť - najdi nepřítele - zaútoč na nepřítele tak, aby on tě nemohl ohrozit - uteč.
V této diskusi (jak zcela správně naznačil Michan) se víceméně stále dokola probírá jediná věc a tou je zatáčka a s tím spojený AoA, byť i samotná zatáčka je dosti složitá věda a nejde pouze o to, jestli něco zvládne kobru a něco jiného ne. Jenže zatáčka jako taková a vůbec celý systém "dogfightu", tedy manévrového boje na relativně nízké rychlosti je cesta do pekel. Je to věc, která vám může zachránit v určité situaci život, ale rozhodně to není (nebo lépe řečeno neměl by být) "životní styl" stíhacího pilota.
Dovolím si doplnit Michanem dodaných 5 základních bodů o další, aby bylo jasné, že stíhačka je v podstatě docela složitý stroj s mnoha parametry (toto jsou údaje, které jsou měřitelné, vycházelo se z nich při porovnávání stíhacích letadel od dob druhé světové války až do současnosti, jen v průběhu let přibyly některé další):
Výkonové charakteristiky:
- rychlost
- stoupavost
- akcelerace
- dostup
- dolet a vytrvalost
- zatáčka
- výkrut
- střemhlavý let
- zoom climb (opak střemhlavého letu)
Útočné a obranné systémy:
- hlavňové zbraně a jejich parametry, neřízené rakety
- řízené rakety
- radary
- defensivní vybavení (elektronické rušiče, stealth, hliník, světlice..)
Další "nezařaditelné" parametry:
- ergonomie pilotního prostoru, především výhled
- údržba a provoz celkově, možnosti operačního nasazení
- obsluhovatelnost "průměrným" pilotem
- výrobní náklady
(omlouvám se, pokud jsem na něco zapoměl)
A nyní bych rád zdůraznil, že nejčastěji vyřčené slovo v této diskusi (byť ne přímo), kterým je zatáčka; je pouze jedním ze 17ti (!) výše uvedených parametrů. A vůbec - porovnávání dnešních letadel na základě videí z leteckých dní považuju samo o sobě za demagogii. Byla by potřeba znalost kompletních dat, která ale samozřejmě nejsou k dispozici a třeba v případě F22 ještě pár desítek let k dispozici zřejmě nebude.
Ideální stíhačka dneška je přesně taková, jaká byla za druhé světové války. Tedy především ta, která je schopna nepřítele napadnout, aniž by se sama vystavovala přehnanému riziku. Jenže když děláte v boji kobru, tak to znamená, že jste v (odpusťte mi ten výraz, ale bez expresiva by to nevyznělo) - prostě že jste v KURVA VELKÝCH SRAČKÁCH.