kenavf píše:Tak teda v tom prípade, ak to bolo také zákerné, a nehrozilo pomiešanie jednotiek, a pomohlo by to Prahe, mali USA ignorovať Antonovove vyjadrenia a mali sa americké jednotky vybrať smerom do Prahy a oslobodiť ju.
Máš jiné hodnocení kroků velení RA? Jiné hodnocení než "křivácké/zákeřné"? Pokud jo, tak jak konkrétně tyto kroky velení RA hodnotíš a z jakých faktů vychází Tvoje argumenty, že moje hodnocení není přesné?
BTW: Nejsem sám, kdoje názoru, že velení RA se chovalo "křivácky/zákeřně" - míněno v souvislosti s vyháněním nacistů z Protektorátu. Snad jsem Dzinova diplomatická slova věrně zjednodušil do mého expresivního hodnocení.
Dzin píše:Skeptik
Byla a jako taková byla vojensky naprosto zbytečná. Její přínos byl jen a pouze v rovině politické a to pro SSSR a na něj navázány komunistické strany.
Pražská útočná operace začala 6. května, ne 5. 5. května vypuklo pražské povstání a den předem se Američané dotazovali Sovětů, že by mohli postoupit k Vltavě a osvobodit Prahu. Za Sověty odpověděl Antonov a zcela bezostyšně lhal, že už sovětská Pražská operace probíhá a žádal, aby Američané nic nedělali. Američané mohli Prahy dosáhnout už 6. května, kdy osvobodili Plzeň, tedy asi 3x rychleji, než Rudá armáda. Boje v Plzni dokazují, jak rychle se dokázala vzdát německá vojska, pokud byla konfrontována s příjezdem pravidelné (v tomto případě americké) armády.
Druhý odstavec co píšeš svědčí právě proto, že příjezd Američanů by urychlil vzdání Němců a zamezil tak zbytečným ztrátám.
Mirek58
Co třeba tím, že jen díky svým mocenským ambicím neřekli Američanům, ať osvobodí Prahu oni daleko dříve?
Omlouvat by se ale měli hlavně ruským lidem za naprosto zbytečné ztráty. Ruští vojáci, jakož i vojáci dalších národů SSSR umírali a krváceli v mnoha případech naprosto zbytečně jen na základě pochybných politických zisků sovětských vůdců a mnohdy i jejich nekompetentnosti. A ti, místo aby byli odsouzeni, jsou nyní adorováni, byť si to v nejmenším nezaslouží. A naopak, spousty mrtvých rudoarmějců se nedostane žádné úcty jen proto, že padli v neúspěšných bitvách o kterých se nikomu moc nechce v Rusku mluvit, protože by to znamenalo odhalit obrovská pochybení na straně sovětského vedení a tím i nabourávat šířený mýtus o Velké Vlastenecké Válce. Sice se proklamuje heslo "Nikdo nebude zapomenut, nic nebude zapomenuto", ale realita je přesně opačná a je to jen neúcta vůči těm padlým, kteří položili život za vlast, která se k nim chovala a často i chová macešsky.
kenavf píše:Tak teda v tom prípade, (...) mali USA ignorovať Antonovove vyjadrenia a mali sa americké jednotky vybrať smerom do Prahy a oslobodiť ju.
@kenavf - doporučuji fakt víc myslet a pak psát názor. Protože kdybys byl na místě velitele, kterému jeho spojenec odpoví, aby do určité oblasti neposílal své vojáky, protože dojde k "promísení vojsk",
tak co by to asi v praxi znamenalo jiného, než že vojáci Rudé armády mají rozkaz střílet na vše ozbrojené (ať už jde o nacistu nebo o vojáka US Army)?
"(...) 5. května generál Antonov odpověděl, že sovětská operace k očištění obou břehů Vltavy již probíhá a případný americký postup by přinesl „promísení vojsk“. Tato odpověď umožňovala nejen interpretaci, že se promísí vojska sovětská a americká, ale především, že se mohou promíchat vojska americká a německá a Rudá armáda začne na Američany střílet. Této zřejmé výhrůžky si musel být Esienhower vědom."
zdroj ss 13-14 v Tomáš Jakl: Vytěsněná apokalypsa – česká reflexe ústupu německé skupiny armád Střed" disertační práce, FF UK, 2019
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sequence=1
Dzin píše:Skeptik
Rozhodnutí Pražskou operaci urychlit nepadlo na základě volání Prahy o pomoc. To je poválečný komunisty šířený mýtus. Impulzem pro rozhodnutí byla americká žádost, že budou pokračovat v postupu k Vltavě. Urychlení operace nebylo motivována tedy snahou pomoci povstání, ale snahou urvat co největší díl území pro prosazení poválečných sovětských nároků.
Ano, SSSR ani Západní spojenci neměli informace, že 7. května Němci kapitulují. Ale oba viděli, že je to jen otázkou času a Sověti se nyní už řidli principem získání co největších politických výhod. O totéž se snažili i Britové, ale ti na to neměli prostředky. Naopak Američané na to měli prostředky, ale neměli politickou vůli. Jejich rozhodování se řídilo striktně vojenským ohledem. V tom byl zásadní rozdíl mezi nimi a Sověty.
Tvrzení, že Američané "o to nepožádali" je zcela mylné a tedy o něm asi nevíš. Američané už 4. května (Eisenhower) sdělují Sovětům (Antonov), že budou postupovat na linii Labe - Vltava (předtím dohodnutá linie postupu viz. níže). V rámci odpovědi potom Antonov uvádí zde už zmiňovanou lež, že Pražská operace už byla zahájena a žádá, aby tak Američané nečinili z důvodů promíchání vojsk a z toho plynoucích problémů. Ti mu vyhovují. Současně dává Stalin rozkaz o urychlení začátku operace o jeden den.
Mirek58
30. dubna se Američané dohodli se Sověty na postup na linii Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice. O další změnu se snažili 4. května, ale to jak víme neuskutečnili, protože Sověti jim to na základě svých lží rozmluvili.
V Plzni ozbrojený odpor Němců skončil kolem osmé hodiny ranní 6. května. Vzhledem ke vzdálenosti Plzeň - Praha by ji Američané dosáhli zcela v pohodě tentýž den večer. Ikdyby na den přerušili postup, opět by neměli problém ji dosáhnout 7. května, tedy stále o dva dny dříve, než Sověti.
Chování Němců bylo takové, že po příchodu pravidelné Americké armády se ti poměrně ochotně vzdávali. Ostatně intenzitu německého odporu dokumentuje fakt, že Američané zahájili ze svých linií postup na Plzeň brzy ráno 5. resp. 6. května a tentýž den ji o pár hodin později ji dosáhli a ukončili zdejší boje.