PALBA.CZ

Ako štvrtý favorit sa uvádza "AJAX-based" vozidlo od GD: http://www.australiandefence.com.au/new ... 00-phase-3
Má to logiku - je z ABCA krajiny, už má viacero variánt, atď...
Puma tam nie je z jednoduchého dôvodu - nespĺňa priestorové požiadavky.

Jaké jsou kladeny prostorové požadavky? Přiznám se, že se mi ohledně tohoto nepodařilo nic dohledat.

Patrně chtějí minimálně 3+8, což je asi i důvod proč Korejský AS21 je o jedno pojezdové kolo delší než K21 a němci zde nabízí delší KF41 (AČR vyhovuje i KF31). Puma zvládá akorát tak 3+7 a to ještě když se udělá místo pod věží. Nouzová sedadla nepočítám, ty jdou dát na každé vozidlo, ale nikdo je nepočítá. Díky moc artene za odkaz a čerstvou zprávu

Dzin píše:Jaké jsou kladeny prostorové požadavky? Přiznám se, že se mi ohledně tohoto nepodařilo nic dohledat.

No implicitne to vyplýva z tých ostatných strojov, ako píše Rase. A tam nebude len požiadavka 8+3 - lebo však KF31 má 8+3 a K21 zvládne dokonca 9+3, ale asi naozaj veľkorysá priestorová požiadavka vo všeobecnosti (vybavenie/ďalšie verzie).

Jsou tam tuším požadavky na schopnost podpory pěchoty po nějakou netriviální dobu trvání akce (což AČR nepálí tolik jako Australany). Takže, jak píše arten, nejde jen o počet míst.

Když jsem hledal TTP (takticko-technické požadavky) tak jsem nějak neměl štěstí a nic jsem nenašel. Proto mě zajímalo, jestli to někde je, protože to by dalo lepší přehled, co se může účastnit a jak co splňují.

Systém hard-kill by měl být na vozidla osazen až v druhé výrobní sérii kolem roku 2020. Zde by se mělo jednat o upravený systém AVePS od společnosti Diehl, který je rozpracováván již od roku 1997. Dokáže likvidovat hrozby v podobě ATGM, HE (AT), APFSDS a střel RPG. Zajímavostí je, že energetická spotřeba celého systému AVePS je pouze 1,5 kW a řídící počítač ubere z vnitřního prostoru vozidla pouze 80 litrů (0,08 m3). Reakční doba systému je 300 až 350 milisekund a později byla snížena pod 300 ms. Antirakety lze doplňovat z otevřeného poklopu, aniž by osádka musela zcela opustit vozidlo. V roce 2011 byl systém úspěšně otestován na vozidle M113 a později vozidle Fuchs. Systém začíná reagovat na hrozbu již ve vzdálenosti 10 až 35 m. Následně se ve vzdálenosti 2 až 4 m, sledovací systémy přepnou do jemného sledování. K samotnému zničení hrozby dochází ve vzdálenosti 1 m nebo méně. Reakční doba systému je dostatečná i proti APFSDS o rychlosti 1 750 m/s.

Pokud by to dokázalo zničit tankovou střelu APFSDS, tak podle mě nepotřebujeme tanky. Nevíte k tomu něco víc?

drakenYs:
Těch systémů aktivní ochrany mají Němci k dispozici víc. AVePS byl již zmíněn, dále je izraelsko-německý KAZ a ADS-Gen3. Každý je jiný a nabízí odlišné výhody - ať již menší prostorovou náročnost, rychlejší reakci nebo cenu. O zmíněných APS a tomto tématu, se dá najít víc textu ZDE. AVePS by se špatně usazoval na věž, jelikož by asi zavazel systému MUSS, možná že by tedy spíš použili systém ADS-Gen3. S ním výrobce na začátku roku 2018 dosáhl nejvyššího standardu bezpečnosti dle normy IEC61508 a normy STANAG (NATO). V podstatě zaplácává jen boky věže a korby, což se dost hodí. Nevím ale zda pokrývá i strop.


ADS-Gen3 na modernizovaném tanku Rheinmetall

Velice zajímavý článek o Pumě na security magazínu.Obsahuje informace o celkové modernizaci a vylepšeních.

https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 61442.html

Generálporučík Jörg Vollmer dementuje hlavní výtky k vozidlu Puma, rozhovor v odkazu níže nebo na videu:
https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 61646.html

Výtku k výšce výsadku potvrdil. Takže při průměrné výšce mužů v ČR, tedy 180,1cm, je výška problém. Tedy pokud do budoucna nepočítáme s čistě ženskými osádkami (168,5cm).
Teď je otázkou jestli ostatní jsou na tom stejně nebo hůře.

problém je prý ve výšce nad 1,83 m, ale řeší se. Celkově se mi líbí, že PSM zlepšuje ergonomii vozidla. Teď nemyslím jen ono snížení sedaček, ale i umístění ovládacích prvků pro co nejefektivnější bojeschopnost. Tohle by mě osobně zajímalo, zda nějak víc řeší tento problém ostatní vozidla. Zatím mi přijde že moc ne.

ps. jsem vysoký 1,88 m a na místě výsadku jsem neměl problém. Jasně neměl jsem helmu, vojenské boty nebo další výstroj, ale to jen tak pro představu že to není tak přehnané jak se tvrdí. Spíš si nejsem jistý, jak dobře se bude vysokým lidem vysedat ze snížených sedaček. Přijde mi, že Němci to tak trochu přehánějí s "tabulkovou" bezpečností.

Nj, ale tys tam asi nepoletoval za jízdy. Pokud se mezi armádou a vývojem řeší to, že se honí centimetry na usazení sedaček, tak to zřejmě problém bude.

Když jsem viděl vysoké tankány od našich téček, tak jsem taky nechápal jak se tam vměstnají, přitom dle oficiálních předpisů je jejich výška stanovena na 1,75 m. Já se třeba jen koukl do poklopu a radši sem se ani nepokusil lézt dovnitř. Tady mi to přijde stejné, na jednu stranu oficiální výška max 1,83 m, ale reálně se tam vlezou vyšší (bez zásadních problémů).

Tak když ti nic nezbude.. i do Caen dojedeš ve Fabii

Nejspíše to žádný zásadní problém nebude a Bundeswehr se tomu věnuje spíše jen kvůli tomu, že se to objevilo v médiích. Tohle je problém, který je obecný a týká se návrhů všech dopravních prostředků (vlaky, autobusy atd.), se kterými se počítá pro provoz v budoucnu a v delším časovém horizontu. Tedy že návrhář takového prostředku vychází z nějakého odhadu budoucí výšky uživatelů a na základě toho potom projektuje daný prostředek. Ještě na škole jsme se učil, že při navrhování tehdy zaváděných autobusů karosa (typ po mě nechtějte) se předpokládalo, že budoucí uživatel mužského pohlaví bude mít průměrnou výšku 180 cm a podle toho byl autobus navržen. Průměrnou výšku tedy odhadli docela dobře, ale ruku na srdce, nějaké pohodlné sezení to v těch autobusech zrovna není. Možná kdyby člověk měl 170 cm a 65 kilo...

U Pumy to bude nejspíše stejný "problém" a jak už jsme psal výše, spíše bych v tom viděl snahu o senzaci případně i klasický konkurenční boj (ne že by se toho novinář účastnil, ale ty informace mu musel nějaký zdroj poskytnout). Zaznamenal někdo, jestli se pro ostatní BVP v tendru objevil údaj, na jakou výšku vojáků jsou navrženy? Aby byla možnost porovnat.

Vzhledem, že nová vozidla budou sloužit kolem půl století, problém bych určitě nemarganizoval.

A jsme schopni posoudit, jak velký je to problém? Tedy jak negativní bude dopad na někoho většího? Jestli je něco navrženo na nějakou průměrnou výšku, ještě to nemusí znamenat, že pro vyšší lidi z toho plynou nějaká omezení (samozřejmě v přijatelné toleranci, nebavím se o někom kdo má 237 cm...). Případně, jaká je předpokládaná průměrná výška Němců či Čechů v roce 2050?

On ten problém nemá jen Puma, klidně dám ruku do ohně, že stejný problém musí řešit i CV90. Už švýcaři si museli nechat upravit zdaní část a zvýšit strop korby, oproti švédskému originálu. Jsou to ta vozidla co mají typickou "prdel". Zrovna tato dvě vozidla jsou moji favorité, jelikož mají i nejkompaktnější vnější rozměry. Zdá se ASCOD a LYNX má dostatek prostoru i pro obří vojáky, ale výsledkem je vozidlo velké jako stodola. Tedy pořád to je něco za něco.

Ono nejde jenom o výšku v běžném stavu. Když pod vozidlem dojde k explozi nálože, protiminové sedačky nejprve propruží dolu, aby kompenzovaly zrychlení vozidla explozí, a následně propruží nahoru, když si vozidlo opět sedá. Aby to nedopadlo tak, že si roj rozdrtí krční obratle o strop vozidla. Ale těch problémů bude podle mě více. Při pohledu na verzi S1 mě napadají další. Má klimatizace dostatečnou rezervu výkonu, aby zvládla v horkých oblastech i náš požadovaný počet převážených vojáků? Zatímco v Panduru nebo BVP-2 si může roj otevřít krovky a "vyvětrat" s minimálním dopadem na bojeschopnost vozidla, tak v případě Pumy se kryt průlezu v prostoru roje odklápí směrem k věži, která ve verzi S1 nese na svém boku modul s dvojicí střel Spike. Ten naneštěstí při otočení věže směrem doprava s tímto krytem koliduje. To by se mohlo vyřešit výměnou odklopného krytu za dělený, odsuvný, s patřičnými úpravami stropu korby. Další problém jde za plánovanými průzkumnými verzemi. Zatímco prostředky LOS a LOS-M jsou vybaveny atrapou věže, kterou prochází teleskopický stožár se senzorovou hlavou, takže vozidlo je neozbrojené. V případě vozidel KBV-Pz a KBV-PzLOK je při provádění senzorového průzkumu jejich bojeschopnost omezena v porovnání s verzí KBVP pouze pro palbu přes záď vozidla. Pro výsuvnou optickou jednotku bude rozhodující výška korby, zatímco radar, který se sklápí na strop korby, bude opět kolidovat s OZ PTŘS. A problémem už bude do prostoru za věží oba senzory vměstnat.