Ohledně různých systému řízení letu, používání různých Control Augmentation System (CAS) a plného elektroimpulzivního řízení Fly-by-wire (FBW) je problematika dost složitá a bez detailních podkladů se jen obtížně identifkuje co se schovává za různými názvy.
Něco už tu bylo napsáno, ale zkusím to shrnout po svém:
1)
Letouny F-15A-D (první vzlet 1972), jsou skutečně vybaveny jen hybridním elektronicko-mechanickým systémem řízení letu, ale je už dostatečně sofistikovaný s řadou funkcí (Automatic Flight Control System (AFCS) s funkcí Control Augmentation System (CAS) a autopilot), aby mohl být řazen do kategorie kombinace analogového elektroimpulzivního řízení (FBW) a záložního mechanického řízení.
Verze F-15E, a výše (první vzlet 1986) pak mají kombinaci digitální systému FBW a záložního mechanického řízení. Podobný systém má i bombardér B-1B.
Teprve nejnovější sériová verze pro Saudskou Arábii F-15SA už má jen digitální FBW bez mechanické zálohy.
https://www.flightglobal.com/news/artic ... ht-384156/
Z F-15SA vychází i budoucí F-15EX (jak jsou USAF letouny F-15X značeny).
2)
Jak už bylo zmíněno v hostorii se někdy objevovaly letouny s elektrickým přenosem řídících signálů. Jednou z prvních aplikací „primitivních“ analogových sytému „FBW“ byl bombardér YB-49 (první vzlet 1947). Toto samokřídlo se postupně během vývoje dopracovaly k hybridnímu systému řízení.
Kombinace velmi jednouchého analogového FBW a nějaké mechanické zálohy pak měl například už v návrhu kanadský Avro CF-105 Arrow (vzlet 1958 !), který se série nedočkal. Slavný Concorde (1969) s plným analogovým FBW (a mechanickou zálohou) ale ano. A asi by se našly další experimentální letouny s nějakou formou analogového FBW.
3)
Pro porovnání – asi první letecká aplikace analogového FBW bez mechanické zálohy byl Lunar Landing Training Vehicle (LLTV) z roku 1967, který sloužil v NASA k výcviku přistání s lunárním modulem programu Apollo.
Vlastní lodě Apollo byly asi prvními pilotované prostředky, které měly digitální FBW. A počítače z programu Apollo použili pro první experimentální letoun s digitálním FBW bez mechanické zálohy - modifikovaného letounu F-8C Crusader NASA. Ten poprvé vzlétnul v roce 1972. Zřejmě tento program jako první zavedl označení Fly-by-wire (FBW). Tím tehdy velmi zdůrazňovaly skutečnost, že letoun neměl žádné mechanické záložní systémy.
NASA pak poznatky použila pro návrh raketoplánu Space Shuttle, což byl asi první v atmosféře se pohybující letoun od začátku navrhovaný s digitálním FBW.
USAF v roce 1972 také zaletělo modifikovaný demonstrátor YF-4E CCV (Control Configured Vehicle) s analogovým FBW.
Poznatky z letových vlastností letounu F-8C DFBW NASA vedly konstruktéry letounu YF-16 k rozhodnutí instalovat do tohoto letounu také FBW. Tehdy ještě museli šáhnout po analogovém FBW. Vlastnosti a výkony s FBW byl jedním z důvodů proč YF-16 (první vzlet 1974) překonal v soutěži konvenčnější YF-17 bez FBW. F-16 se stal prvním sériově vyráběným letounem s FBW na světě (a to bez mechanické zálohy). F-16 přešly na digitální FBW od verze F-16C/D Block 25, která poprvé vlétla v roce 1984. Digitální FBW si již předtím ověřili na výzkumném F-16 AFTI, který vzlétnul v roce 1982.
První sériově vyráběným letounem s digitálním FBW tak byl F/A-18 Hornet, který měl první vzlet v roce 1978. Ten měl ještě systém s mechanickou zálohou. F/A-18 Superhornet z roku 1995 už je bez mechanické zálohy. Digitální FBW pak po Hornetu měly v USA i vojenské F-117, B-2 a pochopitelně i F-22 a F-35.
V západní Evropě byl prvním sériovým letounem MRCA Tornado (vzlet 1974), kterém má analogový FBW a mechanickou zálohu. Skutečně tak bylo jen v časovém závěsu za F-16. V roce 1981 Britové zalétali demonstrátor Jaguar FBW s digitálním FBW, který připravil cestu k demonstrátoru EAP a sériovým Eurofighterům.
4)
V civilním letectví získala prvenství Airbus se svým A320 s digitálním FBW v roce 1987, poté co to od roku 1983 letově zkoušel na demonstrátoru A300B FBW. A320 měl ještě omezenou mechanickou zálohu. Pak následovaly Airbusy A340 a A330 s elektrickou zálohou. Boeingem odpověděl modelem 777 s digitálním FBW v roce 1994. V oblasti business jet to byl v roce 2005 Dassault se svým Falcon 7X. V každém případě v civilním letectví s pasažéry a bez vystřelovacích sedadel jsou přísnější požadavky na zálohy a možnost obejít řídící počítače, pokud to situace vyžaduje.
5)
V SSSR byl prvním letounem, který se vznesl s analogovým FBW a mechanickou zálohou pokusný Suchoj 100LDU na bázi Su-7U, který létal v letech 1968-1974. Sloužil nejdříve k vývoji aktivního systému řízení s kachními plochami (v angličtině CCV - Control Configured Vehicle) pro bombardér Suchoj T-4 (vzlet 1972), který ale brzo zrušili.
Není náhoda, že lidé z projektu T-4 šli pak navrhovat i T-10 (budoucí Su-27) a tak Suchoj 100LDU dolétal svoji kariéru výzkumem pro program T-10. (Su-27) T-10 s prvním vzletem v roce 1977 byl prvním sovětským letounem s analogovým FBW bez mechanické zálohy, který to v podobě Su-27 (T-10S) dotáhl až do sériové výroby před polovinou 80. let.
Modernizovaná verze Su-27M (T-10M, později marketovaná jako Su-35), který poprvé vzlétla v roce 1988, už měla digitální FBW. Ten se ale v této formě od sériové podoby nedostal. To se povedlo až verzi Su-35S (T-10BM), která poprvé vzlétla v roce 2008.
Bombardér Tu-160 (první vzlet 1981) používá také analogový FBW s mechanickou zálohou. U MIGů-29 první verze která měla analogový FBW byl MiG-29M (Izdělije 9.15), který s FBW snad létal od roku 1989, ale do série se nedostal. Stejně jako odvozený palubní MiG-29K (iz 9.31) Digitální FBW s mechanickou zálohou měl zřejmě třetí prototyp Jak-41M (1989), ale také se série nedočkal.
Pokud někdo nemá lepší nápad, tak to vypadá, že prvním ruským stíhacími letouny s digitálním FBW, který se dočkaly sériové výroby, byly až pohrobci typu MiG-29M, tedy palubní MIG-29K/KUB (iz 9.41/9.47) pro indické námořnictvo, který poprvé vzlétnul v roce 2007. A z něj se odvozené další sériové verze, jejichž názvy jsou bůhví proč určeny asi ke zmetení nepřítele, jako jsou ruské palubní MiG-29KR/KUBR (iz.9.41R/9.47R), egyptské MiG-29M/M2 (iz.9.41S/iz.9.47S), ruské MiG-35S/UB (iz.9.41SR/ MiG-35S (iz.9.41SR).
Z velkých sovětských letadel z 80. let je nějaká forma FBW na vojenských transportních An-124 (1982, analog s mechanickou zálohou), dopravní Il-96 (1988, asi už digitál, jak mají zálohu nevím). Digitální FBW má prokazatelně i dopravní Tu-204 (1989, opět nevím jak mají zálohu), i když ho už před koncem 90. let chtěli nahradit modernějším západním FBW s více funkcemi a lepšími možnostmi integrace s avionikou.