Petrz píše:Modře je zobrazen interval vzdálenosti kde výška letícího granátu nepřevyšuje výšku tanku, takže granát tak zasáhne tank ať se nachází kdekoli v tomto intervalu ( samozřejmě tank je zasažen pokaždé v jiném místě podle toho kde se v intervalu nachází).
Přitom v tomto konkrétním případě střelec JS-122 (resp. JS-100) pálí průbojným granátem BR-471 (BR-412)na vzdálensot 1000metrů kde odhadnul pozici KönigsTigera a míří přibližně na jeho střed (1,5 metru nad zem) . (a naopak za stejných podmínek KönigsTiger pálí granátem Pzgr.39 na JS-122 či JS-100 )
Výpočet poměrně dobře postihuje jak velkou měl převahu JS-100 nad JS-122 při střetu s KönigsTigerem.( v podstatě mohl střelec udělat o 26-34% větší chybu v odhadu vzdálenosti)
Zdůrazňuji že
a) těch 1000metrů je (obecně chybně) odhadnutá pozice cíle - ten se fyzicky může nacházet kdekoli v modře zobrazeném intervalu.
b) střelec míří opravdu jen přibližně na střed. (důvod sdělím později)
Co myslím průměrnou přesností. Standardem roku 44 se staly děla s úsťovou rychlostí 750-800 m/s. Ruské tankové kanóny z tohoto standardu nevybočují. Nicméně je to jen jedno kritérium z hlediska rozptylu mohly děla být nadprůměrná.
Děkuji za odpovědi. Mám k tomu výhrady.
Míření při střelbě na metnou vzdálenost
Míří se na spodní okraj cíle. Pokud by se mířilo na střed plochy cíle, nefungoval by princip, kterého se využívá. Tedy, že výška dráhy projektilu nepřevýší výšku cíle po celé dráze. Pokud by bylo mířeno na střed cíle, pak dochází k posunu i balistické křivky.
Standardní stav je ten, že kanón je instalován na vozidle v určité výšce nad úrovní země, což je v tabulkách vedeno jako palebná výška. Řekněme, že ona palebná výška bude 1,5 m. Pokud je tedy na zaměřovači nastavena dálka cíle 1000 m, pak to znamená, že projektil protne ve vzdálenosti 1000 m přímku, která je ve výšce 1,5 m nad zemí (předpoklad nulové stranové odchylky). Z hlediska kanónu tedy v nulové výšce, přitom ale 1,5 m nad úrovní terénu.
To znamená, že pokud je převýšení dráhy projektilu 2 m na vzdálenost 1000 m, pak na vrcholu dráhy má projektil výšku nikoliv 2 m, ale 3,5 m nad zemí, protože 1,5 m výšky je přidáno palebnou výškou.
Pokud by tato situace měla odpovídat stavu míření na střed plochy cíle, pak by cíl musel mít výšku 3 m a i tak by střelec tímto mířením zbytečně riskoval přestřelení cíle (výška cíle 3 m, vrchol dráhy projektilu 3,5 m = 2 m + 1,5 m), pokud by nebyla správně stanovená vzdálenost. (Cíl by byl v oblasti vrcholu dráhy, což samo o sobě je pro tuto vzdálenost nepravděpodobné)
Pokud střelec bude mířit na spodní okraj cíle a dráha střely bude mít výšku maximálně 2 m, pak střela vždy zasáhne, ať se bude cíl nacházet v jakékoliv vzdálenosti po celé dráze (kromě nestandardních případů, kdy palebná výška bude výrazně vysoká).
Pokud by se kanón nacházel na úrovni terénu (věžové postavení v hlubokém okopu), pak při stejných podmínkách (vzdálenost 1000 m, vrchol dráhy 2 m, výška cíle 2,5 m) dojde vždy k zásahu cíle na všech vzdálenostech do 1000 m, protože při míření na spodní okraj cíle, dráha projektilu nepřesáhne 2 m.
Tedy nemohu souhlasit s rozborem dané situace, které si předložil.
100 mm D-10T versus 122 mm D-25T
Podle oficiálních tabulek střelby pro kanón 100 mm BS-3 a kanón 122 mm D-25T, vypadá situace následovně:
Nastavená vzdálenost cíle 1000 m, výška cíle 2,5 m, palebná výška na úrovni terénu
Kanón 100 mm D-10T (BS-3), projektil BR-412
Maximální výška dráhy projektilu pod 1,9 m ve vzdálenosti 500 m
Kanón 122 mm D-25T, projektil BR-471
Maximální výška dráhy projektilu pod 2,2 m ve vzdálenosti 500 m
Nastavená vzdálenost cíle 1200 m, výška cíle 2,5 m, palebná výška na úrovni terénu
Kanón 100 mm D-10T (BS-3), projektil BR-412
Maximální výška dráhy projektilu 2,7 m ve vzdálenosti 600 m
Výška dráhy projektilu nad 2,5 m v rozmezí 400 až 800 m
Kanón 122 mm D-25T, projektil BR-471
Maximální výška dráhy projektilu pod 3,2 m ve vzdálenosti 600 m
Výška dráhy projektilu nad 2,5 m v rozmezí 310 až 900 m
Nastavená vzdálenost cíle 1400 m, výška cíle 2,5 m, palebná výška na úrovni terénu
Kanón 100 mm D-10T (BS-3), projektil BR-412
Maximální výška dráhy projektilu 3,9 m ve vzdálenosti 800 m
Výška dráhy projektilu nad 2,5 m v rozmezí 280 až 1150 m
Kanón 122 mm D-25T, projektil BR-471
Maximální výška dráhy projektilu pod 4,7 m ve vzdálenosti 700 m
Výška dráhy projektilu nad 2,5 m v rozmezí 235 až 1210 m
Poznámka:
Dráhy projektilů by bylo nutné přepočítat, protože tabulkové hodnoty jsou „hrubé“ a ne úplně dokonalé. Ovšem to nemá až tak vliv na „funkci živočicháře“. Přesnější hodnoty neznamenají „lepší“.
Vzdálenosti nejsou počítány analyticky, ale odečtením z grafu, tedy s chybou. Pokud by ses chtěl dopídit k „přesným“ hodnotám, bylo by nutné opustit i tabulky střelby a začít u grafu průběhu součinitele odporu projektilu pro rozsah uvažovaných Machových čísel. Graf nahradit funkcí (nebo spíše funkcemi), dosadit do pohybových rovnic a spočítat korektní (nebo spíše matematicky přesnější) dráhy projektilů pro stanovené případy.
Tím nechci říct, že by tabulky střelby pro kanóny byly nepřesné. Pro praxi jsou dostatečně přesné, ale z hlediska matematického tomu tak není.
Co se týká „průměrné přesnosti“ založené na „rychlosti projektilu v rozmezí 750 – 800 m/s“
Nebylo by od věci zamyslet se nad tím, proč přesnost projektilu BR-540 vystřeleného z kanónové houfnice 152 mm ML-20, s úsťovou rychlostí „jen“ 600 m/s je jen o fous horší než u výše zmíněných kanónů - mám na mysli rozptyl. Tedy posuzovat přesnost jen na základě úsťové rychlosti a tvaru balistické křivky, mi nepřijde úplně správné. Ale domnívám se, že asi tuším co máš na mysli.