PALBA.CZ

to je, lenže v akom smere a aká presne v celom profile je celkom kľúčové pre výpočet presnej dráhy bomby počas pádu

---

Je tu jeden veľký terminologický problém - hovorí sa tu len o "stacionárnych" cieľoch, ktorých koordináty sú známe a stále, a o "pohyblivých" cieľoch, ktorých koordináty nie sú známe, respektíve sa neustále menia.
Zabúda sa na "nepohyblivé" ciele ktorých koordináty sú dostatočne stále (nemenia sa počas doby porovnateľnej s dobou pádu bomby - tj. počas cca 1 minúty), ale nie sú známe pred štartom (napríklad postavenia delostrelectva a raketových jednotiek, PVO, kolony vozidiel, rôzne prepravy, zhromaždištia...)
Práve u týchto cieľov je mimoriadne dôležité, aby palubná aparatúra nosiču bola schopná presne určiť ich koordináty buď absolutne (v súradniciach GPS/Glonass) alebo aspoň relatívne voči nosiču (a absolutne koordináty sa určia výpočtom zo známej pozície nosiču)

---

Dzin píše:Alchymista
Ne nepotřebuje, koordináty dokáží změřit okamžitě z útočícího letounu a to minimálně s onou nejhorší přesností signálu GPS. Pokud chtějí lepší přesnost, musí provést předběžný průzkum bojiště resp. získat dostatek referenčních bodů. Potom mohou dosáhnout přesností GPS signálu v řádech centimetrů.

Iste.
Aká je chyba merania šikmej diaľky k cieľu? Aká je chyba merania okamžitej výšky? Aká je chyba určenia uhlových súradníc zámernej? Aká je "časová" chyba z oneskorenia pri výpočte? Toto sú všetko chyby, ktoré sa pripočítavajú k chybe určenia polohy nosiča v okamihu merania...
A nemýľ sa - udržať zámerný obrazec a teda riadiaci laserový lúč na cieli a zmerať presne uhlové súradnice laserového lúča sú dve veľmi rozdielne úlohy.

Dzin píše:A jak píše Julesák, JDAM je primárně určen proti stacionárním cílům, teprve modernizovaná sada LJDAM s přidaným laserovým zaměřováním je možno používat i proti pohybujícím se cílům. Ovšem i s klasickým JDAM můžeš útočit na pohyblivé cíle, ale princip je stejný, jako s neřízenou pumou. Tedy na základě pohybu cíle a dráhy svojí pumy vypočteš (odhadneš) kam mířit, abys trefil. Výhodu máš jen v tom, že maximální CEP je výrazně nižší.

Sada LJDAM je riešením problému práve s veľkou chybou určenia koordinátov cieľa pri zamierení na ciele zistené počas letu, bez predbežnej znalosti koordinátov cieľa - teda ciele, koordináty ktorých sú určené a vypočítané palubnou aparatúrou lietadla. Tie sú totiž zaťažené všetkými chybami uvedenými vyššie. Sada LJDAM teda umožňuje v prípade potreby použiť bombu ako riadenú laserom, a nie riadenú GPS - a práve tým udržať presnosť v prijateľných medziach.
Rád by som tiež počul vysvetlenie, prečo by mala mať JDAM nejak výrazne lepšiu presnosť ako klasická železná bomba, keď je odhodená ako neriadená. Sada JDAM upevnená na telese bomby je totiž aerodynamicky asymetrická.

SVP-24 má práve tú výhodu, že palubný optoelektronický systém nosiča je priamo stavaný na meranie uhlových súradníc zámernej a presné meranie šikmej diaľky (teda nie len na udržanie zámernej značky a lúča na cieli). To umožňuje výpočet presnej vzájomnej pozície nosiča a cieľa a následne aj výpočet bodu odhodenia pre zásah cieľa. Prepojenie s autopilotom potom umožňuje veľmi presné dosiahnutie bodu odhodenia a automatický odhod v bode odhodenia (chyba dosiahnutia bodu odhodenia sa totiž sčítava s chybou určenia pozície a chyba od časovej chyby odhodenia v bode odhodenia je priamo daná rýchlostou letu - stotina sekundy pri 300m/s predstavuje chybu tri metre a bežný ľudská časová chyba je okolo desatiny sekundy, čiže pri 300m/s 30 metrov).

Alchymista
K JDAM. Má daleko lepší rozptyl právě proto, že je řízená. Mám koordináty cíle a pumy. Tyto dvě hodnoty se v průběhu letu porovnávají a na základě propočtů pádu pumy se upravuje let pumy tak, aby byly v ideálním případě na konci totožné. Tím puma zasáhne cíl. Proto má výrazně lepší CEP, než neřízená puma, kde toto není možno dělat a její pád je zcela náhodný, kdy já mohu pouze zlepšit tuto náhodu ideálním zamířením.
Nejde tedy o aerodynamiku, ale o schopnost řídit let pumy. U neřízené pumy navíc nejde také primárně o aerodynamiku, ale o stabilizaci. Letecká puma jako taková má ze všech druhů munice (střely stabilizované šípově, rotací, rakety a letecké pumy) nejhorší stabilizaci a tudíž největší rozptyl.

K SVP-24. Výsledný rozptyl pumy je složen ze dvou skupin chyb. Tzv. neopakujících se označovaných jako chyby rozptylu a tzv. opakujících se, označených jako chyby zamíření. SVP-24 se podílí na eliminaci pouze druhé skupiny chyb, tedy chyb zamíření, ale nijak nemůže zlepšit chyby rozptylu. Takže ikdyby se mu podařilo úplně eliminovat chybu zamíření, stále zde bude chyba rozptylová. Pravděpodobnost zásahu (zničení cíle potom závisí na vlastnostech cíle, vlastnostech bojiště a vlastnostech zbraňového systému. Ve vlastnostech zbraňového systému jsou právě započítány ony dvě zmíněné chyby na začátku. Takže jak je vidno, SVP-24 může ovlivnit jen část jedné ze tří vlastností, které se na pravděpodobnosti zasažení cíle podílejí.

Jak už jsem psal dříve, hodnoty, které udávají Rusové jsou tak diametrálně odlišné od běžných hodnot, že prostě je nutno o jejich správnosti pochybovat. Pohybují se na úrovni řízené munice, což je opravdu dost pochybné. Vždyť oni tvrdí, že dosahují rozptylu nejlepšího zbraňového systému, tedy hlavňových zbraní. U nich bude maximální rozptyl (za předpokladu kruhové odchylky) při dostřelu 5000 metrů obecně asi 5 metrů. Proto je potřeba být spíše skeptický.

Škoda len, že praktické nasadenie lietadiel so systémom SVP-24 (Su-24M2, Su-25SM nesúcich prakticky na všetkých záberoch 2-4 ks bômb v rozmedzí 250-500kg) svedčí skôr v prospech ruských tvrdení, nie teórie.

Julesak píše:Škoda len, že praktické nasadenie lietadiel so systémom SVP-24 (Su-24M2, Su-25SM nesúcich prakticky na všetkých záberoch 2-4 ks bômb v rozmedzí 250-500kg) svedčí skôr v prospech ruských tvrdení, nie teórie.

Bez zabíhání do politiky. Ruku na srdce, jsou to pouze oficiální veřejná prohlášení a u ruských veřejných prohlášení jsem snad ještě neviděl, že by něco nevyšlo na 100-120%. Nezahynul jediný civilista, na vedlejších budovách se pomalu nepohnulo ani smítko a vše vždy a neomylně zasáhlo cíl. Tohle není kritika toho systému, ten bude dobrý a v rámci možností přesný. Ale s těmi vrozenými a z principu věci neodstranitelnými mouchami, jak píše třeba Dzin...a je jedno, jestli to vyvinuli Rusové nebo Američané, ten americký by je měl taktéž a kdyby se kasali stejně jako Rusové, tak to taktéž může putovat do říše bajek. Dle těch prohlášení se prostě nemůžeš řídit a nic jiného k dispozici není. Takže toho moc nevíme a nechal bych to tak.

Julesak píše:Škoda len, že praktické nasadenie lietadiel so systémom SVP-24 (Su-24M2, Su-25SM nesúcich prakticky na všetkých záberoch 2-4 ks bômb v rozmedzí 250-500kg) svedčí skôr v prospech ruských tvrdení, nie teórie.

Ani omylem, počet pum nijak nepotvrzuje co píšeš. Víš snad z jaké výšky bombardují, když používají tuto konfiguraci? Můžeš jednoznačně vyloučit, že nebombardují z malých výšek a tím výrazně nesnižují rozptyl? Víš, jaké přesnosti opravdu dosahují? A že tuto konfiguraci nepoužívají z jiných důvodů? U všech otázek je odpověď ne a proto jediný "důkaz" je pouze v rovině ruského tvrzení.

Polar: neriadim sa vyhláseniami, ale tým ako tá kampaň prebieha.

Dzin: najlepším (i keď len nepriamym) dôkazom je priebeh rusko-iránsko-sýrskej kampane (resp. zmena situácie na bojisku od začiatku ruskej operácie, jednoznačne v prospech vládnych a provládnych síl), daný do súvisu s (relatívne malým) počtom lietadiel VKS a počtom letov.
Výšku letov možno len odhadovať, a to ako na základe videí zo vzduchu (VKS) či zo zeme ("povstalci"), tak aj na základe predpokladu (opäť videami potvrdeného) širokej dostupnosti hlavňových systémov PVO do kalibru 30 mm, a teda nevyhnutnosti lietať mimo ich dosah.

Dzin píše:U neřízené pumy navíc nejde také primárně o aerodynamiku, ale o stabilizaci. Letecká puma jako taková má ze všech druhů munice (střely stabilizované šípově, rotací, rakety a letecké pumy) nejhorší stabilizaci a tudíž největší rozptyl.

A na toto si prišiel ako?

Polarfox - nájdi si oficiálne videá (alebo prebraté z tlačoviek) z ruských leteckých útokov, budeš môcť posúdiť presnosť... a nezabudni, že väčšina nie je z paluby útočiaceho lietadla, ale z "kontrolného" bezpilotného lietadla. Akurát je tam problém určiť, kam presne bolo mierené.
niekoľko z mnohých:



kompilácie

Prípadne celý kanál - má tam asi 20 kompilácií
https://www.youtube.com/watch?v=0j15Rch ... My6_kvEsyt

Julesak píše:Polar: neriadim sa vyhláseniami, ale tým ako tá kampaň prebieha.

Dzin: najlepším (i keď len nepriamym) dôkazom je priebeh rusko-iránsko-sýrskej kampane (resp. zmena situácie na bojisku od začiatku ruskej operácie, jednoznačne v prospech vládnych a provládnych síl), daný do súvisu s (relatívne malým) počtom lietadiel VKS a počtom letov.
Výšku letov možno len odhadovať, a to ako na základe videí zo vzduchu (VKS) či zo zeme ("povstalci"), tak aj na základe predpokladu (opäť videami potvrdeného) širokej dostupnosti hlavňových systémov PVO do kalibru 30 mm, a teda nevyhnutnosti lietať mimo ich dosah.

Ne není, to opět vůbec nic nepotvrzuje ani nevyvrací. Ve válce v Zálivu předvedli USA a jeho spojenci drtivý postup a jak na tom bylo jejich bombardování s přesností? Jediné, o čem svědčí to co píšeš je o nasazení velké palebné síly ze strany Ruska ve prospěch Asada a jeho vojsk.
Navíc zde není "relativně malý počet letadel a počtu vzletů". Rusové sami tvrdí, že od 30.9 do 25. 12. provedli 5 240 vzletů. To je v průměru 60 vzletů denně. Pro porovnání USA v rámci kampaně proti IS provedli v Iráku a Sýrii za 361 dnů 16 164 vzletů, což je necelých 45 vzletů na den. Rusové mají disponovat asi

Navíc jak sám píšeš, PVO bojovníků tvoří prakticky výhradně palné zbraně do ráže 30mm. Což nejsou v současné době příliš účine zbraně proti současným útočným a bitevním letadlům (spíše proti vrtulníkům). Nenutí je to létat v nějak závratně vysokých výškách, aby byly mimo účinnou palbu. Pro porovnání známá "Ještěrka" měla proti vzdušným cílům udávaný účinný dostřel 3000 metrů. Takže výška, ve které musí letět letadlo bude nižší. Navíc střelba proti letadlům jen pomocí mechanických mířidel bez centralizovaného zaměřování ještě účinnost palby snižuje.

Co se týká různých videí zveřejněných Rusi, problém je, že oni je zveřejňují za účelem dokázat svoje tvrzení. Tzn. že je nemůžeme považovat za nestranný materiál. Nevíme přeci na co přesně se díváme, víme jen to, co nám o něm řeknou Rusové. Nejsme schopni určit dokonce ani to, o jakou munici se opravdu jedná, zda je nebo není řízená či jaký byl profil letu bombardéru. Je to přeci jen propagační video.

Alchymista píše:

Dzin píše:U neřízené pumy navíc nejde také primárně o aerodynamiku, ale o stabilizaci. Letecká puma jako taková má ze všech druhů munice (střely stabilizované šípově, rotací, rakety a letecké pumy) nejhorší stabilizaci a tudíž největší rozptyl.

A na toto si prišiel ako?

Z balistiky. Zjednodušeně řečeno, aerodynamika ti říká o tom, jak proniká těleso prostředím, stabilizace jak je schopno si zachovat pozici v prostoru. Takže pokud to zobecníme, pro dolet potřebuješ aby předmět dobře pronikal prostředím, pro přesnost potřebuješ, aby si předmět zachoval pozici. K čemu myslíš, že jsou třeba drážky v hlavni? Princip platí pro každý projektil, ne jen pro střelu z pušky.
A to že má nejhorší stabilizaci je z podstaty věci, protože jaký typ stabilizace u ní chceš používat? Klasické pumy využívají toliko stabilizace náběžnou hranou, což je dosahováno aerodynamickými plochami na zádi pumy. Taková stabilizace je obecně jedna z nejméně účinných.

Dzin píše:..

Alchymista píše:

Dzin píše:U neřízené pumy navíc nejde také primárně o aerodynamiku, ale o stabilizaci. Letecká puma jako taková má ze všech druhů munice (střely stabilizované šípově, rotací, rakety a letecké pumy) nejhorší stabilizaci a tudíž největší rozptyl.

A na toto si prišiel ako?

Z balistiky. Zjednodušeně řečeno, aerodynamika ti říká o tom, jak proniká těleso prostředím, stabilizace jak je schopno si zachovat pozici v prostoru. Takže pokud to zobecníme, pro dolet potřebuješ aby předmět dobře pronikal prostředím, pro přesnost potřebuješ, aby si předmět zachoval pozici. K čemu myslíš, že jsou třeba drážky v hlavni? Princip platí pro každý projektil, ne jen pro střelu z pušky.

Tak prečo sa teda nezaviedla u bômb už dávno stabilizácia pomocou rotácie aby sa znížil rozptyl a zlepšila presnosť,keď u projektilov sa tak osvedčila.Veď by stačilo len aby stabilizačné plochy na konci bomby boli trocha do skrutkovice a bomba by sa začala spolahlivo otáčať.Ale pokial viem tak všetky(väčšina) bomby padajú bez stabilizácie pomocou rotácie asi to nejaký dôvod má.

Ono je právě otázkou i kvalita výroby. Aby jakýkoliv systém mohl přesně zamířit, tak by musela mít použitá munice ideálně stejný tvar a rozložení hmotnosti - tedy každá bomba by za stejných podmínek spadla na přesně stejné místo jako ostatní. Což ale reálné není a zvlášť u Rusů. Ta videa ukazují, že se u vybraných videí (určitě ty méně úspěšné útoky prezentovat nebudou) trefují "vcelku" přesně. Ale ne přesně, inteligentní munice trefí dům, železné bomby trefí statek.

Pokud musí při útoku odhodit několik pum najednou, tak je jasné, že tím zvyšují pravděpodobnost zásahu - a negují výroky o zázračném systému SVP-24.

Celé tohle pozdvižení je mimo moje chápání. Vypadá to, že Rusko vynalezlo bombový zaměřovač, zatímco ostatní to házejí ručně z kokpitu. A jejich nadšení je stejné jako v USA, když zaváděli do B-17 Norden, ten měl také trefit vše první ranou. Takže klid, SVP-24 je určitě zajímavý a schopný zpřesnit útoky klasickou pumou, ale na inteligentní munici to prostě nemá. Cena a výhodnost útoku je věc druhá. Zvlášť, pokud si mohu dovolit vyšší "vedlejší" ztráty. Nebo útočím na cíl v otevřené krajině.

Z balistiky. Zjednodušeně řečeno, aerodynamika ti říká o tom, jak proniká těleso prostředím, stabilizace jak je schopno si zachovat pozici v prostoru. Takže pokud to zobecníme, pro dolet potřebuješ aby předmět dobře pronikal prostředím, pro přesnost potřebuješ, aby si předmět zachoval pozici. K čemu myslíš, že jsou třeba drážky v hlavni? Princip platí pro každý projektil, ne jen pro střelu z pušky.

Tak tomu říkám "dobře" nastudované principy. Opravdu.
( sice principy jsou "o voze" a tady se uplatňují "o koze", ale to je fuk, hlavně že je argument)

madrabbit píše:Ono je právě otázkou i kvalita výroby. Aby jakýkoliv systém mohl přesně zamířit, tak by musela mít použitá munice ideálně stejný tvar a rozložení hmotnosti - tedy každá bomba by za stejných podmínek spadla na přesně stejné místo jako ostatní. Což ale reálné není a zvlášť u Rusů. Ta videa ukazují, že se u vybraných videí (určitě ty méně úspěšné útoky prezentovat nebudou) trefují "vcelku" přesně. Ale ne přesně, inteligentní munice trefí dům, železné bomby trefí statek.

Pokud musí při útoku odhodit několik pum najednou, tak je jasné, že tím zvyšují pravděpodobnost zásahu - a negují výroky o zázračném systému SVP-24.

Celé tohle pozdvižení je mimo moje chápání. Vypadá to, že Rusko vynalezlo bombový zaměřovač, zatímco ostatní to házejí ručně z kokpitu. A jejich nadšení je stejné jako v USA, když zaváděli do B-17 Norden, ten měl také trefit vše první ranou. Takže klid, SVP-24 je určitě zajímavý a schopný zpřesnit útoky klasickou pumou, ale na inteligentní munici to prostě nemá. Cena a výhodnost útoku je věc druhá. Zvlášť, pokud si mohu dovolit vyšší "vedlejší" ztráty. Nebo útočím na cíl v otevřené krajině.

Ale že je asi niečo inak tomu nasvedčujú viaceré okolnosti:
1)na videách(asi ruských) z letiska je vidieť štarty lietadiel len s pár bombami.
2)na videách (asi ruských) z dronov je vždy vidieť len pár výbuchov naraz,žiadne kobercové odhodenie.
3)na videách(asi ISIL a IS) sú vidieť len jednotlivé dopady bômb.
4)na videách(asi ISIL a IS) sú vidieť len vysoké prelety ruských lietadiel a jednotlivé odhozy bômb.
5)tá neobvyklá presnosť je spomínaná aj západnými zdrojmi,kde sa proputinovský postoj dá ťažšie očakávať(aj keď bulváru je to asi jedno)

Ak sa bavíme o bombardovaní bodových cielov.Že by schválne štartovali len s pár kusmi bômb kvôli PR a preto nevyužívali maximálnu nosnosť lietadiel?A zvyšovali tak zbytočne riziko,čas a náklady?
Prevdepodobnosť zásahu ciela je iná ak odhodím na dva prelety po dve bomby(celkovo štyri) alebo na jeden prelet odhodím štyri bomby naraz.Ak chcem väčšiu istotu zásahu tak to musím odhodiť tie bomby naraz,opakovaný nálet s polovičným množstvom znižuje pravdepodobnosť zásahu.

Jen takový technický detail ke stabilizaci rotací:
Stabilizace rotací, ač to asi mnoho lidí neví a nechápe její princip, nemá ani u projektilu z kanonu či pušky za cíl zvětšení přesnosti, to je vedlejší účinek. Tato rotace má za úkol udržovat co nejdéle projektil v tom úhlu oproti Zemi kterým byl vystřelen. Rotací okolo dopředné osy se tedy zabraňuje rotacím okolo dvou ostatních os.
To má za následek, že ve druhé (klesací) části letu má projektil kladný úhel náběhu. To vede k tomu, že se projektil nepohybuje po dráze veřejně známé jako "balistická křivka", ta totiž tak jak je malována platí pouze pro kulovité těleso s pův. hmotností, ale miniaturních rozměrů (tzv. hmotný bod).
Projektil tedy dále doletí, má plošší křivku letu, a tím i (jako vedlejšák) je i přesnější.
Proto se dnes, se dnešními výkony střeliviny, dá tato přesnost dodržovat i u kanonů s hladkým vývrtem.
No a to je důvod, proč nemá pro bombu stabilizace rotací prakticky žádný kladný účinek, a naopak by mohla mít i záporný vliv, kdy by se mohla díky svému úhlu náběhu, který by náhodně získala po odhozu a udržovala si jej díky rotaci, i odchýlit.
Rotace (blbých bomb) viditelná na videích je druhotná a nežádoucí, a je způsobena vesměs nedokonalostí výroby. No a protože je druhotná (získaná až působením letového větru), nemá na přesnost vliv, kladný ani záporný.
Naproti tomu, rotace u bomb naváděných (chytré munice) žádoucí je - ale důvod je jiný než u projektilu. Proto je rotace bomby také oproti rotaci projektilu o mnoho pomalejší. Tato rotace je řízená, a má právě tu rotaci, která by byla zp. letovým větrem a nedokonalostí výroby, vyloučit. Ona se totiž "chytrá" bomba vyrábí (o pár stránek dříve to tu bylo popsáno) tak, že se vezme "blbá" bomba a na ni se přidělá řídící prvek a kormidélka.

kenavf píše:Ale že je asi niečo inak tomu nasvedčujú viaceré okolnosti:
1)na videách(asi ruských) z letiska je vidieť štarty lietadiel len s pár bombami.
2)na videách (asi ruských) z dronov je vždy vidieť len pár výbuchov naraz,žiadne kobercové odhodenie.
3)na videách(asi ISIL a IS) sú vidieť len jednotlivé dopady bômb.
4)na videách(asi ISIL a IS) sú vidieť len vysoké prelety ruských lietadiel a jednotlivé odhozy bômb.
5)tá neobvyklá presnosť je spomínaná aj západnými zdrojmi,kde sa proputinovský postoj dá ťažšie očakávať(aj keď bulváru je to asi jedno)

1) Náklad dle cíle, neprovádějí hlídkování - starty na vyžádání.
2) Pár výbuchů - tedy ne jeden přesný, ale odhoz po 2-4 kusech - jistota zásahu. Pokud by SVP-24 uměl dokonale mířit, stačila by jedna.
3) Otázkou je, jestli poznají, co shodili Rusové a co NATO (USA, GB, FR, ...)
4) Přesně - jen odhozy a jeno dopady - otázkou je, jestli patří k sobě. Ono přesvědčit protivníka, že bombarduje přesně je také strategie:-)
5) Ano, otázkou je pak motivace - senzační titulky, ...

Hezké je uvedené autorství - ASI :-) berme to tak, že jsme v informačním boji - Rusko bude chtít zveličit své možnosti, jako u všeho. A ostatně to dělají všichni - zveřejnění zpráv za určitým cílem. Současná masáž kritizující F-35 mi zavání tlakem na obnovení výroby F-22.

Nevím, ale přijde mi, že se z SVP-24 dělá něco nadpozemského. Divil bych se, že západ nic podobného nemá. BTW. na PrimaCool šel seriál o kanadských pilotních žácích na F-18. Koncová zkouška byl odhoz bomby na cviční cíl - tank. Odhoz byl pouze přes HUD a zásahy nebyly nijak daleko - odhazovali to "od oka". Zajímala by mne přesnost podobných zaměřovačů u západních strojů.

Dzin - počet lietadiel VKS v Sýrii či počet lietadiel západnej koalície (či v roku 1991, alebo teraz) je výrazne odlišný - a situácia na bojisku sa od zapojenia Ruska takisot výrazne zmenila.

Inak opäť sa točíme v kruhu - SVP-24 umožňuje evidentne výrazné zvýšenie presnosti bômb bez koncového navedenia, to bol jeho účel a ten splnil.
Presnosť (a dokonca "dokonalú", ako píše madrabbit) navádzanej munície nemá, to nie je jeho účelom - na to má VKS - prekvapenie - riadenú muníciu.

kenavf píše: Tak prečo sa teda nezaviedla u bômb už dávno stabilizácia pomocou rotácie aby sa znížil rozptyl a zlepšila presnosť,keď u projektilov sa tak osvedčila.Veď by stačilo len aby stabilizačné plochy na konci bomby boli trocha do skrutkovice a bomba by sa začala spolahlivo otáčať.Ale pokial viem tak všetky(väčšina) bomby padajú bez stabilizácie pomocou rotácie asi to nejaký dôvod má.

To je právě ona stabilizace náběžnou hranou. Ta vyvolává také rotaci, ale pomalejší, než je klasická rotační stabilizace.

kenavf píše: 1)na videách(asi ruských) z letiska je vidieť štarty lietadiel len s pár bombami.
2)na videách (asi ruských) z dronov je vždy vidieť len pár výbuchov naraz,žiadne kobercové odhodenie.
3)na videách(asi ISIL a IS) sú vidieť len jednotlivé dopady bômb.
4)na videách(asi ISIL a IS) sú vidieť len vysoké prelety ruských lietadiel a jednotlivé odhozy bômb.
5)tá neobvyklá presnosť je spomínaná aj západnými zdrojmi,kde sa proputinovský postoj dá ťažšie očakávať(aj keď bulváru je to asi jedno)

A co třeba poslední zprávy a Aleppa, že jsou zdejší bojovníci a civilisté "pod deštěm pum" a ruských letadel je "jako ptáků na obloze"?
třeba tady http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rus ... 5900fea04/
Ty prostě pomineme jen proto, že to říká druhá strana konfliktu? Potom proč podobně nepominout to, co zveřejňuje Rusko?

Julesak píše: Inak opäť sa točíme v kruhu - SVP-24 umožňuje evidentne výrazné zvýšenie presnosti bômb bez koncového navedenia, to bol jeho účel a ten splnil.
Presnosť (a dokonca "dokonalú", ako píše madrabbit) navádzanej munície nemá, to nie je jeho účelom - na to má VKS - prekvapenie - riadenú muníciu.

A to víme jak? Jen a pouze z tvrzení Rusů. Objektivně nemáme nijak potvrzeno. Naopak (viz. výše) máme z druhé strany zprávy o opaku, tedy že stále používají masivní nálety atd. Tedy rozhodně není evidentně prokázáno co píšeš.

Alfik píše:Proto se dnes, se dnešními výkony střeliviny, dá tato přesnost dodržovat i u kanonů s hladkým vývrtem.
No a to je důvod, proč nemá pro bombu stabilizace rotací prakticky žádný kladný účinek, a naopak by mohla mít i záporný vliv, kdy by se mohla díky svému úhlu náběhu, který by náhodně získala po odhozu a udržovala si jej díky rotaci, i odchýlit.
Rotace (blbých bomb) viditelná na videích je druhotná a nežádoucí, a je způsobena vesměs nedokonalostí výroby. No a protože je druhotná (získaná až působením letového větru), nemá na přesnost vliv, kladný ani záporný.

Rotací projektilu naopak potlačuješ vliv nepřesností při výrobě. To je přesně příklad "stabilizace náběžnou hranou" která je třeba tzv. doplňková ke stabilizaci šípové využívající se u podkaliberní munice kanonů s hladkým vývrtem (když se díváš ze předu, její "křidélka" jsou na jedné straně zkosenější, než na druhé) a obecně u všech střel využívající šípovou stabilizaci. Principiálně jde o to, že se předpokládá, že rotací projektilu se různost vlivů prostředí na něj díky vlivům odchylkám při výrobě vyruší. Je to úplně stejné, jako máš popsáno dále u řízených pum. Tento efekt se využívá také i u raketové techniky, prostě všude tam, kde se chce eliminovat (snížit) vliv nepřesností pří výrobě.

Rotací projektilu naopak potlačuješ vliv nepřesností při výrobě

Hmmm, to asi chtělo opravdu dlouhodobé studium fyziky

Dzin píše: A to víme jak? Jen a pouze z tvrzení Rusů. Objektivně nemáme nijak potvrzeno.

Nie, nejde o žiadne tvrdenie Rusov, ale o logické posúdenie vzťahu medzi počtom nasadených lietadiel a tým, aké množstvo výzbroje nosia.
Z toho jednoducho vyplýva, že nemôže ísť o nejaké "kobercové" bombardovanie.
A arabské básnické črevo má svoju kvalitu, tú mu popierať nejdem - akurát som dodnes nepočul, že by sa samotné mesto vôbec bolo bombardované - pozície teroristov na prístupoch k nemu a vjeho okolí určite.

Každá vystřelená střela má tendenci rotovat kolem všech tří os ... na vině je udělené zrychlení. Čím je zrychlení větší a hmotnost střely nižší, tím je tato tendence k rotaci větší.
Dokud byly kulky kulaté, až takový dopad to nemělo.
V okamžiku kdy "kulky" nejsou, kvůli aerodynamice, kulaté, jakákoli rotace, s výjimkou té kolem podélné osy (osy symetrie), má velmi negativní dopad na přesnost. Proto ty stabilizace střel / projektilů ... křidélka (počínaje šípy), těžký hrot a dlouhé tělo (oštěpy), rotace (střely atd.)
U bomb, kterým se žádné počáteční zrychlení neuděluje (zrychlují pouze gravitací) není tento problém zásadní. Nicméně i tak je bombu nutno stabilizovat, a protože se málokdy vypouští při nulové dopředné rychlosti, pak je stabilizace křidélky (šípová) naprosto postačující ... proč to tedy dělat složitě stabilizací rotací.

Účelem stabilizace je tedy jediné - zajistit aby objekt "letěl špičkou dopředu" tedy ne zvýšení přesnosti, ale pouze její "nezhoršení"