PALBA.CZ

Výsledné čísla a ukazovatele týchto vaších úvah môžu byť pravdivé ale samotný nemecký vojak to mohol ovplyvniť minimálne.
Na 50% to mal rozhodnuté podľa toho na ktorý front ho poslali.Pri vzdávaní sa myslím že nerozmýšlal v horizonte mesiacov a rokov ale v rádoch minút a hodín,či ho zastrelia alebo nie.Až v zajateckom tábore mohol rozmýšlať kam ho pošlú-na západe,na východe to vzhľadom k tomu ako sa sami nemci chovali na obsadených územiach nemali ružové.
Určite by bol pomer iný keby američania pri postupe vpred prechádzali vypálenými americkými osadami s postrielaným americkým obyvateľstvom,tá psychoza vojakov by tie vaše ukazovatele asi pokazila.Stačí si zobrať do úvahy,čo dokázali vynervovaní americkí vojaci robiť vo Vietname.Pokiaľ viem tak v Nemecku US vojaci nezbierali urezané uši nepriateľa ako trofeje na náhrdelníky.

skelet píše:víceméně jsi napsal to samé co Dzin.. proč se vzdávat někomu, u koho se budu mít zle až smrtelně zle. Rus neměl být proč ohleduplný k Němci, a Brit/Amík neměl důvod být zlý k Němcům.

Určitě jsem Dzinův příspěvek nerozporoval. Pouze jsem něco doplnil. Pokusím se to vysvětlit.
Dzin akcentoval tvrdost sovětského zajetí, včetně samotného braní do zajetí vojáků a já dodávám že i kdyby Němci věděli, že se k nim budou Rusi chovat jako k vlastním, což v mnoha případech i bylo. Stejně by dali přednost zajetí na západě, minimálně pro předpokládanou výhodnost materiální.

To Kenaf, nemáš docela pravdu, sice neovlivníš kam tě pošlou, ale kdy a jestli se vzdáš, nebo budeš li bojovat do posledního náboje (pro sebe) je jen a pouze tvoje věc. Mnozí Němci po operaci Bagration, dokázali projít stovky kilometrů, aby se dostali ke svým, přesto že to mohli zabalit. A v květnu 45 vyváděli jako šílení a neváhali se dopustit válečných zločinů, jen aby se dostali k Američanům, potom brali jako křivdu, když je Amici vrátili Sovětům.

Samotné zajetí tímto kalkulem odůvodněno být nemůže. Na frontě rozhodně neměli přesné zprávy o tom, jak se komu vede v zajetí, spíše se jednalo o pocit vojáků. Právě tento pocit bylo důležité propagandou posilovat, přičemž bylo důležité, aby propaganda byla doprovázená reálnými zážitky ba frontě. Tam bohužel byly ty na východní velmi nelítostné. Sice byly živeni goeblsovskou propagandou a částečně sfanatizováni, ale podobně byly zpracováváni i na západě.
Ovšem myslím si, že velkou roli zde hrálo vědomí jak se Němci na východě chovali a logická obava, že tak nelítostný nepřítel, jaký RA byla, jim to jednoduše oplatí.

Na rus. webech jsem zachytil informaci z diskuzí, že ruská T 34 prošla v podle poválečných US výzkumů opravami v průměru 4x a něm Tigr pouze 2x.
A ted je otázka, co se na tomto číselném poměru podílelo a jakou měrou:
Strategická situace - obrana/útok
Kvalita výroby
Odolnost výrobku- tanku verzus opravitelnost v polních/ továrních dílnách.
Výkon PT prostředků protivníka.
Schopnost dopravy do opravny z čáry styku

Asi bych řekl, že hlavně odolnost tanku. To znamená T-34 byl vícekrát poškozen než Tiger, tak od toho také více oprav.
Samozřejmě i situace, když Rusové postupovali vpřed, tak téčka se dostávala do jejich zázemí, zatímco poškozený Tiger byl většinou ztracen.
Tyhle dvě věci, pak dělají asi ten poměr na který se ptáš. V podstatě jsi je vyjmenoval i sám.

To není tak jednoduché, když se nad tím poměrem zamyslíš.
Např:
výkon Pt prostředkům protivníka by mohl signalizovat vyšší devastační výkon na sov. straně. Něm. granáty sice vyvrtaly dírku do pancíře, ale tank po jejím "zavaření" za týden frčel dále.

Je to komplexní problematika.

To si nemyslím, 88 měla slušný devastační účinek, a trhala téčkám věže. 75 mm kanon, taky nedělal jen zanedbatelné dírky.

Mirek58 píše:To není tak jednoduché, když se nad tím poměrem zamyslíš.
Např:
výkon Pt prostředkům protivníka by mohl signalizovat vyšší devastační výkon na sov. straně. Něm. granáty sice vyvrtaly dírku do pancíře, ale tank po jejím "zavaření" za týden frčel dále.

Je to komplexní problematika.

Němci si až do Arden dávali na své těžké tanky sakra pozor. Jednak byly drahé, měli jich málo a také jejich nasazení nemohl nařídit leckdo. Ani do Tygra neposadili žádného ňoumu, který vidí tank poprvé v životě.
Žádný německý generál by si nedovolil poslat tanky bezhlavě dopředu jako Žukov u Berlína.

Nepodílela se na tom poměru i skutečnost, že Tigr byl tak těžké "hebedo", že jej při poškození mohl do dílen odtáhnout jen jiný Tigr?
A ten nemusel být vždy k dispozici.

Josefg:
Právě proto, že Tigrů bylo tak málo, bych předpokládal doslova enormní snahu Němců o jejich stažení do dílen.

Mirek58 píše:Josefg:
Právě proto, že Tigrů bylo tak málo, bych předpokládal doslova enormní snahu Němců o jejich stažení do dílen.

Snaha je jedna vec a možnosť to urobiť je druhá záležitosť.
Ako bolo už napísané, ak vojsko postupuje tak jeho poškodená(neschopná pohybu) technika zostáva vo vlastnom zázemí.Ale pri ústupe zostáva za frontou,čo z presunu do opravy robí vlastne operáciu na území nepriateľa.Aj keď u Kurska je tiež uvádzané že niektoré tanky boli znova opravené.Či to boli len tanky ktoré zostali po zásahu pohyblivé a dostali sa vlastnými silami do dielní?Presun 70 tonového Tigra z miesta uprostred poľa by bola aj dnes zložitá operácia.Vôbec mi nieje jasné ako to robili.

Co to znamená "prošel opravami"? O jaké poškození se jedná? Po zásahu? Nějaké provozní? Za jaké období? atd. atd. Než budete mít tohle a sto dalších věcí, tak nevyvodíte zcela nic. Nebo lépe řečeno vyvodíte, ale bude to o ničem.

Lord píše:To si nemyslím, 88 měla slušný devastační účinek, a trhala téčkám věže. 75 mm kanon, taky nedělal jen zanedbatelné dírky.

Taky mohli ze dvou rozstřílených téček složit jedno funkční.

A slyšel jsem, že československá armáda v SSSR používala téměř výhradně rozbité tanky, které si sama opravila.

Skeptik píše:Nepodílela se na tom poměru i skutečnost, že Tigr byl tak těžké "hebedo", že jej při poškození mohl do dílen odtáhnout jen jiný Tigr?
A ten nemusel být vždy k dispozici.

Jednou to bylo v nějakém dokumentu, že nepojízdné tanky tahali tankama a upravovali k tomu i polopásová vozidla, kterých muselo být několik.

K odtažení Tigera musely být k dispozici dva kolopásové tahače, viz. foto.

pokud se nepletu, nesměl tahat tiger tigera. Pouze ty kolopásy.

Tiež som to niekde čítal... Dva silné kolopásy (Sd.Kfz.9?) asi dokázali ťahať tigra len na dostatočne pevnom povrchu, bežne sa v teréne a pri vyprošťovaní používal troj- až šesťzáprah.

Alchymista píše:Tiež som to niekde čítal... Dva silné kolopásy (Sd.Kfz.9?) asi dokázali ťahať tigra len na dostatočne pevnom povrchu, bežne sa v teréne a pri vyprošťovaní používal troj- až šesťzáprah.

Ano, Sd.Kfz. 9 "Famo" http://en.wikipedia.org/wiki/Sd.Kfz._9

Měly motor Maybach o výkonu 270 PS. Tiger měl motor o výkonu 700 PS.

danny1691 píše:pokud se nepletu, nesměl tahat tiger tigera. Pouze ty kolopásy.

Jak píše Bax - já to taky mám z nějakého dokumentu.
Mluvil tam bývalý člen osádky Tigru a právě zmiňoval problémy s technickou spolehlivostí Tigrů a tím, že jej "z pole" do dílen dokázal odtáhnout jen jiný Tigr.
Samozřejmě 2, 3, 4, nebo 5 polopásů to určitě dokázaly taky.
Ale že by se netahal Tigr Tigrem? Ve válce? Moc nevěřím.

Na druhej strane - hrozilo, že tam zostanú stáť oba...