PALBA.CZ

Stačili by i Hellfiry a podobná kategorie, problém je, že Ukrajina nedisponuje žádným moderním bitevním vrtulníkem a těch starých má nedostatek. Totéž platí i pro Rusko, ale tam to z našeho pohledu problém není. Je ale otázka, jak dlouho to vydrží.

Pokud bychom tedy chtěli navýšit schopnost Ukrajiny čelit obrněným silám Ruska, bylo by potřeba kromě PTŘS jim dodat více dělostřelecké munice pro toto určené, ať už specializované (např. BONUS) nebo třeba klasické kontejnerové (ať už pro děla nebo raketomety).

Iste, behom mesiaca sa v Europe a USA tie granáty naspawnujú , že ?
Preto ukrajina používa RPG strely a tupé bomby na dronoch, že všetkého špeciálneho je málo a je drahé.

Zcela opomíjíš možnost, že EU má velké množství peněz a za ně by mohla nakoupit opravdu velké množství potřebné munice z dalších států. Něco na způsob větší Muniční iniciativy. Zde bychom se už bavili o výrazně vyšších číslech a to včetně kazetové a specializované munice. Indie disponuje obrovským množstvím munice a PTŘS a její zbrojovky jedou naplno. Zde je sice možná trochu problém, že Indie zbrojí hlavně kvůli Pákistánu a Číně, ale při dostatečně silné finanční motivaci to není problém nepřekonatelný.

Navíc můžeme kupovat i od Pákistánu, který je stejný případ, země s obrovskými muničními zásobami a jedoucím průmyslem. Nákupy od něj by mohly vyrovnat stav mezi ním a Indií. Další máme Turecko, opět velmi velké skladové zásoby s výrobním potenciálem. Erdogan navíc v minulosti už ukázal, že velmi dobře rozumí řeči peněz. Ale třeba taková Vietnam, za mě černý kůň, který disponuje obrovskými zásoby munice, sice primárně v sovětských rážích, ale to v případě Ukrajiny nebude problém. Máme tu i africké státy v čele s Egyptem nebo Alžírem, kde se dá sehnat další velké množství potřebné munice.

Celkově je tak možné podobnou munici v EU "spawnout" jde jen o to jí zaplatit. K tomu ale obecně v EU chybí politická vůle, než peníze a proto Ukrajina musí bojovat s tím co má. EU sice hodně pomáhá, ale reálně jen zlomkem toho, kolik by mohla, kdyby opravdu chtěla.

Není to dlouho co jsem četl nekvalitě munice právě z Pákistánu a obecně Asie. Moc si tam s tím hlavu nelámu. Zkusím dohledat

„Kvalita střel ráže 155 mm vyráběných některými asijskými zeměmi je fatální“. Nejzajímavější úryvky z rozhovoru s velitelem 7. brigády dělostřelectva „Hrehit“.

Nedávno na stránkách portálu Oboronka Ukrajinské pravdy vyšel rozhovor s Vytalijem Kornijenko, velitelem 7. brigády dělostřelectva „Hrehit“ 2. sboru GN „Chartia“. Níže nejzajímavější úryvky:

O změnách v taktice použití dělostřelectva ve válce rus-ukr.

„Na začátku jsme jak my, tak i Ruši mohli držet na pozicích dvě, tři haubice. Na nepřátelské straně to trvalo ještě v roce 2023. Potom se to začalo měnit, protože vystavíš šest haubic – a o hodinu později z nich zůstane jen vzpomínka. Nikdo už nevychází na otevřené pole. Dnes by se technika ani nedostala na pozici.

Výjezd dělostřelecké posádky je připravován dopředu. Nejprve protiletadlové dronové posádky „vyčistí“ oblohu od nepřátelského průzkumu na místě. Samotná pozice je to skloniště úplně zaryté do země, s dobře zamaskovanými vstupy.
(...)
Pokud vystřelíme z haubice sto střel denně, je málo pravděpodobné, že by přežila do večera. Protože obloha je plná dronů, každý výstřel prozradí pozici – bude odhalena a začnou ji ničiť všemi možnými prostředky.

Nyní je typickým úkolem série až 10 výstřelů. Nejprve 3–5 střel na zapřelování, a pak palba na cíl. Nejméně pět střel, z nichž každá stojí minimálně 2000 dolarů. To dává představu o nákladech.“

O způsobu využívání samohybných a tažených děl.

„Samohybná děla se používají „na zavolání“ a ne vždy budou nasazena proti pěchotě nebo nějaké budově. Tažená děla jsou už zarytá a čekají na rozkaz, mohou jednat rychle.

Samohybná děla nyní také pracují ze sklonišť, ale tažená se k tomu hodí lépe – jsou prostě menší. Navíc tažená děla jsou mnohem odolnější. Mohou být poškozena, ale je těžké je zničit – to je jejich výhoda.“

O typech munice ráže 155 mm.

„Munice 155 mm M107 se nazývá „krátká“. Je hromadná a levná, vyrábějí ji všichni naši spojenci, a dokonce i naše země. Máme jí dostatek, abychom vedli válku. Je přesná, ale její dostřel je 14–18 km v závislosti na náplni.

Pokud jde o ty dlouhého dosahu, pak M795 a její zahraniční ekvivalenty. Je delší, váží více a je mnohem dražší. S dobrou náplní dolehne na 30 km, a s dnovým plynovým generátorem ještě dál. Taková munice a náplně jsou docela deficitu.

Myslím, že vzdát se M107 není úplně dobrý nápad. Střely dlouhého dosahu rychleji opotřebí hlavni, prozrazují pozici – při náplni dlouhého dosahu z hlavně vyletí takový sloup ohně… Večer nebo brzy ráno je záblesk vidět z vzdálenosti kilometrů.“

O problémech se střelami ráže 155 mm výroby asijské.

„Máme širokou škálu střel z různých zemí a ty ze západních států jsou v pořádku. Nicméně jejich ekvivalenty vyráběné některými asijskými zeměmi [jde pravděpodobně o dělostřeleckou munici z Pákistánu vyráběnou Pakistan Ordnance Factories a z Indie vyrobenou neexistujícím Ordnance Factory Board – pozn. překl.]... jejich kvalita je upřímně řečeno fatální.

„Na papíře je hmotnost střely stanovena na 46 kilogramů, a my ji vážíme na místě a má 46,9 nebo 45,4 kg. A těch smluvních půl kila má obrovský vliv na to, kam dolehne.

Už nevěříme standardním tabulkám pro střely a vytváříme vlastní pro každého výrobce, vážíme každou várku, třídíme je podle hmotnosti, aby rozdíl mezi „skupinami“ byl malý a letělo to zhruba na jedno místo. Nemohu si dovolit chyby, aby střela letěla 2 km do strany, kde sedí naši chlapci z pěchoty.

Dodal bych, že naši dělostřelci se obecně bojí střel z jedné země [jde o Indii nebo Pákistán – pozn. překl.]. Byly případy, kdy u rippedy hamulce výstřelné, a dokonce roztrhly hlaveň. A když hlaveň roztrhne, je to velmi špatné.“
https://x.com/Thorkill65/status/2102034 ... 98737?s=20
zdroj z něhož autor vycházel https://oboronka.mezha.ua/chi-vizhivut- ... iv-315324/

Zajímavé díky.

Je relevantní, že nekvalitní munice se musí řešit, tady by to chtělo rozbor, jestli její přínos převáží negativa nasazení.

Rozdělování podle hmotnosti je standartní postup, kvůli tomu jsou na munici hmotnostní znaky +/- (ruský model) nebo čísla hmotnostních zón 2-5 (NATO).

Větší problém bude spíše to co píše na závěr, že střely explodovali u ústí hlavně a zničili úsťovou brzdu.

Na druhou stranu, ze Severní Koreje nebude munice lepší a Rusům pomáhá dál vést válku.

Dzin, mohla to urobiť ale neurobila to. Dokonca na začiatku len EU politici pasívne sedeli a čakali, že sa ukrajina zosype. Prvé zbrane odosielali česi, slováci, poliaci, fíni , ktorí rusov dobre poznajú. Američania sa pridali, napríklad javeliny.
V opotrebovávacej vojne v rokoch 2023-2024 ukrajincom FPV drony zachránili zadok.

Vím, třeba Němci třeba začali dodávat zbraně až po obrovské demonstraci na podporu Ukrajiny v Berlíně.

V letech 2023–2024 hrál zásadní roli stále ještě masivní dělostřelecká palba. V průběhu roku 2024 však vlivem nedostatku munice začaly jeho roli přebírat FPV drony, které primát na bojišti plně převzaly až v letech 2025–2026.

Nutno podotknout, že v době kdy už té munice bylo dost.

Tanky teď vypadají jinak, ale fungují pořád stejně - kooperace s drony, opět v páru atd. Ukrajinské tanky 475. pluku (skupina "Code 9.2") opět zaujímají palebné pozice pro přímou palbu a ničí nepřátelské opěrné body. Těžká obrněná technika se opět stává účinnou díky předchozímu průzkumu a vzdušnému krytí zajišťovanému ve spolupráci s operátory bezpilotních letounů. Nová taktika a technologie znovu mění pravidla vedení války. Video v odkazu:

https://twitter.com/front_ukrainian/sta ... 7930347541

Viděl bych v tom takovou lehčí analogii s doprovodnou pěchotou. Tank bez doprovodné pěchoty kdysi jakoby nebyl, a dnes to zas platí pro doprovodné drony

jakože vidíme změnu paradigmatu paradigmatu?

Nerouhej se

Zemakt píše: ↑30/9/2026, 14:52 Viděl bych v tom takovou lehčí analogii s doprovodnou pěchotou. Tank bez doprovodné pěchoty kdysi jakoby nebyl, a dnes to zas platí pro doprovodné drony

Presne tak, pochopil si to. Ťažká práca bude na pleciach dronov, tanky ich budú doprevádzať a podporovať.

nebo naopak.. a řekl bych, že Zemakt to na rozdíl od paradigmatiků chápal od začátku

Trochu jsem šmejdil a ten 475. samostatný útočný pluk "CODE 9.2" je původně samostatný prapor vyčleněný z 92. útočné brigády. Základem jejich výzbroje jsou sovětské typy. Tanková rota pluku využívá výhradně vozidla řady T-72 a T-64. Tyto tanky si pluk sám upravuje na tzv. "želví tanky" - instalují na ně masivní ochranné kovové konstrukce, sítě a rušičky proti dronům. Původně jsem si totiž myslel, že jde o nějaké upravené Západní tanky (Leopardy 1 nebo tak něco), ale ty slouží u jiných jednotek, které mají vybudované servisní zázemí a dodavatelské řetězce pro tyto konkrétní typy.

CODE 9.2 je primárně elitní pluk bezpilotních systémů a útočné pěchoty. Tanky u nich neslouží k masivním obrněným průlomům, ale fungují jako mobilní palebná podpora. Pro jejich taktiku (rychlý nájezd, přímá palba na ruské pozice pod krytím vlastních dronů a rychlý ústup) jsou lehčeji dostupné a silně modifikované sovětské tanky ideální, protože případná ztráta stroje tak nekomplikuje logistiku jednotky. Pro mě osobně je zajímavé, že se takto rozumně (z pohledu váhy) dá oplácat i T-72/T-64. Zdá se totiž že dokážou otáčet věží, takže ta bude docela přetížená (s čímž se potýkají i rusové).

https://militaryland.net/ukraine/armed- ... -regiment/

Zemakt píše: ↑26/9/2026, 17:26 Nutno podotknout, že v době kdy už té munice bylo dost.

Rozvoj útočných dronů na straně Ukrajiny byl vyprovokován právě nedostatkem dělostřelecké munice, který trvá. Když to vezmu po letech:

2022: zahraniční dodávky 1,5 milionu kusů, domácí výroba 0,2 milionu kusů.
2023: zahraniční dodávky 2,9 milionu kusů, domácí výroba 1 milion kusů.
2024: zahraniční dodávky 4,1 miliony kusů, domácí výroba 2,4 milionu kusů.
2025: zahraniční dodávky 2,4 miliony kusů, domácí výroba 2,4 milionu kusů.

V roce 2025 se přešlo k podpoře primárně drony protože jak je vidět, došlo k významnému omezení dodávek zahraniční dělostřelecké munice. Vše začalo v roce 2024, kdy po zablokování dodávek munice z USA došlo ke krizi a Ukrajina si uvědomila, že musí hledat domácí alternativu a tak se začala soustředit na drony. Krize byla sice dočasně zažehnaná a to velmi díky české muniční iniciativě, odkud pocházelo až 2 milionu kusů munice, tedy skoro polovina všech dodávek ze zahraničí. V roce 2025 pokračoval sešup, kdy zahraniční dodávky tvořila už prakticky jen česká muniční iniciativa.

Také musíme brát v potaz, že ukrajinskou výrobu tvořily z velké části miny do minometů, zatímco zahraniční dodávky byly naopak velkou měrou velkorážová munice 150+ mm. Ale právě díky poučení z krize začátku roku 2024 Ukrajina nalezla vhodnou alternativu, díky které není tak závislá na zahraničních dodávkách (byť stále zůstává její extrémní závislost na finanční pomoci).

Letos nepředpokládám zlepšení v dodávkách, hrozně bude záležet jak reálně pokračovala Babišová vláda v muniční iniciativě, která je opravdu z pohledu Ukrajiny kruciální.

Pro porovnání, na Ruské straně je situace odlišná. V roce 2022 žili ze svých zásob (celkem asi 20 milionu kusů, ale velká část potřebuje renovaci) a potom sice rozjely výrobu (včetně renovací skladované munice) a stejně tak byly zahájeny dodávky munice ze zahraničí, hlavně z KLDR, ale i z Íránu a Běloruska. Navíc ruská výroba a renovace je silně závislá na dodávkách surovin a techniky z Číny. Celkově tak ruská válečná mašinerie závisí prakticky stejnou měrou na zahraniční pomoci, jako Ukrajinská.

2022: zahraniční dodávky 0,1 milionu kusů, domácí výroba (renovace) 0,8 milionu kusů.
2023: zahraniční dodávky 3 milionu kusů, domácí výroba (renovace) 3,3 milionu kusů.
2024: zahraniční dodávky 6 milionu kusů, domácí výroba (renovace) 4,5 milionu kusů.
2025: zahraniční dodávky 2 miliony kusů, domácí výroba (renovace) 7 milionu kusů.

Tohle je jeden z důvodů, proč Rusko tak nepociťuje nedostatek munice, jako Ukrajina (další jsou třeba možnost leteckých úderů). Proto také k rozvoji útočných dronů došlo hlavně u Ukrajiny, Rusko se spíše vrhlo na velký rozvoj dronů určených pro strategické bombardování. I ono sice vyrábí útočné FPV drony, ale ne tak intenzivně, jako Ukrajina. Když to porovnáme:

2022: Ukrajina 0,01 milionu kusů, Rusko 0,01 milionu kusů
2023: Ukrajina 0,5 milionu kusů, Rusko 0,3 milionu kusů
2024: Ukrajina 1,5 milionu kusů, Rusko 1 milion kusů
2025: Ukrajina 3 miliony kusů, Rusko 2 miliony kusů
2026: Ukrajina 8 milionu kusů (plán), Rusko 5,5 milionu kusů (plán)

FPV drony hrají významnou roly v palebné kapacitě Ukrajiny i Ruska, ale je to dáno hlavně nedostatkem munice pro dělostřelectvo. Je to dobře vidět u Ruska, kde nedostatek není tak akutní a samo používá FPV drony spíše jako reakci na Ukrajinské nasazení a více se soustřeďuje na strategické bombardování.

Zemakt píše: ↑30/9/2026, 14:52 Viděl bych v tom takovou lehčí analogii s doprovodnou pěchotou. Tank bez doprovodné pěchoty kdysi jakoby nebyl, a dnes to zas platí pro doprovodné drony

Ono to platilo už dříve v rámci nasazení v Afghánistánu bylo standardem, že průzkumné a útočené drony různých kategorií (od nejmenších po největší) se přidělovaly do (ekvivalentu) stupně družstva, dle rozsahu úkolu a předpokládané potřebě. Jen pouze USA mělo dostatečné kapacity k tomuto pokrytí.

Dnes se to spíše ještě rozrostlo, kdy pro podporu tanků a obecně pozemního vojska se kromě průzkumných a klasických útočných dronů nasazují v daleko větší míře i FPV drony. Ovšem chyběla zkušenost z masového nasazení v rámci velké konvenční války.

P.S. Díky nasazení v Afghánistánu si AČR začala uvědomovat, že potřebuje více dronů všech typů, bohužel se to nesetkalo s podporou a přidělením dostatečných zdrojů pro jejich pořízení.

FPV drony hrají významnou roly v palebné kapacitě Ukrajiny i Ruska, ale je to dáno hlavně nedostatkem munice pro dělostřelectvo. Je to dobře vidět u Ruska, kde nedostatek není tak akutní a samo používá FPV drony spíše jako reakci na Ukrajinské nasazení a více se soustřeďuje na strategické bombardování.

Nikoliv Dzine, jedná se o mnohem hlubší změnu v dosavadním chápání použití dělostřelectva. Přečti si tohle, stojí to za to:
https://oboronka.mezha.ua/en/chi-vizhiv ... iv-315324/

V afganistane družstvá a čaty US armády dostávali drony ?