Brazilské bitevní lodě třídy Minas Gerais

[Polarfox]

To ano, ale co bylo v době převzetí do služby nejlepší, bylo už za pět let sotva průměrné a čelit se tomu dalo jenom stavbou dalších vylepšených bitevních lodí.

A tak pět let do průměrnosti je v té době překotného vývoje ještě docela fajn a dost. Mohli dopadnout mnohem hůře...v éře a společnosti dreadnoughtů s fungl novým, ale v ten moment již zastaralým prapodivným predreadnoughtem/mezistupněm. S kterým by to museli táhnout desítky let a deklasovala by jej i nějaká latinskoamerická verze třídy Espana. Takhle měli aspoň dreadnoughty první generace.

Z ekonomického hlediska by to bylo určitě výhodnější, ale o to jde při poměřování pindíků a eventuálním konfliktu až v poslední řadě.

Takže z toho velkolepého programu tedy škrtli jen ten třetí křižník + pak prodali rozestavěný dreadnought Rio de Janeiro Turkům.

A tak ještě je tu Riachuelo (Design 781), co vystřídala Rio de Janeiro v řadě ...teprve v roce 1915 ten třetí dreadnought skrečovali a zrušili objednávku.

[Raiden]

Jj, já tu Riachuelo brál s dohromady s tou Rio de Janeiro dohromady, když jí vlastně měla nahradit. Docela by mě zajímalo, jestli by jí Brazilci nakonec opravdu ufinancovali a převzali, kdyby do toho nehodila vidle WWI.

[jarl]

Nevěřím tomu, že by Brazilci Riachelo nakonec převzali. Vždyť si odmítli převzít i ty tři říční monitory a marně je nabízeli k prodeji. Teprve po vypuknutí první světové jim vytrhli trn z paty Britové a koupili je za cenu 150 000 liber za kus.

[Raiden]

Jj, mě se to taky nejeví moc pravděpodobné. A i kdyby jo, stejně by při té brazilské (ne)údržbě byla brzy nepoužitelná.

[Polarfox]

Jj, mě se to taky nejeví moc pravděpodobné. A i kdyby jo, stejně by při té brazilské (ne)údržbě byla brzy nepoužitelná.

Leda že by rozprodali starší dreadnoughty a dokončili/živili jen tu jednu. Ale i tak.

Každopádně Brazilci měli dle mého s třídou Minas Gerais v podstatě štěstí. Neměli na krku starší bitevní lodě (439A), které by je nutily svou parametrickou zastaralostí mít hovězí nápady a i když třída Minas Gerais nebyla brzy na špici, tak pořád to byly dreadnoughty a alespoň základ, takže nemuseli mít tolik nutkání k hovězím nápadům. A nebyl to další popud k hovězím nápadům celé provázané trojice ABC a zaseklo se to tam, kde se to zaseklo.

[jarl]

Nakonec to pro Brazilce určitě dopadlo dobře. Získali dvě dobré bitevní lodě, které v Jižní Americe měly i po 30 letech svou váhu, a protože nakonec tu třetí prodali, a první světová válka zastavila jihoamerické zbrojní závody, vyšly z toho i po ekonomické stránce docela dobře, a žádnou další bitevní loď ani nepotřebovali.

[Raiden]

Jj, taky bych to tak viděl. Ostatně se jim ani moc nedařilo udržovat ani tyto dvě lodě v provozuschopném stavu, natož pak ještě případné další dreadnoughty.

[Bublifuk]

Sláva, Bublifuk žije! Máš samozřejmě pravdu. Je to můj překlep a ty plánované brazilské pancéřové křižníky měly mít výtlak necelých 10 000 tun a opravdu vycházely z italské třídy Pisa. Zítra to opravím.

Jojo žiju, ale ohne sranda, bylo to o fous... Nic, nejenom, že žiju, ale dokonce mohu opět po čase vyhrožovat plozením zde na Palbě. Tentokrát už bych to opravdu rád realizoval a poslal Ti jeden článek ke shlédnutí a korekci do konce roku - pokud by to tedy nevadilo - než bych to tady zkusil zveřejnit. Je to námořnictvo, konec 19. stol, tam Tě beru jako fachmana non plus ultra.
Díky!
Bubl.

[jarl]

Tak přeji pevné zdraví a ten článek klidně pošli.

[jarl]

Výsledkem byly jednotky o výtlaku kolem 14 000 tun dosahující rychlosti 19 uzlů vyzbrojené 12 děly ráže 254 mm a chráněné bočními pancíři o síle 229 mm a 38mm pancéřovou palubu. Z uvedených parametrů je zřejmé, že Brazilci podobně jako Američané přešli nezávisle na Britech (12) ke konstrukci bitevních lodí s větším počtem těžkých děl označovaných jako dreadnoughty.

Tu podobnost původně plánovaných brazilských bitevních lodí s Dreadnoughtem podtrhuje u jejich výzbroj, protože kromě 12 děl ráže 254 mm už měly nést pouze děla ráže 76 mm určená k odrážení útoků torpédových plavidel.