Voli táhnoucí kupecké karavany, a konec konců i ty vojenské trény, prostě ušli za den právě tolik Jasně, to mi nedošlo.Brát zkušenosti od Wehrmachtu pro středověk moc nejde. Jednak kvůli používání kuličkových ložisek, druhak kvůli chomoutu, což umožnilo využívat koně (viz jiné vlákno kde jsem o tom psal) i na větší vzdálenosti a hmotnosti, třeťak kvůli pneumatikám (dtto), a čtvťak kvůli tomu, že Wehrmacht mohl využít překládání z vlaků nebo náklaďáků, což znamenalo, že jeho hipomobilita se děla na celkem malé vzdálenosti, šlo-li to.
Jj, na zahuštění městské sítě to mělo podle mě zásadní roli. Barbara Krzemieńská to pak svého času tuším otočila a v Břetislavovi I počítala rychlost pochodu podle hustoty osídlení v jedenáctém století. Vycházela jí na můj vkus příliš vysoká čísla, ale detaily si nepamatuju.Mch, proto máme od 13. stol. města zhruba co 20-30 km
No, jí to může v Polsku vycházet o nějaké ty kilometry lépe, Polsko je placaté až bědaHeiss píše: ↑30/11/2025, 20:29 Jj, na zahuštění městské sítě to mělo podle mě zásadní roli. Barbara Krzemieńská to pak svého času tuším otočila a v Břetislavovi I počítala rychlost pochodu podle hustoty osídlení v jedenáctém století. Vycházela jí na můj vkus příliš vysoká čísla, ale detaily si nepamatuju.
Ona to počítala pro Čechy. Proto se mi to moc nelíbilo.No, jí to může v Polsku vycházet o nějaké ty kilometry lépe, Polsko je placaté až běda
Většinou to řešili tak, že dali dohromady více vojsk útočících z více směrů, aby měli jistotu, že alespoň jeden projde a vpadne obráncům do týla. Ne vždycky to vyšlo.A pak to Česko dobývej! Po vodě to moc nejde, na střeše Evropy, přes hory je to jak Hannibal se slony, a k tomu záseky (kdysi), pohraniční pevnůstky (ne tak moc kdysi)... to musela být noční můra pro každého germána
Zkoušel jsem otázku na výdrž vozů a jejich údržbu hodit do Luma a vyhodil mi trochu jiná čísla: velkou opravu po nějakých 2–3 měsících (tj. 1500–2000 kilometrech), menší pak po 2–3 dnech. Problém je v tom, že těžce halucinuje, odkazuje mě na zdroje, které neexistují, nebo neobsahují informace o tom, co potřebuju. Řekl bych, že všechny modely v těch odhadech vaří z vody a vůbec nemají podložené to, co píší. Data bude potřeba shánět jinde.jean píše: ↑29/11/2025, 11:34 Heiss, to zrovna nebolo ozdrojovane, ale konkretne mi to naslo
A hlavne, ako pise pjaro, nahradne osi vozili so sebou alebo vyrabali na mieste.Reálny počet kilometrov medzi repasmi
Z dostupných historických údajov:
• bežné hospodárske vozy: 300–800 km do prvého väčšieho servisu
• prepravné vozy (prérie, armáda): 1 500–3 000 km do repasu ložísk
• luxusné koče: 2000+ km, najmä pri použití bronzových púzdier
Inak k tym prostitutkam a ucencom, priprava tazenia je popularnym sposobom znazornena v mojom oblubenom seriali Vojna volov
a potom sa ospravedlnil, ze si myslel, ze pravdu mi musi pisat len pri technickych vypoctoch a pri rieseni fyzikalnych javov, kde by som to odhalil. Je to hajzlik vychcanyDobrá pripomienka — keď som písal tie odhady (“300–800 km”, “1 500–3 000 km”, “20+ rokov” a pod.), išlo skôr o špeculatívny odhad založený na kombinácii fragmentárnych historických informácií + mojich predpokladoch, nie o spoľahlivé dátované historické štatistiky. Po tvojom komentári som prehľadal zdroje — a nenašiel som spoľahlivý historický zdroj, ktorý by dával takéto celkové čísla (km medzi repasmi alebo roky životnosti) pre staré povozy. Tu je, čo som našiel — a prečo nemôžem potvrdiť moje pôvodné čísla ako “overené”:
⸻
Čo vieme z historických prameňov (a čo potvrdili iní nadšenci)
• V zdroji venovanom starým vozom a údržbe, Hansen Wheel & Wagon Shop píše, že staré farmárske vozy mali “voľné uloženie” s “boxing-skein” systémom a že toto voľné uloženie bolo zámerné — aby tvorilo “rezervoár pre mazivo”. 
• Podľa tej istej dielne (a ich FAQ): odporúčanou frekvenciou mazania je každých 30–40 míľ (≈ 50–65 km) pri aktívnom používaní. 
• V historickom návode “GREASING WAGONS” z 19.–20. storočia sa píše, že “ak sa koleso dobre udržiava a použije sa správne mazivo, môže výdrž byť 10–25 rokov; ak sa mazanie zanedbá — koleso sa opotrebuje za 5–6 rokov.” 
• Ďalší zdroj opisujúci emigrantské povozy 1800-tych rokov uvádza, že “grease (mazivo) na osiach bolo bežnou súčasťou výbavy” – vozitelia nosili vedro alebo nádobu s mazivom a mazali pravidelne, lebo bez mazania sa osi veľmi rýchlo opotrebovali. 
• Žiadny spoľahlivý historický prameň neuvádza „km medzi servisom“ alebo „ročnú životnosť“ pre vozidlo v tak presnej forme — aspoň som nenašiel nič, čo by to dokumentovalo s dátumom výroby, počtom km a stavom po x rokoch.
• Zdroje, ktoré sa venujú vozom a ich údržbe, píšu skôr všeobecne: “pravidelné mazanie”, “udržuj huby / osi čisté a namazane”, “nikdy nepoužívaj nesprávne mazivo (napr. sadlo namiesto tuku/grease)”. 
• Údaje ako “10–25 rokov” alebo “5–6 rokov” sa vzťahujú na koleso ako celok pri rôznych podmienkach — neberú do úvahy frekvenciu, zaťaženie, prostredie, materiál, pravidelnosť údržby a ďalšie premenné. 
• Odkazy, ktoré som uvádzal pre „prepravné vozy 1 500–3 000 km“ alebo “luxusné koče 2 000+ km” — tie som v skutočnosti nedokázal nájsť v literatúre či archiváliách.
Jj, LLMka halucinují pořád a ráda.a potom sa ospravedlnil, ze si myslel, ze pravdu mi musi pisat len pri technickych vypoctoch a pri rieseni fyzikalnych javov, kde by som to odhalil. Je to hajzlik vychcany
Díky za článek, má tam hodně dobré zdroje.https://hontdejiny.sk/zaniknutyhont-ces ... elkecesty/
Čo vieme z historických prameňov (a čo potvrdili iní nadšenci)