Stránka 2 z 2

Napsal: 23/1/2008, 06:01
od Nelson
Hans S. píše:Spitfire, jehož motor je plněn pod tlakem 25 lb je "25pdr Spitfire" :) Asi.
Jo a aby vtom byl dokonalý guláš, tak musíš dávat bacha jestli je těch 25 liber na 1 mm², 1 cm² nebo 1 in². Případně jestli je ten údaj z britského, nebo amerického zdroje.
On je kolikrát hodně velký rozdíl ještě mezi americkými jednotkami a britskými. Například ty Yamatovy gallony jsou imperiální (4,55 l), potom americký suchý (3,79 l) a americký mokrý (4,40 l). Stejný bordel je i v délkových nebo hmotnostních jednotkách.

Napsal: 23/1/2008, 09:14
od Dzin
YAMATO: Myslel jsem k těm značkám jednotek. :-)

Napsal: 23/1/2008, 10:09
od YAMATO
No já taky :wink:

Napsal: 24/1/2008, 14:53
od karaya1
Plnící tlak se — co já vím — udává v psi, tedy pound per square inch? :o)

Jinak v originální literatuře jsem nikde nenarazil na to, že by se pumy (ani cokoliv jiného, pokud šlo o hmotnost) označovaly jinak než "lb", a to jsem jí pročetl celkem dost. Já vím, je to argument množstvím, čili ne úplně košer, ale taky si myslím, že maník, kterej sepíše 400stránkovou knížku o třech bombách, už o nich něco ví. :o))

S "pdr" jsem se nesetkal jinde než v označení kanónů, zkusím se po tom podívat.

Btw, co se vám nelíbí na britské soustavě? Mně přijde kouzelná — a představte si, jak by se jim blbě přecházelo na tu naši... Když to zkoušeli v Kanadě v letecké dopravě (jinak tam už celkem dost věcí je v SI — třeba rychlost, i když třeba mlíko prodávaj furt po galonech :o) ), tak to způsobilo katastrofu — v momentě, kdy se pilota zeptali, kolik chce paliva, tak řekl nějaký číslo (místo liber v kilech) — a v půlce letu mu došlo...

A co teprve tradiční libra-šilink-penny :o))

Napsal: 24/1/2008, 15:05
od Cassius Chaerea
karaya1 píše: Btw, co se vám nelíbí na britské soustavě? Mně přijde kouzelná...
"Kouzelná" to je to slovo :) .
Je to jednoduché co se mě a asi i jinejm nelibí, třeba jen na měření vzdáleností používají x ruzných jednotek, které na sebe nijak nenavazují.
No a přitom nám stačí jedna jediná jednotka na měření jakékoli vzdálenosti.
Je vskutku kouzelné mít na lodi jinou jednotku na měření vzdálenosti než na souši, v letadle mít na měření výšky a vzdálenosti dva typy jednotek, atd.
To může mít rád jen člověk co miluje matiku a převody jednotek. :D

Napsal: 24/1/2008, 15:36
od Hans S.
karaya1 píše:...tak to způsobilo katastrofu — v momentě, kdy se pilota zeptali, kolik chce paliva, tak řekl nějaký číslo (místo liber v kilech) — a v půlce letu mu došlo...
No..tak to tedy asi nebyl moc dobrý pilot, když si před letem nepřekontroloval zásoby paliva :)

Napsal: 24/1/2008, 17:48
od Nelson
karaya1 píše:Btw, co se vám nelíbí na britské soustavě? Mně přijde kouzelná
No mně už teď celkem taky. Ale řeknu ti, že mi trvalo poměrně dlouho než jsem si na to zvykl. Mám americkou verzi japonského sporťáku a přál bych ti vidět přístrojovou desku. Rychlost a vzdálenost v mílích, objem nádrže a spotřeba v gallonech, teplota oleje a vody ve stupních Fahrenheita a tlak turba v psi.

A potom ty pohledy spolujezdců když jedu po městě třicítkou. Obrázek

Napsal: 24/1/2008, 18:06
od sa58
norad píše:No mně už teď celkem taky. Ale řeknu ti, že mi trvalo poměrně dlouho než jsem si na to zvykl. Mám americkou verzi japonského sporťáku a přál bych ti vidět přístrojovou desku. Rychlost a vzdálenost v mílích, objem nádrže a spotřeba v gallonech, teplota oleje a vody ve stupních Fahrenheita a tlak turba v psi.

A potom ty pohledy spolujezdců když jedu po městě třicítkou. Obrázek
Ty v takovém autě vozíš chlapy? Já jsem myslel, že na toho tvého myšáka se baby lepí jak na suchý zip :D

Napsal: 24/1/2008, 18:22
od YAMATO
karaya1 píše:Plnící tlak se — co já vím — udává v psi, tedy pound per square inch? :o)
No teď nedávno jsem viděl udáno pouze v lb...bylo to v souvislosti s Merliny 133/134 pro Sea Horneta...

Mimochodem, proč by měli pro palubní versi (některé zdroje mluví jen o Sea Hornetu NF Mk.21, jiné o všech Sea H.) snižovat o cca 30 % maximální plnící tlak? Motory jsou pro mě trochu černá skříňka, tak nevím.

karaya1 píše:Jinak v originální literatuře jsem nikde nenarazil na to, že by se pumy (ani cokoliv jiného, pokud šlo o hmotnost) označovaly jinak než "lb", a to jsem jí pročetl celkem dost. Já vím, je to argument množstvím, čili ne úplně košer, ale taky si myslím, že maník, kterej sepíše 400stránkovou knížku o třech bombách, už o nich něco ví. :o)

Pumy byly příklad, dost blbej, protože sám si teď uvědomuju, že do Mosquita jsem je psal v pdr...a fakt mi to tam nějak nesedí :-)

karaya1 píše:Btw, co se vám nelíbí na britské soustavě?
Mě osobně se líbí moc, proto jsem ji začal používat...

Napsal: 24/1/2008, 19:24
od Hans S.
Norad: takovej námořník a nemá rychloměr v uzlech? To předělej, neboj se toho :D

Yamato, plnicí tlak se snižuje (pokud vím téměř výhradně) pouze kvůli zvýšení celkové životnosti motoru. V důsledku dojde ke snížení výstupního výkonu. Podobný krok byl učiněn zpočátku u motorů BMW 801 D-2 na Fw 190, kdy místo klasického konstrukčního tlaku 1,42 ATA byl motor plněn asi pod tlakem 1,35 ATA..i když tam to mohlo být spojení s tehdejšími potížemi s vysokooktanovým palivem C3, o kterých jsem zjistil nějaké podrobnosti až úplně nedávno, ty byly vyřešeny nějakými aditivy. Podobně i Bf 109 G - ač motor DB 605 mohl pracovat na 1,42 ATA, tak před rokem 1943 se používal plnicí tlak nižší (přesnou hodnotu si nevybavím, nejsem "Befkař").

U Mosquita to ale moc nedává smysl. Nebyl ten motor nějakým způsobem převrtaný/přestavěný/překonstruovaný..třeba s radikálně zvýšeným kompresním poměrem? A vůbec ten samotný plnicí tlak, víš jistě, že máš údaj o maximálním plnicím tlaku, tedy pro tzv. emergency/nouzový/start výkon, nebo jak tomu Englandeři nadávají a ne třeba pro tzv. "bojový výkon" - combat power?

Napsal: 25/1/2008, 00:34
od alibaba

No mně už teď celkem taky. Ale řeknu ti, že mi trvalo poměrně dlouho než jsem si na to zvykl. Mám americkou verzi japonského sporťáku a přál bych ti vidět přístrojovou desku. Rychlost a vzdálenost v mílích, objem nádrže a spotřeba v gallonech, teplota oleje a vody ve stupních Fahrenheita a tlak turba v psi.

A potom ty pohledy spolujezdců když jedu po městě třicítkou. Image


_________________
Apropo americke auto, kdyz jsem potreboval tempomat v milich tak mi klima ukazuje fahrenheity a pod.
Ale perlicka byla, kdyz jsem menil chladic a i po naliti asi 8 litru kapaliny mi to ukazovalo nizkou hladinu chladici kapaliny. To me rozhybalo si zjistit kolik je 13qtz. :mrgreen:

Napsal: 25/1/2008, 11:34
od YAMATO
Hans S. píše:Yamato, plnicí tlak se snižuje (pokud vím téměř výhradně) pouze kvůli zvýšení celkové životnosti motoru. V důsledku dojde ke snížení výstupního výkonu. Podobný krok byl učiněn zpočátku u motorů BMW 801 D-2 na Fw 190, kdy místo klasického konstrukčního tlaku 1,42 ATA byl motor plněn asi pod tlakem 1,35 ATA..i když tam to mohlo být spojení s tehdejšími potížemi s vysokooktanovým palivem C3, o kterých jsem zjistil nějaké podrobnosti až úplně nedávno, ty byly vyřešeny nějakými aditivy. Podobně i Bf 109 G - ač motor DB 605 mohl pracovat na 1,42 ATA, tak před rokem 1943 se používal plnicí tlak nižší (přesnou hodnotu si nevybavím, nejsem "Befkař").

U Mosquita to ale moc nedává smysl. Nebyl ten motor nějakým způsobem převrtaný/přestavěný/překonstruovaný..třeba s radikálně zvýšeným kompresním poměrem? A vůbec ten samotný plnicí tlak, víš jistě, že máš údaj o maximálním plnicím tlaku, tedy pro tzv. emergency/nouzový/start výkon, nebo jak tomu Englandeři nadávají a ne třeba pro tzv. "bojový výkon" - combat power?
No ty Merliny 133/134 měly být poněkud odlehčené. Ale srazit tlak z 25 psi na 18 psi mi přijde teda sakra hodně. Přitom výkon poklesl jen o 40 hp. Zda to je nouzový nebo bojový bohužel nevím...

Ve stejné době byly již běžně používány Merliny 130/131 s tlakem 25 psi na dálkových stíhačích Hornete a některých versích Mosquita (např. dálkové PR Mk.34), takže kvůli životnosti to asi nebylo...

Re: Poundy nebo libry?

Napsal: 3/12/2012, 07:48
od badaxe
Sice je to diskuze už hodně stará a YAMATO už možná ví jak to je, ale z diskuze se to náhodný čtenář nedoví.
Takže nejprve proč se "pound" hmotnosti značí lb, důvod je docela jednoduchý, původně jde o latinské slovo, vážení a jednotku tam zavlekli římané. Takže libra je původní římský název, který byl později nahrazen germánským pound (což je zase zkomolenina z latinského libru vážící libra pondo), ale zkratka zůstala. Takže pokud jde o sílu kterou vyvozuje gravitace na těleso (tedy váhu) je to lb. Ovšem ve chvíli kdy jde o hmotu (objem) je použita zkratka pdr, byť v podmínkách zemské gravitace je to totéž, zkratka vyjadřuje, že v tomto případě se nejedná prioritně o váhu, ale o objem materiálu touto vahou vyjádřený. Takže protože u děl šlo o objem oné koule a tím samozřejmě o její velikost (průměr), je zkratka pdr, kdyby se ale řešilo že je třeba naložit třeba 78 koulí na vůz šlo by o váhu a bylo by to v librách, čili v lb.
Obě jednotky se používají jak pro jednotné tak pro množné číslo a k oběma je možno přidat i koncové s, takže můžete narazit na lbs nebo pdrs což vyjadřuje že jde o více liber ať váhových nebo objemových.
A abyste si to nemalovali moc jednoduše, vaše přepočty vychází z libry která je dnes, jenže ta platí od 1876, kdy britové sjednotili jednotky do své "imperiální" soustavy. Před tímto rokem bylo jednotek více a třeba jen libra se běžně používala běžně ve 4 verzích různé váhy. Ostatně i britská měna vychází z libry, tedy váhy, jde o libru sterlingů, vychází z "Tower pound" tedy váhy stříbra ovšem Tower pound je cca 350g, sterling je opět váhová jednotka a do oné libry jich bylo 20 tuctů (240 pro ty co neví co je tucet :-) ) Takže pokud jde o určení ráže starších děl, je potřeba vědět jaká jednotka byla použita (třeba merchant pound) následně si spočíst kolik to bylo v kilech, pak s pomocí měrné hmotnosti (koule byly obvykle železné) objem a z objemu průměr :-) Ti línější si na to udělají vzoreček do excelu a jen dosazují čísla. Ovšem je třeba vzít v úvahu ještě několik věcí, jednak měly různé státy různé jednotky (třeba francouzská libra byla jiná), takže to vyjde pro třeba francouze a brity trochu jinak, druhak ten výpočet je orientační, koule nebyly přesně na rozdíl hlavně a když jsem to přepočítával, tak tam milimetr semtam falíruje. Kdysi jsem tuhle věc řešil asi hodinu s jedním dělostřelcem ve Woolvich (ještě té původní) a po jeho vysvětlení jsem z toho měl hlavu jak pátrací balon. Asi nejjednodušší je si najít přepočty kde se dovíte že 2pdr je 40 mm, 6 pdr je 57 mm, 17 pdr je 76,2 mm, 25 pdr je 87 mm a 60pdr je 127 mm.
Doufám že jsem rozdíl lb a pdr vysvětli dostatečně jasně a pochopitelně, to ostatní kolem berte spíše jen jako ukázku, že převod nejde dělat mechanicky, ono třeba dělo z dob královny Alžběty byť 48pdr, bude mít jinou ráži než třeba ukáže "dnešní" přepočet.

Re: Poundy nebo libry?

Napsal: 13/3/2013, 21:10
od QVAK
Pro ilustraci nepřehlednosti starých jednotek něco přidám ze zdejších končin Zemí Koruny České:

Starší jednotky hmotnosti, délky, plochy a objemu používané v Českých zemích
Hmotnosti 1 libra česká = 0,51375 kg = 512 denárů = 456 gránů = 128 kvintlíků = 48 karátů = 32 lotů = 16 uncí = 4 čtvrtě = 2 hřivny = 1/20 kamene = 1/100 nebo 1/120 centu.
Při rušení používání českých měr podle patentu z roku 1764 byla určena hodnota 0,51435 kg.
Jedna slezská libra = 0,59284 kg. Podle měření S. Schmidta z 18. století měla česká libra hodnotu 0,51436 kg, po roce 1765 se užívalo vídeňské libry (Pfund) s hodnotou 0,56006 kg.
Délky Český loket (je doložen již za Přemysla II. Otakara a prototyp z doby Karla IV. je zazděn na věži Novoměstské radnice v Praze).
1 český loket = 0,5914 m = 288 nebo 240 čárek = 30 prstů = 24 palců = 4 čtvrti = 3 pídě = 2 stopy = 1/3 sáhu = 1/4 látra = 1/8 prutu = 1/52 provazce = 1/12600 nebo 1/18980 míle.
Za Přemysla II. Otakara měl český loket velikost 0,5976 m, podle patentu z roku 1764 0,5924 m Vídeňský loket měl hodnotu 0,5937 m, na Moravě 0,7792 m, ve Slezsku 0,5785 m.
Plochy Staročeské jitro = 3 provazce2 = 2837 m2 = 8112 loktů2 = 1,72 lánu.
Někdy však 1 jitro = 2,7 provazců2. Pětiprovazcové jitro je obdélník o stranách 1 a 4 provazce, tedy 4 provazce 2. Podle Hájka se jitro rovnalo honu a mělo hodnotu 3085 m2 a byl to plošný obsah obdélníka o stranách 42 a 210 loktů.
Objemy Staroslovanský žajdlík = 0,4166 l = 1/2 holby.
Český žejdlík = 0,4844 l = 1/4 pinty, podle J. Steplinga 0,4803 l nebo 0,4765 l. Podstatně menší byl vídeňský žejdlík = 0,3537 l.

Re:

Napsal: 13/3/2013, 21:35
od josefg
Hans S. píše:
karaya1 píše:...tak to způsobilo katastrofu — v momentě, kdy se pilota zeptali, kolik chce paliva, tak řekl nějaký číslo (místo liber v kilech) — a v půlce letu mu došlo...
No..tak to tedy asi nebyl moc dobrý pilot, když si před letem nepřekontroloval zásoby paliva :)
:D Byl to moc dobrý pilot, s dvoumotorovým dopravákem plachtil asi 90km (bez záruky) . Je o tom natočen i díl letecké katastrofy. Nakonec všechno dobře dopadlo, šíleným plachtařským manévrem shodil výšku, (okruh by mu nevyšel) srovnal se, sedl na staré nepoužívané letiště , kde rozehnal motoristické nadšence, postrašil kluka na kole, rozřízl u čumáku plášt éra o dělící plůtek a zastavil. Druhý den letadlo prohlédli odborníci, povolili odletět. Tak dotankovali odstranili plůtek a odletěli do servisu :D . Jenom úřady nevěděly, jestli mají pilota vyznamenat, nebo potrestat, myslím udělali od každého trošku :lol: Oni to zkonili všichni, celá osádka včetně pumpaře