Re: Velká Británie_HMS Agincourt
Napsal: 16/8/2015, 23:17
V očekávání výpadu Goebena a převzetí části Ruského loďstva (max. dva dreadnoughty) v roce 1918 přesunuli Britové a Francouzi do Egejského moře v květnu čtyři řadové bitevní lodě, což bylo lepení záplaty, ale nikoliv vyřešení problému. V očekávání výpadu bylo toto loďstvo posíleno o další bitevní lodě SUPERB a TEMERAIRE (dreadnoughty s 305mm děly). Vše k dočtení u Hrbka – Velká válka na moři 5.díl 1918.
xxxxxxxxxxxxxxx
1) Osmanská říše si jela loď v létě 1914 do Anglie převzít, takže posádku na to měla.
2) Plus mínus to byla loď na stejné úrovni. Konstruovaná podle jiného zadání, hůře pancéřovaná, ale pokud se nepletu, ta o trošku pomalejší. A i pancéřování ruských dreadnoughtů třídy IMPERATRICA MARIJA nebylo kdo ví jak silné. Sám dobře víš, že kolikrát rozhodovala náhoda víc, než papírové parametry. Takže bych tuto loď řadil alespoň na srovnatelnou úroveň s ruskými IM.
3) Máš pravdu, byla to atypická loď se svými klady i zápory. Asi nejvíce bych se obával, jestli byla platforma dostatečně velká a stabilní pro tak velký počet děl k vedení plné boční palby. Na druhou stranu k odstrašení nepřátel, nebo k vázání jejich lodí, by to byla pořád dost dobrá jednotka. Jaké lodě by na sebe vázala si snad uděláš názor sám (viz. úvodní příspěvek).
4) Ano, chorobný problém s britskými projektily, které se předčasně tříštili atd. O tom , jaký byl výsledek bitvy u Jutska se tady přít nechci. Tuto diskusi lze když tak vést na vhodnějším místě/vlákně, u bitvy u Jutska.
xxxxxxxxxxxxxxx
1) Osmanská říše si jela loď v létě 1914 do Anglie převzít, takže posádku na to měla.
2) Plus mínus to byla loď na stejné úrovni. Konstruovaná podle jiného zadání, hůře pancéřovaná, ale pokud se nepletu, ta o trošku pomalejší. A i pancéřování ruských dreadnoughtů třídy IMPERATRICA MARIJA nebylo kdo ví jak silné. Sám dobře víš, že kolikrát rozhodovala náhoda víc, než papírové parametry. Takže bych tuto loď řadil alespoň na srovnatelnou úroveň s ruskými IM.
3) Máš pravdu, byla to atypická loď se svými klady i zápory. Asi nejvíce bych se obával, jestli byla platforma dostatečně velká a stabilní pro tak velký počet děl k vedení plné boční palby. Na druhou stranu k odstrašení nepřátel, nebo k vázání jejich lodí, by to byla pořád dost dobrá jednotka. Jaké lodě by na sebe vázala si snad uděláš názor sám (viz. úvodní příspěvek).
4) Ano, chorobný problém s britskými projektily, které se předčasně tříštili atd. O tom , jaký byl výsledek bitvy u Jutska se tady přít nechci. Tuto diskusi lze když tak vést na vhodnějším místě/vlákně, u bitvy u Jutska.