Dostřel
Napsal: 19/6/2008, 00:48
Existovalo dokonce několik děl, které měly větší dostřel než pařížanka, třeba kanon K5 Glatt, s dostřelem 152 km. Byl použit za druhé světové.
Problém nebol len v zbraniach a ich účinku, ale hlavne v možnostiach ich pohybu na bojisku.kacermiroslav píše:Spíše by mě zajímalo, jak to že 830 kg těžký projektil si nedokázal poradit s pevnostma u Verdunu. Nebyla to třeba chyba projektilu, který předčasně vybuchoval, nebo .... co já vím ... v něčem jiném.
Vychádzal z 28cm kanónu K5(E) Bruno? (kaliber 283 mm) s dostrelom tesne nad 60km, hlaveň bola prevŕtaná na 31cm a hladkostenná (bez drážkovania).racek píše:Existovalo dokonce několik děl, které měly větší dostřel než pařížanka, třeba kanon K5 Glatt, s dostřelem 152 km. Byl použit za druhé světové.
To jsi vyčetl kde? Rád bych měl k tomu nějaké podklady, které z pevností WW1 byly vyřazeny hlavně zavalením komunikačnícgh prostor podzemí než zničením obrany i útoku.Alchymista píše: Pevnosti obvykle nestratili obranyschopnosť zničením palebných postavení, ale zavalením podzemných priestorov a prerušením spojenia medzi palebnými postaveniami a skladmi munície.
O fort Vaux boli zvádzané tvrdé boje na povrchu i v podzemí fortu, fort Douaumont naopak získali nemci takmer bez boja o objekt pre chybu obrancov (podľa wiki).
M-Gerät - mobilní verze o hmotnosti cca 42 tun a délce hlavně L/12kacermiroslav píše:Oficiální název houfnice však byl 42-cm M-Gerat, nebo též 42-cm Gamma-Gerat.
dokázaly!kacermiroslav píše:.... kdy však kola děla byla opatřena velkými nášlapnými deskami, které dokázali hmotnost 43 tunového kolosu rovnoměrně rozprostřít na zem.
Ne! na počátku války byly vyrobeny pouze 2 kusy M verze a 4 nebo 5 kusů G verze. Uvádíš to i sám níže, takže bych to rozdělil na 1913 první kus a celkem 12 ks.kacermiroslav píše:TTD „Tlustá Berta“
Datum výroby:.......................... 1913 (12 ks)
Délka hlavně:............................L/14
Dostřel:.................................... 12,5 km
Počáteční rychlost střely:........... 400 m / s
za prvé: našly, první světové války, podílely, Čechcáhkacermiroslav píše:Oba dva vyrobené exempláře našli své použití již v prvních dnech První světové války. Významně se podíleli na demolici belgických pevnostních měst Liege a Namur v srpnu 1914 a následně Antverp (zajímavostí je, že odstřelování těchto pevností se zúčastnilo i několik moždířů vyrobených v Čechcáh - Škoda 30.5 cm).
belgické pevnostikacermiroslav píše:Dalšího užití se děla dočkala na Belgické pevnosti Brialmont, která byla zkonstruována v 80.letech 19.století. Po několika dnech odstřelování byla pevnost srovnána se zemí. Pravděpodobně nejvelkolepějšího použití se tato děla dočkala při odstřelování další belgické pevnosti Fort Loncic, která vylétla do povětří po přímém zásahu muničních skladů.
Dobře, jinak - jsou jiné prameny, hodnověrné (!), tedy ne internet, kde se o konkrétním fortu (jediném objeku) píše jako o Fortu Brialmont? Henri Brialmont byl stavitel pevností, chyba tedy může vzniknout sloučením stavitelova jména.kacermiroslav píše: Pevnost Fort Brialmont podle zdrojů na netu existuje...viz. například ZDE: http://users.telenet.be/telefunker/page ... lmont.html
Tak schválně, kolik chyb v mém příspěvku najdeš ne, sorry, tuto debatu ukončíme, už jsem viděl, že si příspěvky necháváš kontrolovat, tedy zlepšení :-)kacermiroslav píše:Když už opravuješ pravopis, tak si oprav i svůj:-)
K tomuhle ale já nemám o moc víc informací, jen bych opisoval z jednoho dvou pramenů, což je snazší odkázat na tyto prameny. Například: http://pevnosti.cz/pevnosti.html - svazek číslo 10, Vladimír KUPKA - BELGICKÁ OPEVNÌNÍ z let 1930 - 1940kacermiroslav píše:Když už si dáš tu práci s pevnostmi od Brialmonta, tak co kdyby jsi zkusil napsat podrobnější příspěvek na toto téma? Určitě by to zajímalo většinu návštěvníku Palby víc, než jen seznam těch pevností.
Protibetonová střela musí v betonu proniknout co nejhlouběji svou kinetickou energií. Když se to povede, tak potom na roztrhání bunkru stačí malá nálož.kacermiroslav píše:Spíše by mě zajímalo, jakto že 830 kg těžký projektil si nedokázal poradit s povnotma u Verdunu. Nebyla to třeba chyba projektilu, který předčasně vybuchoval, nebo ....co já vím...v něčem jiném.
To je aj o tom kedy vlastne vznikla prvá podkaliberná strela a pre delo akého maximálneho kalibru boli vyvinuté?Trabant píše:Protibetonová střela musí v betonu proniknout co nejhlouběji svou kinetickou energií. Když se to povede, tak potom na roztrhání bunkru stačí malá nálož.kacermiroslav píše:Spíše by mě zajímalo, jakto že 830 kg těžký projektil si nedokázal poradit s povnotma u Verdunu. Nebyla to třeba chyba projektilu, který předčasně vybuchoval, nebo ....co já vím...v něčem jiném.
Střela z Tlusté Berty byla pomalá a měla velký průměr - pro ničení železobetonových bunkrů se moc nehodila. Proti bunkrům byly nejlepší dlouhé podkaliberní střely z děl velkých ráží. Němci proti tvrzi Hůrka zkoušeli podkaliberní střely dlouhé 2 metry a silné jen 10 cm - střela byla vlastně silnostěnná trubka z kvalitní oceli, která měla vnitřní průměr cca. 4 cm a uvnitř byla výbušnina. Některé zásahy vypadají, jako by tam někdo vyvrtal díru velkou vrtačkou.
To máš asi na mysli střely typu Rochling. Nicméně to je úplně jiná kapitola a v úplně jiné době. Tato munice nebyla k dispozici ani v září 1938, pokud se nepletu.Trabant píše:Střela z Tlusté Berty byla pomalá a měla velký průměr - pro ničení železobetonových bunkrů se moc nehodila. Proti bunkrům byly nejlepší dlouhé podkaliberní střely z děl velkých ráží. Němci proti tvrzi Hůrka zkoušeli podkaliberní střely dlouhé 2 metry a silné jen 10 cm - střela byla vlastně silnostěnná trubka z kvalitní oceli, která měla vnitřní průměr cca. 4 cm a uvnitř byla výbušnina. Některé zásahy vypadají, jako by tam někdo vyvrtal díru velkou vrtačkou.