PALBA.CZ

Cíl byl pravděpodobně pouze Varjag. Na Korejec údajně Japonci vůbec nestříleli, takže jeho posádka neutrpěla žádné ztráty.

Ono je logické, že Japonci stříleli víc "na jistotu". Měli převahu a to jim umožňovalo zaujímat jistější pozice pro zásah. A obráceně, Rusové museli pálit jako o život, protože měli proti sobě více cílů.

Stejně si v jeden okamžik vybereš určitý cíl. Tady ten počet zase takový vliv nemá.

To ano, ale Rusové byli pod tlakem situace, zatímco Japonci ne a to se v tomto určitě projeví. Početně slabší má tendenci "zasypat granáty" nepřítele, zatímco ten si počká na svoji příležitost. Tedy je k tomu vytvořena situace, záleží na stavu mysli obou a jejich přístupu. Tohle je dle mého nejpravděpodobnější vysvětlení, ale samozřejmě, že to může být i jinak.

Tady je dobře vidět rozmístění jednotlivých lodí na rejdě v Čemulpchu během vyloďování japonských vojáků před samotnou bitvou. Japonské transporty jsou zakotvené co nejblíže u břehu a torpédovky zaujaly takovou pozici, aby snadno torpédovaly Varjaga s Korejcem, pokud by se Rusové pokusili vylodění překazit.

Zajímavé na střetnutí u Čemulpcha je, že vlastně nezačalo až 9. února, ale už o den dřív, kdy se ruský Korietz pokusil vyplout z přístavu a při setkání s japonskými loděmi došlo ke zmatené výměně palby a torpéd. Často se to bere jako úplně první střet rusko-japonské války, i když není úplně jasné, kdo začal.

Samotná bitva pak měla dost neobvyklý průběh i prostředí – v přístavu kotvily neutrální válečné lodě (britské, francouzské, americké), které celý souboj sledovaly prakticky „z první řady“. Po návratu se na ně ruské posádky evakuovaly, takže se vyhnuly zajetí Japonci.

Celý střet byl dost jednostranný – Japonci utrpěli minimální ztráty, zatímco ruské lodě byly poškozené natolik, že je musely vlastní posádky potopit. Přesto byli po návratu ruští námořníci vítáni jako hrdinové a vyznamenáni, což je docela zajímavý příklad rozdílu mezi reálným výsledkem bitvy a jejím obrazem doma. Car asi potřeboval neúspěchy ve válce alespoň nějakým mediálním způsobem vylepšit ve svůj prospěch.

Tady je poškozený Varjag vracející se do Čemulpcha, přičemž je dobře vidět jeho náklon:

Počet zásahů se v pramenech liší. Často se uvádí 11 zásahů, zatímco jiné rekonstrukce docházejí k vyššímu počtu zásahů nebo zahrnují i zásahy, jejichž přesné určení je sporné. Poměrně dobře doložitelné jsou však následky. Varjag utrpěl několik zásahů v oblasti vodorysky, z nichž nejméně jeden byl mimořádně vážný. Moderní rekonstrukce založená na lodním deníku a japonských hlášeních lokalizuje jeden velký průstřel levého boku přibližně v úrovni vodorysky; otvor měl podle této rekonstrukce asi 2 m² a jeho spodní okraj sahal přibližně 80 cm pod hladinu. To už nebyla běžná průstřelová škoda, ale zásah přímo ohrožující plovatelnost. Současně byly poškozeny řízení a jeho rozvody. To je velmi důležité, protože právě problémy s řízením zásadně komplikovaly manévrování Varjagu během poslední fáze boje. Některé prameny uvádějí poškození potrubí vedení k řízení a elektrického zařízení řízení. Některé rekonstrukce uvádějí čtyři podvodní zásahy, jiné pět závažných zásahů na vodorysce nebo pod ní.