Alexander II. Nikolajevič

[Ljubov]

Kniha se jmenuje Generál na bílém koni; autor Valentin Savvič Pikul; nakladatelství EKSMO-Press; rok vydání 1998; počet stran 686. Cena 199,-Kč.

Bitva o Geok Tepe bude jistě zajímavá, když to do 5. ledna nebude, nic se nestane. Budu se těšit.
Mohu jen doufat, že naše velení se slituje nad zkrachovalým spamerem a dovolí mu dále psáti.

[Pátrač]

Děkuji za info. Zkušel jsem se domluvit s internetem jestli to vyšlo i u nás, i když podle toho co jsi uvedla asi ano. Ale nic jsem zněho nevytěžil. Musím na to přes univerzitní knihovnu.

V pondělí začínám s chválou podel slibu. Do té doby to natrénuji.

[Hans S.]

Co? Kde? Velení? Něco jsem někde přehlédl?

[Pátrač]

Já jsem věděl, že se někdo chytí. Tím jsem mysleli CMP, tedy centrální mozek Palby, adminy.

[kacermiroslav]

U ruských carů bylo zvykem, že si vybírali manželky z malých německých knížectví, která jim sloužila de facto za harém.

Tak tohle mě docela dostalo:-) koukám, že Němci to asi nedokázali překonat a tak si ve třicátých letech vymysleli o sobě ty blbosti o nadlidech:-)))

[Ljubov]

Chápu, je to zajímavý fakt. V seznamech ruských panovníků a jejich manželek je běžně uvedeno například: Petr III. Fjodorovič a žena Jekatěrina Alexejevna. Může se zdát, že je vše v pořádku. No, a potom stačí dohledat a výsledek je tento:
Jekatěrina Alexejevna - pravým jménem Žofie Frederika Augusta.
(Jekatěrina je ruská podoba jména Kateřina, zmíněná panovnice je známá jako Kateřina II.)
Alexandra Fjodorovna ( matka Alexandra II.) - Frederika Luisa Charlotta Vilemína
Marja Alexandrovna ( žena Alexandra II.)- Maxmiliána Vilemína Augusta Žofie

Je to nekonečný seznam, německá či pruská žena nebyla výsadou jen vládnoucího panovníka, nýbrž i jeho bratrů, bratranců..

Díky záslužné činnosti německých princezen měli Romanovci 99% německé krve, za což byli zejména v posledních letech 19. století označování jako pochybné existence. S ruskými cary neměli společného téměř nic. A jak skončili..

Projevy o nadřazenosti německého národa propagované od 30. let byly sice nejslavnější, ale nebylo to pouze výsadou Němců. Říká to o sobě kdejaký národ, je pravda, že jsou to projevy na jiné úrovni.

Jak mě baví velice nenápadně spamovat…

[Sgt.Pierro]

čím to že si Ruští panovníci vybírali své manželky především v německých zemích??

[Ljubov]

Doopravdy se mohu pouze domnívat, že šlo o upevnění vztahů s vyspělou Evropou, jakousi romanovskou tradici nebo nějaký fyzický rys. Těžko říct, improvizuji. Jednu jistotu však mám: pravdu se nikdy nedozvím.

[Pátrač]

Mě v této souvislosti napadla ještě jedna věc. A není to nic hezkého. Za stalinských čistek po roce 37 právě německý původ a někdy jen německy znějící jméno stačilo jako vstupenka na popraviště v lepším případě do lágru.

Dynastystické a šlechtické svazky v celé Evropě nebyly nic zvláštního. Naopak se tím vylepšoval de fakto genofond šlechtických rodů a často to pomohlo řešit i věci politicky velmi citlivé. Ale ne vždy.

A Ljubov, nebylo to taky tím, že se jako manželky osvědčili lépe než cery z ruského prostředí? Tím nechci nic naznačit nebo znevážit, ale jen mi to blesklo hlavou.

Ruské dívky co jsem poznal byli prima a Larisa z Razkazova v Tambovské oblasti , je skvělá kamarádka doposud.

[kacermiroslav]

Tak ono to není jen o ruských carech. Například dosud vládnoucí britská královská dynastie, je ve skutečnosti německého původu. Windsorové si říkají podle svého královského sídla až od roku 1917 a to jen proto, aby v době první světové války odlišili své kořeny z Německa. Původní název britské dynastie má být Sasko-Koburg-Gotha, protože královna Viktorie (vládla 1837-1901) si vzala za manžela prince Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského. Navíc sama královna Viktorie pochází z Hannoverské dynastie, která se na britský trůn dostala v roce 1714. První britský král z této dynastie Jiří I. (vládl 1714 - 1727) dokonce pořádně ani anglicky neuměl. A i jeho syn Jiří II. (vládl 1727 - 1760) se ještě narodil v Hannoveru.

Takže nejenom princezny se hledali na německém území. To že právě Německo, může být vliv velké rozdrobenosti. Německé země před sjednocením roku 1871, to byla směs několika desítek království, velkovévodství, vévodství, knížectví, kurfiřství atd. A tak tu bylo mnoho urozených ženichů a nevěst, které sice vládli malému státečku, ale pořád se jednalo o královskou krev. Co třeba mohla nabídnout Francie, Anglie, nebo skandinávské země. V každé zemi byla jedna vládnoucí rodina, která měla jen občas nějakou pěknou princeznu vhodnou na vdávání. Mno a koneckonců německým vládnoucím dynastiím jistě lichotilo, že o jejich ministáteček, potažmo nevěsty, jevil zájem sám následník trůnu největší říše světa.

[Destroyman]

čím to že si Ruští panovníci vybírali své manželky především v německých zemích??

Třeba měli stejnej názor jako můj děda a ten říkal: "Němka do postele, Češka do kuchyně, Polka do chlíva..."
(omlouvám se eventuálním Polkám, jen cituju dědu )

[Mantra]

Jo to sedí!!

[skelet]

Nebylo to tím, že přirozeným nepřítelem Ruska té doby bylo R-U, a to se přelo o prostor s tehdejším "Německem"?

[Ljubov]

Pátrač: Německy znějící jméno nebylo lístkem na smrt jen v Rusku, kupříkladu v Německu žila velká spousta Židů s právě takovými jmény. Většina šlechtických rodů tvořila dohromady ucelenou síť příbuzenských vztahů. Je možné, že Rusky nesplňovaly nějaká vyšší kritéria. Většinou to bylo tak, že na trůně měl car Němku a v posteli Rusku nebo jinou Slovanku. Larisa je velmi hezké jméno.

Kacermiroslav: Vím, o královně Viktorii jsem slyšela dost. Onoho roku 1714 zemřela poslední Stuartovna Anna a nastoupila Hannoverská dynastie, jejíž původ se odvozuje od dcery Alžběty I. České, manželky falckraběte Fridricha Falckého, Žofie Hannoverské.
Nemyslím si, že by se car při výběru ženy řídil nejvíce krásou. Taková křehká, hubená dívka by jim zemřela jen cestou do Ruska a osmi/deseti dětí by se od ní také nedočkali.

Destroyman: Krásné.. A Rusku by poslal kam? Kdybych byla Francouzska, rozhodně bych nesouhlasila s faktem, že by měl mít v posteli Němku.

Skelet: Ne, určitě ne. Některé manželky Romanovců pocházely z Vídně nebo jiných měst Rakousko-Uherské monarchie.

[Destroyman]

Ljubov: No, když už tě zajímají sexuální aktivity mýho nebožtíka dědy, tak Rusku by asi nezařadil nikam. Neměl zkušenosti. On byl zamlada totálně nasazenej v Lipsku a tam si patrně Němek a Polek užil ažaž. A po válce - již patřičně vybouřen - si vzal babičku a žili spolu spokojených víc než padesát let.
Co se mně osobně týče, zařadil bych Rusku po bok Češky do kuchyně. Eh, představ si třeba takovýhle menu: šči se smetanou, pečená kachna nadívaná králíkem, chlupatej knedlík, zelí a jako dezert třeba bliny... a pak to spláchnout vychlazeným plzeňským... Řekl bych že to je hodně racionální argument pro zavedení mnohoženství!

[Ljubov]

Destroyman:Jistě, že ne. Nic mi do toho není. Jen jsem přehnaně zvědavá a zajímá mě, jak nás tady v Česku vidíte. Takže patřím do kuchyně, skvělé. Ale takovéhle menu bych dozajista nezvládla. Po nějaké hodině práce by mi došla trpělivost a zkusila bych otestovat návyky z fleretu pro kuchyňský nůž.

Nebyl by nějaký dotaz na Alexandra nebo Romanovce, ať mi nezamknou téma a nebudu moct kde spamovat?

[Sgt.Pierro]

Docela i říkám, co vedlo Alexandra k tomu, aby po nezdařeném atentátu vystoupil z kočáru a začal zkoumat okolní nábřeží. Co dělala jeho ochranka?? Jakto že vladaře z místa útoku okamžitě neodvezli?? Vždyť Alexandr si o to doslova řekl. Je pochopitelné, že pro atentátníka č. II s naskytla šance cara zabít což se mu téměř povedlo. (zemřel týž den s utrženýma nohama)...

[Ljubov]

Спасибо большое.. Konečně dotaz.

Poslední okamžiky života Alexandra II. jsou jednou z nejnepochopitelnějších otázek ruských dějin. Dříve jezdil panovník sám v kočáře jen se svým kočím, aby lid viděl, že se nemá čeho bát, je to přece svatý báťuška car. První atentát na Alexandra II. z 4. dubna roku 1866, který spáchal Dmitrij Karakozov, tuto tradici změnil. Cara doprovázela skupina těrských kozáků.

13. března 1881 to vypadalo asi takto: Car se vracel z přehlídky v Michajlovských jízdárnách zpátky do Zimního paláce. Mohl si vybrat dvě možné cesty. První vedla přes Jekatěrinský kanál a druhá přes ulici Malá Sadová, na obou již čekali teroristi, takže to bylo jedno.
Průvod začínaly Alexandrovy saně, na níž seděl na kozlíku kočí a jeden kozák, za nimi jela skupinka kozáků na koních, poté následovaly saně plukovníka Dvoržického a ostatních příslušníků vojska.
Alexander si zvolil cestu přes kanál, když míjel Koňušennského most, hodil po jeho kočáru bombu devatenáctiletý Nikolaj Rysakov.
Výbuch poškodil pouze zadní stranu kočáru a zabil kozáky, kteří jeli za panovníkem. Car vystoupil ven, ujistil okolo stojící lid, že není zraněn, pokřižoval se a vydal se promluvit s chyceným atentátníkem. Dvoržickij a ostatní přesvědčovali vladaře, aby hned jeli domů, ale on odmítl. Tak co měli dělat jiného, než poslechnout. Alexander během promluvy s Rysakovem zjistil, že chlapec je měšťan. Přišel k němu a řekl:"Já jsem chvála Bohu v pořádku, ale tady.." a ukázal na mrtvého kozáka. Rysakov zašeptal:"Tak chvála Bohu ?". Panovník ho svěřil strážím se slovy "Pěkné kvítko," a znovu byl upozorněn, že nemusel být Rysakov sám. Alexander na nátlak svolil, že odjedou, ale napřed si chtěl prohlédnout místo výbuchu. Prošel několikrát po ulici a poté vykročil směrem k jámě. Na tuhle chvíli čekal mladík u zábradlí. Ignacy Griniewski. Ten se již nemýlil. Kromě panovníka zemřel i on sám a asi dvacet obyčejných lidí.
Alexandra naložili do Dvoržického saní, pomáhal mu i Ivan Jemeljanov, třetí atentátník. Jak rád pomohl, viděl, že car zemře.. Jemeljanova předpověď se vyplnila týž den večer.

Podrobnější popis situace z Jektěrinského kanálu při nejlepší vůli poskytnout nemohu. Proč neodešel? To nikdo neví.

[Sgt.Pierro]

Zvláštní případ. A ještě zvláštnější je na celé věci to jak si car dokázal i přes prožitý šok a s téměř neuvěřitelným klidem promlouval s lidmi a obhlížel okolí místa po výbuchu. Normálně by člověk reagoval instinktivně a snažil by se před nebezpečím ukrýt a místo opustit. Stejně tak je zvláštní, že nedošlo ke krveprolití - vždyť celý ten atentát sledovalo asi poměrně dost lidí okukujících co se to vlastně děje...

[skelet]

Tak nebyl to jeho první atentát, třeba si myslel, že ho chrání prozřetelnost. Nebyl by to ojedinělý případ v dějinách