Extrémně vysoké rychlosti letounů a jejich materiály

[Rosomak]

Myslíš asi spolupráci se systémem Vozduch-1?

Těm stovkám km se není nutno divit.
Již pro MIG-25 byl rozvíjen program pro likvidaci kosmických družic a vypouštění nových (vzhledem k utajení ale SSSR vypouštěl špionážní družice klasickým způsobem).

Jsou to různé cesty využití ruského ASATu (zůstala po něm společnost http://www.kazcosmos.kz či kancelář Vympel), který po ztrátě MIGu-25 byl vyvíjen pro MIG-31D, kdy dokázal z výšky 20 km odpálit raketu o hmotnosti 2.000 kg, která vynesla na nízkou oběžnou dráhu družici(hlavici) 200 kg - je jasné, že definovat maximální dostřel střely odpalované z letadla je velmi ošidné.

Samozřejmě USA mohou využít svůj program ASAT (třístupňové střely ASM 135A či CASM 135A). O něm víme více, takže první start leden 1984, ostrý test září 1985, sestřel družice Solwind P78-1 ve výšce 560 km (samotná raketa dokázala při předchozích testech dosáhnout více než 1.000 km). Odpal z upravené F-15 A Eagle (77-0084) z 24.400, Mach 0,94, 65°, nedávno slavnostně tajně oprášen při sestřelu družice (použito stejné nespolehlivé IČ navádění).

Pro civilní využití minidružic - počítejme - ke komerční ceně cca $9.000 za stratosférický let (+ cena rakety), MIG-25 je snadno dostupný.
Takže za nějakých 50.000$ je možné vypustit 200 kg do vesmíru, proto tyto civilní programy nemají příliš velkou podporu a kladou se jim velké administrativní překážky.
Vždyť jaký by to byl průšvih, kdyby každá země si mohla vypouštět své špionážní družice.
A teď si představte, že by to opanovala tzv. teroristická skupina a místo družice tak umístila bombu. Po startu by byla družice označena jako ztracená, ale za delší čas (až by z ní bylo jen číslo v katalogu smetí) by se z ní stalo nemilé překvapení.

No a SSSR měl i jiné velmi zajímavé nosiče.
Kdo pozná co je na obrázku?

[skelet]

MiG-105, sovětská odpověď na X-20

[Czarnian]

Kdo pozná co je na obrázku?

Projekt Spiral?

[Rosomak]

Máte za 1, nenechali jste se zmást.
Kdyby někdo měl videa z letu těchto zajímavých projektů, rád přivítám.

Na těchto projektech ze 60 let je krásně vidět, jak se vyvíjely koncepce jaderných nosičů a proč zvítězily neřiditelné prostředky.
Zkrátka člověk a přetížení to se nemá rádo.

Zajímalo by mne, jestli piloti na SU7B byli nějak speciálně psychicky školeni na shoz jaderné munice.
Ona to není sranda, vyrovnat se s tím, že může zabít spoustu nevojenských osob a nebo lidí vůbec.

[skelet]

mohu posloužit pouze touto grafikou
http://www.youtube.com/watch?v=NLCUEVp-iU8

[Rosomak]

Grafika je na nic. USA X-20 nikdy nedostali do výroby, byl to pouze koncept.
SSSR byl zato daleko vpřed.
Obrázky jsou uvolněny pouze pro subsonickou variantu, ale testované stroje pro supersonickou , natož hypersonický prototyp nikde nejsou. A to je prosím již 50 let.
V muzeu nejsou, fotky nejsou, nikde se o nich moc nepíše. Škoda.

[Alchymista]

Rosomák - Vozduch je pre vzdušný prepad, toto sa volalo nejak inak, ale mohla to byť aj súčasť systému Vozduch alebo Osnova, to fakt neviem.

Ad Spiral - Skús hľadať tu: http://www.buran.ru/ , presnejšie http://www.buran.ru/htm/spiral.htm a sleduj odkazy.
Na http://www.buran.ru/htm/epos.htm sú gif videá zo skúšok EPOS

Letové kusy pre hypersonické lety zrejme neboli dostavané, na orbitu sa dostali zmenšené modely BOR.

[glenfir]

ahoj, chtěl bych se vrátit zpět k tématu letecké jaderné munice. Přiznám se, že jsem nepochopil shoz v úhlu 45° resp. 110 °. Umím si představit shoz při 45°, ale ne při 110°. Mám tomu rozumět tak, že je letadlo v podstatě přetočeno na zádech ..? Umím si představit shoz do 90° (tedy jestli to má v tomto úhlu význam .. , ale pak se letadlo v podstatě přetočí a od cíle se vzdaluje ..

[Pátrač]

No nevím ale když jsem se to pokusil představit pak to smysl tedy těch 110° dává.

Letadlo je v letu a má popsanou rychlost. V místě odhozu nahodí přídavné spalovaní a přejde do stoupavého letu. V okamžiku kdy je kolmo k zemi zahájí překlápění a mírnou otáčku přes pravé křídlo. V tomto momentě de fakto kdy už přepadá na záda odhodí bombu. Ta je katapultována v potřebném pečlivě nacvičeném směru. Přechází díky vlastnímu momentu hybnosti a působením odstředivých sil na vlastní pseudobalistickou dráhu a podle předem vypočítaných parametrů této dráhy dopadá v určitém poli chyb poblíž cíle.

Jakože jsem z toho byl trubka, myslím si by to takto mohlo být.

[Mantra]

Přesně tak, novináři "odhalují" pro širokou veřejnost Ameriku i s indiánama. Ale běžný čtenář bulváru si to určitě užije....

Jen tak mimochodem, pěnice Vlasta se chystá strouhnout vojenskou Duklu.
http://sport.idnes.cz/sportovci-odsoudi ... sporty_kal
http://www.sport.cz/clanek/117978-sport ... duklu.html

Jenom kvituji její snahu. Zbytečně drahé. A to že je v AČR stále kolem 13tis civilů je taky děs. Ale to je OT.

[Pátrač]

Alchymista - ten první odkaz na Burana je krásný. Kdoví jaký že to vzal konec. Nebyl to špatný projekt.

[Mantra]

Tady je o něm něco:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modl ... bu_fm1.htm

http://www.financninoviny.cz/tema/index ... seznam=428

Na vlastní oči jsem ho viděl v Praze, když se vracel z Francie. Úžasný zážitek, ho vidět na zádech An 225 Mrija.

[Pátrač]

Velice pěkně děkuji. Je v tom trocha nostalgie. Pamatuji si jak jsem se v televizi díval na to, jak ho ten borec v tom letadle vede na zem. Byl v tom potenciál a je škoda že je pryč.

Ale na druhou stranu když si vezmu jakými průšvihy prošel americký program raketoplánů, tak jeto možná i dobře.

[skelet]

Pokud mohu doporučit, tak pěkný článek o Buranu byl v listopadovém čísle Letectví a Kosmonautika. Od důvodu vzniku, prvotní projekty až po uzemnění. Vcelku dost zajímavé.

[Rosomak]

Pozor, koncepcí Buranu si Rusové pouze osvědčili, že náklady jsou skutečně tak vysoké a žádné úspory proti Sojuzům nejsou, ale naopak.
A to prosím Buran sebou netahal 3.500 kg váhy navíc v motorech.
Návratové kabiny Sojuzů se úspěšně recyklují, díky malé hmotnosti návratového modulu je potřeba méně paliva na vstup do atmosféry, o startu ani nemluvě.
Zkrátka cena za kg na oběžnou dráhu a zpět je vcelku jasná.
A to myslím je Buran z titanu, kdežto Shuttle je z duralu. Tj. kdyby byl z titanu, tak Columbia mohla to porušení křídla přežít.

[skelet]

Co jsem se v Letectví dočetl, tak vývoj raketoplánu byl Sověty zamítnut jako zcela nesmyslný a nepotřebný. Zdůvodňovali to astronomickými náklady s nulovou návratností. Proto vše předali armádě, která začala hledat důvod proč Amíci tak urputně raketoplán prosazují. Nakonec jim do rovnice zapadal jen nosič ZHN.
Ono vynášení raketou Energija bylo kvůli bezpečnosti, neb americkou koncepci zamítli jako velice riskantní pro posádku. Navíc by jim umožňovala využití pro výstavbu měsíční základny. Dost zajímavé čtení.

[Rosomak]

Ona Energija nebyla také moc bezpečná raketa. Umístění nákladu na boku odporuje základům bezpečnosti při startu s posádkou.
Ale takovéto kolosy nás v podstatě nemusí zajímat, u nás se používaly mnohem akčnější a zajímavé rakety.

[skelet]

Dle představ konstruktérů by se v případě problémů s nosnou raketou na KPH tyto motory vypnuly. Raketoplán by se po té odpoutal a nouzově přistál. Americká varianta (také Sověty projektovaná) byla zavrhnuta mimo jiné, i z důvodu nemožnosti tohoto manévru, raketoplán by od raket na TPH nešlo do jejich vyhoření odpoutat.
A dalším faktorem proč byla použita Energija bylo, že šéf vesmírného programu Gluško v tom spatřoval možnost použití rodiny "Buran" pro lunární lety a výstavbu stálé lunární základny.

[Rosomak]

Zajímavé, ale poněkud staré informace. Koncern Energia počátkem minulého roku žádal Rosskosmos o rozhodnutí ohledně Měsíce.
A neuvažoval užití Buranu, ale Clipperu, který může na oběžnou dráhu vynést i Zenit. Tam se může spojit s nákladem vyneseným čímkoliv jiným, např. Energií.
Prostě při výbuchu nádrže vypínat motory je poněkud blbost. Zvláště když jsou tam čtyři čtyřkomorové.
Takže Energija možná ano, ale pouze jako nákladní varianta. Dopravovat lidi pomocí Clipperu a mnohem menší a levnější rakety (+bezpečnější), např. Zenit-M.

[skelet]

Nebylo ta psáno při výbuchu, ale při náznaku potíží. Ale nejsem rakeťák, tak se hádat nebudu. Vím jen co si přečtu
K tomu měsíci - tato úvaha se netýkala minulého roku, ale začátku programu Buran. Kdy se Gluško snažil vytřískat co nejvíce pro civilní program. Tedy vyvinutí a vyzkoušení nosné rakety Energija. Za předchozí vadnou interpretaci se omlouvám