Napsal: 5/2/2012, 20:46
Ještě doplním, že Potěmkin k vytvoření kulis krásných ruských vesniček povolal na 40 zkušených malířů, kteří na jeho objednávku vytvořili několik verzí ruských vesnic a dekorace přesouvali podle potřeby tak, jak se zrovna přesouvala Kateřina II.
A jak se Potěmkin vůbec dostal do carevniny přízně? Stalo se ta v roce 1762, kdy se mladý Potěmkin podílí na svržení Kateřinina manžela cara Petra III (1728-1762). Sám Potěmkin pak pocházel z né příliš zámožné rodiny běloruského důstojníka. Včem ale vynikal byla studia. Studuje na moskevském univerzitním gymnáziu, kde patří mezi 12 nejlepších studentů, kteří jsou již v roce 1757 představeni carevně Alžběte I. (1709-1762). Možná úspěch audoence měl za následek, že se mladý Potěmkin na další studia vykašlal. Lépe řečeno, byl prý vyhozen pro lenost. Ovšem v jeho případě se spíše jednalo o jeho exentrické chování. Podle historika Milana Švankmajera trpěl Potěmkin depresemi a únavou, které u něho stav "lenosti" vyvovali i na řadu měsíců, kdy se pouze opíjel, nemyl ani se neoblékal.
Když tedy Potěmkin ukončil školu, vrátil se do jízdní gardy v které sloužil již od svých 16 let. Během carského puče (1762) se stává favoritem carevny Kateřiny a ta jej bohatě odměňuje jak po finanční stránce, tak i pracovní, když první 1,5 roku strávil v jejich diplomatických službách jako kurýr ve Švédsku. V roce 1768 se účastní války s Turky, kde opět vykonává roli kurýra. Polní maršál Petr Rumjancev (1725-1796) jej jako polního kurýra posílá přímo k carevně. Potěmkin se snaží dostat se dále do carevniny přízně, což se mu skutečně v roce 1774 podaří, když se Kateřina zbavuje svého dosavadního milence Alexandra Vasilčikova (1740-1804). Pak již Potěmkinovi nestojí nic v cestě. Další jeho osudy jsou již poměrně dobře známé.
A jak se Potěmkin vůbec dostal do carevniny přízně? Stalo se ta v roce 1762, kdy se mladý Potěmkin podílí na svržení Kateřinina manžela cara Petra III (1728-1762). Sám Potěmkin pak pocházel z né příliš zámožné rodiny běloruského důstojníka. Včem ale vynikal byla studia. Studuje na moskevském univerzitním gymnáziu, kde patří mezi 12 nejlepších studentů, kteří jsou již v roce 1757 představeni carevně Alžběte I. (1709-1762). Možná úspěch audoence měl za následek, že se mladý Potěmkin na další studia vykašlal. Lépe řečeno, byl prý vyhozen pro lenost. Ovšem v jeho případě se spíše jednalo o jeho exentrické chování. Podle historika Milana Švankmajera trpěl Potěmkin depresemi a únavou, které u něho stav "lenosti" vyvovali i na řadu měsíců, kdy se pouze opíjel, nemyl ani se neoblékal.
Když tedy Potěmkin ukončil školu, vrátil se do jízdní gardy v které sloužil již od svých 16 let. Během carského puče (1762) se stává favoritem carevny Kateřiny a ta jej bohatě odměňuje jak po finanční stránce, tak i pracovní, když první 1,5 roku strávil v jejich diplomatických službách jako kurýr ve Švédsku. V roce 1768 se účastní války s Turky, kde opět vykonává roli kurýra. Polní maršál Petr Rumjancev (1725-1796) jej jako polního kurýra posílá přímo k carevně. Potěmkin se snaží dostat se dále do carevniny přízně, což se mu skutečně v roce 1774 podaří, když se Kateřina zbavuje svého dosavadního milence Alexandra Vasilčikova (1740-1804). Pak již Potěmkinovi nestojí nic v cestě. Další jeho osudy jsou již poměrně dobře známé.