bitevní lodě třídy BRANDENBURG

[kacermiroslav]

O službě ex německých lodí v tureckém loďstvu jsem toho příliš mnoho nenapsal tak aspoň krátké doplnění. Jako nejvýznamnější turecké lodě se slušnou bojovou hodnotou se účastnili dvou námořních bitev proti Řekům během balkánské války. K první bitvě došlo u ostrova Helli (16.12.1912) a poté u ostrova Lemnos (18.1.1913). Byla to jediná plavidla, která se mohla postavit proti řeckému pancéřovému křižníku Georgios Averoff. Po vypuknutí První světové války byly staženy ke střežení Dardanel. Dne 8.8.1915 byl během Dardanelské operace potopen Barbaros Hayreddin v Marmarském moři, když se stal terčem torpéd britské ponorky E 11. Předtím se obě plavidla opakovaně dělostřelecky střetla s britskými bitevními loděmi právě během dardanelské operace. Přeživší Turgut Reis (někdy též psáno jako Torgut Reis) sloužil až do konce války. V roce 1918 se například podílel na záchraně bitevního křižníku GOEBEN, když po výpadu do Egejského moře uvízl na mělčině v Dardanelách a stará řadová loď se podílela na jeho vyproštění. Po skončení války byla Turgut Reis zakotvená jako školní loď až do roku 1933, kdy byla vyškrtnutá ze seznamu tureckých válečných lodí. Těžká výzbroj se ale dala ještě použít a proto byla v roce 1938 sejmutá a nainstalovaná ve svahu nad průlivem v Dardanelách u města Canakkale. Jednalo se o přední dělovou věž, kde byla děla o délce hlavně 40 násobku ráže a středovou věž s děly 35 násobku ráže. Pod věžemi byl vybudován prostor ve skále pro osádku, zásoby a munici. Obě věže jsou stále na svých místech a jelikož se nenacházejí ve vojenském prostoru, tak jsou volně přístupné.

[Zemakt]

Paráda, takhle nějak bych si představoval tuzemské námořní muzeum, věž by byla samozřejmě funkční. Neválí se někde nějaká věž?

[Mirek58]

Co vím, na ráži 305mm bys musel do Ruska.

[jarl]

Proč sem taháš ráži 305 mm, když „branbenburďáci“ odjakživa nesli děla kalibru 280mm?

[Zemakt]

To, už jseš Jarle moc velkej labužník. Já bych se s 305 spokojil . Ale jestli jsou to ta z Frunzeho , tak ty na prodej zřejmě nebudou.

[Mirek58]

No, je nebližší dosažitelná, a co jsem koukal na Ruském ostrově je v docela "koupěschopném" stavu.

[jarl]

Našel jsem pěkný výkres bitevní lodě Barbaros Hayreddin

[jarl]

Hurá na boxery! Bitevní lodě Kurfürst Friedrich Wilhelm (vlevo) a Wörth proplouvají v r. 1900 Suezským průplavem:

xxx

[kacermiroslav]

Opět nádherné fotky starých obrněnců. Je vidět, že ani Suezem neproplouvala válečná plavidla každým dnem a proto jsou tam vidět docela velká shromáždění lidí. Taky mě na tom druhém snímku překvapuje, jak byla okolní krajina kolem průplavu tak plochá. Jako by vodoryska v průplavu byla nad úrovní okolního terénu.

[kacermiroslav]

Stavba lodí třídy BRANDENBURG byla schválená říšským sněmem a následně i k tomu vydaným zákonem v roce 1889. Dle tohoto námořního zákona se počítalo se stavbou 4 bitevních lodí třídy BRANDENBURG, 4 bitevních lodí druhé třídy SIEGFRIED (ve skutečnosti lodě pobřežní ochrany), 3 křižníků první třídy IRENE a několika menších plavidel. Nicméně i tento na světové poměry střízlivý program nebyl nakonec realizován v plném rozsahu. S realizací se počítalo až po roce 1892 a nějak se nespěchalo. Větší prioritu dostala například stavba císařské jachty, která byla zahrnutá do stejné rozpočtové námořní položky.

Bitevní loď WORTH nesla své jméno na počest místa, kde pruská vojska v srpnu roku 1870 svedla úspěšnou bitvu s Francouzi. V průběhu První světové války sloužila u V. eskadry viceadmirála Grapowa.

[jarl]

Je zajímavé, že Turci se těsně před podepsáním smlouvy s Němci na odkup těch dvou lodí pokusili přesvědčit Němce, jestli by jim raději neprodali novější bitevní lodě třídy Kaiser, ale to bylo zamítnuto. No, ale protože akce vyvolává reakci, jakmile byly obě bitevní lodě třídy Brandenburg zařazené do tureckého loďstva, Řekové začali v Berlíně sondovat možnost koupě zbývající dvojice, ale z tohoto obchodu nakonec sešlo.

[kacermiroslav]

Mě osobně se třída BRANDENBURG líbila hlavně z toho důvodu, že boční salvu bylo možné vést ze šesti hlavní, i když ta prostřední měla jiné balistické vlastnosti. Myslím si, že v dané době měla tato třída o něco vyšší bojovou hodnotu, než KAISER.

[jarl]

No, Němci a Turci to viděli jinak a já s nimi souhlasím. Třídy Kaiser byla mnohem novější a tedy i méně opotřebovaná (a i částečně modernizovaná), takže měla vyšší rychlost, modernější těžká děla, silné sekundární dělostřelectvo a všechny pancíře z Kruppovy oceli. Za mě by to byla jasná volba, ale Němci zkrátka nechtěli prodat nic jiného než staré Brandenburgy.

[jarl]

Je zajímavé, že ve druhé polovině r. 1913 proběhla mezi Němci a Turky jednání o koupi i zbývajících dvou bitevních lodí třídy Brandenburg, a tentokráte je iniciovali Němci. Protože je nabízeli za výhodnou cenu, Turci souhlasili, ale zároveň požadovali, aby se součástí transakce stal i odprodej pancéřového křižníku Blücher a zapůjčení německých specialistů k zaučení tureckých posádek. To Tirpitz nechtěl povolit, ale konečné rozhodnutí bylo odloženo až na podzim 1914, kdy už jak známo byla v plném proudu první světová válka.

[Polarfox]

No, Němci a Turci to viděli jinak a já s nimi souhlasím. Třídy Kaiser byla mnohem novější a tedy i méně opotřebovaná (a i částečně modernizovaná), takže měla vyšší rychlost, modernější těžká děla, silné sekundární dělostřelectvo a všechny pancíře z Kruppovy oceli. Za mě by to byla jasná volba, ale Němci zkrátka nechtěli prodat nic jiného než staré Brandenburgy.

Podle mě ale chtěli Turci úplně jiné Kaisery, tj. tehdy rozestavěné dreadnoughty. Ostatně dělali oči i na Moltke (tahám to teď z hlavy) a vůbec si to představovali jinak, než postupně příčka klesla až k tomu, co se Němci uvolili uvolnit.

[jarl]

V tom stádiu jednání, o kterém píši, už Turci že svých požadavků notně slevil, takže se opravdu jednalo o predreadnoughty třídy Kaiser Friedrich III.

[kacermiroslav]

No, Němci a Turci to viděli jinak a já s nimi souhlasím. Třídy Kaiser byla mnohem novější a tedy i méně opotřebovaná (a i částečně modernizovaná), takže měla vyšší rychlost, modernější těžká děla, silné sekundární dělostřelectvo a všechny pancíře z Kruppovy oceli. Za mě by to byla jasná volba, ale Němci zkrátka nechtěli prodat nic jiného než staré Brandenburgy.

Podle mě ale chtěli Turci úplně jiné Kaisery, tj. tehdy rozestavěné dreadnoughty. Ostatně dělali oči i na Moltke (tahám to teď z hlavy) a vůbec si to představovali jinak, než postupně příčka klesla až k tomu, co se Němci uvolili uvolnit.

Myslím, že si to pleteš s pancéřovým křižníkem SMS Blucher, který byl vyzbrojen 210 mm děly. Již se jednalo o loď typu dreadnought, ale postavenou podle chybných údajů výzvědných německých služeb. Loď postavená v reakci na první třídu britských bitevních křižníků tak zůstala osamocená ve své třídě a byla do značné míry pro Němce zbytečnou. Osmanská říše naopak o ní měla velký zájem. Nicméně tuto informaci o snaze Turků loď koupit, nemám nikde doloženou. Myslím, že jste to řešili jen zde na Palbě kdysi dávno.

[Polarfox]

V tom stádiu jednání, o kterém píši, už Turci že svých požadavků notně slevil, takže se opravdu jednalo o predreadnoughty třídy Kaiser Friedrich III.

S těmi Kaisery (dreadnoughty) mě patrně selhala paměť, ostatně vlastně v roce 1910 šlo jen o akvizici protiváhy G. Averoff, takže to úplně ani nedává smysl. Ale ten pokus o KF III jsem nikde nezaznamenal...odkud je prosím tahle informace? Díky.

Nicméně tuto informaci o snaze Turků loď koupit, nemám nikde doloženou. Myslím, že jste to řešili jen zde na Palbě kdysi dávno.

Ve hře byl (celkem vážně) jak Blucher, tak Von der Tann i Moltke. Jenže podmínky (finanční plus další závazky) byly nevyhovující...prostě Němci za to chtěli raketu. Nakonec do toho stejně hodil v létě vidle Tirpitz, zaříznul to a nabídka obsahovala jen ty šroty Brandenburg (z nichž si Turci logicky vybrali aspoň ty lepší dva kousky celkem za necelou půlku toho, co chtěli původně Němci za jeden pancéřový/bitevní křižník).

Ale kdyby Řekům vyšel v reakci na to pokus o pořízení dvou predreadnoughtů u Frantíků (myslím, že Brennus a Bouvet), tak to mohla být ve východním Středomoří krásná sbírka nastávajícího šrotu (ne že by Mississipi a Idaho byly výrazně větší terno ).

[jarl]

V tom stádiu jednání, o kterém píši, už Turci že svých požadavků notně slevil, takže se opravdu jednalo o predreadnoughty třídy Kaiser Friedrich III.

S těmi Kaisery (dreadnoughty) mě patrně selhala paměť, ostatně vlastně v roce 1910 šlo jen o akvizici protiváhy G. Averoff, takže to úplně ani nedává smysl. Ale ten pokus o KF III jsem nikde nezaznamenal...odkud je prosím tahle informace? Díky.

Je to z ruské publikace o bitevních lodích třídy Brandenburg od Vladislava Gončarova. V posledních měsících se hodně hrabu v různých zdrojích o tureckém loďstvu, takže jsem přelouskal i ty pasáže v jeho knize, které se tomuto tématu věnují.

[Lord]

No různá zbožná přání mohli mít. A taky tam byly zmrazené účty. Jde se na to dívat i touto optikou.
Mladoturci zjistili, že se k nim jen tak nedostanou, tedy ke všemu.
S větší částí peněz a majetku to dopadlo přesně tak, jak se dalo čekat, když se o obrovský balík peněz začnou prát právníci, nově vzniklé státy a vlády.

Skutečný „investor“ koupených lodí byl svržený sultán Abdul Hamid II. „nemocný muž na Bosporu“ – respektive jeho "soukromé úspory" ze státních tureckých peněz. Ten výraz měl symbolizovat jakýsi úpadek Osmanské říše.
Pozemkový magnát: Skoupil obrovské fláky půdy v Iráku a Palestině - o to měly také zájem cizí mocnosti.

Jakmile ho v roce 1909 odstavili, zjistili, že má v Deutsche Bank uloženo víc, než činil státní rozpočet na zbrojení.
Mladoturci za ním přišli a v podstatě mu vysvětlili, že buď ty peníze „dobrovolně“ daruje na obranu vlasti nebo se mu může stát nějaká nepříjemná nehoda.
Aby to nevypadalo jako čistá loupež, Mladoturci založili Námořní ligu (Donanma Cemiyeti). Další prachy šly na stavbu lodí Sultan Osman I. a Reşadiye.
Paradoxně tyto lodě jim Britové zabavili.


Ve výsledku to byl i pro Němce krásný byznys

Němci se zbavili šrotu, dostali zaplaceno penězi, které už u nich stejně ležely, a Mladoturci osmanští revolucionáři s podporou armády si něco koupili.
Ano, vzhlíželi i ke Francii, a líbili se jim cíle francouzské revoluce.

SMS Goeben (kterou také dostali, přejmenovali na Yavuz Sultan Selim) byla loď třídy Moltke.

Lodě třídy Kaiser Friedrich III byla jednoznačně lepší. Němci přešli na 24cm děla. Menší ráže? Jo.
Ale střílela mnohem rychleji. Asi není divu, že Turkům tenhle pokus je získat zamítli.

SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm - třída Brandenburg
Brandenburg měl sice 28cm kanóny, ale ta prostřední věž byla v podstatě za trest. Měla mizerné úhly střelby.


Skeny jsem prohnal AI chatem pro překlad.

Bitevní lodě mění vlajku

Tedy, Hlavní správa říšského ministerstva námořnictva souhlasila s prodejem pouhých dvou z nejstarších řadových lodí Turkům.
Jak se dalo čekat, osmanský ministr války, stoupenec mladoturků Mahmut Ševket-paša, vybral ty nejnovější z nich — „Weissenburg“ a „Kurfürst Friedrich Wilhelm“.

27. července německý velvyslanec Miquel o tom informoval kancléře a císaře:
„S nejvyšší opatrností oznamuji Vašemu Veličenstvu, že Turecko je v zásadě připraveno koupit ‚Weissenburg‘ a ‚Kurfürst Friedrich Wilhelm‘ a Osmanu Nizamimu bylo uloženo zaslat nám písemnou formou žádost o předání těchto plavidel. I nadále s netrpělivostí očekáváme splnění tohoto nařízení.“

Osmanský velvyslanec v Berlíně Nizami-paša nechybil: právě jím vybrané lodě měly největší hodnotu, protože obě nesly pancéřový pás z moderní ocel-niklové cementované oceli (pancíře) Krupp.

Pravda, v poslední moment osmanská vláda změnila svůj názor a navrhla Němcům místo „Brandenburgů“ prodat dvě bitevní lodě následující třídy „Kaiser“ - ty měly veškerý pancíř z kruppovské oceli a nesly četné 150mm rychlopalné dělostřelectvo.

Ale tady už je kategoricky odmítla německá vláda.

Oficiálním kupcem lodí byla Osmanská námořní asociace, polovina částky kontraktu ve výši 25,6 milionu marek* byla zaplacena ze zmrazených účtů svrženého sultána Abdula Hamida II. v Deutsche Bank.