PALBA.CZ

Pátračí - v otázke prísah mám jasno. Sice nie ČSLA - AČR, ale ČSLA - ASR áno. Aj keď si to už presne nepamätám podrobnosti, viem, že vždy, keď sa menil názov, podpisovala sa nová prísaha. Aj keď to už nebol masový akt, iba sme chodili k personalistovi- kádrovakovi.
Ferdinant Dobrotivý bol posledný český kráľ. F.J.I. sa dostal k moci po je ho internovaní- čiže abdikoval pod nátlakom. F.J.I sa korunovať sa nenechal.
To, že bojovali proti Čechom v rakúsko uhorských uniformách, neznamená, že bojovali proti svojim vlastním. Poturčenec horší Turka. Štát nevznikol z dobrej vôle Dohody, či propagandy Masaryka, ale z sily cc. 100 000 pušiek a bodákov. A to je viac ako 1000 zmlúv a panfletov.

jmodrak píše:Štát nevznikol z dobrej vôle Dohody, či propagandy Masaryka, ale z sily cc. 100 000 pušiek a bodákov. A to je viac ako 1000 zmlúv a panfletov.

Štát vzniknul na základě všech tří věcí a ani bez jedné by jeho vznik nebyl možný.

To máš pravdu, ale vždy keď podložíš diplomatické a propagandistické argumenty bodákmi, majú omnoho väčšiu váhu.

Panovníci z dynastie Habsburg resp. Habsburg-Lothringen nebyli uzurpátory ani náhodou. V roce 1526 po tragické smrti Ludvíka I. Jaielonského si Ferdinanda I. zvolili stavové Českého i Uherského království za svého legitimního krále naprosto dobrovolně a bez nátlaku. Královský titul byl v obou zemích dědičný, takže Franz Joseph I. ani Karl I. nebyli žádnými uzurpátory, ale naprosto legitimními panovníky.

Pokud jde o to, že muži měli jen jednu možnost, přísahat, chtěl bych podotknout, že neznám jediný případ, že by byl někdo, kdo by přísahu odmítl byl zastřelen. Kriminál, to ano, ale provaz či kulka nikoliv. I za komančů byli tací, kteří odmítali narukovat do ČSLA. Jednoho znám. Je to Svědek Jehovův, dostal 5 let, ale na vojnu nešel. Jde o pevnost charakteru, o přesvědčení. Dnes také mnoho lidí říká: Já nebyl komunista, já byl jen u komunistů. Já sice komouš nejsem a nikdy nebudu, ale pořád mi jsou milejší ti pevní a přesvědčení komunisté, než ti, co se vezli, vystudovali za nich, byli v SSM i KSČ a pak legitky odhodili a dnes jsou z nich páni pravičáci a podnikatelé, kteří se tváří, že tomu tak bylo odjakživa. Opakuji, že je to věc charakteru.
Škoda, že nám zastřelili arcivévodu Ferdinanda d'Este v tom Sarajevu. Kdyby se totiž stal císařem, nastaly by asi rozsáhlé modernizační změny v monarchii. On totiž prosazoval federální systém a nikoliv dualismus. Neměl rád Maďary a tak chtěl, aby se od Uher oddělilo Chorvatsko se Slavonií. Nejspíš by asi ani nevypukla WW1 (a když, tak možná později).
Ale to je jen kdyby... Ono kdyby pčed WW1 vzali Adolfa itlera na tu výtvarnou akademii ve Vídni, mohl z něho být docela šikovný mistr štětce a plátna a nejspíš by se nestal führerem, ale to je fakt jen kdyby...

950 píše: 1)Pokud jde o to, že muži měli jen jednu možnost, přísahat, chtěl bych podotknout, že neznám jediný případ, že by byl někdo, kdo by přísahu odmítl byl zastřelen. Kriminál, to ano, ale provaz či kulka nikoliv.

Sorry, ale to je furt jedna možnost, buď přísahat, anebo si "pos*at" celý život, ono přežít kriminál i za světové války nebylo zrovna jednoduché. Jinak první poprava na popud vojenského soudu se uskutečnila 23. listopadu, avšak obviněný Slavomír Kratochvíl nebyl souzen za odmítnutí slibu, ale za rozšiřování básně zesměšňující vojenskou mašinerii.

Jenže oni Ferdinanda zastřelily, a tím se dostali k veslu dualisté, národovci (což byla tehdá móda) byli strčeni někam, a protože byla válka tak se toho chopili nepřátelské mocnosti a místo kavárenských přestřelek zde bylo ozbrojené vojsko. Jak prosté milý Watsone.. o tom, že by nastala stejná situace během války NATO a VS snad nepochybuje nikdo. A o tom, že taková situace nastala během druhé světové víme také (ROA).
Zkrátka si to Habskurkové pěkně "prosrali" a začali reformovat až to bylo všem národům v jejich říši u koudele, protože se zařídili jinak.

Hlavně by mě zajímalo jestli je nekorunovaný král skutečným králem. Dle mne nikoliv, protože nesložil slib, že bude dbát o občany království a nebyla mu svěřena bohem, ale toliko kosočtvercem, a je toliko usurpátorem trůnu. A platí vojenská přísaha usurpátorovi? Asi nikoliv. A to že zde nebyla taková tradice na mě nevytahujte, protože se u nás korunovace prováděli hooodně dlouho

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antol ... L3/144.pdf

Starý Procházka třikrát korunovaci slíbil a třikrát odřekl, potažmo za tím byli vždy naši Němci a Maďaři, kteří v tom viděli posílení postavení českého království, respektive Čechů (což by i bylo). Není pochyb o tom, že české království bylo od doby Leopolda II. značně zastíněno samotným Rakouskem a jeho faktické sprovoznění ze světa vcelku vyhovovalo celkové centralizaci moci a i germánské myšlence na jednodnost německé linie mezi Východní markou a Slezkem.

Mno jooo, ale komu pak vlastně občané Zemí Koruny České přísahali? Měl na to vlastně ten dotyčný nárok? Protože česká koruna nezanikla.. takže de facto Češi, Moravané a Slezané žádnou přísahu neporušili, protože sama přísaha neměla platnost. Občané Uher už to mají horší, ti přísahu porušili na 100%

skelet píše:Mno jooo, ale komu pak vlastně občané Zemí Koruny České přísahali? Měl na to vlastně ten dotyčný nárok? Protože česká koruna nezanikla.. takže de facto Češi, Moravané a Slezané žádnou přísahu neporušili, protože sama přísaha neměla platnost. Občané Uher už to mají horší, ti přísahu porušili na 100%

Pakliže jde o morální princip, pak přísahu poruší ten, kdo jedná proti ní a přitom v době přísahy s ní vědomě a vnitřně (dobrovlně) souhlasil.

Vojenské soudy ovšem vždy zajímá jen fakt, jestli kopeš za jejich tým nebo ne, přísaha je pak využívána právě jen na odůvodnění trestání jedinců, kteří kopou proti domácímu týmu.

k téme prísaha a svedomie. Kto nezažil rozpor medzi rozkazom - prísahov a svedomím, nepochopí. Je pravda, že ten, kto odmietne rozkaz priečiaci sa je ho svedomiu, resp. pochybuje o ňom raz, potom to už robí aj následujúce. Povedal by som, že už nie je 100% vojak plniaci rozkaz na 100%. Jednoducho povedané, je to otázka vyššieho princípu. A tam už prísaha komukoľvek a čomukoľvek nehrá úlohu. A motivácia, resp. okamžitý stimul k splneniu rozkazu alebo k vzbure sú tak triviálne, že koncom 20. storočia až neuveriteľné. Od opušťáku až po poznámku v krčme.

a nezbavil nahodou cisar a kral Karol svojich vojakov prisahy vernosti na konci vojny?

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3528

Přátelé...
Kdo se trochu zajímáte o české dějiny, stačí když zabruslíte do ranného středověku a tam se to bratrovraždami, vzpourami mezi Přemyslovci, vězněním právoplatných panovníků, dokonce v jednom případě (kníže Jaromír) došlo i k jeho dlouholetému uvěznění, vykastrování a oslepení. A co náš svatý kníže Václav? Měl pak jeho bratrovrah (neudělal to sám, ale měl na to své lidi) Boleslav právo být knížetem?. Bohužel, mocnější vyhrávají a vítěze pak nikdo soudit nebude. Vyšší princip a pravda jsou sice krásné pojmy, jenže za ty si nikdo nic nekoupí a dbá na ně jen zlomek lidí. Tak to mezi námi lidmi bohužel chodí. Jen si vemte žoldáky za Třicetileté války... Ti také měnili vlajku podle toho, kdo dá víc, bez ohledu na to, zda byli katolíci nebo protestanti... Člověk jse zkrátka od přirozenosti děvka prodejná.

A čo v prípade: "Tohle není moje válka." ?
Nechcem bojovať za tento štát a vládu, ale v prípade odmietnutia povolávacieho rozkazu mi bezprostredne hrozí obmedzenie osobnej slobody, väzenie, alebo dokonca poprava?
A všimnite si jeden detail - povolávací rozkaz je vojenský rozkaz vydávaný civilistovi, ktorý ešte nezložil vojenskú prísahu.

Moje válka není ani občanská válka. Co má dělat voják, který chce bojovat za svoji zemi, ale rozhodnutím politiků je poslán proti svým lidem? Potlačováním nepokojů (se kterými může i klidně souhlasit) počínaje a regulérní občanskou válkou konče... Kde jsou meze přísahy? Budu bránit svoji vlast, ale co dobyvačná válka, nemyslím pronásledování agresora na cizí/jeho území? Viz plány VS za dob minulých

Pokud je v tom či onom státě vojenská služba jakožto občanská povinnost zahrnuta v ústavě zákonem, můžeš být civil, ale jsi povinen. Pokud odmítneš, nejsi ještě zrádce. Zrádce je ten, kdo spolupracuje s nepřítelem. Jako odmítač jsi ale trestně stíhatelný. V době války by i modroknížkaři museli v týlu nastoupit povinnou pracovní povinnost, pokud by jsi nebyl přímo invalida.
Zákony platí a ani jejich neznalost neomlouvá. Kdyby každý řekl, já s tím zákonem nesouhlasil, já pro něj nehlasouval, to poslanci a ty jsem já nevolil, protože jsem třeba k volbám ani nešel, tak co mi je po tom, to by pak byla anarchie. To raději budu mít zglajšaltovanou bezpečnost na ulicích než anarchistickou svobodu v níž si každý bude moci dělat co chce, třeba mně i beztrestně zabít. Už i Švejk přece říkal, že disciplína musí bejt, protože jinak by lidi lezli jako vopice po stromech...
zákonem nesouhlasi, já ho neodhlasoval, tak co mi je po něm

knezdub píše:Kde jsou meze přísahy?

Veľmi dobrá otázka, ale odpoveď na ňu nájdeme sotva.
To je ako so splnením či odmietnutím rozkazu - kde je hranica, medza, za ktorú sa nesmie ísť?
Dá sa odmietnuť rozkaz v situácii, že druhá možnosť je guľka na mieste?
Za situácie, keď voľba stojí - ak vyhráme, budem hrdina, ak nevyhráme, obesia ma?
A neriešte to ako právnici v bezpečí svojich kancíkov, ale ako človek, ktorý sa musí rozhodnúť behom niekoľkých sekúnd...

Pýtam sa - napriek tomu, že som skladal prísahu aspoň trikrát a mám možno viac odslúžené, ako niektorí kolegovia z tohoto fóra vôbec odžité.

Alchymista píše:Veľmi dobrá otázka, ale odpoveď na ňu nájdeme sotva.
To je ako so splnením či odmietnutím rozkazu - kde je hranica, medza, za ktorú sa nesmie ísť?
Dá sa odmietnuť rozkaz v situácii, že druhá možnosť je guľka na mieste?
Za situácie, keď voľba stojí - ak vyhráme, budem hrdina, ak nevyhráme, obesia ma?
A neriešte to ako právnici v bezpečí svojich kanclíkov, ale ako človek, ktorý sa musí rozhodnúť behom niekoľkých sekúnd...

Pýtam sa - napriek tomu, že som skladal prísahu aspoň trikrát a mám možno viac odslúžené, ako niektorí kolegovia z tohoto fóra vôbec odžité.

General Beck - náčelník GŠ Wehrmachtu 1938 "Vyšší velitelia by sa obtiažili strašlivou vinou, keby nejednali podľa svojho odborného a štátne
politického vedomia a svedomia . Ich vojenská poslušnosť ma hranice, kde ich znalosti, svedomie a zodpovednosť zakazujú previesť rozkaz. V prípade, že ich rady a varovania nedôjdu sluchu, majú pred národom a dejinami právo a povinnosť vzdať sa svojich miest. (funkcii) Je chybou, keď vojak v najvyššom postavení vidí svoje úlohy a povinnosti len v omedzenom rámci vojenských príkazov a nie si vedomí najvyššej zodpovednosti pred celým národom. "
Samozrejme Beck to vzťahuje na generálov, ale malo by to platiť pre každého. Každý by sa najprv mal riadiť svojim svedomím, až potom rozkazom. Ak vojaka štát utláča, nemal by očakávať, že zaňho bude bojovať.

K c.k. monarchii. Predstava, že to bol štát, v ktorom sa každému žilo dobre je mylná. Pri posudzovaní totiž celú problematika sa v diskusiách zužuje na problém - stanovisko Čechy, resp. ČSR - monarchia. Ale to nebol až taký veľký problém. To, že c.k. monarchiu nepovažovali za svoju vlasť nie len čs. legionári svedčia aj légie poľské, ukrajinské, juhoslovanské atď. Svoju légiu mali aj Maďari v roku 1866. Príliš veľa pomýlených a zbabelcov nato, aby to nebola systémová chyba . Proste tu bolo príliš veľa ľudí, ktorý nepovažovali monarchiu za vlasť a niečo, za čo by mali bojovať. A ako sa stavala monarchia k nim, tak sa postavili oni k nej. To, že "väčšina" ostala verná prísahe je len mýtus. Možno boli iba zbabelý urobiť rozhodný krok. A čím viacej sa rútila monarchia do záhuby, o to viac odmietali za ňu bojovať. Vypovedanie poslušnosti v posledných mesiacoch vojny to názorne ukazuje.

Poláci a Ukrajinci měli ale také svoje legie, které bojovaly po boku Rakouska-Uherska proti Rusku. Těm polským velel Joszef Pilsudki.

To máš pravdu, ale poľské legióny, a je jedno na akej strane, nebojovali za slávu a "rozmnoženie" ríše či už RU, Ruska, Francúzska, ale zásadne za vznik Poľska. Ich cieľom bolo slobodné a nezávisle Poľsko.

Je zajímavé, když za svobodu Polska bojovali de fakto Poláci proti Polákům