PALBA.CZ

jmodrak píše: Žabky - skákajúce plné gule a ich vylepšenia, napr. 2 gule spojené reťazou, tyčkou, 2 pologule spojené reťazou atď. sa používali hlavne proti jazde. Tieto "žabky - skákalky" poslali do ríše legiend v bitke na Balaklave počas Krymskej vojny 1853 až 1856 celú britskú ľahkú brigádu. Človek je ešte ako tak schopný uhnúť nabok, kôň už nie.

Tyhle vynálezy se používaly hlavně na moři, trhaly plachtoví, lanoví, lámaly ráhna a stožáry.

No a z vojenských znalostí účinnosti kartáčové střelby na pěchotu a přání posunout tuto účinnost do větší vzdálenosti posléze povstala mitrailleusa-anglicky označovaná „grapeshooter“, případně „grapeshot shooter“ (Reffye-dostřel 3400 m; u Spicherenu byl jeden pruský důstojník zasažen na vzdálenost 600 m čtyřmi kulkami mitrailleusy).

Budu citovat z knihy Jiřího Macouna "Významné bitvy v Čechách a na Moravě" 2007:

"Střelba z děla odrazem byla používaná v době napoleonských válek. tehdejší kanony neumožňovaly střelbu do velké dálky, protože jejich hlavně nebylo možno pro konstrukci lafety nastavit do velkého náměru. Dálku střelby plnými koulemi nebo granáty bylo možné v určitých případech (rovinné bitevní pole) prodloužit využitím odrazu střely od povrchu bojiště. Dělostřelci záměrně nastavili náměr malý, koule narazila na zem před cílem, ale pro plochou dráhu střely se odrazila, aniž by ztratila velké množství své pohybové energie. Dostřel se tímto způsobem prodloužil přibližně o jednu pětinu."

Plné koule se používali pro palbu na velkou vzdálenost. Kartáče a výbušné granáty pro ničení plošných cílů. V případě těžké situace, se občas stávalo, že bylo dělo nabito více typy munice (viz. Slavkov). I když samozřemě hrozilo zničení děla a zabití obsluhy. Vzhledem k sevřeným formacím pak pěším oddílům trvalo dost dlouho, než přešli vzdálenost z max. dostřelu děl využívajících plných koulí se střelbou odrazem, až na dostřel, kdy se mohli uplatnit např. kartáče. Kadence jedna rána za 2-4 minuty vcelku postačovala. Navíc vzhledem k sevřeným formacím, řazeným často do hloubky, byla střelba odrazem zvláš't účinná, protože pronikala lidskou masou do hloubky.

Vždyť i za II. války se střílelo z pěchotních zbraní tak na 100 - 150 metrů, proto také došlo k vývoji útočných pušek s redukovanými náboji (rád bych viděl, jak někdo využije "dostřel 2 800 metrů, smrticí na celé dráze letu" u SA 58 k mířené střelbě :-), o AK 47 až 74 ani nemluvě) . Takže dostřel kartáčovým nábojem cca 200 - 300 metrů bohatě proti pěchotě postačoval.

Jenže to s tím dostřelem platí jen u většiny vojáků, z nelafetované zbraně a bez použití speciálních mířidel...
U děla jsou splněny všechny podmínky střelby na vzdálenější cíle: lafeta, výcvik miřiče a zaměřovací pomůcky...

EDIT: dokonce mám pocit, že se před nějakým časem povedla střelba s odrazem někde tady na střelnici a cvičná střela dopadla mimo střelnici .. Tj. mimo dostřel...

Takže si tu můžeme ujasnit, že život vojáka z napoleonských válek byl opravdu nebezpečný. Nejdřív po něm "skákaly" koule, když měl štěstí a došel blíž začaly po něm střílet kartáčemi a když měl opravdu "dobrý den" došel na dostřel pušky, kdy ho pravděpodobně zastřelí nepřátelští vojáci

Sancho a teď si představ, že nějaký chytrák to odlije z jiného materiálu a je to pak větší

Tkuh píše:Takže si tu můžeme ujasnit, že život vojáka z napoleonských válek byl opravdu nebezpečný. Nejdřív po něm "skákaly" koule, když měl štěstí a došel blíž začaly po něm střílet kartáčemi a když měl opravdu "dobrý den" došel na dostřel pušky, kdy ho pravděpodobně zastřelí nepřátelští vojáci

Sancho a teď si představ, že nějaký chytrák to odlije z jiného materiálu a je to pak větší

Znie to síce divne, ale najviac mŕtvych bolo v tom období ( cc. do roku 1866) po použití bodáku a chladných zbraní. Velitelia už od dôb 30. ročnej vojny prijímali také opatrenia, aby paľba diel spôsobovala čo najmenšie straty.

jmodrak píše: Znie to síce divne, ale najviac mŕtvych bolo v tom období ( cc. do roku 1866) po použití bodáku a chladných zbraní. Velitelia už od dôb 30. ročnej vojny prijímali také opatrenia, aby paľba diel spôsobovala čo najmenšie straty.

Není to trochu kontraproduktivní? K čemu je potom využívali? Určitě jsou i snazší způsoby jak (bez zranění) demoralizovat protivníka než kanonádou.

to jmodrak: máš to nějak podložené? Já například četl, že zdaleka nepočetnějším bylo zranění ruční palnou zbraní, pak následovalo dělostřelectvo, a někde úplně dole bylo zranění způsobené sečnými či bodnými zbraněmi - to platí od 18. století nahoru.

edit: bodákové útoky nebyly nijak zvlášť běžné - navzdory všemožným teoretickým pracem byla takřka veškerá váha boje - pěchotního - založena na boji palbou.

Sakra chlapi neblbněte s vlastní tvorbou, kartáč kontejner plná koule a jejich použití je na internetu zpracováno více než podrobně. Včetně tabulek, článků, nákresů a ukázek na youtube. Řeší sice nejvíc 12 pound gun Napoleon, tedy dělo občanské války USA, ale myslím že že se jedná o modernizovanou verzi děla o kterém je tady řeč. Co se týká dostřelu a přesnosti našel jsem články uvádějící bodový zásah na jednotlivce cca 1500 m, tedy téměř max dostřel. A nejlepší účinek palby na pěchotu 500m.
Přeju hezký večer

Blue mám zoznam strát za jednotlivé vojny, ale je možné, že v každej bitke to bolo iné, zvlášť v čase Napoleona. Treba si tiež uvedomiť, že mŕtvy a ranený, aj keď invalidný je rozdiel.
Sancho - v podstate k narušeniu zostavy
josefg - nikto netvrdí nič iné. Len takýto dostrel dosiahneš kontajnerom, nie sekaným olovom nasypaním do hlavne

josefg píše:Sakra chlapi neblbněte s vlastní tvorbou, kartáč kontejner plná koule a jejich použití je na internetu zpracováno více než podrobně. Včetně tabulek, článků, nákresů a ukázek na youtube. Řeší sice nejvíc 12 pound gun Napoleon, tedy dělo občanské války USA, ale myslím že že se jedná o modernizovanou verzi děla o kterém je tady řeč

Na internetu je zpracované už vlastně všechno... ale proč to nezkusit znovu? Navíc těch článků v Češtině moc nebude.

josefg píše:Co se týká dostřelu a přesnosti našel jsem články uvádějící bodový zásah na jednotlivce cca 1500 m, tedy téměř max dostřel. A nejlepší účinek palby na pěchotu 500m.

Bodový zásah jednotlivce? Tím myslíš přesnost umožňující zásah terče o rozměrech 2 x 0,5 m ? Na 1500 m.
Snad si to mysle jinak, protože tehdy se běžně střílelo na terč " kolona " , co si pamatuju, tak někde byly rozměry 6 stop vysoký a 25 kroků dlouhý
Na menší terče stříleli snad jen myslivci...

nepochybně to rozdíl bude, ale nebude rozdil v absolutních číslech (v tom co jsme psal). Prostě pokud pokud bude např podle Larreye 98% procent zranění (i smrtelných) způsobeno vším možným a jen 2% bajonetem o něčem to svědčí.
Mluví o kampani 1807

pro zajímvost existuje i statistika z Malplaquetu (1709), podle knihy Grande Sciecle

- 66 % od ručních palných zbraní
- 32 % šavle + dělostřelectvo
- 2 % bajonetem

Blue - najviac mŕtvol bolo pri ústupe a tam boli väčšinou rozhodujúce chladné zbrane. Ale to skôr patrí do lineárnej taktiky - viď Fridrich II. a je ho reforma jazdectva.

co to s tim má společného?

nicméně vyjádřím za chvili tuhle problematiku to chce podchytit tak nějak komplexněji.

Najlepšie v lineárnej taktike, nech tu nezavadziame delostrelcom.

TO kopapaka: OK, souhlas, ale mluvil jsem o teoretizování "jak to asi vypadalo, jak přesně a jak daleko to střílelo" prostě nevidím důvod fantazírovat, když se to dá najít a přeložit. Překlady samozřejmě chválím včetně nových pohledů na staré problémy. Autora úvodního článku se moje slova netýkaly, napsat to pěkně.
Ten kanon mne zaujal už dřív a tak jsem hledal technické podrobnosti no a našel i popis zásahu vpravdě mistrovského, konkrétní zásah na uváděnou vzdálenost. včetně jmen účastníků. Myslím že to byli dva jižanští dělostřelci, důstojníci, kteří zasáhli seveřana právě když přebíral hlášení, ale nerad bych to přehodil, nebo spletl, přece jen angličtina není můj rodný jazyk a už je to víc než rok. Najdu to večer a doplním odkazy. Díky za pochopení.

Jestli můžu dovolím si pár poznámek které tu snad nezazněly nezazněly.

Systém Gribeuval vznikl jako odpověď na zastarávající systém Vallier který byl přijatý v roce již roku 1732. Před zavedením sys. Vallier používala francouzská armáda velké množství ruzných vzorů kanonů vyrobených nejen ve francii ale i v zahraničí což mimo jiné znamenalo že měla různé ráže. Dodávání munice potom představovalo skutečně složitý logistický oříšek. Další nemalý problém byla značná hmotnost děl a sní spojená potřeba velkého množství tažných zvířat. Například 12liberní dělo potřebovalo mít v zápřahu 9 koní.

Vallierův systém zavedeny 7. října 1732 znamenal v tomto převrat, neboť nahradil všechny předchozí vzory či systémy. Jeho hlavní smysl spočíval v omezení počtu ráží a zavedení standardizovaných dělových hlavní a moždířů jež se měly vyrábět ve francii. Standardizované ráže systému Valliere tedy byly ze 4, 8, 12, 16 a 24liberních děl a 8 a 12palcových moždířů. Ač neexistovalo zřejmé rozlišení, za polní děla byly považovány 4, 8, 12liberky, težší kalibry byly považovány za děla vhodná k obléhání. Všechny se obsluhovali identickým způsobem.

Zásadní chybou Vallierova systému byly opomenutí houfnic v ostatních armádách běžně používaných od konce 17.století. Jejich absence se potom projevila za válek o dědictví rakouské a aktivní důstojníci se jich samozřejmě dožadovali. Když se stal velitelem dělostřeleckých škol a batalionů Vellierův konzervativní syn Joseph Florent de Valliere (1717 - 1776), který jednoznačně podpořil systém zavedený jeho otcem, veškerá snaha o reformy tímto padla. Ačkoli je tedy pravda, že byl pod tlakem donucen vyvinout 8 palcovou houfnici, která byla poprvé vyzkoušena v roce 1749 v Dounai. Moc se jich ale prý nevyrobilo. Francouzská armáda tedy do Sedmileté války vstoupilo se zastaralou dělostřeleckou výzbrojí.

Systém Gribeuval byl přijat tedy až po skončení sedmileté války (Za sedmileté války působil Gribeuval v rakouské armádě jako styčný důstojník, v té době bylo navíc rakouské dělostřelectvo považováno za nejprogresivnější v Evropě) 15. srpna 1765. Nejdůležitějším bylo definitvní rozlišeni polního a obléhacího dělostřelectva.

Polní dělostřelectvo 12, 8, a 4liberní děla, 1liberní děla pro lehké jednotky a 6palcové houfnice.

Obléhací dělostřelectvo: 24, 16, dlouhá 12, dlouhá 8, a dlouhá 4 liberní děla. 8palcové houfnice, 12, 10 a 8palcové moždíře (zavedeny až roku 1785)

Další změnou oproti systému Valliere bylo zmenšení vent du boulet, tedy rozdílu mezi průměrem střely a vnitřním průměrem hlavně.

Proběhla du diskuze o dostřelu, resp učinném dostřelu ruznými typy munice.

pro účinný dostřel mám k dispozici tyto údaje:

2liberní dělo
koule 900-1000m
hrubý kartáč 500-700m
kartáč 500m

4liberní dělo
koule 800-900m
hrubý kartáč 400-600m
kartáč 400m

8liberní dělo
koule 800-900m
hrubý kartáč 300-500m
kartáč 300m

Mali tieto dela drážky (ryhy) ? Niekde som natrafil, že sa používali už pred rokom 1700, niekde, že až po roku 1850.

neměla, vývrt hlavně byl hladký...

edit: kanon o kterém tu mluvíte jako o Napoleonovi" je "Canon obusier de campagne de 12 cm, modèle 1853" ten s původním Gribeuvalem to mnoho společného nemá je to tuším systém Valeé

Délka hlavně: 2,29 m
* Hmotnost střely: 6 kg
* Ráže kanónu: 121,3 mm
* Délka hlavně: cca 1,2 m
* Vývrt hlavně: 32 mm

Jak je to s těmi mírami? To vypadá že jsou to údaje od dvou různých kanónů...

http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=s ... xb=2&vd=1-**