PALBA.CZ

A zde je ještě odkaz z minulého roku na nález britské válečné lodě. To jen pro zajímavost, že na palubě měla děla z mosaze. Většinou se děla vyráběli asi ze železa a bronzu, ale zdá se, že zbrojaři zkoušeli kde jakou litinu. Ovšem tahle loď je z první půlky 18.století, což je dost vzdálené od bitvy u Gravelines. Anebo článek špatně přeložili.

V angličtině je rozlišení bronzu a mosazi poněkud nejednoznačné - jak by řekl politik. V praxi se pro obě slitiny používá jeden a tentýž výraz: BRASS. (Mimochodem, v hovorové angličtině označuje totéž slovo - dechovku :-)) ). Takže pokud se korekce překladu neúčastnil odborník metalurg, což se asi neúčastnil, mohlo snadno dojít k záměně.

Také si myslím. Bylo mi odborníkem zde vysvětleno, že mosaz by nebyla jako materiál moc vhodná a lze tomu věřit. Aspoň mám v jedné věci jasno, díky.

Zdravím jen drobná šťouravá poznámka.

Navigation act(s) - nejsou navigační akta, ani zákony o navigaci (něčeho někam) ale překládá se to jako zákony o plavbě.

byly vydány v letech 1382, 1485, 1540 - ty první se mám dojem týkali cla z převáženého zboží, nebo něčeho takového. Nejvýnamnější jsou pak z roku 1651 - v zásadě namířeno proti konkurenci z Nizozemí Dovoz do Anglie a jejích osad byl povolen nadále jen anglickým lodím nebo lodím země, kde bylo zboží vyrobeno - v podstatě důvod pro první anglo-holandskou válku. Další byly schváleny v letech 1660, 1663, 1672, 1696 - posílení ochranářské obchodní politiky Anglie. Zmírněna byla roku 1793, dále liberalizována 1822 a 1825, v roce 1849 definitivně zrušena.

Samozřejmě
"Navigare necesse est, vivere non est necesse."
Proto jsem psal že tento název neslo povícero zákonů. Některé se dokonce týkaly plavby po řekách, příp. obchodu souvisejícího s touto plavbou.

Stuka píše:Bylo mi odborníkem zde vysvětleno, že mosaz by nebyla jako materiál moc vhodná a lze tomu věřit. Aspoň mám v jedné věci jasno, díky.

Odborník? On ti o tom psal ještě někdo jiný?

Abych to shrnul, v tady probírané době ( až do r. cca 1781 ) byla mosaz tak drahá, že z ní děla určitě nikdo nevyráběl...

Mosazné dělo bych na rozdíl od dělovinového (spec druh bronzu) opravdu nechtěl obsluhovat
Mch označení brass (není jen anglické, je též španělské a portugalské, a ve spoustě jiných jazyků páč je to z latiny) dalo též jméno Brazílii (Brasília) a Brazzaville v Africe - na obou místech rostou stromy s barvou listí podobnou bronzu, které se vyvinuly ještě v době kdy to byl jediný světadíl a řeky Kongo a Amazonka se spojovaly do jediného veletoku, největšího v celé historii této planety.
Dělovina byla tak drahá, že to ve válkách vedlo k rekvírungu kostelních zvonů. Zvonovina má dost podobné složení, a tak se daly přetavit a přidáním několika příměsí se z ní stala dělovina.

Odborník?
Psal jenom jeden. Odborník? Ano, jen je to skromný odborník, pane majore.

ale překládá se to jako zákony o plavbě. Ach, ta neznalost angličtiny...a překlad podle Ionora - nic moc.

Doslova je to "Plavební předpis", je to z latiny - navis = plavidlo, navigare = plavit se. Navigare necesse est, vivere non est necesse = Plavit se jest nutno, žít nutno není. Jedno z mých oblíbených hesel. Celý život (víceméně ne proto že bych chtěl ale že mě s touhle povahou bánbůh spotvořil) se jím ke své škodě i potěše řídím

K navigácii - zrovna som v odkladišti našiel knihu Astronomická navigace pro letce od Kádnera z roku 1954.
Má to zhruba 180 strán textu a 120 strán tabuliek. Na oskenovanie trochu pracné...
Popisuje prácu so sextantom, oktantom, riešenie navigačných úloh... U obsahu:
- Základní astronomické souřadnicové soustavy
- Vzájemné vztahy medzi souřadnicovými soustavymi, nautický trojuholník
- Čas a jeho měření
- Paralaxa, refrakce, a odchylky tížnic
- Měřící přístroje, tabulky a vyhodnocovač
- Methoda polohových čar
- Methody zjišťování zeměpisné délky a šířky
- Let podle orthodromy
....

Jj, Alchymisto, to je přesně ona. Původně pro lodě, pak i pro letadla, a my jsme měli i verzi pro pozemní vojsko, páč jsme byli v oblasti bez civilizace - částečně i bez map. Její historie začala právě osobními poznámkami samotných kapitánů a navigátorů, a pokračovala těmi tištěnými manuály.
Mch tu od Kádnera již nemám, povodně 1997... Spoustu staršího materiálu na základě kterého sem píšu nemůžu z tohoto důvodu doložit, třeba proto že si nepamatuju ve které knížce to či ono bylo

Alfik píše:Dělovina byla tak drahá, že to ve válkách vedlo k rekvírungu kostelních zvonů. Zvonovina má dost podobné složení, a tak se daly přetavit a přidáním několika příměsí se z ní stala dělovina.

Když už jsme u těch zvonů, tak vlastně výroba zvonů napomohla výrobě děl. Myslím z technologického hlediska. Dělo má podobný tvar jako zvon, ten se jen na konci rozšiřuje (a hodně).
V námořní navigaci se nevyznám, takže pokud je tu někdo schopný, tak ať nám tu urobí článek se základy námořní navigace.

Alfik píše:Dělovina byla tak drahá, že to ve válkách vedlo k rekvírungu kostelních zvonů. Zvonovina má dost podobné složení, a tak se daly přetavit a přidáním několika příměsí se z ní stala dělovina.

Naopak, tyhle dvě slitiny jsou hodně odlišné, společné mají v podstatě jen to že jde o druhy bronzu. Ale zatímco dělovina obsahuje mimo měď pouze do 10% cínu tak zvonovina je naopak bronz s velmi vysokým obsahem cínu (cca 20 - 22%). Toto vysoké procento příměsi dává slitině jasný zvuk a tvrdost ale relativní křehkost. Takže když chceš zvon přetavit na hlaveň musíš přidat hodně mědi aby byla výsledná slitina měkčí. No a taky aby ti dělostřelci neohluchli.

A k těm překladům názvů. Mám dojem že zatímco mosaz je v angličtině brass a klasický bronz je bronze, tak dělovina se v britské angličtině označuje jako gunmetal (v americké angličtině to ale může být i red brass) a zvonovina jako bellmetal.

scrat

Pořídil jsem si nově knihu Bůh stál při Anglii: Tažení velké Armady v roce 1588 od Ivana Brože a Václava Králíčka. Ještě jsem ji úplně neprostudoval, ale jedna z příloh by nám mohla osvětlit mnohé. Je v ní totiž kompletní seznam španělské i anglické flotily. Jestli bude zájem, přepíšu ho.
No ale abych se tady jen nechlubil, tak jsem si dovolil přepsat rozhovor mezi vatikánským diplomatem a Juanem Martínez de Recalde, velitelem Biskajské eskadry a zástupcem Mediny Sidonii. Ten totiž na otázku, jak si může být jistý tím, že Španělé případnou bitvu s anglickým loďstvem v Lamanšském průlivu vyhrájí, odpověděl doslova: To je velmi prosté. Je přece velmi dobře známo, že bojujeme za Boží věc. Takže, když se střetneme s Angličany, bude to určitě Bůh, kdo vše zařídí tak, abychom anglické lodě zahákovali a obsadili jejich paluby. Dojde k tomu třeba v důsledku nějakého vrtochu počasí anebo spíše tím, že Angličané budou připraveni o svůj důvtip. Pokud nastane boj muže proti muži, španělská udatnost a španělská ocel (a početní převaha španělských vojáků na palubách lodí) vítězství zajistí. Ale pokud nám Bůh nějakým zázrakem nepomůže, pak nás Angličané svými kulveriny rozstřílejí na kusy, aniž bychom jim mohli způsobit nějaké vážné škody. Mají totiž rychlejší a obratnější lodě, jsou vyzbrojeni větším počtem děl delšího dostřelu a tak jako my i oni znají svoji výhodu, která je nabádá, aby se k nám nepřibližovali a pálili z větší vzdálenosti. Takže plujeme proti Anglii v důvěrné naději na zázrak.
Mě to velice překvapilo a jeho nakonec správný odhad anglické taktiky mě opravdu zaujal. Jeví se mi totiž potom jako veliký realista.
Takže, když tu píšu o španělské zbožnosti, přidám ještě soudobou českou satiru o „kvalitním“ vybavení Armady:
...nejvyšší kaplan z Říma
sám je žehnal prsty svýma;
i oltáře v šífích měli,
svátost na nich viděli,
kněží i mniši tu byli,
každodenně se vždycky mšili,
i jezuity jim dali
a ti jim často žehnali,
všecky galéry svěcené
i plachty dobrořečené;
praporce též krásné měli,
slavný rejm na nich viděli,
aby bůh hned rychle povstal
a své pravdy mocně zastal,
an byly i šífy křtěny
rozličnými svatými jmény*;
mlčím, co pak zašitého
měli v kabatcích svatého,
a všem an krcích viseti
bylo tu tehdáž viděti
u Španielů i Vlachů,
takže jsme neměli strachu
před kulkou ani před ranou,
bodením, leč vodou slanou.

* toho byste si pak mohli všimnout v seznamu lodí

Tkuh - zajímavý dodatek, vidím, že Španělé byli se svou situací obeznámeni, ale spoléhali se na pomoc boha.
Četla jsem seznam lodí španělských i anglických, pokud chceš, múžeš ho sem doplnit - budu ráda. Pokud někdo v budoucnu bude čerpat nějaké informace z mého článku, tvúj seznam ho skvěle doplní.

Alfik píše: Mch označení brass (není jen anglické, je též španělské a portugalské, a ve spoustě jiných jazyků páč je to z latiny) dalo též jméno (...)a Brazzaville v Africe - na obou místech rostou stromy s barvou listí podobnou bronzu, které se vyvinuly ještě v době kdy to byl jediný světadíl a řeky Kongo a Amazonka se spojovaly do jediného veletoku, největšího v celé historii této planety.
(...)

@Alfik... to je moc hezký příběh. Jehož jedinou vadou je fakt, že to není pravda, bo město Brazzaville získalo své jméno složením francouzského slova a příjmení člověka-cestovatele https://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_Sa ... _de_Brazza

O proslulosti tohoto člověka ve frankofonním světě svědčí i fakt, že jeho jméno (ve zkrácené podobě) nesla i válečná loď francouzského námořnictva https://en.wikipedia.org/wiki/French_av ... _de_Brazza

Kouzelnik píše:

Alfik píše: Mch označení brass (není jen anglické, je též španělské a portugalské, a ve spoustě jiných jazyků páč je to z latiny) dalo též jméno (...)a Brazzaville v Africe - na obou místech rostou stromy s barvou listí podobnou bronzu, které se vyvinuly ještě v době kdy to byl jediný světadíl a řeky Kongo a Amazonka se spojovaly do jediného veletoku, největšího v celé historii této planety.
(...)

@Alfik... to je moc hezký příběh. Jehož jedinou vadou je fakt, že to není pravda, bo město Brazzaville získalo své jméno složením francouzského slova a příjmení člověka-cestovatele https://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_Sa ... _de_Brazza

O proslulosti tohoto člověka ve frankofonním světě svědčí i fakt, že jeho jméno (ve zkrácené podobě) nesla i válečná loď francouzského námořnictva https://en.wikipedia.org/wiki/French_av ... _de_Brazza

Díky za informaci, já měl starší, kerou jsem sem napsal.
Každý den se něco nového dozvím... bezva svět!

Alfik píše:(...)
Díky za informaci, já měl starší, kerou jsem sem napsal.
Každý den se něco nového dozvím... bezva svět!

@Alfik... v klidu, prosím Tě.

Já takové podrobnosti taky obvykle nevím. Akorát tohle byla výjimka, protože jsem pátral proč bylo vnitrozemské Brazzaville tak důležité. Ono totiž to (spolu s "konkurenčním" Leopoldville, dnešní název Kinshasa v Demokratická republika Kongo, bývalé Zaire/Belgické Kongo) je hezký příběh proč vzniklo/si konkurovalo/spolupracovalo.

No a když jsem hledal asociaci, abych si zapamatoval rozdíl mezi "blízkým" Libreville a Brazzaville (dlouhou dobu to bylo jeden a ten samý region v rámci francouzského Impéria/Dominia), tak jsem si zapamatoval že "sousední" Leopold-/Brazzaville jsou pojmenované dle skutečných postav, zatímco Libreville nikoliv.

Bližší info o tehdejších poměrech (=proč jsem si zapamatoval to o Brazzaville) je např. ve zdejším vlákně k bitvě o Gabon v 1940 od @kacermiroslav.

Konec OT.

Jsem v klidu a jsem rád, žes mě opravil.
Já jsem jen věděl, že to byla jedna z věcí, kterou dokazoval Wegener svou teorii kontinentálního driftu. Takže, možná, byl v omylu, co se týče Brazzaville, už on
Ještě že se v tom driftu nemýlil