PALBA.CZ

Lord: Bolo vyrobených 201 kusov.


Me 323 mohol preniesť 130 plne vyzbrojených mužov, 60 zranených alebo 15 ton nákladu (unieslo to aj flak 88 ). Na uľahčenie štartu sa mohli použiť aj prídavné rakety na tuhé palivo.

Ta fotka, to je 15 cm sFH 18, ne?

Tím hůř, to by bylo ještě těžší než ten flak pánové!

Normalně do až do příchodu verze F bylo možné naložit 12t nákladu. 15t až od verze F díky silnějším motorum. Jinak se dělaly i pokusy se shazovaním 17700kg bomby.Ale při vzletu byl vlečen He 111 Z. Byl to prakticky nejekonomičtější transportní letoun jak vyrobně tak množstvím přepraveneho nákladu,a rychlejší než tetišky Ju. Jinak taky mohli naložit jen flak do jednoho a tahač do dalšího,ale to by tam musel s tím flakem couvat.

Me 323 byl i v Česku. Na letišti ve Stichovicích kousek od Prostějova. Bylo jich jen pár. Podle jednoho očitého svědka, se kterým jsem mluvil, snad 4. Údajně když přistáli, tak bylo letiště tak rozmáčené, že už nevzlétli. No a pak je zničili Američani.
Nevíte někdo něco bližšího?

Niekde som čítal že pri jednom lete z Tunisu zo sebou Me-323 vzal 220 vojakov. Ak započítam každému 80kg (bez výbavy a trošku vysušených) tak je to 17 600 Kg!!! vraj to bolo 140 v trupe a 80 v krídlach.

Nosnosť bola plánovaná na 20 t aby sa do británie dostal aj s tankom ale pri nakladaní sa Pz-III prepadol podlahou. Našťastie ho vtedy ešte len zapriahali za vlečné lietadlá (myslím že 3 bf-110C).

Takže hranice výkonov tohoto stroja by som hľadal niekde okolo 18 t.

ADD k tej nehode - vraj sa to isté stalo aj pri testoch klzáku Mamut.
Ale ten bol myslím že drevený a takému materiálu by som ako veliteľ prepravovaného tanku neveril :-)

Pár fotek k Messerchmittu ME 321, hlavně zachycující rozmístění nákladu






To samé u Me 323

http://www.fronta.cz/dotaz/me-323-gigant-u-prostejova

Me 323 Gigant přistává u Prostějova 15.dubna 1945



Co je o Me 323 Gigant psáno na www.fortifikace.net:
Me-323 Gigant. Letoun plně odpovídající válečným ambicím Hitlerovy Třetí říše, šestimotorový dopravní obr, jež byl původně, jako bezmotorový kluzák Me-321, navržen pro transport těžké techniky a vojenského materiálu během invaze do Velké Británie (užitečná nosnost Me-321 činila 22 tun). Francouzskými motory Gnome-Rhone 14N (každý jeden o výkonu 870 kW) vybavená verze Me-323 F o rozpětí 55 metrů a nosnosti až 17 tun (délka 28,15 a výška 10,20 metru) byla nejekonomičtějším dopravním letounem své doby. Me-323 plnily mezi lety 1941-44 operačně-taktické úkoly jak na východní frontě (Stalingrad, Rumunsko), tak v subtropickém podnebí Středomoří (lety do z Itálie do Afriky)

Se svírajícími se spojeneckými kleštěmi velení Luftwaffe Giganty postupně stahovalo. Šest provozuschopných strojů Me-323 patřící IV./TG4 (předtím dislokované na letišti Le Bourget nedaleko Paříže, kam byly staženy z Istrie) se ve druhé polovině roku 1944 přesunulo na letiště v Chrudimi. Na letiště ve Skutči v téže době přibyla VII./TG2. Mimo třímotorových Junkersů Ju-52/3m i tato transportní letka disponovala čtyřmi Me-323 Gigant. Stroje zde přistály při ústupu z východní fronty a skutečské letiště bylo pro jejich opětovný start příliš malé a rozmoklé. Jejich palubní kulomety 13mm MG131 (celkem pět kusů) byly velkým lákadlem pro místní partyzány. Vzhledem k tomu, že v jejich řadách působili i uprchlí sovětští zajatci, letci a zbrojíři, nepředstavovala jejich demontáž příliš velký problém. Partyzáni je pak nasadili do bojů s kolonami ustupujících Němců v posledních dnech války (ústní sdělení p. Zdeňka Oplištila z Litomyšle). Většina letadel s chrudimskou dislokací nepřežila bombardování pardubické rafinerie 28.12. 1944, kdy se dvojice stíhačů P-51 Mustang (325.FG) po palbě chrudimské PVO oddělila od hlavního svazu a napadla chrudimské letiště palubními zbraněmi. Zatímco čtyři šťastnější skutečské kusy se v téměř nedotčeném stavu dočkaly konce války, aby byly po čase jejich konstrukce využity v místních lomech jako rampy k nakládce vytěžené žuly (na konci dnes již zrušené železniční vlečky ze stanice Žďárec u Skutče, poblíž Leštinky, u lomu nazývaného Kaňon).

V okolí Skutče německá armáda při ústupu ke konci války zanechala mnoho kusů vojenské techniky, na místním letišti mimo jiné také letouny typů Focke Wulf Fw-58 Weihe (1 ks), Messerschmit Bf-109 G (24 ks) a také 6 strojů Me-323.

Tiež som našiel zaujímavé fotky Giganta:

Asi se všichni shodneme na tom, že se jednalo o velice zajímavý stroj, který svým taktickým pojetím poněkud předběhl dobu. I přes svou malou rychlost a dostup nebyl tak snadnou kořistí, jak by se na první pohled zdálo. Jeho výzbroj tak mohlo například zahrnovat až 18 kulometů MG 81 ráže 7,92mm, nebo kombinace 2 kanónů MG 151 ráže 20mm a dalších 7 kulometů MG 131 ráže 13mm. Přestože trpěl řadou neduhů a bylo obtížně s ním manévrovat (po vypovězení služby dvou motorů na jednom křídle se letoun převrátil a zřítil po křídle k zemi), tak v místě, kde měli Němci vzdušnou převahu, odvedl pořádný kus práce. U nás tyto stroje známe z letiště v Prostějově a ve Skutči.
http://www.fortifikace.net/technicke_pa ... kutec.html

Nosník z křídla téhle "obludky" prý používali hasiči v Ohrozimi (nastojato) jako sloup k sušení hadic. Ovšem jak a kde nakonec skončil...

Gigant opravdu do značné míry předběhl svojí dobu a určitě odvedl kus práce. Nebylo vůbec lehké s ním létat a rozhodně nebyl bez chyb ( požáry motorů, lámání podvozku, odlétávání vrtulí atd.).

Potíž je trošku v tom, že Me 323 přišly v době, kdy už Němci neměli vzdušnou převahu nikde. Ne takovou aby transportní letadla mohla dlohodobě bezpečně operovat v bojové oblasti. Ztráty Gigantů každopádně nebyly až na vyjímky nijak hrozivé a pohybovaly se v řádu jednotlivých kusů, obecně se jim většinou podařilo proklouznout aniž by se dostaly pod útok stíhaček. Je také pravdou, že zpočátku budila jejich výzbroj respekt a spojenečtí stíhači se jim spíše vyhýbali, zejména pokud letěly ve větším počtu. Raději se zaměřovali na Ju 52, které bývaly ve velkém počtu ve stejném svazu jako Giganti (alespoň během kampaně v Tunisku). Ale jak píše bývalý pilot Me 323 Ernst Peter ve své knize Giganti : "To ale netrvalo dlouho a pak už věděli, jak je plátnem potažený a brizantním nákladem nacpaný Gigant na ostřelování choulostivý, a že navíc letí pomalu a není téměř schopen žádných obranných úhybných manévrů. Po prvním sestřelu vypukl na nás hon jako na zajíce. V zásadě zůstával Gigant zdola nechráněný a kromě toho měl velký mrtvý úhel, který nebyl palubními zbraněmi vykryt.". K tomu dodám, že Gigant možná poněkud překvapivě snesl dost velké bojové poškození díky své trubkové konstrukci. Jenže co je mi to všechno platné, když mám naloženo 12 tun benzínu nebo munice, letím rychlostí nějakých 200 km/h ve výšce 50 m nad mořem a našich stíhaček je tak málo že nás nedokážou ochránit.

Tím chci říct, že Gigant snadnou obětí pro jakoukoliv stíhačku byl, i přes svojí výzbroj. Ostatně to platí pro každý transportní stroj. Když došlo k boji, nikdy to neskončilo pro Gigant dobře, nestalo se že by se svaz Me 323 dokázal ubránit útoku. Naštěstí pro posádky Gigantů se toto stávalo opravdu vyjímečně a jejich ztráty při tom množství letů co provedly nebyly opravdu moc velké. Spíš to ale bylo o štěstí a o tom, že během zásobování do Afriky v těch velkých svazech létaly spolu s Ju 52, které bývaly na konci těch formací. A právě zadní část formace to většinou schytala od stíhačů. Posádky Gigantů hráli takovou ruskou ruletu a bylo jen otázkou času kdy jim dojde štěstí. Což se stalo 22. dubna 1943, kdy byla celá skupina čítající 14 letadel vezoucí benzín zmasakrována Spitfiry a P-40. Všechny Me 323 skončily na dně moře, přežilo jen 19 chlapů ze 138, mnoho z nich bylo zraněných.

"Od dubna 1943 zbývaly už při tuniských operacích jen tři možnosti - být odstřelen nad mořem, být zasažen na zemi při přistání, vykládání nebo při startu a tam případně explodovat spolu s vlastním nákladem benzinu nebo munice, nebo ještě jednou projít a čekat na další let. Dávno už jsme si odvykli se ptát, kdy to potká nás, kdy padne los této loterie na nás samotné"

Ernst Peter, Giganti

http://www.bauer917.mzf.cz/?page_id=512

K problematice TG a Me 323.

Pár krásných fotek je zde:

http://www.hanackaperot.ic.cz/gigant.htm

U nás v Prostějově se děly velké věci.