Podporučík Argonantus ve válce, která nebyla II.

[Julesak]

Ako už napísali vyššie viacerí, skvelý článok.
Mňa však zaujala jedna vec týkajúca sa skôr ČSLA ako takej: sú tu uvádzaný ako veliteľ pluku v hodnosti majora, veliteľ práporu nadporučík, veliteš roty poručík. Bolo to štandardom?

Nie sú to posty vo všetkých prípadoch pre hodnosť o stupeň-dva vyššiu? Toto by som čakal skôr u jednotky mobilizovanej zo záloh, nie u elitného prvosledového zväzku...

[Mirek58]

Argonautus:
Délka ZVS Bundeswehr
1990 - 1995 12měs cca 145 000 branců + 100 000 dobr., voj z pov. ( max stav 1991 450 000)
1996 - 2001 10měs
2002 - 2010 6měs

[Pátrač]

Dzin: Od tanku IS-II a T-34 od roku 1946 a další roky výroby měl vnitřní hovorové zařízení a radiostanici každý sovětský tank. Nevím o tom, že by některý z našich tanků nebo obrněných transportérů radioastanici neměl.
Už OT-62 TOPAS byl dobře vybaven:
Radiostanice
typ: R-113
dosah ve dne i v noci: do 20 km
Tankové hovorové zařízeni:R 120
To samé měl OT 64 SKOT, dokonce o kolopásy OT-810 tím byly plošně vybaveny.

BVP 1 a 2 měly:
Radiostanice
typ: R-123
dosah ve dne i v noci: do 13 km
Tankové hovorové zařízeni:R 124

Naše tanky tedy T-34 měly radiostanici RM-31T s dosahem 13 kilometrů a vnitřní hovorové zařízení od roku 1962 R-120. Tanky t-54, T-55 a T-72 byly zcwla jistě vybaveny lepší technikou.

Mám obavu, že v tom zádrhel nebude. Prostě to nebyla druhá světová ale studená válka a spojení od tankového družstva nahoru byla věnována velká pozornost. Já osobně bych zde skončil Dzine ap očkám si co na to Argonantus. On v těch tancích seděl.

Doplním pro Argonanta:

Základní vojenská služba v Bundeswehru
Služba v ozbrojených silách spolkové republiky byla zpočátku dobrovolná, v roce 1956, ale byla zavedena všeobecná branná povinnost. Prvních 10 tisíc branců narukovalo 1. dubna 1957 a posledních 12 tisíc 3. ledna 2011.

Délka povinné základní vojenské služby se v SRN od roku 1957 postupně prodlužovala, z původních 12 měsíců až na 18 měsíců v letech 1962 až 1972. Poté se postupně začala zkracovat až na současných devět měsíců. V letech 1985 až 1990 byla - tedy i v době služby ppor. Argonanta 12 měsíců u pozemních vojsk a 14 měsíců u námořnictva. A byla to tvrdá služba.

[Argonantus]

Zemakt:

Zdravím, kolego. Problém Calvery speciálně se týkal mojí obecnější pochyby nad veliteli, kterými by byla 16. td vyplněna. Zřejmě samé podivné existence, který se za normálních okolností báli nějaklou jednotku svěřit.
21. pluk měl zase velitele šíleně mladé. Což mělo taky jisté mouchy. Velitelé obou pluků byli jeden lepší, než druhý.

Stran té T-72 a prostoru - viděl byste to dost jinak očima velitele, který má vpravo svoje vlastní křeslo a nesedí na opačné straně střelci za krkem.

Jmodrak:
Pochyby o vlacích vycházejí z možností tehdejší letecké techniky NATO a velikosti ČR. Bojovou zónou se mi jeví být celá plocha Čech, vlakování může chodit bezpečně za invaze tak na Moravě. Ulovit tanky na vlaku je drtivě efektivnější, než když jedou, nebo jsou zakopané.

Alfík:
Díky za geniální poznámku. Ano, přesně tak to je; a na tomhle by se vítězství armád VS mohlo velmi snadno zadrhnout.

Jinak jo, vlakovali jsme taky, a T-72, které jsou o ten protivný kousek širší. Jde to, ale žádná radost. A v boji asi spíš horor.

Dzin:
Jo, vidím to podobně. Nejde o to vždycky bojovat malými jednotkami, ale vystavět armádu zdola nahoru; od malých jednotek, které se složí ve velikou, případně až kolosální. Pokud to uděláte obráceně, je to patent na docela veliké ztráty, pokud nepřítel náhodou přestane hrát podle vašich pravidel.

Kolosální Coverovy dotazy:

1) když jsi velel záložákům na T-55, měl bys přitom jako velitel T-72 (popř. T-72K?), nebo bys "downgradoval" též na T-55? Ve druhém případě -- jaký pak mělo smysl, aby ses cvičil na T-72 a ne rovnou na T-55?

Ne, měl bych stopro T 55 a downgrade byl dán zřejmě organizací; upgrade byl schovaný v tom přechodu na velitele roty. ideál byl mít samé T72, ale už na to nebyly prachy. Jinak jsem jezdil s oběma tanky, protože T55 jsme měli na katedře a na měsíčním cvičení 1986 (které bylo jaksi mimo vojnu). Rozdíl v ovládání není zase až tak drastický.

2) v témže případě - dostal bys stejnou posádku, s jakou jsi byl sžitý z výcviku, nebo by se to poskládalo "náhodně"?

Absolutně náhodně - mobilizovaní záložáci, které jsem nikdy neviděl, neviděl jsem nikdy ani velitele praporu, a možná je neznala ani armáda - zmastila by to podle toho, co by reálně sehnala. Tak trochu jednotka hrůzy. Možná by mi dali alespoň nějaké velitele tanku z původní jednotky, upgradované na velitele čet - bylo by to moudré.

3) zméněné záložní T-55 měly KLADIVO všechny, nebo jen pár? A byly pro tanky s KLADIVO k dispozici z kanonu odpalované PTŘS, nebo to byla jen teoreticky možná, ale nenaskladněná varianta?

Kladivo bylo tehdy snad na všech T55, které jsem potkal, na těchto v Žatci bylo zcela určitě. Jen o tom Slovensku se vyprávěly různé divoké story; co měly tamní B divize, to netuším, ale pomluvy říkaly, že tam byly i T34.

O PTŘS, odpalovaných z kanonu, jsem slyšel během vojny pouze v souvislosti s tehdy již exotickým tankem Sheridan. Že to uměla i T72, jsem zjistil až v 90tých letech. že to uměla T55 slyším teď poprvé. Jinak jsem k tomu dost skeptický, s ohledem na tehdy již hodně dobrý pancíř Leoparda 2; proti těm podkaliberním bestiím to bylo dost houby.

4) na mapkách mne zaujalo měření vzdálenosti. To se i u T-72 a T-55AM2 s laserovými dálkoměry počítalo s ručním vkládáním vzdálenosti k cíli, nebo šlo o "zálohu" pro případ výpadku SŘP a spíše o taktickou informaci?

Mám dojem, že tam byli alternativy, zachované kvůli nespolehlivosti tohoto prvotního sovětského computeru v reálných podmínkách. Ale ruku do ohně už za to nedám; třeba to někdo ví líp. V každém případě to zvedlo šanci trefy za jízdy asi na 50%, což T72 neuměla ani náhodou. Na T72 byl vynalezen Palcát, ale ten zase nezavedli, protože nebyly prachy. Komunismus se už dost sypal.

5) narazil jsem na informaci, že čety Abramsů se měly v obraně přesouvat mezi primárním a dvěma záložními postaveními, postavenými do trojúhelníku -- to aby na ně, v případě, že odrazí první útok, za chvíli nepřistála dělostřelecká salva. Po "vyplýtvání" sekundárního a tertiárního postavení se, v případě, že by útok nepřítele nebyl tak masivní, že by bylo nutné dále ustupovat -- měly přesunout zpět do prvotního palebného postavení. Přijde ti to jako blbost, nebo se s něčím takovým hypoteticky počítalo i v ČSLA?

Minimálně jedno záložní postavení bylo v obraně plánované od počátku, pro situaci, kdyby ji nepřítel prorazil. Ovšem potíž, že tank bojuje v proražené obraně obvykle na dvě strany najednou, to vyřešit nemůže. Pokud je mi známo, do podobné situace se nikdy žádný Abrams nedostal, takže věda neví. IMHO by dostal na budku, stejně jako jakýkoli jiný tank.

6) cvičili jste nebo probírali, jak se zachovat v případě napadení tankové čety bitevními vrtulníky s PTŘS?

Vrtulníky jsme řešili vlastně jen v tom průzkumu. Jinak na ně reálná a spolehlivá zbraň vůbec neexistovala. Věřilo se PVO, spíše z beznaděje. Starší T55 mívaly protiletadlový kulomet, ale to byla výborná zbraň hlavně proti náklaďákům, ne na moderní vrtulníky. Takže to později zabalili. Ano, vzduch je kardinální problém ruských jednotek. Jediná otázka je, zda mělo NATO dost vrtulníků, aby ustřílelo ruských 50.000 tanků.

7) jaká byla operační procedura pro případ, že by tvá četa vjela do nezmapovaného minového pole (třeba položeného raketovým dělostřelectvem) a zjistila to "po zlém"? A odpověď na tutéž otázku, kdybyste že se nacházíte v minovém poli zjistili při zteči?

Žádná. Jedna z mnoha věcí, co se neměla stát. Od toho byl průzkum. Normální velitel by asi zastavil a sháněl nějaké ženisty. Útok se smí zastavit i velitelem v poli; už se nepamatuju, jak moc vysokého. Obrana se smí odvolat příšerně vysoko postaveným velitelem. Takže obvykle vymře.

8) v článku se píše o stovkách nábojů do pistolí i Kosy. Ty byly napáskované do zásobníků, nebo v krabicích? Ve druhém případě -- kolik jste měli zásobníků? A měli jste jako tankáni vůbec sumky třeba na zásobník do Sa.58?

Bylo toho minimum. Kolik by bylo přesně při válce, to si fakt nepamatuju - zřejmě pár zásobníků. Tankista po opuštění tanku je z hlediska VS dost odepsaný. A jeden samopal na tank, zřejmě kdyby se šel někdo vyčůrat, nebo co.

2) v článku jsem se nedočetl, jak by s tanky postupovali protiletadlovci: kdo a odkud měl poskytovat podporu kupříkladu proti bitevním vrtulníkům, na které tou dobou US. Army již dosti spoléhala? Ještěrky? Pěchota s 9K32? BVP-2 s kanony? Frontové stéhací letouny? ...?

Otázka, co celou vojnu zajímala i mne, viz moje odpovědi. Pro posouzení šancí války je možná nejdůležitější. Tvoje další speciální otázka na vrtulníky je opět na nějakého PVO, ne na mne. Já s tankem zkusím zalézt do lesa a pokud to bude husté, zdrhnu z tanku.

1) letecký útok na železniční konvoje by patrně hrozil spíše v případě větších přesunů.

Invaze na západ by byla založena na gigantických vlakových přesunech. Fakt gigantických, když vezmu ty ruské tanky, o které by šlo především.

dalo by se totiž předpokládat větší jištění prostředky PVO i PVOS,

No, nelze dost dobře zajistit celou vlakovou trať se stovkami a tisícovkami vlaků (jeden vlak - jeden prapor).

odpovídající šancí na zničení ne 20, ale o hodně více tanků.

tebou popsané letce bych dal šanci na daleko víc tanků; pokud zruší tak tři vlaky za jednu akci, máš z toho pluk.
Ty mosty, tunely nebo cisterna PHM a muniční sklad a podobně je to samé - tím bys to mohl přinejmenším podstatně zdržet, což taky platí. A to si troufám trefit i námořním Tomahawkem, který doletí po celé ploše Čech; to by za to určitě stálo. Tohle je další strategická díra, o které pochybuji, že byla dostatečně vyřešená.

k iráckým tankům za dunou -- pokud vím, tam šlo o to, že se Iráčané, vědomí si toho, že vidí na menší vzdálenost, než Abramsy, a tudíž jsou před dunou jen snadný terč, za dunu schovali a úmyslem si buď odpočinout, nebo právě nalíčit léčku. Abrams ovšem uviděl termovizí, kterak nad dunou stoupá světlezelené teplíčko ze zapnutých motorů, tedy zamířil odhadem skrze dunu, vypálil podkaliberní střelu, která dunu prorazila a tank zasáhla, a v nastalém zmatku zlikvidoval i zbylé dva, které se jej pak pokusily již aktivně vymanévrovat. Přitom inkasoval jeden zásah z kumulativní střely ze vzdálenosti pod 200m, ale ustál to v pohodě.

Já viděl situaci, kdy mezi ně parta Abramsů prostě vlítla a začala střílet. Ani nevzdechli, což mne celkem nepřekvapuje. Moment překvapení má ve střetném boji úděsnou sílu. Z blbého úhlu nemáš šanci útočníka ani objevit, než je pozdě. Krom toho, měli i ty družice a další vychytávky; schovat velkou partu tanků dnes už skoro nejde, pokud se vás někdo fakt rozhodne najít. Navíc irácký terén je k tomu zoufale nevhodný.

"Abrams má TAK vyspělou termovizi, že VIDÍ SKRZE DUNY!"

To je samozřejmě kravina. Oba příklady by zmákl i velitel T72, kdyby s tím uměl zacházet. Usnadněno tím, že Abrams metá velikánský sloup tepla při jízdě přímo nad sebe. Oba příběhy nejsou o zázračném tanku Abrams, ale o tom, že s tím někdo fakt uměl zacházet.

[Alfik]

Paranoia okolo map byla až neskutečná. Nejen, že byly utajovány před záklaďáky - ony byly (mluvím ovšem o týlovém zab., u prvosl. asi byla situace odlišná) nedostupné často i pro nižší důstojníky!
V několika případech jsme byli díky tomu vysazeni na jinou křižovatku, než jsme měli být, úplně mimo osu přepravy, bez jakýchkoli zásob jídla a pití, a zapomenuti i na několik dnů (rekord u našeho útvaru byl regulovčík o němž nikdo nevěděl 6 dnů). Až nás našli, tak nás našli
Zásobování obstarávali místní lidé...
A po ukončení cvičení měli velitel útvaru spolu se "slintákem" (politrukem) úkol osobně dojít do kotelny, a OSOBNĚ A V TÉTO DVOJICI (asi aby se mohli navzájem kontrolovat ) spálit mapy, bez ohledu na to, jestli byly na nich zakresleny nějaké osy, poznámky apod., či vůbec nebyly ani použity...

[Argonantus]

Ako už napísali vyššie viacerí, skvelý článok.
Mňa však zaujala jedna vec týkajúca sa skôr ČSLA ako takej: sú tu uvádzaný ako veliteľ pluku v hodnosti majora, veliteľ práporu nadporučík, veliteš roty poručík. Bolo to štandardom?

Nie sú to posty vo všetkých prípadoch pre hodnosť o stupeň-dva vyššiu? Toto by som čakal skôr u jednotky mobilizovanej zo záloh, nie u elitného prvosledového zväzku...

Žatecký pluk v době mé služby neměl ani jednoho podplukovníka, jen samotné majory včetně velitele pluku (ale bylo jich tam asi deset). Jediný podplukovník byl Calvera čili Slabý; a to byl vlastně velitel B pluku.
Velitelé A praporu byli dva kapitáni a nadporučík.
velitelé rot byli většinou poručíci, čili o hvězdu víc, než my, sem tam zkrachovalý kapitán (zabil vojáka, takže měl zaražený postup). Kapitáni v plném lesku byli u některých přičleněných jednotek. Jinak nadporučíci.

Pro úplnost, velitel divize byl plukovník gšt. Ščudlík. Nejbižší generál byl zřejmě generálmajor, velitel 1. armády Polák, kterého jsme nepotkali celou vojnu.

A ano, většina plánovaných hodností mohla být vyšší, ale tohle byla atraktivní divize pro nadějné kádry, kteří se řítili vzhůru, vesměs kolem 30 let a podstatně méně.

[Franz Trubka]

Jak uz jsem jednou napsal, vzpominka na mladi..
Pro Julesaka.
Po SDZ v Brezne nad Hronom jsem v srpnu 1976 nastoupil k 19.rm oddilu v Plzni.
V hodnosti desatnik absolvent jsem se stal velitelem 1. cety 1. baterie a STARSIM dustojnikem baterie,coz byla tabulkova funkce pro vojensko-vysokoskolsky vzdelaneho porucika. Velitelem baterie byl v te dobe naporucik ing Fero Farkas, zvany
"Rytjak'. Na jare 1977 odesel na nejakou skolu v SSSR a ja se na 3mesice v hodnosti podporucik stal velitelem baterie. Podotykam ,ze jsem byl zakladak a to byla funkce pro kapitana-ing.
Najednou jsem mel na krku asi 50 maniku, jeden barak, 9 122mm rm vz.70 a vsechnu pridruzenou techniku.
Priznam se, ze jsem v te funkci prilis nezazaril, naopak. Kdo me potkal, ten me zjebal. Za mesic mi to uz bylo jedno.
Pro vojaky z povolani jsem se "rozdvojil". Kdy se melo neco udelat, byl jsem velitel baterie a byla to moje zodpovednost.
Kdyz jsem neco potreboval, byl jsem zakladak, ktery nema narok.
Proste ti porucici a kapitani byli nedostatkove zbozi...

PS: nez jsem to naklepal, ozval se Argonantus. Tak jen pro doplneni

[kik]

Mapy: Nebylo tezke zjistit kde jsou vojenske prostory protoze stacilo koupit si turistickou mapy a kde nevedly znacky byl obvykle vojensky prostor

Ja jsem stravil 2 roky (1981 - 1983) 'obranou vlasti' u jineho typu vojska - a to zeleznicniho ve Voj. ucilisti ve Val. Mezirici - ale popis armady teto dobe hodne odpovida. Co se tyka 'vykonaku' (vykonnych praporciku) tak u nas byli uz na urovni roty a vetsinou to byl absolvent SVS (stredni voj. skola) nebo vojak zakladni sluzby. Velitele cet byvali obvykle absolventi DDS (dvouleta dustojnicka skola) v hodnosti ppor. nebo por., velitele rot byvali bud npor. (obcas por. nebo kap.) a velitelem praporu byl pplk.
U nas sice nehrozilo prejeti tankem, ale urazy, vcetne smrtelneho, jsem zazil taky. Pri montazi kolejovych poli nebyla nouze o skripnuti ruky prazcem (ten betonovej prece jenom neni tak lehkej), pad z vagonu pri vykladce prazcu, ranu kolejnici do hlavy apod. Jednou pri pokladce lampasaci nepostavili bez. hlidku na dvoukolejne trati a kluka nabrala lokomotiva. Bohuzel tam kam ho odhodila stala na druhe koleji podbijecka a on na ni hlavou narazil . Jak rikala svedci, kdyby letel o metr vedle mel by mozna jen nejakou zlomeninu, ale spis jen odreniny...

Strasice: Byl jsem tam na cviceni v lednu 1985 a opravdu nic moc Na zdi pokoje vrstva ledu apod., nastesti po nekolika dnech nas prestehovali jinam, postu nam dali az par dni pred koncem cviceni, ze strany vetsiny lampasaku snahy o buzeraci apod. To bylo horsi nez ty 2 roky predtim.

[kwaak]

T...živě si pamatuju, jak jeden poddůstojník na prověrkách na PŠM na otázku "Co máte dělat při..." odpověděl ve stylu: "Dělat mám to a to, ale udělal bych něco jiného. Střelil bych vás do zad, svlíkl bych mundůr a vys**l bych se na to." Dotyčný důstojník to sice bral jako že je to žert, ale tak nějak bylo cítit, že to VÍ a počítá s tím...

tohle je podle mě velice důležité, ale skoro nikdy jsem to neviděl zdůrzněné...myslím, že útok ČSLA proti Západu by na tomto skončil dříve než by začal..ochota 90% lidí v té době prolít za režim jedinou kapku vlastní krve byla nulová...dokonce kdyby si měli vybrat jestli zastřelit Američana nebo "Rusáka", tak by většina přiliš neváhala..a amík by nebyl ten kdo by padnul k zemi...(totéž platí i pro Polsko, Maďarsko, NDR)

[Mirek58]

Takovýchle siláckých keciček si pamatuji ze ZVS spoustu.
Ale když lezlo tlustý do tenkýho - Krkonoše 1980 - skutečnost byla jiná.
Nejdřív jsme dostali jiné důstojníky (neznámé) přes noc, představení a jelo se.
Potom jsme dostali do poklopů u nákladáků kluky s pádly a nabitou ostrou municí, já do štábáku bedny ze zbroj skladu a můžu garantovat, že jsme v ten okamžik začli fungovat jako vojáci na 100%.
Kecičky byly v ten okamžik zapomenutý a největší machři klapali jak hodinky po celý týden.
Měli jsme před očima celý dění od začátku
- přesun dvou divizí SA do lesů
- přesun našich tankánů, na jejich dislokaci - Mimon, včetně zavážení nafty do tanků co vyjely s nedoplněnýma nádržema, zachranování tankistů co vyjeli bez zimních doplnků (frajeři, omrzlin bylo nepřeberně)
Tak jsme věděli že to nezačala zrovna školní besídka.

[Franz Trubka]

Osobne si myslim, ze to, co napsal Kwaak je hodne velka pitomost a absolutni nesmysl.
Souhlasim s Mirkem

[kwaak]

to je samozřejmě pravda..ale pořád je to úplně jiná situace než útok na Německo...osobně se nemyslím, že by stála fronta na střílení důstojníků...nicméně stejně, pořád nějak nemyslim, že se většina šla nechat s radostí zabít a neudělala vůbec nic, konečně není potřeba aby něco udělali všichni, stačí jeden..

edit: možná jsem se na začátku byjádřil nejasně, nemyslel jsem masovou vzpouru, kdy celá ČSLA půjde proti rudé armádě..ale jednotlivých, izolovaných "odepření poslušnosti" či jak to nazvat by myslím bylo dost

[Franz Trubka]

Nevim, jestli si v te dobe byl na vojne, ale absolutne jsi nic takoveho udelat nemohl. Mozna jednotlivci, ale zadne hromadne strileni a vzpoury. To urcite ne.
A jeste dolozim, ze jsme byli v te dobe vsichni "zpracovani" a zapad jsme videli jako agresora, ktery skutecne ohrozuje nasi krasnou socialistickou vlast...
Nic jineho jsme neznali, hustili to do nas od materske skolky

[kwaak]

tu dobu (druhá polovina 80 tých let) pamatuji jako teenager, takže vojna ne...nerozporuji, že když jde do tuhého, tak většina sklapne a dělá co dostane rozkazem..ale nevím, můj dojem z té doby je že režimu už nevěřil téměř nikdo, nikdo pro něj nechtěl hnout prstem, všichni (dobře těch 90%) spíš vzhlíželo k západu, že by ho někdo vnímal jako agresora ohroužujícího socialismu, eh...nevím, prostě mi nesedí, že by po r. 68 šel někdo s radostí bojovat za socialismu, nicméně je pravda, že legitimita režimu se rozpadala den za dnem, rok po roku, takže pokud vy jste byl na vojně v r. 77 bylo to asi jíné než o deset let později..

[Mirek58]

Zlom začal za Gorbačova.
A nevěř dnešním vyprávěním jak každý byl bojovník proti Husákovi.
Skutečnost byla jiná.
My tenkrát mladí, jsme měli už rodinu, malé děti, kupovali jsme si první auta, chalupy a to jsme chtěli a museli ochránit.
Na kecičky byl prostor u piva.

[Franz Trubka]

Snad muzeme byt radi, ze to resime jen v teoreticke rovine a nikdy jsme na nikoho nemuseli strilet.
A nikdo nestrilel na nas

[Alchymista]

Tak nejak.
A niekto mudry napísal: "Každá vojna začína protiútokom."

[jmodrak]

ad malé tankové jednotky.

Důvod, proč Sovětská armáda neměla dostatečně propracovanou teorii boje malých tankových jednotek a soustředila se na velké je opravdu dost prostý. Byla to nedostatečná schopnosti v rámci velení a řízení. ........

A Pátrač si schémata a popisy zrejme obkreslil a opísal z USA a Bunndeswehr predpisov. Boj malých jednotiek maly sovieti zmáknuty. To, že si neštudoval Bojovú prípravu, je tvoj problém.

Kwak - nesmieš veriť kde komu. V podstate tých 99%, čo opisuješ by bojovalo za socializmus a mier proti imperialistom. Po "revoluci" sa vyrojili kde jaký "odbojári", ale vo väčšine to boli tí, čo donášali "súdruhom". Zažil som krízové momenty, takže viem, aká situácia bola a kto boli tí "odvážny". Väčšina (99%) to mal v paži nie z ideologických príčin, ale z čisto osobných. Rovnako ako v každej armáde. V podstate nejakej " vzbury" ani nebola možnosť. Jednotlivec nemal šancu a nejaká "kolektívna" sa rozpadla v okamžiku, keď pred jednotku predstúpil niekto, kto mal autoritu. A to nerozoberám čo by robili politruci , VKR atď. V prípade vojny by nastupili, chtiac nechtiac a strieľali na nepriateľa, alebo sa od neho nechali zabiť.

[Pátrač]

Argonantus:
Bylo to tak. Naše T-55 dokázaly přes hlavní kalibr vystřelovta PTŘS typu Bastion. TO byl poměrně univerzální protitankový raketový komplet označí v zemi původu jako 9K116-1 Bastion. Střela nesla označení 9M117.
V kódu NATO AT-10 Stabber. Jedná se o protitankový raketový komplet velkého dosahu určený k odpalování řízené střely z hlavně tanku využívající systému dálkového navedení po laserovém paprsku.
Další použití:
- v kompletu 9K116 Kastět jako výzbroj taženého protitankového kanonu MT-12
- v kompletu 9K116-2 Šeksna jako výzbroj tanků T-62,
- v kompletu 9K116-3 Basňa-2 jako výzbroj BMP-3.

Tato střela byla součástí jednodílného náboje 3UBK 10-1 ráže 100 mm, který obsahoval malou prachovou náplň nutnou k vymetení střely z hlavně. Střela byla naváděna po laserovém paprsku, jeho zdrojem byl systém 9S58 zabudovaný do tankového zaměřovače 1K13.

Na masové vyzbrojování staých tanků bylo již pozdě. Jelikož v nové době snižování počtů těžké výzbroje byly jako první zastarávající T-55 všech verzí a T-62. Nakonec bylo tímto kompletem vyzbrojeno jen malé množství tanků. Byl zaveden i v ČSLA. KOlik a kde netuším. U 16. tankové bych ho ale neočekával.

Kdyby někdo měl obrázek, budu nadšený.

[Mirek58]

Jeden z mnoha odkazů v originále:
http://rbase.new-factoria.ru/missile/wo ... tion.shtml