OMS - Operačně manévrovací skupina

[Alchymista]

Moje dojmy ohľadne OMS:
- skupina môže byť určená k obsadeniu/vyradeniu/zničeniu nejakého významného objektu - prechody cez rieky, letiská, systémy stacionárnej PVO, sklady, komunikačné a dopravné uzly...
- skupina však môže byť rovnako dobre vyslaná tiež "len obťažovať" týl protivníka, bez nejakého konkrétneho cieľového bodu, s tým, že bude napádať a ničiť všetky "vhodné objekty" na ktoré počas pohybu narazí

V druhom prípade sa pravdepodobne bude OMS presúvať v menších jednotkách, v niekoľkých viacmenej samostatných skupinách, síce koordinovane, ale so značnou samostatnosťou jednotlivých skupín. To ju čiastočne chráni aj proti útokom síl protivníka - jej sily sú rozptýlené na väčšom území, pritom sa stále môžu rýchlo sústrediť k úderu na významnejší cieľ, naopak pre protivníka je obtiažne sústrediť dostatok síl a prostriedkov, aby jednotlivé, relatívne značne pohyblivé skupiny donútil k boju za nevýhodných podmienok a zničil, pretože tie sa budú tankovému súboju s rovnako silným alebo silnejším protivníkom skôr vyhýbať (už preto, že nemajú "munície nazvyš"). A pokiaľ by sa mu aj podarilo jednu z niekoľkých skupín k takému boju za nevýhodných podmienok donútiť, ostatné skupiny v dosahu jej môžu pomerne rýchlo prísť na pomoc, pričom ich úder bude smerovať pravdepodobne do boku alebo tyla bojovej zostavy protivníka...

A ešte jedna myšlienka bokom - veliteľ celej OMS i velitelia jednotlivých skupín by mali byť v myslení aj značne pružný a neortodoxný...

[Argonantus]

Alchymisto, uvažujeme o věci velmi podobně, viz druhý díl. Můj názor je, že ono to skoro nelze provést jinak.

[Franta 57]

Díky autorovi za nesmírně zajímavé (a čtivé) dílo. Pro mne, jako (bývalého) spojaře, je největším problémem u takto bojujících skupin právě spojení. Bez toho by celá akce jaksi ztrácela smysl. Takže - jak? Kabel nepřicházel v úvahu. Směrové spoje (tehdy asi RDM -6) jen těžko. Stanice šlo sice postavit za dobu v desítkách minut, ale jen vyhledávání vhodných kót by časový plán totálně rozházelo. O snadné likvidaci stanic na nepřátelském území nemluvě. Tankové stanice by v uvedených podmínkách (lze očekávat extrémně silné rušení, navíc by ani změny frekvence pravděpodobně nepomohly) fungovaly tak nanejvýš uvnitř roty, s velkým optimismem praporu. Jiné možnosti tehdy nebyly. Družicové systémy na této úrovni velení tehdy neexistovaly a stanice s troposférickým rozptylem také ne. Takže spojení se zázemím nula? Když to přeženu, jak by se zjistilo že bylo (třeba) uzavřeno příměří? Podle protivníkových vojáků mávajících novinami? Omlouvám se, nemám možnost (ani čas) studovat historické dokumenty. Třeba nějaké řešení bylo. Ale pokud je mi známo, tehdejší spojovací systémy prostě tohle neuměly. Ani se s tím nepočítalo. V době mojí roční ZVS se nacvičovalo jen jediné - zlí imperialisté zaútočili, my jsme ustupovali, zachytili jsme se zhruba na česko-slovenském pomezí a zahnali jsme je zpátky. Třeba spojovací osa front - armáda začínala zhruba z okolí Bratislavy a šla do blízkosti Ostravy a po skončení "bojů" obdobně třeba mezi H.Králové a Plzní, nebo Č.Budějovicemi. Tedy v podmínkách dobře známé krajiny (a i tak se spoustou problémů, takže se spojení jistilo přebíráním poštovních linek - v podmínkách nepřátelských zemí nemožné).

[Pátrač]

Přes jistou nelibost, kterou tato práce vyvolala - patří k tomu co zde bylo označeno jako cobykdybismus - začínám vidět nemalý informační potenciál, který to celé má.

Sice si myslím, že dát tomu nějakou pevnou formu nebude lehké - přece jen se mi zdá, že máme celkově málo informací o tom, jak měly OMS pracovat – ale jo, počkáme a uvidíme. Nebudu zatím komentovat nic z toho, co Argo v první kapitole uvedl. Necítím se k tomu dostatečně znalý. Ale přece jen. Mohu slíbit dvě věci.

Primo: Napřed zopakuji už na Palbě zveřejněné možnosti použití předsunutých odřadů, které lze považovat za jakési analogie operačních manévrovacích skupin. Ale je to analogie značně kulhající.

Secundo: Pokusím se i když to do značné míry bude odhad stanovit kolik by OMS v síle tankové divize potřebovala materiálu. Tedy jaká je materiální náročnost boje OMS po dobu pěti dnů.

PRIMO: PŘEDSUNUTÝ ODŘAD

Vojenská terminologie platná v naší ČSLA a zadokumentovaná v roce 1983 ve Vševojskové operační a taktické terminologii: 1. dílu s názvem Vojenská věda, operační umění a všeobecná taktika. Názvoslovná norma vydaná MNO, uvádí:

Předsunutý odřad je nestálý prvek bojové sestavy divize - pluku. Vysílá se zpravidla po prolomení nepřátelské obrany, při přechodu do pronásledování nebo ve střetném boji před hlavní síly divize - pluku s úkolem předstihnout nepřítele v ovládnutí důležitých čar a objektů v hloubce, přepravišť přes vodní překážky a k plnění jiných neočekávaných úkolů. Do předsunutého odřadu se určuje zesílený motostřelecký nebo tankový pluk - prapor, který má největší úspěch nebo který je v druhém sledu - záloze.

Tato definice jasně ukazuje, že to není to samé co OMS. Co má dělat OMS je jasné s pár vět od generála Vacka. Podoba je v tom, že se OMS i předsunutý odřad vysílají mimo kontakt s vlastními hlavními silami. Je na jejich veliteli – velitelích jak iniciativně a směle splní své úkoly.

Ale zásadní rozdíl je v tom, že předsunuté odřady v útočné operaci se nachází od svých hlavních sil jen pár desítek kilometrů, tyto síly za nimi vytrvale postupují a poskytnou jim pomoc v průběhu několika málo hodin. Kdyby mu hrozila porážka, na rozkaz nadřízeného se může sbalit vrátit se k vlastním hlavním silám.

Předsunutý odřad v obranné operaci je na tom ještě lépe. Zahajuje boj také pár desítek kilometrů od předního okraje vlastních sil, ale v boji ustupuje směrem k nim a pokud by se dostal do hodně špatné situace, z předního okraje může vyrazit poměrně velká síla a pomoci.

OMS má možnosti obdržet pomoc velmi ztíženou a myslím si, že na většinu bojových úkolů předem stanovených a těch co přinese vývoj situace, OMS bude sama.

Takže to opakování.

Předsunutý odřad v útočném boji:

Na obrázku co následuje je nakreslena varianta použití 1. motostřelecké roty od 1. motostřeleckého praporu 1. motostřeleckého pluku, jako taktického vzdušného výsadku -TVV.



CO na obrázku vidíme: zprava doleva, tedy směrem k nepříteli:
- prostor konsolidace PO, tedy prostor kdese shromáždí a uvede do plné bojové a metrální pohotovosti
- prostor nasednutí TVV do vrtulníků, přeletovou trasu a místo vysazení TVV
- přední okraj bojové sestavy armády a rozkreslenou bojovou sestavu divize
- pásmo průchodu PO předním okrajem vlastních sil
- pochodové osy a bojovou sestavu praporu v roli PO s bojovým zajištěním

Jak to celé proběne, když pan Murphy dovolí?

Vyčleněná rota se přemístí do prostoru konsolidace TVV, což je zpravidla v prostoru druhého sledu, tedy podle našeho schématu u tpr. Tím se zvýšený pohyb a manipulace ztratí před leteckým průzkumem. Po jeho uvedení do náležitého stavu se přemístí do místa nasednutí taktického vzdušného výsadku k nasednutí do přepravních vrtulníků.

Po trase průletu je TVV přemístěn na místo určení. V našem případě jde o most přes větší vodní tok. Zde TVV provede výsadek, obsadí stanovený prostor a zaujme kruhovou obranu. V ten moment začíná souboj s časem. Protivník ví, že ten most je velmi důležitý. Přes tento most mohou přisunout posily pro vlastní porážené jednotky a nebo naopak, porážené jednotky přes něj mohou ustoupit za řeku do právě budovaných obranných postavení. V krátké době se tak TVV dostane do obklíčení a bojuje o přežití. Jeho schopnost přežít v regulérní bitvě je od 1 hodiny do 3 hodin podle nasazených sil a prostředků protivníka. Toto není nic moc nového a tak víme, že

Je potřeba nasadit PO.

Je to zpravidla nejsilnější – bojem nejméně dotčená - jednotka pluku. Tedy v našem případě druhosledový tankový prapor. Ten se zkonsoliduje podobně jako vyčleněná rota, a v pochodovém proudu se připraví k rychlému pochodu. Na signál - ten se zpravidla shoduje se signálem ke vzletu TVV na vrtulnících pak vyráží po stanovených pochodových osách a v určeném místě překročí vlastní přední okraj. Prvosledový prapor k tomu určený je připraven poskytnou palebnou podporu až na dohled a dostřel vlastních zbraní a hlavně vytvoří a vytyčí pásmo průchodu PO předním okrajem.

Potom po stanovené pochodové ose nebo osách vyrazí do prostoru boje TVV. Od poloviny vzdálenosti cesty k TVV se přemisťuje v předvojových sestavách. Podle potřeby si vytváří ČPZ nebo BPZ, tedy boční pochodovou nebo čelní pochodovou záštitu až do síly tankové čety. Pokud je to jen trochu možné, neváže se bojem, místa odporu ničí z chodu nebo je obejde a nechá ke zničení postupujícím hlavním silám divize.

Na konec pochodové sestavy se umístí vozidla organicky patřící k jednotce taktického vzdušného výsadku. Po příchodu do prostoru boje TVV se PO energicky pustí do boje a TVV nebo to co z něj zůstalo vyprostí, začlení do své sestavy začne plnit jeho úkol. Tedy udržet prostor a vyčkat příchodu hlavních sil. Tak se mu, za podmínky potřebné dávky bojového štěstí, podaří splnit úkoly.

Celou dobu se předpokládá, že boj povede v kruhové obraně. Proto můj zámysl v diplomce byl, tuto kruhovou obrannou bojovou sestavu nezatěžovat desítkami dopravních vozidel často s přívěsy, plných munice a PHM. Pod tlakem nepřítele se, se vší pravděpodobností, bude prostor bráněný předsunutým odřadem zmenšovat. V zahušťované bojové sestavě by výbuchy muničních vozidel a cisteren s PHM se vší pravděpodobností způsobily naprostý rozvrat.

PO má bojovat několik desítek kilometrů před hlavními silami. Ujede cca 30 až 50 kilometrů a tím spotřebuje jednu pětinu náplně PHM. Bojuje na místě s malým pojezdem a má v integrálních nádržích dost paliva na cestu zpět nebo boj na místě po dobu 2 až 3 dnů. Tím je řečeno vše. Problém bych viděl v munici a proto by asi bylo nutné s odřadem poslat pár rychlých vozidel s municí pro tanky a BVP. Pěchotní munic – tedy zvýšené zásoby mohou vést organická vozidla.

Co je v tomto případě k tíži plněného úkolu:
- nelze provést důkladný průzkum a rekognoskaci jak pochodových os, tak prostoru hlavního boje PO
- mimo informace dodané zpravodajsky a bojujícím TVV velitel PO neví s čím se může potkat. hodně tedy záleží na jeho vlastním bojovém zajištění, to by byla práce pro schopné velitele tankových čet jako pochodových záštit.
- po dobu plnění úkolu nesmí zastavit- tedy až do příchodu do prostoru kde bojuje TVV. Je potřeba zajistit sběr raněných a jejich přesun do prostoru hlavního boje a zde je chránit. To je věc, kterou bych já osobně strašně nerad řešil a asi bych z toho nespal.
- imobilní technika neopravitelná za pár minut se prostě musí opustit, zničit a osádky pokračují jako pěchota.

No a to je jenom předsunutý odřad. Představte si to pro OMS.

Ale půjdeme dál.

Z hlediska materiálu je ještě lepší situace v případě že předsunutý odřad působí před předním okrajem naší vlastní obrany. Jde o zabezpečovací pásmo, o kterém byla řeč i v oněch plánech. Už tam máme pohraničníky a máme tam vyčleněné pluky od prvosledových motostřeleckých divizí. A ty by nepřítele úporným bojem asi dokázaly dost pocuchat.

Předsunutý odřad v obranném boji

V takto připraveném a řízeném zabezpečovacím pásmu je pak možno tak nějak předžvýkaného protivníka dále silně zasáhnout. Je to vlastně třešnička na dortu možných bojových aktivit při obranném boji. Prostě opět nasadíme předsunutý odřad.

Obrázek druhý v tomto příspěvku ukazuje možnou variantu nasazení a použití tohoto odřadu.



Na obrázku vidíme:

- prostor rozmístění týlových a technických složek předsunutého odřadu
- osu a osy přesunu PO do prostoru rozvinutí PO
- místo vyčkávání POZ a minová pole jím položená před předním okrajem obrany PO
- mezilehlou čáru obrany PO
- konečnou čáru obrany PO a plánovaná minová pole před ní.
- čáru přehradné palby vyčleněného dělostřelectva
- prostory rozmístění prvního a druhého samohybného dělostřelecké oddílu od prvního dělostřeleckého pluku vyčleněných pro podporu PO

Není toho na schématu moc, ale schovává se za tím hodně. Velitel divize v obraně pokud takové rozhodnutí přijme, musí udělat několik věcí. Tedy:

- vybrat jednotku z prvního nebo druhého sledu divize kterou tímto úkolem pověří.

- musí stanovit prostor, kde se předsunutý odřad rozvine k prvnímu střetnutí s postupujícím nepřítelem

- stanoví konečnou čáru obrany předsunutého odřadu

A jak to s povolením pana Murphyho bude vypadat?

Vybraná jednotka se stáhne ze svého místa v bojové sestavě divize a nechá zde nezbytné bojové zajištění, logistické jednotky a vše co nepotřebuje pro vedení boje. Doplní se materiálem na plný stav a pokud to jde tak u munice vytvoří zvýšené zásoby a to hlavně munice pro dělostřeleckou výzbroj, tanky a BVP. Motostřelci pokud jsou přičleněni zvýší zásobu pěchotní a osvětlovací munice pro případ vedení boje v noci.

Velitel divize dále:
- vyčlení síly prostředky pro potřebnou dělostřeleckou podporu boje předsunutého odřadu,
- stanoví pásmo průchodu předsunutého odřadu na čáru nasazení a zpět přes přední okraj obrany divize
- velitele dělostřelectva pověří řízením palebné podpory s dočasných čar nasazení dělostřeleckých jednotek tak, aby nedošlo k rozkrytí struktury bojových sestav divizního dělostřelectva a dělostřelectva pluků před započetím vlastního obranného boje divize.
- pokud to terén a čas umožní, vyčlení o síly a prostředky do pohyblivého odřadu zatarasovacího a část ženijního praporu za účelem pomoci PO s ženijními úpravami.

Velitel předsunutého odřadu provede průzkum a zaměří se na:
- průzkum pochodové osy do prostoru rozvinutí PO
- průzkum prostoru rozvinutí PO
- průzkum jedné či více os zpětného přesunu na jednotlivé mezilehlou čáru /čáry
- průzkum jednotlivých mezilehlých čar obrany PO a konečné čáry obrany PO

Po skončení průzkumu odřad zahájí přesun. Kryje se čelní, případně boční pochodovou záštitou. Na jednotlivých vybraných čarách obrany nechává část sil k provedení nejnutnějších ženijních úprav. Pohyblivý odřad zatarasovací potom na místech určených velitelem PO položí minová pole a přemístí se do určeného prostoru.

PO se rozmístí, zamaskuje a pod clonou intenzivního průzkumu se připraví k boji. Pro boj s přibližujícím se nepřítelem platí, že se odřad do boje neváže. Boj vede palbou na největší možnou vzdálenost, pomocí léček na blízko a má jediný cíl – způsobit co největší ztráty a donutit nepřítele opustit pochodové a předbojové sestavy a rozvinout se. V momentě kdy boj přejde přes kritickou mez a hrozí, že PO by mohl být obklíčen, obejit či obchvácen opouští prostor a rychlým tempem zahájí přesun na mezilehlou čáru obrany. Na místě nechá poškozenou techniku, kterou zničí a prioritně odsune padlé a raněné vojáky. Po obsazení mezilehlé čáry obrany PO nastoupí POZ a opět položí minová pole před předním okrajem mezilehlé čáry obrany PO.

Je-li možno, PO provede během přesunu několik drobných protiútoků, aby tak zpomalil postup nepřítele a donutil ho setrvat v rozvinutých sestavách. Není vyloučen ani krátkodobý střetný boj. PO se po boji o mezilehlou čáru obrany stahuje na konečnou čáru obrany PO. Zde už ve svém boji využívá i plnou palebnou podporu vyčleněného dělostřelectva. Po vyčerpání možností boje o konečnou čáru obrany velitel odesílá PZ do pásma průchodu a sám zahájí stahování. Po cestě zpět provádí připravené destrukce. Po průchodu do bojové sestavy divize se vrátí na své místo, odsune raněné a padlé vojáky na určené místo, podá hlášení o utrpěných ztrátách a zahájí reorganizaci a doplňovaní materiálu a pomocí praporu oprav techniky i opravu v boji poškozené techniky.

Toto opakování trochu doplněné by mohlo Argovi pomoci a já se podívám na OMS a její možnosti zásobovaní vlastními silami a snad i silami nadřízeného stupně – armády.

[UrbanII]

Berte mě jako laika, skončil jsem službou na začátku 80 let, ale měl bych možná faktickou (možná ne) připomínku. Pokud by se OMS formovala z "uloženek", je vůbec jisté, že by vyjela? Pokud vím, tak tkzv. uloženky byly vybrakovány na náhradní díly a uložená technika z 80% nebyla technicky schopná vyjet. Nevím jak by tomu bylo u tanků, ale myslím že by to odnesly V3S nebo OT. Jeden příklad za všechny - přesun OT před Svobodnou Evropu, kdy parkoval OT na Václaváku a byl pod ním kyblík na utíkající olej.

[Argonantus]

Pátrači, díky moc. Budu si to pomalu chroustat, stejně jako to Frantovo spojení (jo, to mne taky napadlo).

Řeknu jednu věc, kterou vidím jako podstatnou. Dost mne překvapuje ten přístup, co se tak zoufale drží faktů, vojenských řádů a jistot.
Nevyhnutelně musí končit tak, že to v žádném případě nejde provést.

Celé mi to připomíná ten fousatý vtip o čmelákovi, který z fyzikálního hlediska létat nemůže, ale naštěstí to neví, takže létá.

Byla tady druhá světová válka. Němci i Rusové projeli v obrovských frontových svazech stovky, možná tisíce kilometrů na tancích, kdy jim rádia fungovala daleko hůře, nebo je neměli vůbec. Mapy stály za houby, nebo je vůbec neměli.

A osm století před nimi tutéž krajinu, ale v daleko větším rozsahu, projeli Mongolové na koních, bez rádia a bez mapy.
A nějaký Hanibal dojel do Říma od severu přes Alpy se slony.

Jaképak, že nejde přejet Německo ve 20. století v mašině, která jede terénem třicet za hodinu?? A že je to "co by bylo, kdyby?"
Co to je za zoufalou civilizaci, které zhasnou rádio a vypnou wifi připojení, čímž je nahraná?

Já jsem přesvědčen, že to udělat jde, protože už to plno vojevůdců udělalo. To není žádná výprava na Mars. Jde jen o to pochopit, jak. To je celé.

[Vallun]

Argo - klíčový vtip je v tom, že tehdy neměl spojení ani nepřítel. V roce 1988 by NATO spojení mělo na velmi solidní úrovni a nevím, nakolik by bylo možné jej rušit...

Bylo by asi zajímavé uvést rychlosti pravděpodobně zúčastněných tanků, přeci jen je to Operativně MANÉVROVACÍ Skupina.

Podle mne bude pro její efektivní nasazení velkou výhodou, když nepřítel nebude znát přesný rozsah sil. Vyšle jednotky proti něčemu, co považuje za odřad o síle jednoho praporu a dva další prapory v léčce tyto síly zničí a přesunou se jinam.

Nejlepší obranou jednotek OMS bude neustálý pohyb a případné skrývání (bylo k dispozici nějaké doplňkové maskování?) Vzhledem ke vzdálenosti mezi OMS a frontem pak u tohoto důvodu nebude mít smysl obsazovat komunikační uzly menšího významu - jednotka je držící by byla znehybněna na příliš dlouhou dobu, která by umožňovala její přesílení a zničení.

Úspěšnou operaci OMS provést lze, a je dobrý nápad se o to pokusit, ale potřebuješ spojení a to bude zřejmě problém - radiovysílání prozradí lokalitu velitele OMS, což dejme tomu vyřešíš vysíláním pouze při zahajování přesunu. Ale už komunikace mezi jednotlivými útvary OMs bude problém a při tom je klíčová pro efektivní působení.

Vzhledem k dislokaci OMS každá prohra hrozí zničením...celé tankové divize, tedy dosti hodnotné síly (i když rozhodně méně hodnotné pro Moskvu, než pro její příslušníky...).

[Mirek58]

Argonutus:
Systém předávání zpráv a povelů v OMS i mimo ni už pořešil Wehrmacht naprosto jednoduše v 1940 ve Francii.
Kdy základem byly dva body na mapě , které tvořily středy kružnic .
Pokud se u těchto kružnic zjistil průsečík označoval bod o který se ve zprávě jednalo. Body se měnily dle potřeby ( 12-24hod)
A co se týká přeprav materiálu, základní poučka z Dopravního pluku, jezdí se v noci, ve dne se maskuje, skládá, nakládá, pod maskováním. Pokud kolona jede za dne, pouze pod PL krytím!
Jinak doplnování PHM se nedělo pouze cisternami, ale i kanystry 20l. Byly jich plné vleky BSS 7t.

[Argonantus]

No, nějak to museli řešit právě za té druhé světové, a to všechny strany, co používaly pozemní divize.

[Pravičák]

OMS - Operačně manévrovací skupina-Pátrači,je vidět,že teorii OMS máte zvládnutou,ale praxe je jiná.Na přelomu 70 a 80 let jsem sloužil u 9.td jako NŠ tpr.Tato divize OMS cvičila a výsledek je ten,že se tato bojová činnost moc neosvědčila a pak se od tohoto ustoupili.Pokud si ještě dobře pamatuji,vyskytly se tam obrovské problémy se zásobovaním.Při hlubším průniku do sestavy nepřítele hrozilo obklíčení,a jak zásobovat obklíčená vojska.S velkou ostudou skončil nápad jednoho generála přepravovat PHM letecky v gumových nádržích-skončilo to málem katastrofou.
S tejnou ostudou skončil i nácvik taktického výsadku motostřelecké roty.Jak mi uváděl vel.uvedené roty,než se stačili po vzdušném vysadku rozvinout,byli převalcovani tanky nepřítele.
Pokud se nemýlím,tak tpr.se vždy přesouval po jedné ose.Až těsně před ztečí se rozvinoval do rotních pochodových proudu.

[Argonantus]

Pravičák:
Díky moc.
Jak vidíte, neustoupilo se z toho ani trochu, protože plán je z r. 1986, podepsaný Achromejevem a Kulikovem.

Jinak problémy, které uvádíte, se daly jasně očekávat. Tím spíš, pokud se trvalo na dodržení všech řádů.
Výsadek motostřelců bez tanků nemůže fungovat, stejně jako výsadek tanků bez silné PVO.

O opravdové praxi ví jen ti, co to vyzkoušeli za druhé světové.

[skelet]

Pro zásobování pozemní techniky palivem vznikly verze těžkých vrtulníků Mi-6, a to Mi-6ATZ a Mi-6TZ. Ty mohly přepravit 7400litrů paliva, přičemž byly vybaveny o přečerpávacím zařízením. Později jej pak měl nahradit Mi-26TZ, který už unesl 14tisíc litrů paliva, plus 1000litrů oleje. Nicméně Mi-26TZ se do sériové výroby dostal až v roce 1996, osm let po vzletu prototypu.

[Vallun]

Hmm, dočetl jsem to celé konečně... a musím říct, že práce je to impozantní.
Nicméně v jednom bodě mi přijde celá úvaha chybná - sice jsem v tanku v životě neseděl, na vojně dokonce ani nebyl - ne, že bych nechtěl, abych neměl modrou, tak jsem ztratil mimo jiné zprávu z alergologie - a pak jsem psal stanovisko k zákonu, který ZVS poslal do odkladiště dějin;) - a tím bodem je rojnice.

Když jsem četl o smečkách, představil jsem si okamžitě variaci na vlčí smečky z doby bitvy o Atlantik. Jenže Argonantus se vydal z tohoto bodu na druhou stranu, než jsem si představoval já - králičí rojnice je vymyšlena efektivně, mohla by fungovat, ale podle mne je nevhodná, neefektivní pro činnost OMS. Takovým způsobem by měl přeci postupovat vlastní front po prorážecí bitvě, napadlo mne hned. Dělat menší front před větším mi nedává smysl. To jsou skutečně rojnice vojáků vybíhajících ze zákopů první světové války. Na tankovou rojnici by nestačil jeden kulomet, ale s trochou nadsázky jedna peruť A-10tek... Jinak to doplnění výzbroje o PVO je podle mne přesný postřeh, ale kdyby k němu mělo dojít, tak je to velké varování pro analytiky NATO...ale to patří jinam.

Já bych si taktiku činnosti/operační postup/strategii nasazení OMS představoval dost jinak - než rojnici, tedy v podstatě liniovou záležitost, tak jako hlavici řemdihu - rozdělení na posílené tankové roty je správná úvaha, s tou se ztotožňuji. Ale využil bych je jinak - jako devět trnů oné husitské koule a inspiroval se trochu víc u taktiky speciálních jednotek, neb OMS je fušování do jejich práce ve velkém, což podporučík* správně odhalil:). Proč devět? Protože bych 27 rotních smeček rozdělil na třetiny - třetina kryje týl (velitelství OMS, nějaké rezervní zásoby, osobně bych pro jistotu vzal i 18 Dan, v nouzi se taková palebná síla hodí, naopak vynechání těch raket je správná připomínka) při tom doplňuje zásoby, podává hlášení, odpočívá etc. Třetina provádí útok/průzkum bojem a druhá třetina útočící jednotku kryje s připravenou léčkou nebo je připravena vyrazit na pomoc.

Souhlasím s tím, že ve vlastním týlu bude mít nepřítel velký problém dát dohromady sílu, která by zničila celou tankovou divizi - vyjma letectva. Ale zase proti letectvu se těžko brání - i popsaná varianta se Šilkami, Gophery a pěšáky se vším možným bude proti letectvu v nevýhodě. Nejdůležitější tedy bude manévrovat tak, aby letectvo nevědělo kam udeřit. Což znamená hodně ježdění, hodně moc ježdění, tedy i velkou spotřebu paliv a maziv. Naopak bych neřešil potraviny - přepadení takového Aldi je sice ideologicky riskantní záležitost, ale žaludek to naplní špičkově (v porovnání s tím, co si představuji jako vojenské konzervy**). Stejně tak bych jako velitel své zraněné v ohrožení života předal místní nemocnici - osvobodí je front nebo holt budou zajatí, ale nebudou mrtví... Podle konvencí by pak teoreticky mělo být možné je transportovat označenými vrtulníky bez nebezpečí napadení, mimochodem.
Kvůli tomu ježdění, tedy vyšší rychlosti při přesunu, bych považoval za lepší nasadit T-72ky.

Pro týl to platí taky, s tím, že ten se primárně kryje a schovává. Nicméně vzhledem k tomu, že bude dost stát, tak nějaký ten Buk by asi uplatnění našel. Pohrávám si s kacířskou myšlenkou zcela vynechat praporové a plukovní štáby, čím méně se toho přesouvá, tím lépe...

Úkolem OMS pak není vyčistit určitý prostor, k čemuž by byla dobrá králičí rojnice, ale buď jen vnést zmatek a způsobit ztráty nepříteli, omezením zásobování a zpožděním přísunu posil zjednodušit situaci frontu (ale! ta by v případě dosažení překvapení byla relativně snadná alespoň na zemi), nebo co nejrychleji dosáhnout Rýna a zajistit přechody přes něj - to je úkol, který více než ospravedlňuje nasazení celé divize, ale vychází mi, že by jej měla dělat až jednotka, která 16. td vystřídá, pro tu bych viděl jako primární a veledůležitý cíl všechna ta letiště - jak moc mimochodem mohou T-55ky pít letecké palivo?? Tedy okamžitě po průlomu vyrazit co nejrychleji do prostoru letišť a tam to roztočit.

Liniový postup rojnice mi zkrátka připadá dost prediktabilní a tudíž nesoucí riziko ztrát.



________________
* Už za tohle - tedy za aktivní a iniciativní přístup k plnění úkolů při obraně vlasti čtvrt století po konci ZVS, by si zasloužil povýšení, nemyslíte?:)

** Známý vyprávěl, že se fasovaly 3 konzervy na den a nikdo moc nevěděl, co v nich je - zda maso, kompot nebo třeba jenom mléko. Jejich velitel byl prý navíc sviň a v rámci ztížení výcviku jim jednu na den sebral...

[Pátrač]

OMS - Operačně manévrovací skupina - Pátrači,je vidět, že teorii OMS máte zvládnutou, ale praxe je jiná. Na přelomu 70 a 80 let jsem sloužil u 9.td jako NŠ tpr. Tato divize OMS cvičila a výsledek je ten, že se tato bojová činnost moc neosvědčila a pak se od tohoto ustoupilo. Pokud si ještě dobře pamatuji,vyskytly se tam obrovské problémy se zásobovaním. Při hlubším průniku do sestavy nepřítele hrozilo obklíčení a jak zásobovat obklíčená vojska.S velkou ostudou skončil nápad jednoho generála přepravovat PHM letecky v gumových nádržích-skončilo to málem katastrofou.

S tejnou ostudou skončil i nácvik taktického výsadku motostřelecké roty. Jak mi uváděl vel.uvedené roty, než se stačili po vzdušném výsadku rozvinout, byli převalcovani tanky nepřítele.

Pokud se nemýlím,tak tpr se vždy přesouval po jedné ose. Až těsně před ztečí se rozvinoval do rotních pochodových proudu.

Ahoj příteli Pravičáku, jsem nevýslovně rád, že jsi se zde objevil. Tak trochu jsem na to věřil, ale nechtěl jsem Tě aktivovat soukromou zprávou.

Takže nemáš pravdu, že bychom či já sám měl-měli nějak zvládnutou teorii použití OMS. Od počátku tvrdím, že jsem o nich něco málo zaslechl a viděl jsem jednu závěrečnou práci nějakého akademika z Brna a to je vše.
Pás slov od generála Vacka to nějak potvrdilo. Ale že bych věděl něco víc než jsem já osobně uvedl, je bohužel mylné.

To, že jste to u 9. tankové divize zkoušeli je pro mě naprostou novinkou a že Vám to nefungovalo mě ani trochu nepřekvapuje. I generál uvedl, že tam byly nevyřešené potíže se zásobováním a raněnými. V podmínkách ČSLA a našeho válčiště to asi jinak dopadnout nemohlo.

Naše armáda pro zásobování vzduchem měla nesmírně omezené kapacity. Kdysi nám pouštěli film z 50-let o zásobování tankové divize ze vzduchu v podmínkách ČSLA, ale to stálo na IL-14 a materiálu který jsem od té doby nikdy neviděl- výsadkové padákové zásobníky a podobně. Experiment s vysazováním pružných vaků na PHM o objemu 3000 litrů, je mi znám z vyprávění a byl to naprostý průšvih. Vyhodit z pomalu a nízko letícího vrtulníku velkej pylel plný nafty, to je nápad jak kulatý čtverec. Proto jsem to zde nikde nezmiňoval, aby moje armáda nevypadala jako úplná tlupa blbů.

Otázka TVV byla cvičena a byla nějak vyhodnocena a v portfoliu to asi zůstalo, mě to učili v taktice ještě v roce 1988. Reálnost je krajně diskutabilní. Motostřelecká rota jen se svými organickými zbraněmi měla podle toho co nám tvrdili životnost od 30 do 120 minut podle sil a prostředků, kterým musela čelit. Jenže já jsem se zde zavázal, že pojedu dle toho co jsem byl učen a tak je to jaké je.

Ohledně přesunu po jedné nebo dvou osách nám bylo tvrzeno - pplk. Ž-... -m že v případě útoku z chodu, kdy jde do akce celý utvar, má skutečně každý prapor jen jednu pochodovou osu a ještě dva prapory jedou za sebou, na rozchodišti přechází do předbojových sestav. To nemám důvod zpochybňovat. Navíc kdo by to věděl líp než NŠ tankového praporu. ALe u praporu jako PO se připouštěly pochodové osy dvě - v tomto případě už se jelo po uzemí nepřítele a pokud to terén a komunikační síť umožnily, bylo řešeno mazat po dvou osách z důvodu rychlejího zasazení všech sil do záchrany výsadku. Ale i zde nic nezpochybňuji. Mám to takto v hlavě, ale jsem už dávno civil a můžu si to i špatně pamatovat.

A jdu válečného plánu, tam se mi to líbí více. Poslyš zkus to zde trochu vydržet, Tvoje podněty jsou zásadní. Pátrač děkuje.

[Argonantus]

Skelet:

Užití vzdušného zásobování je stejně napínavá otázka, jako ta Vallunova o koordinaci se vzdušnou jednotkou. Moderní trendy tímto směrem nakonec šly - Vzušná a pozemní bitva se tak jmenuje nikoli náhodou. Nicméně první výsledky byly k vidění až v tom Zálivu, a navíc dost opatrné.

V realitě ČSLA, kterou jsem zažil, a se spojařskými možnostmi, které popsal Franta, to vidím v r. 1988 asi nejspíš jako scifi; navíc udělat vzdušnou sílu natolik zajímavou, aby ji okoljdoucí patroly NATO ihned nesmetly z oblohy, je nesnadný úkol.
Zda jsou ušetřené hodiny letu vrtulníku na trase Ulm - Stockach mocnější ochrana doplňovací akce, než zjevně mnohem pomalejší, ale ne tak provokativní parta náklaďáků na silnici, to si netroufám vyhodnotit.
Kdo chce, může tuhle kapitolu o spolupráci vzdušných a pozemních jednotek vypracovat - já na to rozhodně nemám znalosti.

Vallun:

králičí rojnice je vymyšlena efektivně, mohla by fungovat, ale podle mne je nevhodná, neefektivní pro činnost OMS.

Slovo do pranice. Především si nejsem jist, zda jsem vysvětlil ten nejdůležitější kotrmelec na úrovni velení, který pokládám za naprosto nezbytný - právě po vícenásobné zkušenosti, jak to vypadá, když se prapor přesouvá po jedné praporní ose.

V realitě ČSLA to vypadalo, jako paní učitelka se školou na výletě - děti se seřadí a jdou tam, kam se jim nařídí, nic víc a nic méně. V zásadě jdou prostě za paní učitelkou. Nemají ponětí, kde jsou, kam jdou, a taky se o to nestarají. Při problému je prostě paní učitelka navede.
Navíc visí celý prapor vysílačkami na jediné frekvenci, takže první poučení, co dostanou velitelé, je zejména to, aby drželi hubu. Velitel čety, tanku nebo i roty hlásí jen něco opravdu důležitého - tanky zleva a tak podobně. Informace proudí čistě od velitele k vojákům, jen výjimečně obráceně.

Tady by to muselo být úplně naopak; ideální králík je ten, o kterém velitel skoro celý den nic neuslyší (sem tam nějakou zprávu, jak je veselý - to proto, aby bylo možno reagovat, když se to nějak nevyvede). Stejně tak velitel má pokud možno držet hubu - žádný "směr Stockach, vlevo vbok", jak bylo běžné. Prostě skoro všechno si musí velitelé rot uvelet sami,a to opět co nejméně pokyny - ideální vojáci tuší, co mají dělat v různých typech situací. Více brífinku večer ušetří debilní dotazy ráno.
Ať rota, prapor, linie nebo koule se srdíčkama, musí to být samoorganizující seskupení, jako třeba ti agneti v Pánovi prstenů, co hrají umělé bojovníky - nemůže to být řízené z centra.

Teprve po této zásadní odbočce má cenu se bavit o pochodových a bojových sestavách.
Ono totiž ze způsobu organizace jasně vyplyne, že pružná samoorganizující se linie nikdy nedopadne jako opravdová linie.
Králíku 17 jde o dvou tanků blbě motor, Králík 8 právě bojoval hodinu s někým, takže hned deset kilometrů ztráta, Králík 13 jede moc vlevo a jiní prostě kopírují terén. Ono nemá cenu jet přímo přes pole, lepší je to vzít na kraji podél těch stromů, i když je to delší.
Podstatné je, aby na konci dne byli všicni v identifikovatelných postech, aby je tam spojka našla a neběhala dvacet kilometrů.
Takže nějaké snadné identifikovatelnosti v terénu se moc neobávám. Spíš se bojím toho, aby se alespoň přibližně večer našli.

Krom toho, nepsal jsem linie, ale klínem vpřed, možná také něco jako kruhová úseč, rozhodně bych kraje zpozdil, aby dělaly trochu "střechu" jednotkám, co se ukrývají uprostřed. Opět dost přibližně, přes den na nějakém tom kilometru tak úplně nesejde - stejně není způsob, jak to ohlídat.

Takovým způsobem by měl přeci postupovat vlastní front po prorážecí bitvě, napadlo mne hned.

Po prorážecí bitve bych jako velmi nízký velitel, neznalý tajů vysokého operačního umění, navrhl tohle:

Armáda se rozdělí na dva "jazyky", jeden vyrazí na plné pecky k jihovýchodu, druhý k severozápadu, rovnoběžně se Šumavou, za dosud neporušenou linií obrany.
Pojednou tak daleko, až objeví prchající tanky a BVP z obrany, které budou ujíždět právě před tím, aby nebyly obklíčené. Pak to vezmou zpátky ke hranici a ustřihnou to v nějaké vhodné díře, spojením s pěšími divizemi, co od rána číhají stále v lese a dělají kryt hranice (jenže v tuhle chvíli spíš už z německé strany).
Ve dvou velikánských kapsách se ti chytně kořist - zřejmě pár desítek kilometrů obranné linie. Ta je dokonale v pytli. Pak už stačí ji chvíli trápit palbou ze všech stran, nejlépe horní skupinou úhlů, a zničíš všechno živé. Kdo zkusí zdrhnout, schytá to z několika stran najednou.
Jde o to, že obrana se smí odsunout až na pokyn velmi vysokých velitelů, takže je prakticky jisté, že to hodně zoufalců nemůže stihnout a chytí se.

Po této akci máš roztažený front na dvou stech kilometrech, srovnáš ho a jedeš ve směru útoku, čili vlastně skoro čelem vzad. Možná opravdu by ten navržený způsob pro OMS nebyl špatný, ale nevěřím, že přeškolíš celou ČSLA. Moje ambice se týkaly jediné divize, a to by bylo zřejmě nezvládnutelně moc.
Konec odbočky, nechávám front vyšším operačním umělcům.

Dělat menší front před větším mi nedává smysl.

V zásadě dává. Čti toho Vacka - narušit jeho činnost na co nejširší frontě. OMS jsou hrábě, a nejvíc toho zameteš širokým záběrem; což je linie.
To tě tlačí k četám, kde bys došel k šíleným číslům - 81 čet, čili asi 80 kilometrů - ale uvelet to je fantasmagorie a spolupráce, když se něco semele, je taky zoufalá. Než se ti minikrálíci sjedou z osmdesáti kilometrů, je po bitvě a máš z toho trosky.

Roty deseti tanků pokládám za rozumný kompromis - jsou tak veliké, že je to hodně nepříjemný problém pro kdeco.
Prapory, o kterých mluvil Pravičák, jsem zvažoval taky, a je to pro mne zas naopak horní hranice. Spíš je to neprakticky veliké. A "hrábě" ti vzniknou zatraceně úzké - vydojíš z toho tak 15 kilometrů. A na partu deseti náklaďáků, což je tak nejčastější možnost, co potkáš na silnici, je prapor tanků nesmyslná přesila.
Nakonec myslím, že by každý velitel ještě rád rozehnal svůj prapor do tří rotních proudů... a to jsme tam, kde jsme mohli být už rovnou.

Konečně další důvod pro menší party jsou právě ta letadla - pokud se tam sejde 18 vrtulníků, což je taky docela možný počet, pak je lepší dostat namláceno u jednoho či dvou rot, ne o dvou praporů.

Proč devět? Protože bych 27 rotních smeček rozdělil na třetiny - třetina kryje týl

Aha. O tomhle jsem taky přemýšlel, ale zdá se, že ne dost.
Znamená to rezignovat rovnou asi na třetinu záběru do šířky. Získá se tím ale lepší součinnost, když to hoří zezadu se snáze zapojí další jednotky), a když uvážím, že králík 17 bude mít závadu, králík 8 málo střeliva na králík 4 se stejně ztratí, pak je možná taktické mít zálohu rovnou vzadu, do ní honit tyhle potížisty a vředu to držet v co nejlepším stavu. Náročnější na velení, ale možná se vyplatí. A nenápadně to obnovuje pluky -jeden vlevo, jede vpravo a jeden v týlu.
Možná to bude na edit základního textu.

osobně bych pro jistotu vzal i 18 Dan

Na tohle čekám, že se mi ozve nějaký dělostřelec, jak to je. Já fakt nevím - v bitvě je dělostřelectvo skvělá věc, ale trochu to žere a není snadné s tím šíbovat, aby to bylo na aktuálním místě.

Třetina provádí útok/průzkum bojem

To dělají u mne ty hlavní dvě nebo tři třetiny (no, něco vzadu zůstat musí, viz týlová doplňovací operace).
Jinak mám ještě víc vpředu opravdové průzkumníky na BVP, tiché jako myšky. Ale pokud nestíhají (a je možné, že se klasický průzkum vůbec nedá využít), pak je otázka, zda je vůbec brát s sebou v takovém množství.

Ale zase proti letectvu se těžko brání - i popsaná varianta se Šilkami, Gophery a pěšáky se vším možným bude proti letectvu v nevýhodě.

Zcela jistě. Zejména, pokud se nepřítel opravdu naštve a pokud bude OMS před ostatními OMS (o jejich existenci dál na severu skoro nepochybuji). Pokud se na něj opravdu soustředí více náletů, bude to hodně masakrózní. Taky to je nejpravděpodobnější příčina smrti v tomto podniku.Otázka stojí tak, jak daleko to dokáže dojet.Já to vidím na Tuttlingen - Meskirch - Stockach, a pak Švýcarsko, v nejlepším přestat. Dál to je spíš stále horší - Schwarzwald je vysoký asi jako Šumava a celá OMS se tam nažene nakonec stejně do pár průchodů, možná i víc, než po praporech. A už v dosahu Francouzů. To je hodně kritické místo.

Nejdůležitější tedy bude manévrovat tak, aby letectvo nevědělo kam udeřit.

To je ten základní vtip. Zorganizovat útok na ujíždějící partičky, co jsou každou hodinu jinde, není vůbec žádná sranda.
Myslím, že plán věří, docela důvodně, že nepřítel a jeho letadla budou mít v tu chvíli taky plno starostí. Například chtěli ničit týl VS, přesně jako OMS. Efekt bych tomu při nadšení VS pro vlaky věštil docela veliký.

Kvůli tomu ježdění, tedy vyšší rychlosti při přesunu, bych považoval za lepší nasadit T-72ky.

Všude jsou lepší T-72, protože jsou prostě lepší. Problém je, kde budou víc chybět. A to při drsné kočkovanici ve městech, kde by stále ještě byla větší šance na zapomenutý prapor Leopardů, je docela zásadní otázka. Chápu, proč takto.

Pohrávám si s kacířskou myšlenkou zcela vynechat praporové a plukovní štáby
To tě kolega Pravičák, náčelník štábu praporu, rovnou zruší na tři doby.

Úkolem OMS pak není vyčistit určitý prostor, k čemuž by byla dobrá králičí rojnice, ale buď jen vnést zmatek a způsobit ztráty nepříteli, omezením zásobování a zpožděním přísunu posil zjednodušit situaci frontu

No, v zásadě je to totéž. Víc zmatků a škod mezi náklaďáky naděláš na širší frontě, to má Vacek pravdu.

nebo co nejrychleji dosáhnout Rýna a zajistit přechody přes něj

připomínám, že to je čistě moje spekulace, daná směrem postupu - pak by se OMS vlastně změnil ve velikánský Pátračův předsunutý odřad. No, velikánský - podle toho, co by z něho zbylo.

[Pátrač]

No pro další diskusi je zásadní, aby si každý kdo v ní chce pokračovat prostudoval druhou a třetí kapitolu této práce, jinak vše zamrzne zde, kde to už pomalu zamrzá. Je to rozsáhlý soubor informací, názorů a dedukcí, který mě zaměstná tak na dva dny. POtom se opět vyjádřím nějakým souhrným postem.

[Pravičák]

Pátrači,též Tě velice zdravím a pro doplění této tematiky,chci jen dodat,že cvičení OMS,vždy začínalo Vel. štábně a vždy někde u Třince,kde se cvičíci jednotky 9.td sjely s vagonu a rozjely se do výchozích prostoru.Odtut se vel.štábně většinou vyrazilo po ose do VVP Boletice,kde se štáby spojily s vojsky.Pokud je mi známo,tak se OMS cvičilo pouze u 9.td.o jiných divizích mi není nic známo.Pokusím se spojit s některými kamarády ,zda si na tyto cvičení ještě vzpomínají.Nedávno jsem si koupil knížku od Floriána Rygala (byv.vel 9.td, a 4.A) a kol.,ale zde o tom to není ani zmínka.
Zásobování jednotek OMS propagoval hlavně Náčel.týlu 4.armády gen.P......,ale tvrdě narazil na piloty přepravních letounu,kteří odmítali letět s vaky 3 000l a to z jednoduchého důvodu,že tyto vaky,neměly uvnitř přepážky jak AC a tudíž přelevaním uvnitř vaku a tím by se neeustále měnilo těžiště.
Argonantus-neznám Vaše vojenské vzdělání-ale je vidět,že jste nkdy neviděl pochodovat celý tankový pluk,na tož tankovou divizi.Já jsem zašil ostrý pochod tp v rámci 9.td při cvičení Krkonoše a nebo ostrou mobilizaci rámcové 14 md v Č.Budějovicích.
Prostě papír snese vše,ale v životě nejde nic tak lehce.Další otázkou je vycvičenost tankových osádek a hlavně vel.tanků.
Zkuste si přečíst knihu od Davida Eshel:!"Kočáry pouště",jak má být vycvičený obrněný sbor.A do toho jsme měli velice daleko.Nebo si myslíte,že povoláte záložáky a do do 14 dní budou tankové osádky,čety,roty,prapory a pluky stmeleny a připraveny vést plno hodnotný boj?
Osobně po svých zkušenostech mám na to svůj názor.Nevím,zda se dívate na televizi VISAT-History.Minulý týden buď v pátek,nebo v sobotu tam dávali dokument "Zbraně které změnily svět"byl tam výcvik amerických tankistů na vozidlech ABRAMS-velký zážitek bylo vidět jejich trenažéry pro výcvik střelců,potažmo celé osádky- pro mě něco nezkutečného,když si vzpomenu na náš výcvik na TSC (tanko střelecké cvičiště),kde byly houpačky a střelci stříleli malorážkovými náboji.
O tak propracovaném výcviku,se ani nedivím,že irácké tanky byly odstřelováníy jako krocani.Pak plně chápu slova gen.George Pattona když říká:"Naším cílem ve válce není padnout za svou vlast, ale přimět ty parchanty na druhé straně, aby padli za tu svou".

[Vallun]

Slovo do pranice. Především si nejsem jist, zda jsem vysvětlil ten nejdůležitější kotrmelec na úrovni velení, který pokládám za naprosto nezbytný - právě po vícenásobné zkušenosti, jak to vypadá, když se prapor přesouvá po jedné praporní ose.

Tahle pasáž předcházející králičí rojnici mne nadchla. To je do značné míry úhelný kámen práce. Posílená rota je tak akorát. Jde spíš o tvar a pravidla nasazení - pokud můžeš zachovat klid v éteru, tak máš velkou výhodu - proto je druhá rota hned po ruce (resp. mezi léčkou a místem útoku je pozorovatel-signalista a záloha se dá do akce bez rádiového vysílání, byť zrovna v okamžiku útoku to tolik nevadí (info vysílá nepřítel).

jako třeba ti agneti v Pánovi prstenů, co hrají umělé bojovníky - nemůže to být řízené z centra.

Vim, co chceš říct daným odstavcem, ale tohle podobenství nic neříká ani mně:)

Podstatné je, aby na konci dne byli všicni v identifikovatelných postech, aby je tam spojka našla a neběhala dvacet kilometrů.
Takže nějaké snadné identifikovatelnosti v terénu se moc neobávám. Spíš se bojím toho, aby se alespoň přibližně večer našli.

Nejsem si jist, jestli úvaha o konci dne, ať už ráno nebo večer není moc idilková na to, co má OMS dělat. Operace pokračuje skoro nepřetržitě, odpočinky jsou z části diktovány tím, že štábotýl OMS se pokud možno nepřesouvá za dne, ale to neznamená, že všechny roty zahálejí - tady by to chtělo doladit nějaké detaily, na které si jako laik vůbec netroufám - jak to časově sladit, zda má jednotka po fázi odpočinku útočit nebo čekat v léčce...

Krom toho, nepsal jsem linie, ale klínem vpřed, možná také něco jako kruhová úseč, rozhodně bych kraje zpozdil, aby dělaly trochu "střechu" jednotkám, co se ukrývají uprostřed. Opět dost přibližně, přes den na nějakém tom kilometru tak úplně nesejde - stejně není způsob, jak to ohlídat.
...
Čti toho Vacka - narušit jeho činnost na co nejširší frontě. OMS jsou hrábě, a nejvíc toho zameteš širokým záběrem; což je linie.

Tvá verze má své výhody, třeba v tom, že je jaksi samoprozkoumávající ale když bude něco 5 km mimo osu pohybu, tak je to skoro v bezpečí. Mne jde o to, že ty jednotlivé bodce mohou udeřit tu, onde a zase někde jinde. Udělat si obrázek o tom, kde kdo je bude pekelný oříšek pro štáb NATO. Jednotky mohou např. napadat nepřítele v časovém sledu proti směru hlavního postupu Mědvěda (štábotýlu). Projíždět vesnicemi náhodnými směry - pokud někdo nevyřadí telefonní centrály, tak se ve štábu nepřítele sleze tolik protichůdných informací, že nenajdou ani vlastní zadek - a najít OMS je ten těžší cíl, zničení se už nějak zvládne.

Mnou navržená taktika předpokládá extrémní vytížení průzkumu všemi možnými způsoby (takový jeden ten sov-dron by byl pro velitele OMS víc, než pravá ruka...) ale umožňuje zaútočit na zjištěné cíle na větším území - prostě se za lákavým cílem či do lokality, kde je lze předpokládat (třeba zjištěná činnost PVO), čímž snad splňuji Vackovi požadavky (osobní poznámka - ten pán mi nic neudělal, ale celkově přemýšlet, jak vyhovět soudruhům nebo efektivněji bojovat s NATO mi přijde ujeté a musím se dost přemáhat, na rovinu se přiznám, že jsem duchem mnohem spíš na štábu Britského sboru v Německu, ostatně nejeden čas tam byla převelena i jednotka, v níž sloužil děda za druhé světové).

Abych se vrátil k podobenstvím o hrábích - ty potřebuje ten front, který má zamést všechny nepřátele jako listí na hromádky. OMS působí v oblasti, kde je ještě listí na stromech a potřebuje podtít kmeny...ty nemají takovou hustotu, aby bylo vhodné hrabat...

Konečně další důvod pro menší party jsou právě ta letadla - pokud se tam sejde 18 vrtulníků, což je taky docela možný počet, pak je lepší dostat namláceno u jednoho či dvou rot, ne o dvou praporů.

Tak, a tady bych se bál, že by se projevil efekt path dependence. Sice velitelům rot vysvětlíš, že dělají něco nového a úžasného, ale stejně budou mít tendenci se držet starých pořádků akorát v nové podobě a zaujímat sovu přesnou pozici v pochodovém tvaru, takže budou víc riskovat jen proto, aby drželi tempo a proto když vrtulník zjistí a napadne jednu rotu, tak hned vidí druhou, vzápětí třetí a teoreticky takhle přeskáče od králíčka 1 do 27...Z původní perutě vrtulníků třeba nezůstane ani jedna, ale jak jsem řekl, ta králičí nebo důstojněji plastická rojnice je pořád dost předvídatelná, lokalizovatelná. Když se vrátím k tomu anglicismu, který jsi zmínil výše, tak existuje jeho podoba jako swarm inteligence - inteligence hejna, takže prostí vojáci NATO si uvědomí nebezpečí možná dříve, než a budou se mu instinktivně vyhýbat...

A nenápadně to obnovuje pluky -jeden vlevo, jede vpravo a jeden v týlu.

Nee, to bys zase kostnatěl - logičtější by byl "prapor" tří rot střídajících se v cyklu odpočinek, léčka, útok. Tam je nejvyšší spolupráce, ale to zvládne jeden organizátor na štábu Medvěda...Chceme rádiový klid a bereme s sebou jen to nutné;) Když tam není velitel pluku, tak nemá chuť vysílat... Jo a Medvědovy rozkazy by vysílala vybraná rota poté, co by vyrazila do útoku...aby se vysíláním neprozradil týl OMS.

Na tohle čekám, že se mi ozve nějaký dělostřelec, jak to je. Já fakt nevím - v bitvě je dělostřelectvo skvělá věc, ale trochu to žere a není snadné s tím šíbovat, aby to bylo na aktuálním místě.

S jedním takovým se kamarádím, hraju tanky (WoT) a tak...právě na základě jeho povýdání bych Dany vzal. Snažím se ho sem summonout, ale chápu, že jako aktivní důstojník, kapitán dělostřelectva musí být opatrný...

Já to vidím na Tuttlingen - Meskirch - Stockach, a pak Švýcarsko, v nejlepším přestat.

Můj laický pohled by byl v první vhodné vesnici za čárou zrekvírovat BMW a vyrazit do Švajcu hned...

Všude jsou lepší T-72, protože jsou prostě lepší. Problém je, kde budou víc chybět. A to při drsné kočkovanici ve městech, kde by stále ještě byla větší šance na zapomenutý prapor Leopardů, je docela zásadní otázka. Chápu, proč takto.

Podle mne je rozhodující letectvo, VS bude ve vzduchu slabší, ale tanků má moře...takže pokud si chci pomoci, pošlu T-72 hned po průlomu po dálnici jedním proudem k letištím co to půjde - letectvo NATO bude přetíženo záchrannou obklíčených jednotek na Šumavě...po pravdě, asi bych zabavil pár německých autobusů a poslal tam tímto způsobem pěchotu s iglama a minometama - sice je obětuji (hraju za VS, tak mohu...), ale získám z nich strašně moc.

To tě kolega Pravičák, náčelník štábu praporu, rovnou zruší na tři doby.

Bude mít na to rozhodně právo, ví mnohem spíš, než já o čem je vlastně řeč, Jak říkám, já si vojnu zrušil...

pak by se OMS vlastně změnil ve velikánský Pátračův předsunutý odřad. No, velikánský - podle toho, co by z něho zbylo.

Přechod Rýna by za to stál, ale to je pro mne fáze 2, fáze 1 je to letectvo, to je klíč ke všemu...

[Argonantus]

Pravičák.

cvičení OMS vždy začínalo vel. štábně a vždy někde u Třince, kde cvičící jednotky 9.td sjely s vagonu a rozjely se do výchozích prostorů. Odtut se vel. štábně většinou vyrazilo po ose do VVP Boletice, kde se štáby spojily s vojsky. Pokud je mi známo, tak se OMS cvičilo pouze u 9.td.o jiných divizích mi není nic známo.

Nesmírně zajímavé. Třinec – Boletice, to už je slušná dálka. Zajímalo by mne hlavně, jak dlouho ten přejezd trval, jak velká to byla jednotka a jaké byly problémy. Zřejmě vše před rokem 1980, jak jste naznačoval.

Neznám Vaše vojenské vzdělání - ale je vidět, že jste nikdy neviděl pochodovat celý tankový pluk, natož tankovou divizi.

Klidně vám uznám, že jste mnohem vojensky vzdělanější a zkušenější, jako záklaďák nemám v tomto směru žádné ambice. Nicméně se mýlíte; popíšu tři cvičení, které pokládám za relevantní:

1) Cvičení celé 1.td někdy v únoru 1988, s ostrým poplachem a výjezdem, nemohu posoudit, zda se účastnil i úplný divizní komplet, protože nás coby vojáky v poli moc nezajímal, ale vševojskové pluky tam byly všechny a dokonce i část 20. msd Karlovy Vary, která dělala nepřítele. Na Doupov se jelo vlakováním, zpátky kompletně po vlastní ose. Cvičení trvalo zhruba 14 dní, zahrnovalo zaujetí část obrany, kde jsme strávili několik dní, z toho tři dny přímo v tancích, potom finální protiútok a návrat do posádky.
To je hlavní důvod, proč nějak nevidím v pohybu divize problém, o kterém s Pátračem mluvíte.

2) Miniaturní cvičení jediné čety T72 po dobu tří dnů, vedené v terénu v létě kapitánem od průzkumáků, kde nás učil přesně ty „zvláštní druhy boje,“ o kterých psal Pátrač v II. části svého pojednání, tedy hlavně průzkum, boj proti ZHN, maskování tanku v terénu, nenápadná jízda apod.

3) Cvičení záložáků 16.td na T55, mám dojem, že v síle praporu, kde prostě přijeli v klidu záložáci do kasáren v Žatci, šli jsme do Starého parku, nastartovali tanky a jeli na Doupov, kde jsme několik dní jezdili a stříleli plnou ráží. Naprosto nejdrsnější zkušenost celé vojny, protože jsem měl na starost rotu jako jediný absolvent, zbylí velitelé byli profíci (minimálně tam byl velitel praporu nade mnou a bohužel si zaboha nevzpomenu, kdo to byl).
Po prostudování Pátračova spisu jsem postupně pochopil, že položky 2) a 3) byly jednoznačně určeny k OMS. A zpětně nechápu vůbec skepsi, proč dělat z mobilizace B divizí něco složitého.

Prostě papír snese vše, ale v životě nejde nic tak lehce.

S tím souhlasím. Věci se občas zadrhnou.
Ovšem ono to platí i pro bránící stranu. Zkuste si sednout na opačnou stranu stolu a zastavovat divizi, procházející týlem po malých jednotkách, když k tomu nemáte skoro žádné tanky. Zjistíte, že to taky není moc snadný úkol.

Další otázkou je vycvičenost tankových osádek a hlavně vel. tanků.

Souhlasil jsem už mnohokrát, naposledy v té práci o OMS, že náš výcvik u ČSLA byl naprosto nedostatečný a mnohdy i nevhodný. Ale stejně jako u Pátrače mne překvapuje bizarní paradox, že hájím ČSLA proti jejím vlastním profesionálům, ač k tomu opravdu nemám žádný osobní důvod.
Tvrdím, že vojáci ČSLA, ať byli jakkoli špatně vycvičení, zvládli nasednout do tanků a odjet, protože to mnohokrát předvedli. A že zvládali i střílet. A zaujmout obranu.

.Nebo si myslíte, že povoláte záložáky a do 14 dní budou tankové osádky, čety, roty, prapory a pluky stmeleny a připraveny vést plnohodnotný boj?

nejen, že si to myslím, ale jsem si s tím úplně jist. Přesně jsem viděl, jak funguje záložák povolaný na cvičení, když má někam jet v tanku.
Ve válce člověk nehledá kamarády, ale pokouší se společně zvládnout technické disciplíny na způsob autoškoly. Pokud je nezvládne dost rychle, zabijou ho. To je docela dobrá motivace.

Kvalitní výcvik je samozřejmě v boji stejná síla, jako kvalitní zbraň, pokud ne víc, ale ono se ukázalo, že těch M1 s bájnými americkými profesionály bylo 1700, a z toho zřejmě ani jeden proti ČSLA. Takže moc nemá smysl jimi operovat, protože proti OMS 16. td by nejspíš nestáli.

[Vallun]

A zpětně nechápu vůbec skepsi, proč dělat z mobilizace B divizí něco složitého.

Protože mobilizace divize není totéž, co mobilizace praporu krá jejich počet... Na druhou stranu Tvůj přístup - zahodit všechno, co nepotřebuji - to tomu násobícímu rámci přibližuje a v jisté míře by mohl fungovat: Vzít divizi a rozsekat jí na tři kousky:
- potřebuji hned - tanky
- potřebuji později - týl + jedna jednotka tanků (abych měl v plánu zahrnuto to, že prostě ne všichni stihnou utajenou mobilizaci dle plánu
- nepotřebuji vůbec - ty srandovní raketové komplety

hájím ČSLA proti jejím vlastním profesionálům, ač k tomu opravdu nemám žádný osobní důvod.

Protože nehájíš ČSLA jako takovou, ale české lidi...o které Ti jde rozhodně víc, než o lidovou armádu:)

ejen, že si to myslím, ale jsem si s tím úplně jist. Přesně jsem viděl, jak funguje záložák povolaný na cvičení, když má někam jet v tanku.
Ve válce člověk nehledá kamarády, ale pokouší se společně zvládnout technické disciplíny na způsob autoškoly. Pokud je nezvládne dost rychle, zabijou ho. To je docela dobrá motivace.

Tohle mi připomíná historky z dějin Royal Navy v 18. století - vyplulo proti sobě francouzské a anglické loďstvo - francouzské bylo výrazně modernější (protože o starší kusy přišli v předchozím střetnutí). Francouzští důstojníci viděli,že mají čerstvě zverbované posádky na houby a šli se opít. Angličané viděli totéž, tak začali cvičit a cvičit...