PALBA.CZ

Scrat - většina těch raket co se pálí z Paásma gazy je na tom s přesností tak nějak na štíru. Ten Centurion by byla dobrá záloha právě tehdy, když se Kasám náhodou trefí do prostoru důležitého bodu a uletí Iron Dome. Na druhou stranu jestli má charakteristiky jako Phalanx, je asi pro tento kryt k ničemu. Aby to k čemu bylo, bylo by potřeba alespoň 2,0 až 2,5 kilometru.

Asi to Izraelci vyhodnotili lépe než jsem si myslel. Tudy cesta nevedla a oni to věděli. Jsou chytří a jsou dobrý v tom co dělají.

on ten Centurion je de facto improvizace.. jiné systémy jako třeba Skyshield jsou na tom díky ráži trochu lépe

Jo Skelete, je to improvizace ale jak už to bývá, improvizace mívají dlouhou životnost. A Amíkům to v na pozemních krytech prostorů kupodivu dobře funguje, jsou spokojení. Ten druhý systém jsem projel také ale jelikož v Izraeli testován nebyl, v práci není.

Kluci jsem rád, že se vám te ncyklus líbí a ješět raději jsem když mi to sem pěkně doplňujete. Cokoliv je možno, šup sem stím.

Pátrači, skvělý článek. Díky.
Jen dotaz k tomuto:

Pátrač píše:Invisible - vypadá to jako divný, ale je v tom logický kalkul. U raket s chemickou hlavicí nebo vysoce výbušnou hlavicí je žádoucí aby vybuchla co nejvýše nad zemí a na zem spadly jen trosky. Na ty se používal ten šrapnelový nebo tříštivo-trhavý efekt. Jenže u hlavic jaderných je to jinak.

Jadernou nálož spouští výbuch speciální konvenční výbušniny, který z podkritických složí vyrobí nadkritickou hmotnost a spustí jadernou reakci. Panuje jistá obava, že vy blízký výbuch u jaderné hlavice nebo výbuch přímo na trupu jaderného nosiče mohl tyto konvenční nálože u hlavice iniciovat a odpálit ji. Pokud by se tak stalo nad územím nepřítele, je to jeho krokodýl. Ale pokud na bráněným územím, je to špatně.

Předpokládá se, že mechanický náraz raketu destruuje ale nezpůsobí výbuch jaderné hlavice.

Stačí toto vysvětlení "Neviditelný" nebo má ještě někde zapátrat? Pátrač

Je to skutečně tak? Náraz při vstřícné rychlosti balistické rakety a antirakety musí mít několikanásobně vyšší energii, než zásah rakety drobnými penetrátory.
Před léty jsem v jednom časopise (snad Jane's Defense, pamatuji jen, že byl psaný anglicky a byl tištěný četl sérii článků na téma Vyhodnocení Gulf War. Jeden z nich se týkal i nasazení Patriotů proti Scudům. Bylo hodnoceno jako "poměrně úspěšné", s ohledem na to, že PAC-2 nebyl konstruován primárně jako protiraketový.
Jestli si to dobře pamatuji, tak bylo konstatováno, že zasaženo bylo necelých 70% Scudů, což je úspěch, byť za cenu odpalu v průměru 3 Patriotů.
Nicméně jako zásadní problém bylo zmíněno, že k detonaci bojové hlavice došlo pouze ve 3% případů.
Na základě tohoto vyhodnocení prý bylo konstatováno, že penetrátory jsou dostatečné proti aerodynamickým cílům, na zničení hlavic raket, které jsou pancéřované, ale nestačí. K tomu je prý vhodnější kinetický projektil resp. přímý zásah.

Nevím, zda je to pravda, ale zní to logicky. A vezmu-li, jak rychle byl po válce v zálivu byl PAC-2 upgradován na PAC-2GEM detonující co nejblíže k cíli, a že pro PAC-3 byl zvolen kinetický projektil, tak tu uvedený závěr rovněž podporuje.

Skeptik píše: ...bylo konstatováno, že penetrátory jsou dostatečné proti aerodynamickým cílům, na zničení hlavic raket, které jsou pancéřované, ale nestačí. K tomu je prý vhodnější kinetický projektil resp. přímý zásah...

Taky se připojím s poděkováním za super článek. To co píše Skeptik je pravda a bylo to i mnohokrát vyzkoušeno v praxi. Mluvím tu o sestřelených letounech systémy PLRO. Letoun (tj. aerodynamický cíl) byl spolehlivě zničen, ale některé jeho části už ne. Několikrát jsem byl u nálezu sestřeleného cíle a mnohokrát byly velké komplety relativně nepoškozeny. Téměř vždy se jednalo o palivové nádrže, řídící elektroniku atd. Vždy bylo společnou vlastností umístění přeživšího celku v pevnějším konstrukčním dílu. A to i v případě, že se jednalo o vysoko letící rychlé cíle...

To co píšeš je vše tak jak je. Skutečně Systém AROW 3 už jede jen na přímý mechanický zásah bez jakýchkoliv výbuchů . Alchymista to v svém příspěvku popsal velmi sofistikovaně - a asi to tak bude. Jinak večer sem doplním ještě jednu zajímavost, které mě nadchla a umožnila by Izraelům za určitých podmínek sestřelovat rakety ještě nad územím protivníka.

EDIT Petrb: to je zajímavé, jak byl ty cíle ničeny - nárazem nebo pomocí detonace s vystřelením roje projektilů- střepin?

V popise Centurionu je ešte jedna nezrovnalosť:

Mobile Centurion navíc používá vysoce výbušné střelivo M246 HEI-TSD, které exploduje těsně před cílem a zasypává ho oblakem střepin.

Text vyznieva tak, že strelivo má programovateľný nekontaktný zapalovač, riadiaci rozprask na stanovenej diaľke. Zaujalo ma to - a zistil som, že to nie je pravda.
Strelivo M246 HEI-STD má mechanický zapalovač M505A3 a autodeštrukciu od stopovky, navyše - autodeštrukcia M246 HEI-TSD je na diaľke ~1800 metrov po 3,88 sekunde. Strelivo s vylepšenou balistikou je označované M940 MPT-SD - má pdlišnú konštrukciu, pyrotechnický "zapalovač" a autodeštrukciu od stopovky po 3,85-5,78 sekundy na diaľke 2100-2500 metrov (na diaľke 2000 metrov je rýchlosť striel už len 304-308m/s a na diaľke 1000 metrov ~600m/s).
Z toho vyplíva, že cieľ je ničený len priamym zásahom, čomu potom zodpovedá v článku uvedená spotreba ~400 nábojov na jeden cieľ.

---

K problematike PRO - často sa uvádza skúsenosť Patriot vs. Scud ako príklad "úspešnej činnosti PRO", a v "propagačných" článkoch sa zabúda/neuvádza jedna dôležitá skutočnosť - aj zasiahnuté scudy dopadali do priestoru "branených" cieľov. Príčina je jednoduchá - malý výkon Patriotu v úlohe PRO a z toho vyplívajúca nevhodná geometria streľby, kedy pariot štartoval "spoza" bráneného objektu a dostihoval cieľ až v záverečnej časti dráhy, kedy už scud zostupoval po veľmi strmej dráhe. Vyplíva z toho aj nemilý záver pre hodnotenie patriotu vo verzii z 90. rokov ako prostriedku PRO - nie je schopný ubrániť "sám seba" ani proti útoku starším balistickým prostriedkom triedy scud.

NO vida Alchymisto, já to v textu opravím, to není problém i s tím to dopŇkem od Tebe.Takže prosím když něco tak se k tomu hlaš, Líbí s mi to stále více. Mrkněte se i na první dva díly, jestli tam nenajdete nějakou chybu, aby o bylo co nejlepší.

Pátrač píše:EDIT Petrb: to je zajímavé, jak byl ty cíle ničeny - nárazem nebo pomocí detonace s vystřelením roje projektilů- střepin?

Popravdě řečeno, přesně to asi nikdo neurčí :-) Proč?
PL rakety likvidují aerodynamické cíle usměrněným proudem střepin perforované nálože (zvýšená pravděpodobnost zničení). Záleží na tom, jak je bojová nálož fyzicky zkonstruována, tj. jakým směrem střepiny po aktivaci poletí, ale zejména na tom JAK PŘESNĚ je raketa navedena. Mnohokrát se mi při sledování účinnosti zdálo (!!! bylo to pouze optické sledování), že raketa vybuchla v bezprostřední blízkosti u cíle (i když tato konkrétní měla vybuchnou před ním). Vím o případech, kdy byl cíl zasažen fyzicky, prý to byl pěkný ohňostroj :-) Jak je cíl zasažen je dáno mnoha faktory v průběhu navedení, včetně způsobu, kterým cíl manévruje.

Ono je to ve výsledku v podstatě jedno:
- když bouchne tam kde bylo zamýšleno, cíl se roztrhá působením aerodynamických sil po narušení celistvosti trupu vstřícně letícími střepinami
- když bouchne v bezprostřední blízkosti, roztrhá cíl dynamický tlak + střepiny dokonají své (mám pocit, že právě tak je konstruována řada BUK, KUB)

Parádní práce Pátrači - a k tomu, že jen nekonstatuješ suchá TTD, ale přidáš k tomu lehce i vlastní názor na širší souvislosti Izrael vs. arabáši - jí osobně to vítám.

Našel jsem pár videí diskutovaných Centuriónů, něco zde:

Zblízka při odpalu - je to fakt pekelný chrlič!
https://www.youtube.com/watch?v=0v2_zpifIm0

Z dálky při nasazení - tam je hezky (aspoň myslím ) vidět závěrečná fáze, kdy projektily hromadně explodují:
https://www.youtube.com/watch?v=GAK22XkEa-o

A další z ostré akce u Basry, kde je vidět vícenásobné užití více Centurionů - skutečně pořádný ohňostroj:
https://www.youtube.com/watch?v=ugDbAXXk-Oo

Uzasy prditko, tohle bych chtel nekdy zazit (bez dopadu tech strel samozrejme:) )
Spis by me ale zajimalo, proc to ma tak omezenou zasobu munice. Ano, je draha a rozmerna, ale kdyz trva pul hodiny vymena zasobniku... Pokud neni system namontovan na lodi, ale je uzivan jako stacionarni, tak prece neni problem to postavit na betonovou kostku 2x2x2 metry a tu nacpat munici. Uz takhle to pod vlastni zbrani zasobnik munice ma, tak proc to nenapojit na neco s vetsi kapacitou? Nikde jsem teda necetl, ze by v tom munice dosla, ale...

IMHO odpověď bude nasnadě.. Ozbrojené složky USA takový systém potřebovaly vyvinout rychle, pokud možno levně, a námořnictvo průběžně nahrazuje Phalanxy raketovým systémem SeaRam. Zjednodušeně řečeno Phalanx "prdli" na návěs a bylo

Na cieľ sa navádza celá zostava, vrátane zásobníku a RL stanice. Každý ďalší náboj navyše znamená váhu navyše, a teda silnejšie pohony, limitovanú presnosť, spomalenie reakcie... Pri zväčšovaní zásoby munície rýchlo narazíš na technické limity danej základnej konštrukcie.
Celý Problém je v tom, že zbraň, pôvodne určenú na likvidáciu protilodných striel s rozmermi menšieho lietadla, chcú používať proti cieľom s rozmermi o rád - dva menšími a prierezmi o tri... Zrejme na to nestačí už samotná presnosť/rozptyl zbrane pri paľbe, takže to musia doháňať veľkým počtom vystrelených striel.

Ano, to zni logicky. Rikal jsem si, ze pri tom nataceni musi nejak vyresit krouceni nabojoveho pasu, ale kdyz je to jeden celek, tak to uplne odpada.

kozlustechnykus píše:Uzasy prditko, tohle bych chtel nekdy zazit (bez dopadu tech strel samozrejme:) )
Spis by me ale zajimalo, proc to ma tak omezenou zasobu munice. Ano, je draha a rozmerna, ale kdyz trva pul hodiny vymena zasobniku...

Zásobník u Phalanxu/Centurionu se nevyměňuje ale plní. Ono to ani vlastně vyměnit nejde, jednak je ten kontejner s municí velká kráva a u pozdějších provedení bude mít hodně přes půl tuny. Půl hodiny je pouze maximální limit za nějž musí dva zbrojíři dobít zásobník u provedení Block 0 (989 nábojů). U provedení Block 1 je stejná obsluha díky mnohem rychlejšímu automatickému doplňování munice schopna tento limit stáhnout až na nějakých 6 minut i když je nábojů o 63% více. Navíc oni to vlastně ani nenabíjí, pouze nasadí nábojový pás, pustí motor a automat si z pásu vytahá náboje a nacpe je do zásobníku. Názorně a hlavně pomalu to předvádí zde: https://www.youtube.com/watch?v=-L0ZAGOuaqg

Scrat

Scrat a zbytek světa - zajímavé klipy a zajímavé možnosti při uvažování, jestli to je dobrý pozemní prostředek nebo není.

Centurion jako takový bych nebral jako perspektivní prostředek. Vývoj protivzdušných hlavnňových systémů spíše směřuje k ráži 35mm (Rheinmetall, dříve Oerlikon) nebo 40mm (Bofors). Mají sice nižší kadenci, ale to dokáží kompenzovat programovatelnou municí. Navíc díky vyšším výkonům se dá použít proti širšímu spektru cílů.

skelet píše:Centurion jako takový bych nebral jako perspektivní prostředek. Vývoj protivzdušných hlavnňových systémů spíše směřuje k ráži 35mm (Rheinmetall, dříve Oerlikon) nebo 40mm (Bofors). Mají sice nižší kadenci, ale to dokáží kompenzovat programovatelnou municí. Navíc díky vyšším výkonům se dá použít proti širšímu spektru cílů.

Jakou rychlostí vlastně dopadají dělostřelecké rakety typu Grad a podobně?
Má vůbec systém typu CIWS šanci?
Přiznám, že v případě Phalanxu a střel typu Onix/Jachont či Club, které útočí na loď rychlostí > 850 m/s, a jejichž průbojná hlavice je de-facto slušně pancéřovaná, o tom mám dost pochybností.

Mám- li být upřímný, mít to v odpovědnosti šel bych do laserových systémů, asi by to byla dobrá investice. PRO složenou jen z raket lze poměrně lehce zavzdušnit a přetížit. Odpalovací zařízení laserů s možnou velkou rychlostí palby, to by na dělostřecké rakety asi bylo pravé ořechové. Budeme čekat.

Dopadové rychlosti neznám, nemám je kde sebrat. Ale když to zachytí systém IRON DOME, proč by to nezvládal rychlopal.

Co jsem si rychle našel, tak Centurion měl během testů 60-70% šanci na zničení projektilu. To není tak špatná bilance.