Dreadnought - uspořádání
Citadela se obvykle nazývá střední větší pancéřovaná část lodi - pancéřový pás a paluby.
Při delším pojetí pásu u modernějších bitevních lodí - také barbety, a může do citadely patřit i pancéřový můstek - angl. Conning tower - řídicí, velitelská věž. Němci označovaný jako kapitánský můstek.
KONGO popis částí.
seabee píše: ↑
Raiden píše: ↑18/8/2023, 19:26
Dreadnoughty pancéřovanou velitelskou věž pochopitelně mívaly také. Pagody japonských bitevních lodí ji také obsahovaly, jen se pod tou změtí těch všech můstků a plošin mnohdy ztrácejí. Na tom prvním obrázku v mém předchozím příspěvku to je vidět, tam je pancéřovanou velitelskou věží ta struktura označená písmenem "D".
Nicméně se stejně zdá, že nebylo srovnatelné se ctí důstojníků tam doběhnout - u samurajů bez diskuze a u spojenců jsem o tom taky nečetl.
Pokud chtěl mít admirál přehled, tak byl na horním můstku v době míru. Počas bitvy se to nedoporučovalo, ale v době první i druhé světové války
sledovali někteří bitvu nahoře s lepším výhledem, na krytých leč málo pancéřovaných místech.
Uvádí se, že i Lütjens na Bismarcku. Extrémem byl
admirál Tógó, který velel bitvě u Cušimy v roce 1905 z horní otevřené paluby Mikasy.
viewtopic.php?p=338484#p338484
HMS Prince of Wales to koupil do vrchního můstku - Compass platform.
Třída King George V měla oproti Bismarcku slabší pancéřované stěny velitelské věže (jen 70 mm), protože britští důstojníci byli zvyklí používat jiné můstky. Omezení výtlaku bylo dáno také Washingtonskou námořní smlouvou, a tak byla i kratší příď lodě. Nové bitevní lodě neměly mít větší výtlak než 35 000 tun. To pak Bismarck překonával, tak i velitelská věž měla sílu.
viewtopic.php?p=338481#p338481
Podle námořních dohod byly celkové tonáže států následující...
Bitevní lodě a bitevní křižníky - 525 000 tun USA, a 525 000 tun Velká Británie. Japonsko bylo oproti nim ve značné nevýhodě, jen něco málo přes 300 tun tonáže. Británie se musela smířit se zrovnoprávněním Spojených států.
Londýnská smlouva určovala celkové tonáže nižších tříd národních loďstev jednotlivých států.
Např. torpédoborce 150 000 tun USA, 150 000 tun Velká Británie, 105 500 tun Japonsko.
Londýnská konference doplnila Washingtonskou smlouvu, která zůstala v platnosti až do nástupu nacistů v Německu a v Asii do zvýšené militarizace Japonska od roku 1935, kdy tyto dva státy porušily ustanovení Washingtonské smlouvy. A zase začaly závody ve zbrojení.