Klingy,
Musím přiznat, že jsi opět nezklamal. Bez jakékoliv vazby na realitu prostě kombinuješ různé katalogové komponenty bez ohledu na to, zda celá sestava vůbec existuje, nebo zda mají jednotlivé komponenty ukončený vývoj (Predator Hawk). Mě to připadá, jako když pejsek a kočička pekli dort. Pokud to neznáš, tak je to česká pohádka pro děti.
1) Export systému IMI Lynx
Vrátím tě trochu do reality a podívám se kam všude IMI dokázalo systém Lynx prodat a v jakých konfiguracích:
Ázerbájdžán používá LYNX na podvozku KAMAZ 8x8 hned ve třech rážích - neřízené rakety systému GRAD ráže 122mm (turecké výroby včetně modulů ze systému T-122), izraelské neřízené rakety LAR ráže 160 mm a izraelské řízené střely EXTRA ráže 306 mm.
http://www.military-today.com/artillery ... n_lynx.htm
Kazachstán pak používá LYNX (lokální název NAIZA, montuje se v Kazachstánu) na podvozku KAMAZ 8x8 dokonce ve čtyřech rážích – neřízené rakety systému Grad ráže 122mm, neřízené rakety systému Uragan ráže 220 mm, izraelské neřízené rakety LAR ráže 160 mm a izraelské řízené střely EXTRA ráže 306 mm.
http://www.military-today.com/artillery/naiza.htm. Jsou tam pěkné fotky z přebíjení systému - odpalovací vozidlo 8x8 , jeřábové vozidlo 8x8 a muniční valník 8x8. Prostě systém jak má být (ironie
). Chudáci v HIMARSu si na to musí vystačit sami.
V anglofonním prostředí má název státu končící na -stan (a podobně) pejorativní nádech podobný českému „banánová republika“. A při pohledu na tyto salvové raketomety je třeba jim dát za pravdu.
Ty raketomety Lynx v Azerbajdžánu a Kazaschstánu jsou na brigádní úroveň nebo na divizní/sborovou úroveň? Kam to na bojišti umístí? Tak aby dostřelily rakety 122 mm, tedy v dosahu dělostřelectva protivníka? Není to škoda u systému s dosahem 150 km.
Jakou mám koncepci pravidel použití zbraní (ROE) – do nějaké vzdálenosti zasypu protivníka plošnou salvou neřízených raket 122,160, 220 mm a jen na velké vzdálenosti se bude střílet přesně střelami ráže 306 mm?
Jak zajistím ISTAR pro rakety s dostřelem 150 km. To bude jednotka na brigádní úrovni provozovat UAV s velkým operačním rádiem 150+ km?
Jsou 4 různé druhy raket/střel a navíc budou ještě podvarianty podle bojové hlavice. Co na to logistika? Co na to výcvik? Co na to náklady na životní cyklus? Zejména naváděné rakety EXTRA se vyrobily jen ve velmi omezeném množství řádově ve stovkách kusů až nízkých jednotkách tisíců. Co bude za 10 nebo 15 let? To ještě linka na střely poběží?
To nemá hlavu ani patu. To je jak dort z české pohádky. Izraelci prostě prodali do další banánové republiky své rakety, svůj systém řízení palby, nějaký ten systém řízení a velení a pravděpodobně i průzkumné UAV
Dalším známým zákazníkem pro řízené střely EXTRA ráže 306 mm je Vietnam (další země s pověstí banánové republiky). Ta jejich konfigurace pro námořnictvo (pobřežní obranu) se ale musí vidět:
https://defense-studies.blogspot.cz/201 ... i.html?m=1 a
http://defense-studies.blogspot.cz/2016 ... of-20.html. Mimochodem na Filipínách (přeborník v lize banánových republik) podobně koncipovaný nákup Lynxu – raketomet pro pobřežní obranu pro naprostou nesmyslnost myšlenky stopli poté, co jim Američané přivezli ukázat svůj HIMARS a názorně jim ukázali, k čemu takový raketomet slouží.
Izraelci zákazníkovi skutečně poskládají jakékoliv řešení. Nicméně jejich export, jak se zdá, je omezen právě jen na ty „banánové republiky“. Otázka k přesnosti – přesnosti do 10 m CEP dosahují kombinací INS/GPS (EXTRA) případně INS/GPS/GLONASS (Predator Hawk): Je tato přesnost dosažitelná i bez přesného vojenského satelitního navigačního signálu? Já si to nemyslím, stejně jako že tyto banánové republiky dostanou od USA nebo Ruska, navíc přes Izrael, přesné navigační čipy s příslušnými vojenskými kódy.
2) HIMARS a Rumunsko
To hlavní u systému HIMARS nejsou jen ty cca tři technické parametry, které jsem záměrně uvedl. Je to komplexnější záležitost. Rumunsko kupuje zavedený a v boji osvědčený systém (MLRS má za sebou dvě mechanizované války, HIMARS dvě COIN války), který má zajištěnou dlouhodobou podporovatelnsot a další průběžné zlepšování. Jen ostrých raket M30/31 GMLRS bylo už vyrobeno přes 21 tisíc, cvičných levných raket M28 GMLRS bylo vyrobeno přes 111 tisíc (!), střel ATACMS okolo 3 tisíc a odpalovacích zařízení M142 HIMARS pak 470. Tomu nemůže izraelská malosériová produkce IMI přímo konkurovat.
Jak jsem již napsal, je to standardní řešení pro všechny hlavní armády států NATO a dalších zemí Západu a jejich spojenců. Píše se rok 2017 a systém MLRS/MARS/HIMARS ráže 227 mm stále definuje současný standard pro vícehlavňové raketomety na Západě. Použití pouze přesných řízených střel (GMLRS, ATACMS), které pokrývají vzdálenost od 15 do 300+ km, je základem současné moderní koncepce palebné podpory raketovým dělostřelectvem. Hlavňovému dělostřelectvu (houfnice, minomety, stále častěji s naváděnou municí) se přenechává zóna od 1 do 40+ km. Koncept salvové palby pomocí raket menších ráží 122 mm nebo 160 mm na malé vzdálenosti příslušející hlavňovému dělostřelectvu je v NATO v podstatě cizorodý prvek a kromě Turecka je asi jen dědictvím v armádách nových členů z východního bloku.
Rumunsko nákupem systému HIMARS a příslušných střel standardizuje svoje vybavení, výcvikové a operační procedury s hlavními spojenci v NATO (samozřejmě v čele s USA). To je obrovský synergický efekt, multiplikátor síly, které žádné řešení z Izraele nemůže poskytnout, i kdyby bylo technicky sebelepší (a Rumuni už izraelské rakety LAR 160 mm na raketometu LAROM mají).
Může tak dojít k situaci, kdy rumunské HIMARSy budou bez problémů poskytovat dělostřeleckou podporu aliančním armádám a v armádách NATO nebude potřeba na všech stupních velení zapojených do rozhodování a řízení dělostřelecké palby řešit nějaké nestandardní „exotické“ střely a jejich obsluhy vycvičené Izraelci. V současné realitě je potřeba zohlednit, že na území Rumunska jsou rozmístěny obrněné síly US ARMY. Vzájemná interoperabilita, shodné procedury a vybavení rumunských raketových dělostřelců a US ARMY je něco co IMI, respektive Izrael prostě neposkytne.
Jako mávnutím kouzelného proutku (patřičně drahého) začne dosud třetiřadá armáda NATO během několika let disponovat moderními americkými zbrojními systémy jako je HIMARS, PAC-3+ Patriot, F-16, atd. A Rumuni budou pravděpodobně vědět jak tyto drahé systémy efektivně použít v boji. Výkonné ofenzivní a defenzivní systémy schopné zajistit odepření přístupu tzv. „Anti-Access/Area Denial (A2/AD)“ v zemi, které dosud nic podobného neměla, je významný posun ve prospěch zvýšení obranyschopnosti NATO.
To, že se to nelíbí Moskvě, asi nikoho nepřekvapí. Stejně jako nepřekvapí ruská dezinformační kampaň. V Čechách máme frázi „blbý, nebo navedený, nebo oboje“. Máte něco podobného i na Slovensku?