PALBA.CZ

Radikální představa USAF-vývoj nové stíhačky do 5 let ...britové též plánují u stíhačky životnost 20 let, pak ten letoun zcela předělat[stíhačky TEMPEST] https://www.defensenews.com/digital-sho ... n-5-years/

Pavel 15 píše:Radikální představa USAF-vývoj nové stíhačky do 5 let ...britové též plánují u stíhačky životnost 20 let, pak ten letoun zcela předělat[stíhačky TEMPEST] https://www.defensenews.com/digital-sho ... n-5-years/

F-35 sa vyrába od r.2006 a ešte nie je v sériovej výrobe ale len LRIP11. Čo by sa malo takého zrazu zmeniť aby sa dokázali produkovať lietadlá v 5 ročných cykloch? Autor tam pláca nerealizovateľné nezmysly. Také krátke časové intervaly boli možno reálne niekedy v 50tych rokoch. Dneska s F-35 začne pilot lietať a "dolieta" ju jeho syn(možno aj vnuk).

Stíhačka F-35-to jsou vlastně 3 letouny v jednom těle-proto ty velké problémy Novým přístupem k vývoji další generace zbraní se chtějí vyvarovat chyb z programu F-35.
Tady jak si to představují-
Nová programová kancelář NGAD určí konečnou strategii akvizice pro řadu Digital Century - včetně délky vývojového cyklu, množství zakázek a mechanismů uzavírání smluv. Roper prozradil Defence News své myšlení o tom, jak by program mohl fungovat:

Navrhněte alespoň dva výrobce, aby vytvořili stíhací letoun. Mohly by to zahrnovat stávající společnosti schopné stavět bojové letouny - Boeing, Lockheed Martin a Northrop Grumman - a také nové účastníky, kteří by mohli přinést jedinečnou technologii ke stolu.
Nechte každou společnost vytvořit hyperrealistické „digitální dvojče“ svého stíhacího designu pomocí pokročilého 3D modelování. Pomocí těchto modelů můžete spouštět nespočet simulací, jak by mohla nastat výroba a udržení, hypoteticky optimalizovat a snižovat náklady a pracovní dobu.
Zadat zakázku jednomu bojovníkovi na počáteční dávku letadel. Roper uvedl, že průmysl by mohl stavět letky letky ročně, nebo asi 24 letadel. Zahrnout do smlouvy možnosti pro další šarže letadel. Vedení Air Combat Command řeklo Roperovi, že 72 letadel - o počtu letadel v typickém křídle letectva - bude životaschopným množstvím pro normální provoz.
Zatímco tento prodejce zahájí výrobu, restartuje konkurenci a další společnosti uzavírá smlouvu, aby mohl začít navrhovat další letadlo.

Pavel 15 píše:Stíhačka F-35-to jsou vlastně 3 letouny v jednom těle-proto ty velké problémy Novým přístupem k vývoji další generace zbraní se chtějí vyvarovat chyb z programu F-35.
Tady jak si to představují-
.

Nechte každou společnost vytvořit hyperrealistické „digitální dvojče“ svého stíhacího designu pomocí pokročilého 3D modelování. Pomocí těchto modelů můžete spouštět nespočet simulací, jak by mohla nastat výroba a udržení, hypoteticky optimalizovat a snižovat náklady a pracovní dobu...

Tak napríklad F-22 bolo jednoúčelové lietadlo. Prvé požiadavky naň začali vznikať v r. 1981, demonstrátor YF-22 vzlietol 1990, prvá F-22 vzlietla 1997, zaradená do služby 2005. Nič jej nepomohlo že bola jednoúčelová.
Tie lietadla sú skrátka tak komplikované že očakávať nejaké výrazné zrýchlenie cyklu sa nedá, momentálne k tomu nie je vidno žiadne informácie alebo náznaky. Skôr je vidieť že sa všetko ešte viac komplikuje a predlžuje.

Stavět nové letadlo na existujících technologiích znamená rychlejší vývoj, ale na jeho konci průměrné letadlo.
Stavět letadlo na technologiích, které jsou zatím ve vývoji znamená dlouhý vývoj a na jeho konci špičkové letadlo.

Obě cesty jsou možné - každá má své plusy a mínusy.
Pokud se již do budoucna nepředpokládá zavedení nějakých špičkových technologií, pak dává cesta vývoje letadla na stávajících technologiích smysl.

Ostatně, a teď se prosím nejprve zamyslete než "hodíte kamenem", to je současný ruský přístup.
Existující konstrukce "hluboce modernizovali" za použití technologií vyvíjených pro 5. generaci (SU-35S a Su-30SM) - čímž sanovali okamžitý nedostatek - a tím získali víc času na vývoj Su-57.

Obdobný přístup by se nabízel v případě F-35A, pokud by USAF nejprve "jednoduše" modifikoval F-16C na F-16V (zjednodušeně) a paralelně s tím nechali vyvíjet F-35A. Jenže to by nesměli chtít udělat "kulturní skok" k naprostému univerzálu.

KULTURNÍ SKOK.
Už jsme vás pustili do Tornad do Eurofigteru, přes tím i do Jaguaru, Harieru, s tichým naším souhlasem.
My jsme teď vymysleli typ, který nahradí všechny, od Harieru po Rafale,ten NÁS nejvíc sere, protože na něj nemůžeme a je třeba mu vzít trhy. Vy teď budete akcionáři, nalepime vam
nálepky na TRUP, budete mít v každém prodanem kusu třeba helmu nebo motor nebo střelu, která se vleze do pumovnice.
Pak se opozdime o desetiletí, mezi tím vy opotrebujete vše na čem letate, ale jelikož jste čekali na zázrak vaše letadla jsou jen na papíře a z čirého zoufalství uvažujete o 4-7
MACH.

Skeptik-dobrá analýza , rusové díky Su-57 jsou na tom o mnoho lépe jak amíci. Ta doba 5 let na vývoj bude zcela nerealná , ale kolem 10 let ... V případném novém tendru na nové letouny bude hegemonem LockMartin-nabídne zdokonalený
F-35, nebo dokonce Super Raptor

U vývoje F-22 netřeba zapomínat, že díky právě ukončené Studené válce nastalo tolik politiky oblíbené katování kostů. Což si odnesly i letouny jako Rafale, Typhoon, a z vrtulníků Tigre

Osobně jsem na onen americký přístup zvědavý, ale stejný je vidět i u B-21 Raider. Jasně ještě sme jej neviděli, ale zástupci armády o něm (vývoji atd.) mluví zatím jen pozitivně. U Oshkoshe je zase pěkně vidět, že americký zbrojní průmysl dokáže být i dost efektivní když je potřeba. Docela mi přijde zajímavý způsob recyklovat a rychle + efektivně, zapracovávat do projektů nejnovější technologie - ať již z jiných projektů, nebo fungl nové. Přeci jen v Americe pořád mají slušný technologický náskok, ale hlavně v jejich zavádění do praxe ve smysluplných počtech. když se koukneme na Čínu, Rusko (ale třeba i Japonsko a Evropu), tak zde sice dokáží vyvinout zajímavou techniku, ale zavedené počty jsou spíš jen symbolické. Oproti tomu v Americe je víc vidět důraz na přezbrojení velkých celků na moderní techniku (teď míním vývoj u pozemní). Když se vrátím k letounu, tak 5 let se zdá být opravdu hodně, ale nepodceňoval bych vliv moderní techniky na rychlý vývoj + v budoucnu bude hodně zajímavý i 3D tisk a podobně.

Rase píše:... ale nepodceňoval bych vliv moderní techniky na rychlý vývoj + v budoucnu bude hodně zajímavý i 3D tisk a podobně.

Počítače, výpočty, počítačové modelovanie je zavedené už dlhé roky. Zdá sa ti že urýchlili cyklus voči predchádzajúcej generácii lietadiel/techniky. S každou generáciou dochádza aj k technologickým posunom/náročnosti takže cykly sa stále predlžujú, prečo by to malo byť v budúcnosti inak.
Tie počítače a modelovanie urýchlili jednotlivé výpočty a jednotlivé overovania ale zároveň ich bolo potreba podstatne viacej a komplikovanejších vykonať.

Raider B-21 môže vychádzať z B-2 ale pokial to nebude tvarovo identické tak môžu použiť len aerodynamický koncept ale i tak ho musia overiť v tunely a tiež musia urobiť kompletné pevnostné výpočty. Takže na vývoji toho asi veľa neušetria, a cena výroby je do určitej kvantity silno spätá so sériovosťou, síce nie priamo úmerne, od určitého množstva je ten nárast ceny trochu plochejší, ale asi stále bude dosť badateľný. Len si spomeňte ako sú tu kritizovaní rusi za to že si nechali vo výzbroji tri typy tankov.
Napríklad u osobných aut sa uvádza že je treba dosiahnuť sériovosť aspoň 300000ks ročne, ďaľšie navýšenie výroby nemá až tak zásadný vplyv na cenu za kus. Zjednodušene povedané ak vyrobíte výrobnú linku na jeden typ auta s kapacitou 600000ks/rok alebo dve výrobné linky na dva typy aut s kapacitou 2x 300000ks/rok tak ceny za kus sa nebudú veľmi líšiť. Koľko je tá hranica u tankov a lietadiel netuším ale odhadoval by som to dnes u tankov na vyššie stovky až tisíc a u lietadiel nižšie stovky.

Osobně jsem hodně zvědavým, zda bude pohánět B-21 opravdu motor z F-35. V tomhle a podobném recyklování vidím docela dost zajímavý přínos pro urychlení vývoje i jiných letounů. Většinou teď v USA mluví o tom, že vzorem onoho urychleného vývoje mají být 50. nebo 60. léta, teď nevím přesně, kdy dokázali sekat různé nové specializované letouny opravdu obdivuhodným tempem. Nevím třeba jak u pilotovaných strojů, ale u dronů by se něco podobného snad dokázat dalo. Přeci jen nejsou tak náročné na vývoj a pokud použijí existující motor + jednotnou elektroniku (UI, autonomní systémy) tak by to asi šlo rychle. Měnil by se v podstatě jen vnějšek co nejvhodnější pro danou funkci.

Zmínil bych pokrok ve výkonu počítačů a tím i ve zkrácení simulačních fází projektů + simulací se vykrývá stále větší část přípravných a testovacích prací před vlastní výrobou, což zkracuje vývoj.

Dancer píše:Zmínil bych pokrok ve výkonu počítačů a tím i ve zkrácení simulačních fází projektů + simulací se vykrývá stále větší část přípravných a testovacích prací před vlastní výrobou, což zkracuje vývoj.

Ale veď o obdobnom zavádzaní počítačov a simulácií píšem že sa už začínalo diať už pred viac ako tridsiatimi rokmi. Jednotlivé výpočty/simulácie a testovania to urýchlilo ale komplikovanosť lietadiel a množstvo takýchto výpočtov natoľko stúpla že sa cykly zavádzania lietadiel i tak natiahli.
Takže ak sa zavedú nové druhy výpočtov a simulácií tak je predpoklad že sa zároveň zvýši náročnosť tých výpočtov a množstvo výpočtov.

Napríklad

Metoda konečných prvků
CAD modelovanie a výpočty
Počítačová simulace
Simulace v technice
Vědecké modelování

https://cs.wikipedia.org/wiki/Metoda_ko ... prvk%C5%AF

NASA přišlo s velice zajímavým konceptem pohonu, který využívá výstupního toku spalin z motoru.
https://www.facebook.com/groups/5893339 ... 611617939/

Rase píše:NASA přišlo s velice zajímavým konceptem pohonu, který využívá výstupního toku spalin z motoru.
https://www.facebook.com/groups/5893339 ... 611617939/

To je zajímavé, co to má dělat? Roztáčet ten bazmek na výstupu? Roztáčet ten proud spalin?
Zvl. uvážíme-li, že za jednu z hlavních výhod proudových motorů se považuje právě to, že výstupní proud na rozdíl od vrtulového nerotuje, a tudíž nevyvolává žádné rotační momenty... by mě to fakt zajímalo, co to přinese, když to tak důležitou věc sebere.

IMHO:
Ja by som povedal že vzájomným pohybom tých segmentov dochádza akoby k zúženiu alebo rozšíreniu výstupnej trysky(jednoduchší mechanizmus proti klasickej tryske) a teda aj k zmene výtokovej rýchlosti.
Segmenty vyzerajú ako keby z nejakého hrubého materiálu ktorý je možno aj ľahký a tepelne izolačný, takže by sa znížila infra stopa.

Jenže to zase nic nedokazuje - změna rychlosti není účel. Účelem je co největší rychlost furt. Protože specifický impuls - a tím i tah - je závislý na té rychlosti.
Možná, že taková fokusace má naopak za účel zvýšení té rychlosti, byť za cenu toho roztočení proudu spalin.
Uvidíme jestli se k tomu něco dalšího bude dát sehnat.

Alfik píše:Jenže to zase nic nedokazuje - změna rychlosti není účel. Účelem je co největší rychlost furt. Protože specifický impuls - a tím i tah - je závislý na té rychlosti....

Ale u klasických trysiek je zmena rýchlosti účel tak prečo nie aj u tohto. Zmena rýchlosti výtokových plynov a špecifický impulz sú "prepojené"/plausabilné záležitosti.
A regulovateľnou tryskou dosiahneš podstatne rýchlejšiu reakciu "na pridanie alebo ubranie plynu". Regulovateľná tryska sa zmení rádovo v sekundách ale zmena otáčok turbíny po "pridaní plynu" trvá desiatky sekund.

Když se podívám na vrchní segmety trysek ,tak jsou překryté , spodní otevřené . Tedy nesymetricky nastavené. Muže to měnit pruměr výtokové trysky a zdá se, že nesymetrickym nastavením segmentú taktéž i vektor, směr spalin.
To že budou spaliny rotovat až za strojem bude mít dvojí efekt.
ad.1 rychle se zchladí a tepelná stopa bude menší
ad.2 Bude to mít větší učinnost než spaliny LOMIT KOLENEM VÝTOKOVÉ TRYSKY .
ad 3 Může to pomoci turbíně protože může vzniknout a to určitě vznikne sací efekt.

"V tom FB odkazu píší, že by to mělo snížit opotřebení materiálů a zlevnit údržbu motorů s vektorováním tahu." - moje španělština být nedobrá, tudíž jsem si udělal špatný závěr.

Dohledal jsem, o co ve skutečnosti jde: https://www.popularmechanics.com/flight ... ine-brake/

"quiet engine air brake (EAB) — a device that generates similar drag without using flaps or slats on the wing"
tichá vzduchová brzda motoru (EAB) - zařízení, které vytváří podobný odpor bez použití klapek nebo lamel na křídle