PALBA.CZ

Martin Hessler píše:Z takovýchhle betonových bloků se stavějí umělé vlnolamy kolem přístavů.

Ještě povšechná poznámka:

Ve skutečnosti se nestává, že by tanková jednotka hromadně najela do nějaké pasti (třeba do zaplaveného PT příkopu) a nechala se v něm zmasakrovat. Leda snad v mizerných filmech. Průzkum takové překážky většinou odhalí a zkušený tankový velitel s alespoň průměrným I.Q. je očekává. Smyslem protitankových zátarasů je zbrzdit postup nepřítele a směrovat tanky pokud možno do míst, kde se mi to hodí. Např. tam, kde nemají možnost obchvátit moje křídlo, do palebných prostorů vlastních děl nebo do zdánlivě slabého úseku obranné linie, kde ve skutečnosti čekají v léčce ukryté PT kanony zakopané k bočním palbám.

A velitel s nadprůměrným IQ toho naopak využije, jako to udělali Sověti během operace Bagration, když projeli s tanky "neproniknutelné" pripjaťské bažiny a překvapivě udeřili v místě, kde měli Němci slabou obranu právě proto, že se až příliš jistě spoléhali na gigantický přírodní zátaras.

Mirek58 píše:Ti " drobečci" nemají s tanky nic společného.
Stavějí se z nich totiž vlnolamy. Tvar jim umožňuje se do sebe zaklesnout.
Tedy tvarová podobnost čistě náhodná.

vím vím, Na druhou stranu to očividně někoho napadlo jako překážku použít, takže "nic společného" bych zas taky neřekl

Něco společného rozhodně mají,
na protitankových i vlnolamových překážkách se mohou v době klidu povalovat ploutvonožci.

Martin Hessler - děkuji za podrobný pohled na tu protivěžovou podivuhodnost. Jelikož jde zátaras určený dle tehdejších postulátů výhradně do lesa, tak tank prostě musí zastavit, objet to v lese není kudy.

A zcela správná je poznámka, že za taková zátaras se nikdo neukryje při jeho přípravě k vyhození. To jsem si vůbec neuvědomil. Takže souhlas- mohlo to skutečně být funkční.

Inu, více hlav více ví......

Vše vylepšíme minami položenými na dno vodní překážky a do nasypaného valu. Tyto miny musí být upraveny jako vodě odolné.

V čem může spočívat tato úprava? že by se dávaly nerezové kuličky a pružiny tomu nevěřím. a TNT je nenasákavá hmota, zápalka je zalisovaná. že by se provádělo lakování spoje?

jikok - tak praví sovětská příručka pro ženijní služby, ale blíže to nespecifikuje. Takže nevím. O konstrukci sovětských min různého určení nevím vůbec nic. U ručních granátů jsem na tom lépe ale zde plavu.

taky jsem nic nenašel. a pt miny jiných států 2sv. jsou zhruba všechny stejné- kuličky, perka, střižné kolíky...tak díky za info.

jikok píše:Vše vylepšíme minami položenými na dno vodní překážky a do nasypaného valu. Tyto miny musí být upraveny jako vodě odolné.

V čem může spočívat tato úprava? že by se dávaly nerezové kuličky a pružiny tomu nevěřím. a TNT je nenasákavá hmota, zápalka je zalisovaná. že by se provádělo lakování spoje?

Jistě, na TNT voda nepůsobí a na kovový obal miny jen velmi pomalu. Ovšem třeba amonaly se ve vodě rozpouští. Spíš bych si tu poznámku vyložil tím způsobem, že roznětný mechanismus miny musí být ošetřený tak, aby po pár dnech ve vodě a blátě nezarezl nebo něco podobného... Možná rozněcovač konzervovaný vazelínou a tlačný kotouč něčím přepatlaný (asfalt, olejová barva?), ale to už vařím z vody.

Nerezové součástky tu zřejmě nepřipadají v úvahu, korozivzdorné oceli byly před válkou v SSSR prakticky nedostupné i pro strategické účely.

Knezdub: "Ohledně "českých ježků" v Normandii: v nějaké knížce byla zmínka, že při přípravě vylodění museli ženisté upravovat výpočty náloží, k likvidaci protitankových ježků, právě kvůli jejich české verzi, která byla odolnější, než běžně používané."
Asi máš na mysli pasáž, kde je ucedeno, že spojenečtí ženisté spočítali a pokusy v Británii na ženijním cvičišti odzkoušeli ničení českých ježků a dalších ženijních zátarasů vyrobených ze železničních kolejnic. Díky důkladnosti příprav na vylodění se přišlo v archivech na to, že v době 1.s.v. a po ní přišly do Francie americké kolejnice, které měly na běžný metr větší měrnou hmotnost, byly tedy odolnější a na ty už předem připravené nálože při opětovných zkouškách nestačily. Proto pak byli ženisti vybaveni silnějšími náložemi - jenže nikdy se neprokázalo, že by z amerických kolejnic nějaké ježky byly vůbec vyrobeny; celá historka je pravdivá a je jen s podivem, že přípravy na D-day byly provedeny a prozkoušeny tak do hloubky, jako nikdy předtím. Ostatně oběma stranám šlo o hodně, ne-li o všechno.

Rozsocháč (ad stetula) je opravdu československým příspěvkem k protitankovým překážkám. Byl vyvinut v polovině 30. let s přihlédnutím k tehdy existujícím tankům a úspěšně zastavil i tehdejší francouzské tanky Char B1 (zpráva Francouzské vojenské mise z roku 1937, nemám už odkaz, četl jsem v SHAT ve Vincennes). Jednalo se o průmyslový sériový výrobek v několika verzích. Němci se jich zmocnili po okupaci a využívali je prakticky všude. Protože úhelníky nebyly svařovány, ale šroubovány pomocí styčníků, bylo možné je rozebrat a snadno převážet.
Sověti se k tomu dostali pravděpodobně na podzim 1937, kdy jim ŘOP předalo celou kolekci fortifikační dokumentace (údajně osobní příkaz EB). Zcela jednoznačně Sověti využívali této dokumentace při dostavbě svých opevněných prostorů od léta 1938. Jejich předchozí beton (většina Stalinovy linie) měl střílny v holé stěně, bez krakorců nad nimi. Od roku 1938 se jejich objekty stavěly standardně s krakorci - Ostrovský OP, Kameněcpodolský OP aj. V roce 1941 se na podzim k rozsocháčům vrátili, ale byli nuceni improvizovat - proto autogenem řezali kolejnice a kusy k sobě svařovali.

Toto téma se mi líbí, je takové technicky zajímavé a diskuse mě těší nejvíce. Děkuji kolegové. Do tří dnů další díl a zase z jiného soudku. I když to také bude trochu o ženistech.