PALBA.CZ

V té době život obyčejného námořníka neměl cenu.

To bych tedy tak jistě netvrdil. Sice asi vzhledem k době chyběl nějaký promyšlenější systém výcviku námořníků (a nejen jich) ale vše se postupně vyvýjelo a zdokonalovalo až do stádia, které známe dnes. Proto nám asi přijde, že lidský život v té době (v míru) nemá tak vysokou cenu. Ve skutečnosti, kdyby viník nehodu přežil, byl by souzen a věřím, že velmi přísně potrestán.

kacermiroslav píše:To bych tedy tak jistě netvrdil. Sice asi vzhledem k době chyběl nějaký promyšlenější systém výcviku námořníků (a nejen jich) ale vše se postupně vyvýjelo a zdokonalovalo až do stádia, které známe dnes. Proto nám asi přijde, že lidský život v té době (v míru) nemá tak vysokou cenu. Ve skutečnosti, kdyby viník nehodu přežil, byl by souzen a věřím, že velmi přísně potrestán.

Já myslel normálního, ne velitele.

Victoria nebyla jedinou britskou lodí, kterou poslal ke dnu kloun jiného britského plavidla. K podobnému neštěstí došlo i v roce 1875 u pobřeží Irska. Tehdy se potopila obrněná loď Vanguard. I k této nehodě došlo během nacviku manévrování, ovšem tentokráte byla hlavním viníkem mlha. Před přídí Vanguardu se objevila civilní loď, načež dal velitel Vanguardu příkaz zabočit vlevo, aby minul neznámé plavidlo. Tenhle manévr však odkryl levý bok Vanguardu, do nějž se zabořil kloun za Vanguardem plujícího obrněnce Iron Duke. Zasažená loď se během krátké doby potopila, ale tentokráte byla zachráněna celá posádka.

Můžeme předpokládat, že tyhle dvě nešťastné události přispěly k názoru, že lodní kloun může být stále účinnou zbraní, kterou proto mnoho lodí neslo ještě začátkem 20. století.

Celou historii potopení lodě Victoria podrobně popsal Hrbek ve své knize Na mořích a oceánech.
Já osobně si myslím, že je to dokonalá ukázka jevu, který se jmenuje profesionální slepota, já to nazývám profesionální hloupost. Ale je to jev který zažívá každá profese a každá funkce. I mě so občas podaří kravina že žasnu.

Neviděl bych to jako nic vážnějšího než obyčejnou nešťastnou náhodu které život přináší dnes adeně hodně a moc.

vela náorníkov určite nevdelo plávať, na druhej strane väčšina sa neutopila preto že nevedela plávať ale skôr pre iné príčiny, ako vodné víry a podobne
síce Velká Británia bola vládkińa morí ale lepšie námorníctvo malo asi Nemecko do prvej svetovej vojny

Námořníci obvykle neumí plavat. Příčinou je pověra, nebo názor, že utopit se je lepší než se pomalu topit a ještě se při tom vysilovat.
V situaci kdy se loď (hlavně v minulosti, kdy neexistovaly záchranné samonafukovací vaky, moduly, koule aj. vybavené jídlem, pitím, vysílačkou a aktivním GPS modulem) potopila na širém moři, byla šance že topícího se někdo náhodně objeví a vytáhne prakticky nulová.
Námořníci byli do značné míry fatalisté, moře a počasí si s nimi dělali co chtěli.

Na druhou stranu to celkem nechápu, protože potopit se nemusíš jen na širém moři a nebo může být poblíž záchrana. Je pak celkem hloupé se utopit v momentě, když by ti stačilo doplavat 500m nebo dvě hodiny vydržet na hladině. Je to vážně fatalismus nebo se jen plavání tenkrát moc nepěstovalo?

Myslím že je to trochu nadsazené a příliš zobecněné, ale pravda je taková že ne všichni námořníci v minulosti uměli plavat. Dokonce se odmítali v moři koupat, protože věřili že čeho se moře dotkne, toho se nevzdá. Předpokládám ovšem že to bylo rozšířené spíš mezi těmi jimž se nedostalo prakticky vůbec žádného vzdělání. No, za námořníka se tak trochu považuju a plavat umím. Dokonce se i koupu v moři

Polarfox píše:Je to vážně fatalismus nebo se jen plavání tenkrát moc nepěstovalo?

rekl bych ze trochu od obou - ti co vyrostli v chudych mestskych ctvrtich ani nemeli moc sanci jak se naucit plavat a pokud se z nich stali namornici tak pak nastoupil fatalismus a povercivost

EDIT: my treba mame chatu u rybniku, ale jelikoz jsou vsechno chovny a ten rybarskej spolek jsou trochu dobytkove tak je voda zasrana a plna sinic, podobna situace u verejnyho koupaliste ve meste, do bazenu nechodim takze naposledy jsem se timto zpusobem koupal nekdy v roce 96 na Sardinii ... cilize kdyby me nenaucili plavat na zakladni skole tak je klidne mozny ze bych to taky neumel

kdyby me nenaucili plavat na zakladni skole tak je klidne mozny ze bych to taky neumel

Právě...a také bych řekl, že čím větší loď, tím více neplavců.

Námořníci měli pověr děsně moc, to plavání je asi nejznámější, i když ne zrovna nejpravdivější.
Víte třeba proč nosili náušnice? Protože věřili, že jim to zlepší zrak. Kromě toho zlatá náušnice zaručovala pokrytí nákladů spojených s řádným pohřbem pokud byla mrtvola vyplavena na pobřeží. Tetování s tématem kuřat a prasat na nohou zase znamenalo, že přežijí ztroskotání. Smůla se zažene trojím otočením doprava, při každé otočce je nutno si prdnout. Ptáci a delfíni jsou duše mrtvých námořníků, pokud jsou vidět, znamená to štěstí, když se zabijí, přinese to smůlu. Podkova na stožáru zažene bouři. Stříhání nehtů a vlasů při plavbě zlobí Neptuna a nosí smůlu. Nikdy se nevydávej na cestu první pondělí v dubnu (den kdy Kain zabil Ábela), stejně tak se nesmíš vydávat na cestu na Silvestra (to umřel Jidáš). Pískání spolehlivě přivolá vichřici. Farář na lodi nosí smůlu, protože jeho prací je pochovávat mrtvé. Žralok spatřený u lodi je symbol blízké smrti. Banány se do proviantu nedávají, protože přivolávají smrt (pověra na praktickém základě; v trsech banánů se občas schovávali všelijací jedovatí brouci). Atd. atd.
Ale některé zvyklosti byly celkem sympatické. Například každý, kdo obeplul mys Horn měl nárok na vytetování malé modré hvězdy na uchu. Po pěti hvězdách měl nárok na jednu červenou na čele. Na dvě červené hvězdy se prý zmohly jen dva exempláře, oba žili v Liverpoolu a v několika hospodách měli nárok na pití zdarma.

krásne povery. Zaujímalo by ma, ako sa ku každej jednotlivej povere nármoníci dopracovali. Že by zažili napr to stroskotanie, prežil len jeden dotyčný čo mal na nohe vytetované kura alebo prasa? a z toho to vzniklo?

Lucius píše:Zaujímalo by ma, ako sa ku každej jednotlivej povere nármoníci dopracovali. Že by zažili napr to stroskotanie, prežil len jeden dotyčný čo mal na nohe vytetované kura alebo prasa?

Aha, asi jsem to já truhlík měl napsat rovnou. Prasata a kuřata se vozila na plachetnicích jako zdroj čerstvých potravin. Nu a nešlo si nevšimnout, že právě ona zvířena na rozdíl od lidí velmi často ztroskotání přežila! Prase je totiž prý docela slušný plavec, kuřata sice ne, ale zato se přepravovala v dřevěných klecích, které se na hladině dokázaly udržet. Takže námořníci věřili, že jim vytetované motivy prasat a kuřat můžou v těžké chvíli nějak pomoci.

Na to je asi víc teorií a ne všechny pověry a rituály se dodržujou. Ale do moderní doby, obzvlášť pokud jezdíš na plachetnici vydržely především dvě pověry. Jsou to tyto tři:

-na lodi se nepíská ani když je bezvětří, protože to je rouhání. Někdy se takto rouhají posádky závodních plachetnic
-Na lodi se nestříhá a neholí. Většinou stejně není kde a jak. A kdo by se s tím uklízel. O tom že to vadí Neptunovi jsem vlastně ani nevěděl.
-Na lodi se zásadně při přípitku neťuká. Sám nevím proč to nosí smůlu, ale tohle se dodržuje za všech okolností.
-První přípitek před plavbou patří moři (ať už je pro Njörda nebo Neptuna).

Destroyman píše:

Lucius píše:Zaujímalo by ma, ako sa ku každej jednotlivej povere nármoníci dopracovali. Že by zažili napr to stroskotanie, prežil len jeden dotyčný čo mal na nohe vytetované kura alebo prasa?

Aha, asi jsem to já truhlík měl napsat rovnou. Prasata a kuřata se vozila na plachetnicích jako zdroj čerstvých potravin. Nu a nešlo si nevšimnout, že právě ona zvířena na rozdíl od lidí velmi často ztroskotání přežila! Prase je totiž prý docela slušný plavec, kuřata sice ne, ale zato se přepravovala v dřevěných klecích, které se na hladině dokázaly udržet. Takže námořníci věřili, že jim vytetované motivy prasat a kuřat můžou v těžké chvíli nějak pomoci.

A nevieš, či existuje aj nejaká povera okolo rumu, ktorý námorníci pili? Či to bolo len obyčajná náhoda, že ho pili lebo ho mali dostatok?

Myslím, že otázky rumu jsme vyřešili tady.

K tomu pískaniu. Počul som od nejakého chlapíka ktorý je dlhoročný jachťák ..Na plachetniciach sa voľakedy rozkazy mužstvu vydávali píštalkou, preto im bolo zakázané pískať aby nedošlo ku omylu a nenastal chaos..

Přesně tak. Za bezvětří se nevydávaly rozkazy a tudíž jen tehdy bylo povoleno pískat si, nic se nemohlo podělat.
S vlasy a nehty to bylo podobné, od problémů se to přetransformovalo až k pověře.
Podobně ale existují takové transformace i u jiných zbraní, např. v Anglii je pověra (i mezi civily ) že pokud si lidé zapalují cigarety jednou sirkou, tak jedině dva - ten třetí prý umře. A ona je to takřka doslovná citace vojenských řádů z období Bůrské války!
Bůrové byli vynikající lovci, stříleli např. veverky na kožky, a to se musí do hlavičky! Takže když v noci viděli ohníček zápalky, tak sňali pušku. Zhruba když si zapaloval druhý voják, měli ji připravenou a zacílenou. A na toho třetího vystřelili... Když na to angl. generalita přišla, nechala doplnit do voj. řádů ustanovení ze kterého se stala pověra.

Polarfox píše:Na druhou stranu to celkem nechápu, protože potopit se nemusíš jen na širém moři a nebo může být poblíž záchrana. Je pak celkem hloupé se utopit v momentě, když by ti stačilo doplavat 500m nebo dvě hodiny vydržet na hladině. Je to vážně fatalismus nebo se jen plavání tenkrát moc nepěstovalo?

Průvodce na HMS Victory pořád opakuje návštěvníkům, že sbalený hamak stočený do kruhu se házel za námořníkem do vody spadlým a dokázal ho udržet na vodě až 6 hodin. Na doplnění byly v něm všechny osobní věci námořníka, tak že když ho vylovila kterákoli loď, byl okamžitě připraven nastoupit do služby. Tak že úplní fatalisté asi nebyli.