PALBA.CZ

@Zemakt... diskutujeme pohled amerických spojenců - čínských vlastenců z KMT - na efekt Doolitlova náletu pro probíhající čínsko-japonskou válku. Objevil se what-if scénář, co kdyby místo Mitchellů byly do Číny (přes Japonsko) poslány jednomístné (dvoumotorové Lightning).

A k této spíše teoretické možnosti jsem napsal, proč si myslím, že američtí spojenci neměli zájem o to, aby do středovýchodní Číny z Pacifiku přiletěly jednomístné dálkové letadla z USA (které, tj.letadlo či letecký personál by potencionálně byly použitelné pro čínské akce na jaře 1942 - použitelné jako "hrozba" že podobná akce se zopakuje nebo použitelné jako "ochutnávka" pro letectvo čínských vlastenců, po které budou následovat další dodávky stejný letadel přes "Hrb").
Proto jsem popisoval strukturu dodávek letadel (z USA,...) a operační úkoly v čínských dálkových náletech.

Ty jsi výše uvedenou diskuzi evidentně nečetl, neboť např. ohledně konkrétních čínsko-čínsko-čínsko-japonských střetnutí (=pro účely konkrétních operačních úkolů protijaponského letectva) v 1941-42 můj komentář na Tebe nebyl: "jestli" bojovat proti japoncům. Ale já psal o vnímání ve kterých regionech se japoncům "bránit urputně" a ve kterých ne... tj. kterých "nemá smysl bojovat urputně, protože japonci
-buď v konkrétním regionu mají velkou šanci vyhrát bitvu anebo
-japonská okupace konkrétního regionu nezpůsobí porážku v dalších nejaponských regionech)

Hlubší diskuze jak moc/málo záleželo na čínských civilistech je obtížná, bo záleželo na období a na regionu. Plus situaci silně komplikuje velmi různorodá míra zapojení/poslušnosti jednotlivých frakcí KMT k plánům ústředí KMT.

Ve válečných letech 1937-1942/43 neumím rozlišit jestli lidé kolem Čankajška spíše spoléhali na urbanizované obyvatelstvo (tj. proto měl relativní úspěch na venkově https://en.wikipedia.org/wiki/Rural_Rec ... n_Movement).

američtí spojenci neměli zájem o to

Ale já ti rozumím. Ovšem ameřičané měli svůj vlastní zájem. Vše ostatní šlo stranou, respektive to bylo druhotné. Pochybnosti o případném nasazení Blesku jsou myslím již výše popsané dost relevatním způsobem.

@Zemakt...
No a touto Tvojí reakcí je z mého pohledu vyčerpaná celá what-if diskuze o jednomístném letadle jako alternativě Mitchellu. Bo patrně asi my 2 (když se ostatní nezapojují kromě ryze technických aspektů) k ničemu přínosnějšímu nedospějeme.

Zůstává možnost podiskutovat o "what-if" alternativě Mitchellů formou např. některého z obou výše uvedených vícemotorových Lockheedů.

To si myslím, že lze také uzavřít velice rychle. Neměli dostatečný výkon. Ona ta B-25 byla ve své době opravdu špičková mašina, spolehlivá, s dostatečnou nosností a možností prodlouženého doletu, letovými charakteristikami a podobně. Hudson neměl výkon, a Ventura, byť si myslím že je dost nedoceněná, přišla pozdě. Na tomto místě je velmi podstatný faktor výcviku, respektive zvládnutí vlastností letounu. Vem si, že piloti 17. bombardovací byli vůbec první B-25 vyzbrojenou jednotkou. Měli čas si éra osahat.

Zemakt píše:To si myslím, že lze také uzavřít velice rychle. Neměli dostatečný výkon. Ona ta B-25 byla ve své době opravdu špičková mašina, spolehlivá, s dostatečnou nosností a možností prodlouženého doletu, letovými charakteristikami a podobně.

Hudson neměl výkon, (...)Na tomto místě je velmi podstatný faktor výcviku, respektive zvládnutí vlastností letounu. Vem si, že piloti 17. bombardovací byli vůbec první B-25 vyzbrojenou jednotkou. Měli čas si éra osahat.

Který rozdíl mezi Hudsonem (verzí užívanou v amerických ozbrojených silách) a skutečně použitou verzí Mitchella v této akci, tedy rozhodnul, že z Pacifiku poletí do Číny Mitchell a ne Hudson?

Tipuji - že ve vnímání američanů nebyl Hudson specializovaný "bombardér", ale "z-nouze-cnost" bombardér" viz https://en.wikipedia.org/wiki/VPB-125?

S ohledem na moje zdůrazňování, že nešlo o americkou operaci, ale o americko-čínskou operaci, tak si dovolím upozornit na obdobnost motoru https://en.wikipedia.org/wiki/Wright_R-1820_Cyclone použitého v amerických Hudsonech a v té verzi P-36 montované/kompletované v Číně).[/quote]

Zemakt píše:a Ventura, byť si myslím že je dost nedoceněná, přišla pozdě.

Bavíme se o "what-if"... a já nerozumím Tvému argumentu (viz podtržené)

Však to píši jasně přece, Hudson neměl potřebný výkon, zejména ve vztahu dolet/nosnost. A Ventura nezapadá do časové osy, gůgluj. Plus si ještě jednou přečti čl. 1, výběr stroje.

Tu Čínu bych furt nezmiňoval, na americká rozhodnutí neměla vliv, ať tak či onak.

Té údajné nevýhodě doletu u Hudsona (tj. že Mitchell by dle Tebe měl lepší dolet) nerozumím. O nosnosti se nepřu, to je vcelku jasné (a se započtením toho, že část nosnosti Doolitlových Mitchellů byla použita na PHM v kanystrech, tak Hudsony by na Japonsko shodili těch bomb o dost míň než Michelly). Nicméně mě, jako laikovi, vychází, že použití Hudsonů by umožnilo letcům v Číně přistát, nikoliv skákat. No a právě protože (od jara resp. podzimu 1941) docházelo k realizaci vojenských dodávek z USA do Číny (konkrétně např. Hudsony, ke kterým američtí spojenci obtížně sháněli zkušené posádky), tak nechápu proč by tato dějová linka měla být ignorována ohledně domlouvání v období Doolitlova náletu v zimě 1941/42. viz např. str. 25 v https://history.army.mil/html/books/009 ... ub_9-1.pdf

ad Ventura a googlit - no právě to já udělal a pro účely what-if by to teoreticky mohlo sedět.

ad Ventura vs. Tvůj popis výběru pro Doolitlův nálet - já to četl a právě tam mi chyběl ta druhá část operace - jak bude probíhat přistání a co pak s letadly a piloty. Tj. mluvím o té fázi poté co američtí plánovači opustili myšlenku, že letadla z amerického náletu se budou z Japonska vracet zpět k americkým CV v Pacifiku a v jejich blízkosti letci vyskáčou padáky. Nevím, třebas jsem natvrdlý ale já Tvého popisu nerozumím jinak, než je částečný... klidně mi to napiš stylem "jak pro blbce"

Kouzelnik píše:Té údajné nevýhodě doletu u Hudsona (tj. že Mitchell by dle Tebe měl lepší dolet) nerozumím. O nosnosti se nepřu, to je vcelku jasné (a se započtením toho, že část nosnosti Doolitlových Mitchellů byla použita na PHM v kanystrech, tak Hudsony by na Japonsko shodili těch bomb o dost míň než Michelly). Nicméně mě, jako laikovi, vychází, že použití Hudsonů by umožnilo letcům v Číně přistát, nikoliv skákat. No a právě protože (od jara resp. podzimu 1941) docházelo k realizaci vojenských dodávek z USA do Číny (konkrétně např. Hudsony, ke kterým američtí spojenci obtížně sháněli zkušené posádky), tak nechápu proč by tato dějová linka měla být ignorována ohledně domlouvání v období Doolitlova náletu v zimě 1941/42. viz např. str. 25 v https://history.army.mil/html/books/009 ... ub_9-1.pdf

ad Ventura a googlit - no právě to já udělal a pro účely what-if by to teoreticky mohlo sedět.

ad Ventura vs. Tvůj popis výběru pro Doolitlův nálet - já to četl a právě tam mi chyběl ta druhá část operace - jak bude probíhat přistání a co pak s letadly a piloty. Tj. mluvím o té fázi poté co američtí plánovači opustili myšlenku, že letadla z amerického náletu se budou z Japonska vracet zpět k americkým CV v Pacifiku a v jejich blízkosti letci vyskáčou padáky. Nevím, třebas jsem natvrdlý ale já Tvého popisu nerozumím jinak, než je částečný... klidně mi to napiš stylem "jak pro blbce"

nikdo se neptal číňanů co jim má kdo doručit, účelem bylo "vrátit" šok za Hawaii

Hudson i Ventura by tu letadlovku potřebovali trochu natáhnout, trochu dost, a házet na továrnu ruční granáty nemá smysl

po zjištění, že by došlo k velkému ohrožení CV čekajících na návrat strojů se uvažovalo o vytvoření bombardovací letky přifařené k AVG, složené z přeživších Mitchellů
v číně se neskákalo kvůli doletu, ale kvůli posunu pozemní fronty, špatnému počasí a selhání pozemních návodčích (v době náletu posunula japonská ofenziva čínská postavení asi o sto mil na západ, bouřky znemožnili navigaci a do třetice nedorazili radiomajáky poslané kolem světa na svá místa určení protože B-24, které je měli na palubách skončili v Indii /zdroj: R.L. Scott/)

ringlett píše: nikdo se neptal číňanů co jim má kdo doručit, účelem bylo "vrátit" šok za Hawaii

ringlett píše: po zjištění, že by došlo k velkému ohrožení CV čekajících na návrat strojů se uvažovalo o vytvoření bombardovací letky přifařené k AVG, složené z přeživších Mitchellů

ringlett píše: v číně se neskákalo kvůli doletu, ale kvůli posunu pozemní fronty, (...) a selhání pozemních návodčích (v době náletu posunula japonská ofenziva čínská postavení asi o sto mil na západ,

Pro Ringletta:
A tyhle 3 Tvoje tvrzení jsou v Tebou citovaném zdroji? Pokud jo, tak to vypadá na zajímavou knížku ... ale bohužel autora "R.L.Scott" jsem nedohledal... Jediného pana Scotta, který napsal o Doolittlové náletu, které ho jsem našel: J.M. Scott
https://www.amazon.com/Target-Tokyo-Doo ... 0393352277?

ringlett píše: Hudson i Ventura by tu letadlovku potřebovali trochu natáhnout, trochu dost, a házet na továrnu ruční granáty nemá smysl

Tak Ventura je čistě teoretická možnost, protože by se muselo mnoho změnit (v hlavách lidí rozhodujících v USA v 1941 o letectvu), aby Ventura mohla být ve výběr v zimě 1941/42.

Hudson, IMHO byl reálná možnost ... jestli Tě chápu správně, tak nebyl v užším výběru (který @Zemakt popsal v dílu č. 210), bo nezbytná délka VPD (a zanedbatelný pumový náklad)? Prosím Tě, kde je ten údaj o nezbytné délce VPD - máš odkaz?

Z laického pohledu Tě chápu - Hudson jako derivát pasažérského Super Electry, patrně byl konstruován úplně jinak než např. vybraný Mitchell... jen bych si rád o přečetl o srovnání potřebné délky VPD pro oba typy (nebyl jsem úspěšný v hledání tohoto parametru na webu).

Díky. Měj se.

Britské Ventury počítat nemůžeš, protože dodávky začaly na konci 41 tuším. A PV-1 až rok po té. V této souvislosti jsem rovněž zmiňoval faktor výcviku. Jestli si myslíš, že to mohlo fungovat takto: hele Joe, tady máš mašinu, dej to dvakrát kolem komína a jdem na věc, tak takto to fakt nefunguje. Chcešli výkon nad rámec běžných možností, v co nejkratším čase, je dostatečné osahání stroje nutné. Skoro podmínka. A to se nebavím o rizicích zcela nové konstrukce, v boji neprověřené. Je to o eliminování rizika neúspěchu, přičemž sázka na Mitchell byla sázka na jistotu a zcela postačující výkon bez jakýchkoliv omezení.

Jak údajné nevýhodě? Jasně píšu dolet vs nosnost, jsou to spojené nádoby. Viz ringlett. Vzletové charakteristiky Lockheedů neznám, ale může to tak být.

Nicméně mě, jako laikovi, vychází, že použití Hudsonů by umožnilo letcům v Číně přistát, nikoliv skákat.

Proč?

ta druhá část operace

Nevím, třebas jsem natvrdlý ale já Tvého popisu nerozumím jinak, než je částečný... klidně mi to napiš stylem "jak pro blbce"

To snad není třeba, ne

Jaké ale vlastně byly z těchto zkušebních letů závěry? Zatímco vzlet dvoumotoráků byl hodnocen jako relativně snadný a v reálné bojové situaci dobře proveditelný. Případné přistání naopak nepostrádalo značnou míru rizika, de facto bylo nemožné. Zmíněná zjištění tak potvrdila Duncanovu teorii, o nemožnosti přistání B-25 na palubě nosiče. Přesto, i jeho původní návrh nouzového přistání v blízkosti lodí v sobě pro posádky bombardérů nesl zjevná nebezpečí. Rovněž doba výskytu námořního svazu v nepřátelských vodách, by se „lovením“ letců neúměrně protahovala. Zkrátka, plán musel být modifikován. Po vyloučení dalšího obdobného nesmyslu s podobnými důsledky, kterým byl návrat bombardérů do blízkosti úderného svazu a vyskočení posádek ještě ve vzduchu. A dále, vyloučení možnosti využití sovětských letišť, neboť jakkoliv byla tato varianta s ohledem na téměř poloviční vzdálenost z Tokia do Vladivostoku lákavá, postoj SSSR byl stále neměnný. Se následně rozhodnulo, že po odbombardování stroje zamíří na východní pobřeží Číny, vzdálené od Tokia cca 1 200 mil, a zde se pokusí na předem vytipovaných letištích přistát. Po té by se letadla zapojila do bojů na straně Čankajškových vzdušných sil.

Po odhození smrtícího nákladu, by pro Doolittlovy letce nastala druhá, svým způsobem ještě náročnější fáze náletu, tj. únikový let do Číny. V jeho rámci musely jednotlivé Mitchelly za pomoci radiomajáků překonat ještě více jak třikrát delší vzdálenost než doposud, a to s ohledem na již dostatečně zalarmovanou protivzdušnou obranou Japonského souostroví. Taktéž neméně riskantní mělo být i samotné přistání, pro které došlo k vytipování celkem pěti čínských provizorních přistávacích ploch 3). Z tohoto důvodu na ně v předstihu a za velmi obtížných logistických podmínek začali Američané soustřeďovat dostatečné množství pohonných látek a zároveň se je snažili vybavit vhodnými radiostanicemi. V tomto kontextu lze již nyní prozradit, že přes veškerou snahu se Američanům tato letiště zcela připravit nepodařilo.

3) Kweilin, Kian, Yushan, Chuchow a Lishui.

Počítalo se také s japonskou reakcí, a to jak v podobě vzdušného napadení, tak i pozemního útoku. Piloti měli být tedy instruováni, aby dotankování Mitchellů prováděli, pokud možno s nahozenými motory a s letouny zarolovanými ve směru umožňujícím obranu palubními zbraněmi. V této souvislosti se taktéž laborovalo s uchycením příďových kulometů, jejichž držáky měly býti uzpůsobeny k tomu, aby je bylo možno jednoduše vyjmout a využít v rámci pozemní obrany. Včas se však takto podařilo upravit pouze dva stroje. Každopádně, v ovládání příďových kulometů byla kromě pilotů vycvičena celá posádka. Vzápětí po dotankování měly letouny urychleně vzlétnout a zamířit na bezpečnější základny, nacházející se hlouběji v čínského vnitrozemí.

Ringlett, díky. Doplním to aby to bylo více zřejmé. Prakticky jediné letiště, které se dalo využít byl ten Chuchow. Nicméně číňané dostali rozkaz vysílačky zapnout až 19. dubna. Tedy o den později. Což byl krom počasí další fatal.

Kouzelnik píše:

ringlett píše: nikdo se neptal číňanů co jim má kdo doručit, účelem bylo "vrátit" šok za Hawaii

ringlett píše: po zjištění, že by došlo k velkému ohrožení CV čekajících na návrat strojů se uvažovalo o vytvoření bombardovací letky přifařené k AVG, složené z přeživších Mitchellů

ringlett píše: v číně se neskákalo kvůli doletu, ale kvůli posunu pozemní fronty, (...) a selhání pozemních návodčích (v době náletu posunula japonská ofenziva čínská postavení asi o sto mil na západ,

Pro Ringletta:
A tyhle 3 Tvoje tvrzení jsou v Tebou citovaném zdroji? Pokud jo, tak to vypadá na zajímavou knížku ... ale bohužel autora "R.L.Scott" jsem nedohledal... Jediného pana Scotta, který napsal o Doolittlové náletu, které ho jsem našel: J.M. Scott
https://www.amazon.com/Target-Tokyo-Doo ... 0393352277?

ringlett píše: Hudson i Ventura by tu letadlovku potřebovali trochu natáhnout, trochu dost, a házet na továrnu ruční granáty nemá smysl

Tak Ventura je čistě teoretická možnost, protože by se muselo mnoho změnit (v hlavách lidí rozhodujících v USA v 1941 o letectvu), aby Ventura mohla být ve výběr v zimě 1941/42.

Hudson, IMHO byl reálná možnost ... jestli Tě chápu správně, tak nebyl v užším výběru (který @Zemakt popsal v dílu č. 210), bo nezbytná délka VPD (a zanedbatelný pumový náklad)? Prosím Tě, kde je ten údaj o nezbytné délce VPD - máš odkaz?

Z laického pohledu Tě chápu - Hudson jako derivát pasažérského Super Electry, patrně byl konstruován úplně jinak než např. vybraný Mitchell... jen bych si rád o přečetl o srovnání potřebné délky VPD pro oba typy (nebyl jsem úspěšný v hledání tohoto parametru na webu).

Díky. Měj se.

První tvrzení bylo zákaladním kamenem celé operace

Druhé tvrzení zmínil Zemakt v jednom s dílů a rozhodně neoporuje ničemu co jsem kde jinde četl

Třetí tvrzení vyplívá z pohybů čínského bojiště a předpokladů operace. Vysílače které měli navádět bombardéry měli být spuštěny až o den později a radiomajáky vúbec nedorazily.


Robert Lee Scott byl americký letec, stíhač, autor několika knih a přednášek. Byl jedním z pilotů dvanácti B-24 odeslaných na čínské bojiště, které skončili, právě kvůli výše zmíněné pozemní ofenzivě, v Indii. Na palubách několika z nich byli, podle monografie zabývající se B-24, radiomajáky určené pro finální navedení Mitchellů.
Scott posléze působil u AVG a následně velel 23.FG. Liberatory následně zásobovali přes Hrb bojující vojska.

Ohledně délky startu vycházím z plošného zatížení křídla u Hudsonu 155 kg/m2, Mitchell má mít 129 kg/m2 tedy mu musí stačit kratší vzletová dráha. Ohledně nosnosti paliva byl na tom Mitchell o něco hůře než Hudson, ale zase unesl o tunu bomb více a tady se pak dalo manipulovat s nákladem paliva na úkol nákladu pum.

A ještě, jediné bojeschopné Hudsony co mělo USAAF v té době k dispozici zrovna nakládali, respektive vykládali na loď do Číny kde měli tvořit výzbroj 2. AVG a i ty byli původně určené pro Británii. Ostatní Hudsony byli nevyzbrojené AT-18. A i přes označení A-29 nebyl Hudson nikdy zařazen do služby, označení dostal pro účel L-L. Jediné bojově nasazené Hudsony u USAAF jsou PBO-1.

Venturu ani neberu v úvahu, protože ta měla plošné zatížení křídla ještě větší než Hudson.

Kouzelnik píše: Který rozdíl mezi Hudsonem (verzí užívanou v amerických ozbrojených silách) a skutečně použitou verzí Mitchella v této akci, tedy rozhodnul, že z Pacifiku poletí do Číny Mitchell a ne Hudson?

Nemožnost odstartovat z letadlové lodi, a to i kdyby nesl jen "bingo" palivo a byl bez bomb. Nejde "jen" o hmotnost - jde i o tuhost podvozku, akceleraci, apod.
Ovšem, když už byl ve vzduchu, tak měl mnohem delší dolet. To je pravda.
Asi takhle: Hudson měl vyšší dolet za cenu nižší nosnosti pum. Takže, měl i menší zásobu výkonu pro případný start se sníženou hmotností pum. Do Mitchellu stačilo dát méně bomb, přidat něco kanystrů s benálem, a šlo to. Hudson, i kdyby nějakým zázrakem odstartoval z LL, by musel mít tak malý náklad, že by ten nálet byl zbytečný.

Zemankt: ad Ki-61
B-25, č. 40-2249, nad Jokmohamou těžko mohla pronásledovat, cituji, "čtveřice dosud neznámých stíhaček nepřítele (později vyhodnocených jako tehdy nové Kawasaki Ki-61 „Toni“)"

protože Ki-61 první výrobní série se začal vyrábět až v červnu 1942. Leda, že by to byl některý z 12 prototypů. Ale podle TTD by tento stíhač měl Mitchelly dohnat. (cestovní rychlost asi o 100km/h vyšší, maximální asi o 150km/h vyšší)
https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-61-Hien-Tony-t28798

Takže se spíš přikláním k tomu, že stíhače špatně identifikovali (a nevím, které to mohly být ve skutečnosti).

Toni/y upraven, díky. Odpovím Ti zítra. Prozradit pak můžu, že na náhody se hraje i v Zemi vycházejícího slunce. Dík za navedení.

Zemankt: ad Ki-61
B-25, č. 40-2249, nad Jokmohamou těžko mohla pronásledovat, cituji, "čtveřice dosud neznámých stíhaček nepřítele (později vyhodnocených jako tehdy nové Kawasaki Ki-61 „Toni“)"

protože Ki-61 první výrobní série se začal vyrábět až v červnu 1942. Leda, že by to byl některý z 12 prototypů. Ale podle TTD by tento stíhač měl Mitchelly dohnat. (cestovní rychlost asi o 100km/h vyšší, maximální asi o 150km/h vyšší)
https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-61-Hien-Tony-t28798

Takže se spíš přikláním k tomu, že stíhače špatně identifikovali (a nevím, které to mohly být ve skutečnosti).

Jednoznačně spávná úvaha. Ovšem v článku jsem vycházel z oficiální liniie, zároveň při schraňování obrazového materiálu do závěrečného dílu, jsem narazil na kresbu útočících Tony. Tak mi to nedalo a ponořil jsem se doma do truhly, kde mám staré monografie, časopisy a tyhle věci. No a hle, v monografii věnující se Ki 61/100 co vycházela u Modelpresu, je přímo psáno, cituji:
V případě Ki-61 šlo o zajímavou náhodu, ke které došlo dne 18. dubna 1942. Toho dne poručík Umekawa prováděl s jedním prototypem střeleceké zkoušky nad střelnicí armádní školy v Mitu. Radiový povel náhle změnil jeho poslání a určil mu jiný cíl. Americké bombardéry B-25 Mitchell vedené podplukovníkem Doolittlem, které jen před několika hodinami opustili palubu letadlové lodi USS Hornet, se přiblížily na dosah. Umekawovi se po delší době podařilo na nepřítele vypálit jednu salvu, ale z příliš velké vzdálenosti. Celá akce skončila předčasným návratem pro nedostatek paliva.

Ještě mohu něco dodat k tomuto:

Zemakt: Ale, abych se vrátil k tématu. Pořád mi vrtá hlavou, že přestože byly některé bombardéry zachyceny stíhači, ti se k nimi ve finále na účinný dostřel nedostali. Obzvlášťě třeba Ki-61, ty měly maximálku kolem 580 km/h a přesto to nedaly. Jediné co mi vychází, že Doolittlovy Mitchelly musely být opravdu obzvláště vyladěny.

V poslední části se rovněž dočteme, že při odbombardování a následném sestupu z výšky cca 1 000 stop dosahovaly u země Mitchelly na plný plyn rychlosti 560 km/h. Prototyp Tonyho dosáhl ve výšce 6 000 metrů rychlosti cca 590 km/h. Teoreticky jeho rychlost u země mohla být na úrovni Bf 109E (530 km/h ?). Tudíž B-25 těsně nad zemí a rozjetá na plný koule představovala určitě velmi tvrdý oříšek a nějaké smysluplné pronásledování muselo trvat dlouhé minuty, desítky minut. U tehdy nejrozšířenějších japonských stíhaček (Claude, Nate, Zero, Oscar), skoro nemožné.

Děkuji za rozčísnutí záhady, Zemankte!
Takže Doolittlovy chlapce opravdu "pohonil" prototyp. Neuvěřitelný!

@Zemakt dobré detektivnění.

Zemakt píše: (...)
V poslední části se rovněž dočteme, že při odbombardování a následném sestupu z výšky cca 1 000 stop dosahovaly u země Mitchelly na plný plyn rychlosti 560 km/h. (...)

Můžu se zeptat jaký přírůstek rychlosti si řádově představuješ, když Mitchell klesal z cca 300 metrů (= z cca 1000 stop) ... nevím na jakou výšku klesly nejníž, bo nemám pocit, že by japonsko byla placatá země.

To fakt netuším, jenom bych hádal. Na to by ti tady asi nejlépe odpověděl nějakej virtuální letec. Co je jisté, je pak že tuto rychlost nebylo možno dlouhodobě udržet pak hodně padala. Jinak to hnali ve výšce střech.

Zemakt píše:To fakt netuším, jenom bych hádal. Na to by ti tady asi nejlépe odpověděl nějakej virtuální letec. Co je jisté, je pak že tuto rychlost nebylo možno dlouhodobě udržet pak hodně padala. Jinak to hnali ve výšce střech.

O třicet čtyřicet km/h tu rychlost zvedneš, ale hlavně je velká možnost, že se manévrem pronásledovateli ztratíš proti terénu. Spolu se změnou směru to pak dokáže udělat hodně. Nebo pronásledovatel nebude tak nízko chtít, střelba nízko nad zemí je dost nebezpečná věc.

Tak moment.
Popisuje se zde - sestup z výšky 1000 stop/300m.
To je popis taktiky provozované něm bombardéry při útocích na brit letiště. Potud je taktika OK, byla prokazatelně provozována a zdokumentována.
Jenomže!
Něm bombardéry zahájily klesavý let pro získání rychlosti ve výšce 6 000 m, v rovinatém terénu!
A tak nějak nerozumím popsanému v kombinaci s pohledem na mapu. Protože Japonsko je sakra hornaté.
Kam ty B 25 měly klesat? Když podle mapy musely po odhozu bomb přeletět kopce cca 1 000m?
Nějak mi to zavání "latinou", nebo "latrinou".